Vnímání: Porovnání verzí

(Založena nová stránka: == Vnímání == * percepce * organizace a interpretace senzorických informací * vnímání je proces, výsledkem jsou '''vjemy''' (ty se liší od neúplných údaj…)
 
 
(Není zobrazeno 28 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
== Vnímání ==
+
'''Vnímání''' (''percepce'') je [[kognitivní psychologie|kognitivní]] proces zahrnující '''organizaci a interpretaci senzorických informací'''. Výsledkem vnímání jsou '''[[vjemy]]''' (ty se liší od neúplných údajů zaznamenaných smysly). Senzorické informace jsou přenášeny po senzorických (aferentních) nervových drahách do centrální nervové soustavy. V určitých částech mozku ([[Senzorická kůra|senzorická kůra]]) se tyto informace třídí a zpracovávají, načež interpretace jsou přeneseny do [[vědomí]]. '''Podstatou percepce''' je odhalování smysluplných celků v chaotických senzorických informacích.
 
 
* percepce
 
* organizace a interpretace senzorických informací
 
* vnímání je proces, výsledkem jsou '''vjemy''' (ty se liší od neúplných údajů zaznamenaných smysly)
 
* senzorické informace putují do mozku třídí, zpracovává – konečná interpretace ve vědomí
 
* podstata percepce: odhalování smysluplných celků v chaotických senzorických informacích
 
 
 
 
 
 
== Teorie percepce ==
 
== Teorie percepce ==
 
 
* v současné době dvě hlavní teorie:
 
* v současné době dvě hlavní teorie:
 +
:# vnímání jako konstruktivní mentální děj
 +
:# přímá percepce
 +
=== Konstruktivní teorie ===
 +
* vnímání je výrazně ovlivněno předchozími zkušenostmi, [[učení|učením]] a dalšími [[Kognitivní psychologie|kognitivními procesy]] (včetně [[myšlení]])
 +
* [[George Berkeley|'''G. Berkeley''']] (1709) existuje řada vodítek, která napomáhají přesnému odhadu vzdálenosti (ostrost obrazu na sítnici apod.) – při vnímání [[nevědomí|nevědomě]] využíváme zkušenosti
 +
* [[Hermann von Helmholtz|'''Hermann von Helmholtz''']] – dotváření senzorických informací v lidské mysli – '''"nevědomé usuzování"'''
 +
* [[Irvin Rock|'''Irvin Rock''']] – '''teorie konstruktivní percepce''' – vjemy jsou výsledkem nevědomého usuzování – při tom využíváme několik informačních zdrojů (aktuální senzorické informace + dosavadní zkušenosti)
 +
* na tvorbě [[vjemy|vjemů]] se podílí [[inteligence]], [[myšlení]] i [[učení]] → inteligentní vnímání (Irvin Rock)
 +
=== Přímé vnímání ===
 +
* [[James Gibson|'''James Gibson''']] - '''Ekologická teorie vnímání''' – většina informací, které potřebujeme pro přesné vnímání, je součástí podnětů jako takových a je pro smysly přímo dostupná
 +
* např. gradient (spád) struktury - údaje o vzdálenosti – čím je dále např. dav, tím blíže se jeví jednotlivé elementy
 +
* z [[Vývojová psychologie|vývojové psychologie]] - děti zřejmě vybaveny percepčními dispozicemi – novorozenci reagují na silný hluk, mají větší zájem o živé objekty, atp.
 +
* i zastánci nativistických teorií (přímého vnímání) uznávají, že ke správnému vývoji vrozených percepčních programů je třeba pravidelný přísun podnětů v raných obdobích života
 +
== Organizace percepčního pole ==
 +
* doména [[Gestaltismus|gestalt psychologie]] ([[Max Wertheimer]])
 +
* silná, nejspíše univerzální tendence seskupovat vnímané podněty do určitých celků
 +
* celek vtiskuje ráz částem
 +
=== Tvarové zákony (principy organizace) ===
 +
* '''figura a pozadí''' (centrace) – soustředění se na jednu část vjemového pole – tvoří figuru, ne jen u zraku (sólo na housle figura, zbytek orchestru pozadí), '''reverzibilní figura''' – střídání figury a pozadí – '''reverzibilní oscilace'''
 +
* '''zákon pregnantnosti''' – tendence k dobrému tvaru – nedokonalé, nedokončené tvary – vnímáme jako dokonalé
 +
* '''zákon proximity''' (blízkosti) – jako tvar vnímáme prvky, které jsou blízko sebe
 +
* '''zákon kontinuity''' (návaznosti) – zákon dobré křivky – tendence organizovat podněty do souvislých linií (subjektivní kontura)
 +
* '''zákon podobnosti''' – podobné objekty přiřazujeme k sobě a vnímáme jako celky
 +
* '''zákon společného osudu''' – lidé jdoucí jedním směrem = procesí
 +
* '''zákon uzavřenosti''' – jako celek vnímáme to, co je ohraničeno uzavřenými konturami
  
