Proces akvizice v knihovnách. Popište principy akvizice, akviziční politiku a strategie rozvoje budování fondu

Akvizice

Akvizice je proces zjišťování, získávání a doplňovánídokumentů do fondu knihovny s ohledem na profil fondu, akviziční politiku a potřeby uživatelů [1] . Na dobře stavěném, doplňovaném a zpracovaném fondu, je závislá dobrá práce knihovny, její kvalita služeb a spokojenost uživatele. [2]


Knihovna může provádět akvizici individuálně, kdy provádí akvizici pouze pro svoji knihovnu, dále pak ústředně, kdy za menší pobočky větších knihoven provádí akvizici ústřední knihovna (např. městské knihovny) anebo kooperativně, kdy se jedná o spolupráci dvou nebo více knihoven. [3]


Akvizitér

Akvizitér je odborný pracovník, který je v knihovně zodpovědný za akvizici, tedy doplňování knihovního fondu. Jeho úkolem je sladit požadavky a potřeby uživatelů s finančními potřebami knihovny tak, aby byla zachována strategie budování a profil knihovního fondu.

Podle Národní knihovny České republiky by měl mít knihovník následující znalosti, dovednosti a vlastnosti:

  • Odborné knihovnické znalosti (běžný kancelářský software, mezinárodní normy týkající se akvizice, orientaci na knižním trhu)
  • Jazykové znalosti
  • Administrativní a ekonomické znalosti
  • Znalost potřeb uživatelů knihovny
  • Zodpovědnost, spolehlivosti, komunikativnost, kreativnost, rozhodnost, dobré vyjadřovací schopnosti
  • Schopnost organizovat získávání dokumentu, odhadnout jejich využití ve fondu
  • Schopnost navrhnout plán rozvoje fondu a najít nejvhodnější způsob akvizice pro každý konkrétní dokument
  • Dovednost správně vybrat dodavatele podle finančních, časových a územních možností.[4]


Druhy akvizice

Akvizice se dělí podle způsobu, jakým knihovna získává dokumenty do fondu.

Průběžná akvizice

Jedná se o primární druh akvizice, kdy knihovna pravidelně doplňuje knihovní fond sledováním novinek na knižním trhu

Retrospektivní akvizice

Tímto způsobem získává knihovna starší dokumenty do fondu, většinou z důvodu ztráty dokumentu, který je nahrazen nákupem stejného dokumentu (př. z antikvariátu)


Procesy akvizice

Profilování knihovního fondu

Je soubor parametrů, které definují a představují strukturu a obsah fondu knihovny. Mezi důležitá hlediska při vytvářením profilu patří:

  • Tematika dokumentů
  • Druh dokumentů
  • Autor
  • Jazyk dokumentů
  • Geografická oblast
  • Instituce a vydavatelé, od nichž se dokumenty získávají přednostně
  • Časové hledisko, tedy tzv. poločas rozpadu informace, kdy některé informace zastarávají dříve než jiné a je potřeba je aktualizovat.

Každá knihovna má jiný profil knihovního fondu, převážně záleží na zaměření knihovny. Městské knihovny se orientují na beletrii a naučnou literaturu, knihovny vysokých škol pak převážně na odbornou literaturu.

Do profilování knihovního fondu patří též kartotéka deziderat, ve které si akvizitér vytváří soupis dokumentů, které knihovna nevlastní, ale zamýšlí je pro knihovnu získat.

