Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
  
−
'''Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů''' (DODD; anglicky ''digital preservation''), zahrnuje širokou škálu definic lišících se úhlem pohledu na danou problematiku. Jedna z definic vytvořená H. M. Gladneym říká, že DODD je: ''„organizované opatření k zajištění dlouhodobé použitelnosti digitálních objektů; zásadní je, že digitální objekty nebudou nikdy ztraceny nebo poškozeny, jsou důvěryhodné, je možné je vždy najít, rozumět jim a to i přes problémy zastarávání technologií".<ref name="test">GLADNEY, Henry M. Preserving Digital Information. New York : Springer, 2007, 270 p. ISBN 978-3-540-37886-0. Dostupné také z: http://books.google.cz/books?id=TEorHRiLHz0C&printsec=frontcover&dq=gladney&hl=cs&sa=X&ei=xx6bU8CbG4iy7Ab96ICADA&ved=0CCgQ6AEwAQ#v=onepage&q=gladney&f=false</ref>
+
'''Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů''' (DODD; anglicky ''digital preservation''), zahrnuje širokou škálu definic lišících se úhlem pohledu na danou problematiku. Jedna z definic vytvořená H. M. Gladneym říká, že DODD je: ''„organizované opatření k zajištění dlouhodobé použitelnosti [[Digitální objekt|digitálních objektů]]; zásadní je, že digitální objekty nebudou nikdy ztraceny nebo poškozeny, jsou důvěryhodné, je možné je vždy najít, rozumět jim a to i přes problémy zastarávání technologií".<ref name="test">GLADNEY, Henry M. Preserving Digital Information. New York : Springer, 2007, 270 p. ISBN 978-3-540-37886-0. Dostupné také z: http://books.google.cz/books?id=TEorHRiLHz0C&printsec=frontcover&dq=gladney&hl=cs&sa=X&ei=xx6bU8CbG4iy7Ab96ICADA&ved=0CCgQ6AEwAQ#v=onepage&q=gladney&f=false</ref>
  
 
Ochranu digitálních dokumentů je možné rozdělit na:   
 
Ochranu digitálních dokumentů je možné rozdělit na:   

Verze z 28. 12. 2015, 10:38

Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů (DODD; anglicky digital preservation), zahrnuje širokou škálu definic lišících se úhlem pohledu na danou problematiku. Jedna z definic vytvořená H. M. Gladneym říká, že DODD je: „organizované opatření k zajištění dlouhodobé použitelnosti digitálních objektů; zásadní je, že digitální objekty nebudou nikdy ztraceny nebo poškozeny, jsou důvěryhodné, je možné je vždy najít, rozumět jim a to i přes problémy zastarávání technologií".[1]

Ochranu digitálních dokumentů je možné rozdělit na:

  • ochranu dat nyní i v budoucnu neboli ochranu bit-streamu,
  • ochranu použitelnosti dat v budoucnu tzv. ochranu logickou, která je podstatou dlouhodobé ochrany.

Logická ochrana zahrnuje procesy, které digitálním objektům dávají do budoucna záruku:

  • snadné vyhledatelnosti,
  • zpřístupnění,
  • opakované využitelnosti,
  • smysluplnosti,
  • autentičnosti.[2]

DODD spadá pod širší rámec konceptu digital curation. Zájmem digital curation je směřovat k dlouhodobému uchování a použitelnosti celého životního cyklu digitálního dokumentu. Tento proces začíná ještě před samotným vznikem digitálního dokumentu, kdy dochází ke klíčovým rozhodnutím o jeho formátu, způsobu vzniku a výběru vhodných metadat. Následuje uchováním, správou a kontrolou integrity a autenticity tohoto dokumentu. Cílem je zajistit zpřístupnění dokumentu pro budoucí uživatele. [3]


Digital curation.jpg

Cíle DODD

Cílem DODD je zabezpečit věčnou udržitelnost digitálních dat, tj. trvalý přístup k informacím, který nebude závislý na degradaci nosičů a na technologických změnách a udržet jejich srozumitelnost a využití.

K dosažení těchto cílů by měly být digitální objekty pochopeny a řízeny na čtyřech úrovních:

  • jako fyzikální jevy,
  • jako logické kódování,
  • jako koncepční objekty, které mají význam pro člověka,
  • jako sady základních prvků.[1]

Cílem knihoven a dalších zainteresovaných institucí je dlouhodobě chránit obsahově cenné digitální dokumenty jako součást kulturního dědictví. Kulturní a paměťové instituce tak mají za úkol vyvíjet a následně zavést nové strategie v oblasti ochrany pro trvalé zajištění digitálního kulturního bohatství.

Problémy dlouhodobé ochrany digitálního dědictví

Dochází k zastarávání hardwaru a softwaru, tím pádem je téměř nemožné udržet digitální informace věčné prostřednictvím neustálého kopírování na nové nosiče. Další potíží je nebezpečí změny dokumentu nepotřebným způsobem, a to buď omylem, nebo jako výsledek úmyslného poškození. Je potřeba zachovat původní podobu dokumentu, respektive jeho intelektuální obsah. Tyto a řada dalších rizik vyvstává při řešení dlouhodobé ochrany digitálních dokumentů. [4]

Vývoj oboru

Situace do 90. let

Již na přelomu šedesátých a sedmdesátých se začaly zálohovat digitální data na magnetické pásky a pěstovat o těchto datech dokumentace např. v podobě kartoték. Do 90. let byly digitální dokumenty jednoduché, tím pádem je bylo snadné interpretovat a jejich softwarová podpora byla nenáročná.