# vnímání jako konstruktivní mentální děj
+
== Detektory rysů v senzorické kůře ==
# přímá percepce
+
* David H. Hubel a Torsten N. Wiesel - '''receptivní pole''' – oblast zrakového pole, v níž se nachází podnět, který evokuje nervový vzruch
 
+
* tři typy korových (nervových) buněk, které reagují na vizuální podněty:
 
+
:# '''jednoduché buňky''' – reagují, když na určité místo sítnice působí tenký pruh určité orientace nebo rozhraní mezi světlou a tmavou oblastí
=== Konstruktivní teorie ===
+
:# '''komplexní buňky''' – do těch přivádějí skupiny jednoduchých buněk informace, komplexní buňky je zpracovávají a koordinují – reagují na pruhy určitého směru nebo na světelná rozhraní, ale kdekoli v receptivním poli, také reagují na pohyb předmětů přes své receptivní pole
 +
:# '''hyperkomplexní buňky''' – reagují pouze na specifické podněty (pohybující se úsečky určité délky)
 +
* '''detektory rysů''' - korové buňky specializující se na registraci tvarových podnětů
 +
* výzkum těchto buněk ukázal, že lidský mozek výběrově reaguje na určité podnětové vzorce
 +
* obraz předmětů se utváří teprve v mozku, respektive ve [[vědomí]]
  
* vnímání je výrazně ovlivněno předchozími zkušenostmi, učením a dalšími kognitivními procesy (včetně myšlení)
+
== Rozpoznávání (rekognice) ==
* '''G.Berkeley''' - 1709 – existuje řada vodítek, která napomáhají přesnému odhadu vzdálenosti (ostrost obrazu na sítnici apod.) – při vnímání nevědomě využíváme zkušenosti
+
* pochopení významu percipovaných objektů a jejich pojmenování
* '''Hermann von Helmholtz''' – dotváření senzorických informací v lidské mysli „nevědomé usuzování“
+
* psychický proces významně ovlivněný dřívějšími zkušenostmi
* '''Irvin Rock''' – teorie konstruktivní percepce –vjemy jsou výsledkem nevědomého usuzování – při tom využíváme několik informačních zdrojů (aktuální senzorické informace + dosavadní zkušenosti)
+
=== Teorie rozpoznávání ===
* na tvorbě vjemů se podílí inteligence, myšlení i učení → Inteligentní vnímání (Rock)
+
* '''transpozice''' (Christian von Ehrenfels) - schopnost rozpoznat smysluplný percepční celek, i když je znázorněn různými způsoby
 +
* '''analýza rysů''' (Oliver Selfridge) - podle něj proces rozpoznávání začíná pátráním po přítomnosti základních tvarových prvků. Poté následuje porovnávání s tím, co je uloženo v [[Paměť|paměti]].
 +
* '''analyticko – syntetické teorie''' (procesy zdola nahoru – od malých částí k velkým) mozek informace ze sítnice rozloží (na jednotlivé [http://en.wikipedia.org/wiki/Geon_%28psychology%29 geony]), poté sestaví do celistvých [[Vjemy|vjemů]] (viz. Irving Biederman). Výzkumy tyto teorie nepotvrdily  poznávání geonů je ''závislé na úhlu''.
 +
* '''procesy postupující shora dolů''' – vliv dřívějších zkušeností, vliv kontextu na vnímání, percepční očekávání, efekt nadřazenosti slov (písmena rozeznáme snáze, jsou-li začleněna do slov (takzvaný '''[[Reicher-Wheelerův efekt]]'''). Vnímání jako řešení problému - Irvin Rock.
 +
Pro rozpoznání (rekognici) objektů je důležité, aby se setkaly procesy shora - dolů a zdola - nahoru.
  
