INSAN

Návrh identifikátoru autoritních entit INSAN (dříve ISADN) vzešlý z knihovnické komunity.

Původ identifikátoru

• Idea jednoznačné identifikace autoritních entit se objevila v IFLA již v 70. letech. Koncept ISADN (International Standard Authority Data Number) vznikl v 80. letech, kdy struktura identifikátoru vycházela z modelu navrženého francouzskými odborníky. Číslo mělo obsahovat 13 znaků (arabská čísla, písmena latinské abecedy) a skládalo se ze čtyř částí (zdroj čísla autoritní entity/záznamu, údaje o národnosti/zemi, jazyk. užívaný jazyk, pořadové číslo).
• S pozměněným názvem INSAN (International Standard Author Number) byl návrh modelu publikován v letech 1999-2000.

Struktura identifikátoru INSAN

Struktura INSAN byla modifikací francouzského návrhu, ale vycházela z amerického modelu, který přicházel z 18-znakovým číslem s následujícími částmi:

• kód agentury (2 znaky, např. LC = Library of Congress)
• kód národnosti/země (2 znaky, např. ca = Canada)
• kód jazyka převážné části publikací dané entity (3 znaky, např. eng = angličtina)
• rok přidělení čísla (4 číselné znaky)
• pořadové číslo autoritního záznamu (6 číselných znaků)
• kontrolní číslice
  • příklad: INSAN LCcaeng2003002288-5

Odkazy

Doporučená literatura

• BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-05-15]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz/.

Související články

• IPIN
• ISNI
• Mezinárodní standardní identifikátory
• Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb

Klíčová slova

autoritní entity, identifikátory, trvalé identifikátory