Zjišťování dokumentů

Jedná se o proces, kdy akvizitér zjišťuje a sleduje dostupnost titulů na knižním trhu. Zjišťování vyžaduje aktivní a soustavnou činnost, kdy knihovník (akvizitér) pravidelně kontroluje akviziční zdroje, navštěvuje knižní veletrhy, výstavy knih apod. Akviziční zdroje jsou zdroje, které přinášejí informace o titulech dostupných na knižním trhu. * Jedná se o:

  • Katalogy a Databáze nakladatelství, knihkupectví, knižních distributorů
  • Ediční plány nakladatelství
  • Databáze typu books in print
  • Odborná periodika
  • Bibliografie

Výběr dokumentů

Nejdůležitější součást akvizice, kdy akvizice pomocí profilu fondu, kartotéky deziderat a aktivním sledováním knižního trhu vybírá dokumenty, které by chtěl do knihovny pořídit. Velice záleží na rozpočtu knihovny a na tom, jak velká část rozpočtu byla vyhrazena na nákup dokumentů do knihovny. [5]

Získávání dokumentů

Knihovna může získávat dokumenty několika způsoby:

Nákup

Jedná se o nejčastější způsob získávání dokumentů do knihovny. Dokumenty se vybírají na základě kartotéky deziderat nebo díky sledování trhu, kdy si akvizitér vytipuje dokumenty, které chce do knihovny získat. Nákup může být realizován u nakladatelství, knižního distributora, knihkupectví či v internetovém knihkupectví. [5]

Dar

Knihovna může získat dokumenty (převážně knihy) darem a to od soukromé osoby či instituce. V knihovnách je tento dar nejméně využívaný a také ne příliš oblíbený. Většinou dárce daruje dokumenty zastaralé či nepotřebné dokumenty. Dárce si také může stanovit podmínky, za kterých dokumenty knihovně daruje, jedná se většinou o podmínku odebrání celé sbírky. Po zvážení podmínek se může knihovna rozhodnout dar přijmout anebo odmítnout.

Povinný výtisk

Povinný výtisk je exemplář periodické či neperiodické publikace, který je vydavatel povinen bezplatně a na svůj náklad odevzdat od určité doby ode dne vydání do určených knihoven podle zákona č. 46 ze dne 22. 2. 2000, O právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a podle zákona č. 37 ze dne 8. 2. 1995, O neperiodických publikacích. Tento typ získávání dokumentů se týká pouze knihoven, které jsou definovány ve výše zmíněných zákonech. Pro periodické dokumenty se jedná o:

  • 2 výtisky Národní knihovně České republiky
  • 1 výtisk Moravské zemské knihovně v Brně
  • 1 výtisk knihovně Národního muzeum v Praze
  • 1 výtisk ministerstvu
  • 1 výtisk Parlamentní knihovně
  • 1 výtisk každé krajské knihovně
  • 1 výtisk Městská knihovna v Praze
  • 1 výtisk (vydavatelem určen pro nevidomé) Knihovně a tiskárně pro nevidomé K. E. Macana v Praze [6]

Pro neperiodické dokumenty se jedná o:

  • 2 výtisky Národní knihovně České republiky
  • 1 výtisk Moravské zemské knihovna v Brně
  • 1 výtisk Vědecké knihovně v Olomouci
  • 1 regionální povinný výtisk Městské knihovně v Praze a místně příslušné krajské knihovně podle sídla vydavatele [7]

Výměna

Výměna se provádí vnitrostátně anebo mezinárodně a může se jednat o jinou knihovnu, soukromou osobu, nakladatelství či instituci, které publikují dokumenty. Většinou se jedná o sborníky z konferencí, bulletiny a ročenky, tedy dokumenty, které nejsou běžně na trhu ke koupi. V roce 1958 byly v Paříži z iniciativy UNESCO přijaty dvě konvence. První o mezinárodní výměně oficiálních a vládních dokumentů a druhá o mezinárodní výměna publikací všech druhů.