 +
== Prostorové vidění ==
 +
* podněty z 3D světa dopadají na 2D povrch sítnice
 +
* mozek zpracovává pouze nervové impulsy a ty obsahují definice, které umožňují vnímání vzdálenosti a tím i vnímání třetího rozměru
 +
=== Monokulární vodítka ===
 +
* kromě 7. také malířská vodítka
 +
:# '''interpozice''' – překrývání objektů v percepčním poli,
 +
:# '''lineární perspektiva''' – přibližování rovnoběžných linií ve větší vzdálenosti.
 +
:# '''atmosférická perspektiva''' – vzdálené objekty vidíme méně jasně a v bleších barvách (kouř, prach, smog).
 +
:# '''relativní velikost''' – u 2 známých předmětů – menší vnímáme jako vzdálenější.
 +
:# '''relativní výška''' (výška umístění) – u 2 známých předmětů – ten který je výš je vnímán jako vzdálenější.
 +
:# '''gradient/ spád struktury''' (Gibson) – přejíždíme-li zrakem po určité scenérii – dochází ke změnám vnímané členitosti povrchu, velikosti objektů a hustoty jejich rozmístění.
 +
:# '''pohybová paralaxa''' – rozdíl v rychlosti a směru pohybů objektů, které sledujeme z jedoucího dopravního prostředku.
 +
=== Binokulární vodítka ===
 +
* '''binokulární konvergence''' – dívám se na blízký předmět – oči se k sobě stáčejí víc, než když sleduji předmět vzdálený (aby obraz dopadal na žlutou skvrnu), konvergentní pohyby provádějí [[Okohybné svaly|okohybné svaly]]. Informace o jejich pohybech slouží jako vodítko pro určování vzdálenosti.
 +
* '''binokulární disparita''' – oči jsou umístěny několik cm od sebe – každé oko vnímá zorné pole z jiného úhlu.
 +
* vnímání pohybu - rozlišuje se vnímání skutečného a zdánlivého pohybu (využití v animovaném filmu – '''stroboskopický pohyb – fí fenomén''' [[Max Wertheimer|Maxe Wertheimera]], '''indukovaný pohyb''' a '''autokinetická iluze''')
 +
Stálost (konstantnost) vnímání – umožňuje vnímat vlastnosti (tvar, barva, jas a velikost) jako stálé, a to nezávisle na jejich vzdálenosti, změně osvětlení či úhlu pohledu ('''proximální podnětové vzorce''').
 +
* '''stálost tvaru''' – v mysli je utvořena ustálená mentální reprezentace objektu
 +
* '''stálost barvy''' – nefunguje u nových předmětů
 +
* '''stálost jasu''' – percepční systém vyhodnocuje relativní množství odraženého světla (spíše než jeho absolutní množství)
 +
* '''stálost velikosti'''
 +
:* Emmert – percipovaná velikost objektu se rovná násobku jeho vnímané vzdálenosti a velikosti sítnicového obrazu
 +
:* H. Helmholtz – vnímání velikosti je výsledkem dlouhodobé zkušenosti (Kenge a buvolové jako hmyz)
 +
'''Dvojité vidění''' (''diplopie'') – dochází k uvědomění toho, že každé oko vnímá jinou výseč percipované oblasti (např.: po otřesu mozku)
  