Změny od 90. let

V devadesátých letech se začíná zvyšovat význam digitálních informací a roste jejich objem. S tímto nárůstem roste i jejich obchodní význam a tudíž i cena práv duševního vlastnictví týkající se digitálních objektů, včetně softwaru. Kvůli těmto faktorům se stupňují i nároky na ochranu digitálních informací. Od 90. let vymýšlejí zainteresované instituce nové strategie ochrany před možnými riziky týkající se digitálních dat. Tyto okolnosti daly vzniknout novému oboru DODD.

Počátky nového oboru

OAIS

Došlo k vývoji důležité aktivity, a to referenčního modelu [[OAIS]] (Open Archival Information System), který dnes určuje povahu digitálních informací . V lednu 2002 byla zveřejněna konečná verze normy, která byla následně schválena jako norma ISO 14721:2002. Na modelu OAIS může být také postavena dlouhodobá ochrana elektronických publikací. V rámci projektu NAKI vzniká návrh procesu ukládání elektronických publikací do LTP systému. [5]

Výzkumné projekty v zahraničí

První výzkumné projekty pocházejí z anglosaského světa např. britsko-americký projekt CAMiLEON (Creative Archiving at Michigan & Leeds: Emulating the Old on the New), či mezinárodní projekt InterPARES (International Project on Permanent Authentic Records in Electronic Systems.

Díky modelu OAIS, který přinesl obecný vzor pro první výzkumné úkoly, vzrostl počet výzkumných projektů. Kongres USA (United States Congress) zřídil na období 2000-2010 NDIIPP (National Digital Information Infrastructure and Preservation Program). V Německu je financován od roku 2003 národní program Nestor (Network of Expertise in Long-term STOrage of Digital Resources). Novozélandská národní knihovna zahájila v roce 2004 program NDHA (National Digital Heritage Archive) pro rozvoj celonárodního digitálního repozitáře. [4]

Dlouhodobá ochrana digitálních dat v NK ČR

Logická DODD se v České republice dlouho neřešila, i přesto, že se o ní vědělo. V koncepci rozvoje knihoven ČR na léta 2004-2010 je o něco podrobněji popsáno řešení dlouhodobé ochrany digitálních dat.

Rok 2006 byl příznivý v oblasti logické ochrany dat, kdy se stala NK ČR partnerem evropského projektu DPE (DigitalPreservationEurope64). Z projektu vyústila spolupráce na dalších evropských projektech CASPAR65 a PLANETS66, ze které v roce 2008 vzešel týdenní workshop WePreserve/DRAMBORA konající se na půdě NK ČR. Díky projektu DPE také vznikl první český ucelený dokument PLATTER vysvětlující logickou ochranu digitálních dat. Později dochází ke vzniku plánu na projekt NDK vycházející právě ze zkušeností z projektu DPE.

V letech 2009-2010 vzniká příprava obecných požadavků na LTP systém. [3]

V rámci dotačního projektu NAKI ministerstva kultury byl navrhnut projekt Správa elektronických publikací v síti knihoven ČR rozvržený na léta 2012 – 2015. Projekt je postaven na vytvoření poloprovozu, kde budou vydavatelé odevzdávat a knihovny přijímat elektronické publikace. Z dat i metadat odevzdaných od vydavatelů se vytvoří balíček SIP, který bude vložen do LTP systému. Logická DODD jako taková v NK ČR však neexistuje. Dodnes nemá odpovídající LTP systém. [5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 GLADNEY, Henry M. Preserving Digital Information. New York : Springer, 2007, 270 p. ISBN 978-3-540-37886-0. Dostupné také z: http://books.google.cz/books?id=TEorHRiLHz0C&printsec=frontcover&dq=gladney&hl=cs&sa=X&ei=xx6bU8CbG4iy7Ab96ICADA&ved=0CCgQ6AEwAQ#v=onepage&q=gladney&f=false
  2. ↑ HUTAŘ, J., FOJTŮ, A., MELICHAR, M. Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů a projekt NDK. České Budějovice, Knihovny současnosti, 2011. Dostupné z: http://www.sdruk.cz/data/xinha/sdruk/ks2011/2011_KKS_Hutar.pdf
  3. ↑ 3,0 3,1 HUTAŘ, Jan. Digitalizace, popis pomocí metadat a jejich formáty. Praha, 2012. 244 s. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví. Dostupné také z: https://is.cuni.cz/webapps/UKSESSION07FE21533837C5377A6362EE8AE949EE/zzp/detail/25756/?lang=cs&file=140015545
  4. ↑ 4,0 4,1 CUBR, Ladislav. Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2010. ISBN 978-80- 7050-588-5 (brož.). Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/76146/
  5. ↑ 5,0 5,1 KVAŠOVÁ, Zuzana, SVOBODA, Tomáš. Dlouhodobá ochrana elektronických publikací. ProInflow [online]. 31.10.2013 [cit. 13.06.2014]. Dostupné z: http://pro.inflow.cz/dlouhodoba-ochrana-elektronickych-publikaci

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

digitální objekty, OAIS, ochrana dat

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dlouhodobá_ochrana_digitálních_dokumentů&oldid=27857“