Akviziční politika

Každá knihovna se řídí určitými pravidly, podle kterých získává do svého fondu dokumenty. Jedná se tedy o soubor zásad, které jsou uplatňovány při doplňování knihovních fondů, kdy je zohledněna funkce a zaměření knihovny, profil knihovního fondu a také potřeby uživatelů knihovny. Součástí akviziční politiky je identifikace akvizičních zdrojů, stanovení primárních a sekundárních způsobů akvizice, druhů, tematiky a čtenářského určení dokumentů.[4]


Strategie rozvoje budování fond

Instituce, které si budují knihovní fond, by měly mít určenou svou strategii pro budování fondu. Při vytvářením strategie je dobré vědět:

  • Jakým směrem se bude fond vyvíjet (jazyk, tematika či druh dokumentu)
  • Jak bude fond budován (jakým způsobem budou dokumenty získávány)
  • Jak se zajistí budování všech částí fondu úměrně
  • Jak hodnotit obsah a rozsah fondu
  • Jak plánovat doplňování knihovního fondu
  • Jakým způsobem získat zpětnou vazbu od uživatelů čtenářů

Jednou z možností, jak takovou strategii vytvořit, je metoda Konspektu, která byla vyvinuta v USA a v dnešní době má mnoho podob po celém světě. Metoda Konspektu umožňuje souborný popis fondu určité knihovny bez podrobných bibliografických informací. Je to obecná metoda, která lze upravit podle potřeby instituce a země, ale je možné aplikovat ji spíše na větší knihovny. [4]


Odkazy

Reference

  1. CELBOVÁ, Iva. Doplňování knihovního fondu. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-[cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001169&local_base=KTD.
  2. Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. 2. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2013. ISBN 978-80-7050-628-8
  3. CELBOVÁ, Iva. Kooperativní akvizice. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001187&local_base=KTD.
  4. 4,0 4,1 4,2 Národní knihovna České republiky. O akviziční politice [online]. Praha: Národní knihovna ČR, [cit. 16.12.2019]. Dostupné z: https://text.nkp.cz/sbirky/podle-typu-dokumentu/akvizicni-politika/sbirky-akvizicnipolitika-detail.
  5. 5,0 5,1 4. STÖCKLOVÁ, Anna. Akvizice: Verze 1.0 [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2019-12-01]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Akvizice_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf
  6. Zákon č. 46/2000 Sb. : Zákon o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon). In: Zákony pro lidi [online]. [cit. 15.12.2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-46.
  7. 6. Zákon č. 37/1995 Sb. : Zákon o neperiodisćkých publikacích. In: Zákony pro lidi [online]. [cit. 15.12.2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-37.


Použitá literatura

1.CELBOVÁ, Iva. Doplňování knihovního fondu. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-[cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001169&local_base=KTD.

2. Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. 2. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2013. ISBN 978-80-7050-628-8.

3. CELBOVÁ, Iva. Kooperativní akvizice. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001187&local_base=KTD.

4. STÖCKLOVÁ, Anna. Akvizice: Verze 1.0 [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2019-12-01]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Akvizice_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf

5. Zákon č. 46/2000 Sb. : Zákon o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon). In: Zákony pro lidi [online]. [cit. 15.12.2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-46.

6. Zákon č. 37/1995 Sb. : Zákon o neperiodisćkých publikacích. In: Zákony pro lidi [online]. [cit. 15.12.2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-37.

7. Národní knihovna České republiky. O akviziční politice [online]. Praha: Národní knihovna ČR, [cit. 16.12.2019]. Dostupné z: https://text.nkp.cz/sbirky/podle-typu-dokumentu/akvizicni-politika/sbirky-akvizicnipolitika-detail.

Doporučená literatura

Miniaterstvo kultury. Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu doplňování a aktualizace knihovního fondu pro knihovny zřizované a/nebo provozované obcemi na území České republiky [online]. Praha, Ministerstvo kultury, [cit. 19.12.2019]. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/docs/2017_Metodicky_pokyn_MK_akvizice.pdf.

Zákon č. 134/2016 Sb. : Zákon o zadávání veřejných zakázek. In: Zákony pro lidi [online]. [cit. 15.12.2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-134

Související odkazy

Akvizice


Klíčová slova

akvizice, akviziční politika, strategie rozvoje knihovního fondu