=== Přímé vnímání ===
+
== Percepční iluze ==
 +
* fyzikální ≠ percepční iluze
 +
* fyzikální – hůl do vody ponořená se jeví jako zlomená – voda funguje jako prizma, lomí světelné vlny
 +
* '''percepční klamy''' jsou ale ''zkreslené vjemy'', vznikají nezávisle na [[Vůle|vůli]] a přetrvávají i po odhalení skutečnosti
 +
* opticko-geometrické klamy – vznikají kvůli percepčním vodítkům a kompenzačním mechanismům
 +
:* '''Müller-Lyerova iluze''' – zkoumání lidí z průmyslového světa a přírodních národů – na přírodní tolik nepůsobí → hypotéza „tesařského světa“ – lidé žijící obklopeni pravými úhly
 +
:* '''Heringova figura''' - horizontálně – vertikální iluze – tendence posuzovat svislé úsečky jako delší než vodorovné, vliv kontrastu
 +
:* '''Ponzova iluze''' - nejspíše vliv lineární perspektivy – jednoho z percepčních vodítek, která zajišťují stálost vnímání velikosti (iluze měsíce – nad obzorem vypadá větší než vysoko na obloze – Irvin Rock – vnímání vzdálenosti horizontu – zdá se nám dále než obloha – kompenzace – velký měsíc)
 +
:* '''Reverzibilní figury'''
 +
<gallery>
 +
Soubor:muller.png|Müller-Lyerova iluze (Zdroj: www.computervision.wz.cz)
 +
Soubor:heringova_figura.png|Heringova figura (Zdroj: www.samouk.cz)
 +
Soubor:ponzova.gif|Ponzova iluze (Zdroj: www.web.quick.cz)
 +
Soubor:reverz.png|Reverzibilní figury 1 (Zdroj: www.samouk.cz)
 +
Soubor:rev.png|Reverzibilní figury 2 (Zdroj: www.gymnaziumhranice.cz)
 +
</gallery>
 +
== Individuální rozdíly ve vnímání ==
 +
* každý člověk si vytváří svou '''percepční realitu''', některé individuální proměnné:
 +
:* [[Kognitivní styly|'''kognitivní styl''']] – lidé závislí a nezávislí na poli (Witkin), vyostřování/ vyhlazování (leverers/sharpeners, Klein), percepční a intuitivní typ ([[Carl Gustav Jung|Jung]])
 +
:* [[Motivace|'''motivace''']] – které podněty upoutají [[Pozornost|pozornost]] - např. pokud někdo něco potřebuje, bude to poutat jeho pozornost
 +
::* '''Bruner a Goodman''' – sociální hodnota předmětu ovlivňuje vnímání velikosti – děti z chudých a bohatých rodin posuzovaly velikost mincí
 +
::* '''McClelland a Atkinson''' – vliv hladu na vnímání – čím déle o hladu, tím více jim záblesky připomínali podněty vztahující se k přijímání potravy, silné vnitřní pohnutky poměrně výrazně ovlivňují vnímání
 +
:* [[Psychologie osobnosti|'''osobnost''']] – čím více jsou podněty nejasné nebo dvojznačné, tím více k interpretaci přispívá osobnost (projekce, externalizace)
 +
:* '''percepční obrana''' – nepříjemné podněty vnímáme pomalu, nepřesně nebo vůbec
 +
:* '''percepční očekávání – prekoncepce''' (očekávání) působí, že některé podněty změníme, nebo jakoby vymažeme (nevnímáme) – výzkum např. Lachman
 +
* [[Priming]]
 +
:* [http://en.wikipedia.org/wiki/Anthony_Marcel Anthony Marcel]
 +
:* vědomé zpracování informace může být ovlivněno předchozími podněty, které si zcela neuvědomujeme
 +
:* [[Robert Zajonc|Zajonc]] – podprahové vnímání ovlivňuje sympatie k určitým objektům – [[Efekt pouhého vystavení|efekt pouhého vystavení]] (''mere exposure effect'')
  
* '''James Gibson''' – většina informací, které potřebujeme pro přesné vnímání, je součástí podnětů jako takových a je pro smysly přímo dostupná
+
== Zdroje ==
* např. gradient (spád) struktury - údaje o vzdálenosti – čím je dále např. dav, tím blíže se jeví jednotlivé elementy
+
'''Zdroje obrázků:'''
* známá také jako „ekologická teorie vnímání“
+
* [http://www.computervision.wz.cz www.computervision.wz.cz]
 +
* [http://www.samouk.cz www.samouk.cz]
 +
* [http://www.web.quick.cz www.web.quick.cz]
 +
* [http://www.gymnaziumhranice.cz www.gymnaziumhranice.cz]
 +
'''Literatura:'''
  
* z vývojové psychologie - děti zřejmě vybaveny percepčními dispozicemi – novorozenci reagují na silný hluk, mají větší zájem o živé objekty, atp.
+
[[Kategorie: Psychika|*]]
* i zastánci nativistických teorií (přímého vnímání) uznávají, že ke správnému vývoji vrozených percepčních programů je třeba pravidelný přísun podnětů v raných údobích života
+
[[Kategorie: Obecná psychologie|*]]
 +
[[Kategorie: Kognitivní psychologie|*]]
 +
[[Kategorie: Neurofyziologie|*]]

Aktuální verze z 6. 9. 2014, 16:59

Vnímání (percepce) je kognitivní proces zahrnující organizaci a interpretaci senzorických informací. Výsledkem vnímání jsou vjemy (ty se liší od neúplných údajů zaznamenaných smysly). Senzorické informace jsou přenášeny po senzorických (aferentních) nervových drahách do centrální nervové soustavy. V určitých částech mozku (senzorická kůra) se tyto informace třídí a zpracovávají, načež interpretace jsou přeneseny do vědomí. Podstatou percepce je odhalování smysluplných celků v chaotických senzorických informacích.

Teorie percepce

  • v současné době dvě hlavní teorie:
  1. vnímání jako konstruktivní mentální děj
  2. přímá percepce

Konstruktivní teorie

  • vnímání je výrazně ovlivněno předchozími zkušenostmi, učením a dalšími kognitivními procesy (včetně myšlení)
  • G. Berkeley (1709) existuje řada vodítek, která napomáhají přesnému odhadu vzdálenosti (ostrost obrazu na sítnici apod.) – při vnímání nevědomě využíváme zkušenosti
  • Hermann von Helmholtz – dotváření senzorických informací v lidské mysli – "nevědomé usuzování"
  • Irvin Rockteorie konstruktivní percepce – vjemy jsou výsledkem nevědomého usuzování – při tom využíváme několik informačních zdrojů (aktuální senzorické informace + dosavadní zkušenosti)
  • na tvorbě vjemů se podílí inteligence, myšlení i učení → inteligentní vnímání (Irvin Rock)

Přímé vnímání

  • James Gibson - Ekologická teorie vnímání – většina informací, které potřebujeme pro přesné vnímání, je součástí podnětů jako takových a je pro smysly přímo dostupná
  • např. gradient (spád) struktury - údaje o vzdálenosti – čím je dále např. dav, tím blíže se jeví jednotlivé elementy
  • z vývojové psychologie - děti zřejmě vybaveny percepčními dispozicemi – novorozenci reagují na silný hluk, mají větší zájem o živé objekty, atp.
  • i zastánci nativistických teorií (přímého vnímání) uznávají, že ke správnému vývoji vrozených percepčních programů je třeba pravidelný přísun podnětů v raných obdobích života

Organizace percepčního pole

  • doména gestalt psychologie (Max Wertheimer)
  • silná, nejspíše univerzální tendence seskupovat vnímané podněty do určitých celků
  • celek vtiskuje ráz částem

Tvarové zákony (principy organizace)

  • figura a pozadí (centrace) – soustředění se na jednu část vjemového pole – tvoří figuru, ne jen u zraku (sólo na housle figura, zbytek orchestru pozadí), reverzibilní figura – střídání figury a pozadí – reverzibilní oscilace
  • zákon pregnantnosti – tendence k dobrému tvaru – nedokonalé, nedokončené tvary – vnímáme jako dokonalé
  • zákon proximity (blízkosti) – jako tvar vnímáme prvky, které jsou blízko sebe
  • zákon kontinuity (návaznosti) – zákon dobré křivky – tendence organizovat podněty do souvislých linií (subjektivní kontura)
  • zákon podobnosti – podobné objekty přiřazujeme k sobě a vnímáme jako celky
  • zákon společného osudu – lidé jdoucí jedním směrem = procesí
  • zákon uzavřenosti – jako celek vnímáme to, co je ohraničeno uzavřenými konturami

Detektory rysů v senzorické kůře

  • David H. Hubel a Torsten N. Wiesel - receptivní pole – oblast zrakového pole, v níž se nachází podnět, který evokuje nervový vzruch
  • tři typy korových (nervových) buněk, které reagují na vizuální podněty:
  1. jednoduché buňky – reagují, když na určité místo sítnice působí tenký pruh určité orientace nebo rozhraní mezi světlou a tmavou oblastí
  2. komplexní buňky – do těch přivádějí skupiny jednoduchých buněk informace, komplexní buňky je zpracovávají a koordinují – reagují na pruhy určitého směru nebo na světelná rozhraní, ale kdekoli v receptivním poli, také reagují na pohyb předmětů přes své receptivní pole
  3. hyperkomplexní buňky – reagují pouze na specifické podněty (pohybující se úsečky určité délky)
  • detektory rysů - korové buňky specializující se na registraci tvarových podnětů
  • výzkum těchto buněk ukázal, že lidský mozek výběrově reaguje na určité podnětové vzorce
  • obraz předmětů se utváří teprve v mozku, respektive ve vědomí

Rozpoznávání (rekognice)

  • pochopení významu percipovaných objektů a jejich pojmenování
  • psychický proces významně ovlivněný dřívějšími zkušenostmi

Teorie rozpoznávání

  • transpozice (Christian von Ehrenfels) - schopnost rozpoznat smysluplný percepční celek, i když je znázorněn různými způsoby
  • analýza rysů (Oliver Selfridge) - podle něj proces rozpoznávání začíná pátráním po přítomnosti základních tvarových prvků. Poté následuje porovnávání s tím, co je uloženo v paměti.
  • analyticko – syntetické teorie (procesy zdola nahoru – od malých částí k velkým) – mozek informace ze sítnice rozloží (na jednotlivé geony), poté sestaví do celistvých vjemů (viz. Irving Biederman). Výzkumy tyto teorie nepotvrdily – poznávání geonů je závislé na úhlu.
  • procesy postupující shora dolů – vliv dřívějších zkušeností, vliv kontextu na vnímání, percepční očekávání, efekt nadřazenosti slov (písmena rozeznáme snáze, jsou-li začleněna do slov (takzvaný Reicher-Wheelerův efekt). Vnímání jako řešení problému - Irvin Rock.

Pro rozpoznání (rekognici) objektů je důležité, aby se setkaly procesy shora - dolů a zdola - nahoru.

Prostorové vidění

  • podněty z 3D světa dopadají na 2D povrch sítnice
  • mozek zpracovává pouze nervové impulsy a ty obsahují definice, které umožňují vnímání vzdálenosti a tím i vnímání třetího rozměru

Monokulární vodítka

  • kromě 7. také malířská vodítka
  1. interpozice – překrývání objektů v percepčním poli,
  2. lineární perspektiva – přibližování rovnoběžných linií ve větší vzdálenosti.
  3. atmosférická perspektiva – vzdálené objekty vidíme méně jasně a v bleších barvách (kouř, prach, smog).
  4. relativní velikost – u 2 známých předmětů – menší vnímáme jako vzdálenější.
  5. relativní výška (výška umístění) – u 2 známých předmětů – ten který je výš je vnímán jako vzdálenější.
  6. gradient/ spád struktury (Gibson) – přejíždíme-li zrakem po určité scenérii – dochází ke změnám vnímané členitosti povrchu, velikosti objektů a hustoty jejich rozmístění.
  7. pohybová paralaxa – rozdíl v rychlosti a směru pohybů objektů, které sledujeme z jedoucího dopravního prostředku.

Binokulární vodítka

  • binokulární konvergence – dívám se na blízký předmět – oči se k sobě stáčejí víc, než když sleduji předmět vzdálený (aby obraz dopadal na žlutou skvrnu), konvergentní pohyby provádějí okohybné svaly. Informace o jejich pohybech slouží jako vodítko pro určování vzdálenosti.
  • binokulární disparita – oči jsou umístěny několik cm od sebe – každé oko vnímá zorné pole z jiného úhlu.
  • vnímání pohybu - rozlišuje se vnímání skutečného a zdánlivého pohybu (využití v animovaném filmu – stroboskopický pohyb – fí fenomén Maxe Wertheimera, indukovaný pohyb a autokinetická iluze)

Stálost (konstantnost) vnímání – umožňuje vnímat vlastnosti (tvar, barva, jas a velikost) jako stálé, a to nezávisle na jejich vzdálenosti, změně osvětlení či úhlu pohledu (proximální podnětové vzorce).

  • stálost tvaru – v mysli je utvořena ustálená mentální reprezentace objektu
  • stálost barvy – nefunguje u nových předmětů
  • stálost jasu – percepční systém vyhodnocuje relativní množství odraženého světla (spíše než jeho absolutní množství)
  • stálost velikosti
  • Emmert – percipovaná velikost objektu se rovná násobku jeho vnímané vzdálenosti a velikosti sítnicového obrazu
  • H. Helmholtz – vnímání velikosti je výsledkem dlouhodobé zkušenosti (Kenge a buvolové jako hmyz)

Dvojité vidění (diplopie) – dochází k uvědomění toho, že každé oko vnímá jinou výseč percipované oblasti (např.: po otřesu mozku)

Percepční iluze

  • fyzikální ≠ percepční iluze
  • fyzikální – hůl do vody ponořená se jeví jako zlomená – voda funguje jako prizma, lomí světelné vlny
  • percepční klamy jsou ale zkreslené vjemy, vznikají nezávisle na vůli a přetrvávají i po odhalení skutečnosti
  • opticko-geometrické klamy – vznikají kvůli percepčním vodítkům a kompenzačním mechanismům
  • Müller-Lyerova iluze – zkoumání lidí z průmyslového světa a přírodních národů – na přírodní tolik nepůsobí → hypotéza „tesařského světa“ – lidé žijící obklopeni pravými úhly
  • Heringova figura - horizontálně – vertikální iluze – tendence posuzovat svislé úsečky jako delší než vodorovné, vliv kontrastu
  • Ponzova iluze - nejspíše vliv lineární perspektivy – jednoho z percepčních vodítek, která zajišťují stálost vnímání velikosti (iluze měsíce – nad obzorem vypadá větší než vysoko na obloze – Irvin Rock – vnímání vzdálenosti horizontu – zdá se nám dále než obloha – kompenzace – velký měsíc)
  • Reverzibilní figury

Individuální rozdíly ve vnímání

  • každý člověk si vytváří svou percepční realitu, některé individuální proměnné:
  • kognitivní styl – lidé závislí a nezávislí na poli (Witkin), vyostřování/ vyhlazování (leverers/sharpeners, Klein), percepční a intuitivní typ (Jung)
  • motivace – které podněty upoutají pozornost - např. pokud někdo něco potřebuje, bude to poutat jeho pozornost
  • Bruner a Goodman – sociální hodnota předmětu ovlivňuje vnímání velikosti – děti z chudých a bohatých rodin posuzovaly velikost mincí
  • McClelland a Atkinson – vliv hladu na vnímání – čím déle o hladu, tím více jim záblesky připomínali podněty vztahující se k přijímání potravy, silné vnitřní pohnutky poměrně výrazně ovlivňují vnímání
  • osobnost – čím více jsou podněty nejasné nebo dvojznačné, tím více k interpretaci přispívá osobnost (projekce, externalizace)
  • percepční obrana – nepříjemné podněty vnímáme pomalu, nepřesně nebo vůbec
  • percepční očekávání – prekoncepce (očekávání) působí, že některé podněty změníme, nebo jakoby vymažeme (nevnímáme) – výzkum např. Lachman
  • Anthony Marcel
  • vědomé zpracování informace může být ovlivněno předchozími podněty, které si zcela neuvědomujeme
  • Zajonc – podprahové vnímání ovlivňuje sympatie k určitým objektům – efekt pouhého vystavení (mere exposure effect)

Zdroje

Zdroje obrázků:

Literatura: