Problémy citačních indexů: Porovnání verzí
m |
|||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 4: | Řádek 4: | ||
Rejstřík vytvářel [[Institut of Scientific Information]] v Kalifornii, zkráceně [[ISI]], který byl založen | Rejstřík vytvářel [[Institut of Scientific Information]] v Kalifornii, zkráceně [[ISI]], který byl založen | ||
− | [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] v r.1960. historicky na něj navazuje [[Thomson Reuters (WOS)|Thomson Reuters - Web of Science]]. Dnes je součástí [[ | + | [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] v r.1960. historicky na něj navazuje [[Thomson Reuters (WOS)|Thomson Reuters - Web of Science]]. Dnes je součástí [[The Intellectual Property & Science business of Thomson Reuters]]<ref>Institute for Scientific Information. Wikipedia, the free encyclopedia [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: en.wikipedia.org/.../Institute_for_Scientific_Informat...</ref> |
== Příklady citačních indexů == | == Příklady citačních indexů == | ||
Řádek 82: | Řádek 82: | ||
Tedy, zda se skutečně cituje z hlediska citačních výpočtů, nebo proto, že: | Tedy, zda se skutečně cituje z hlediska citačních výpočtů, nebo proto, že: | ||
* v určitém oboru může dominovat spřízněná skupina, jejíž členové se citují navzájem | * v určitém oboru může dominovat spřízněná skupina, jejíž členové se citují navzájem | ||
− | * upřednostňuje se spoluautorství v publikacích | + | * upřednostňuje se spoluautorství v publikacích<ref>SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf </ref> <ref>POHL, Ivan. Metody pro evaluaci výsledků VaV - follow up. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.projekt-endoskopie.cz/.../metody_pro_evaluaci_vysledku_VaV.ppt </ref> |
− | |||
=== Shrnutí === | === Shrnutí === | ||
Řádek 112: | Řádek 111: | ||
citační indexy, citační analýza, databáze | citační indexy, citační analýza, databáze | ||
− | [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví | + | [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]][[Kategorie: Hesla k opravě UISK]] |
Aktuální verze z 4. 1. 2016, 22:35
Citační index, též citační rejstřík, je databázový nástroj, pro citační analýzu který umožňuje mapování vědy, prestiže autorů,časopisů nebo oborů a sleduje, kolikrát a kde byla určitá práce citována.
Obsah
Historie
Rejstřík vytvářel Institut of Scientific Information v Kalifornii, zkráceně ISI, který byl založen Eugenem Garfieldem v r.1960. historicky na něj navazuje Thomson Reuters - Web of Science. Dnes je součástí The Intellectual Property & Science business of Thomson Reuters[1]
Příklady citačních indexů
SSCIE = Science Citation Index Expanded-od roku 1900 do současnosti.Indexuje více než 7100 důležitých časopisů ze 150 vědních disciplín.
SSCI = Social Science Citation Index – zaměřený na společenské vědy a oblast přírodních a technických věd A&HCI = Arts and Humanities Citation Index – uměnovědné a humanistické obory
Conference Proceedings Citation Index - Indexuje příspěvky z konferencí publikovaných v časopisech a knihách ve vědních disciplínách
Jsou dostupné v rámci databáze ISI Web of Science, analytické výsledky z těchto dat jsou podrobně vypracovávány v databázi Journal Citation Reports.[2] [3]
Druhy citačních rejstříků
Polytematické
Oborové
Specializované
- Patentový citační rejstřík Derwent, Dialoq..[4]
Z citačního indexu lze zjistit
- Kým a kolikrát byl autor citovaný za určité období.
- V jakých informačních zdrojích byl autor citován.
- Kolikrát autor citoval, v určitém období, jiné autory.
- Adresu instituce, kde autor pracuje.
- Údaje o tom, kteří autoři pracují na stejné nebo podobné problematice.
- Uznávané autority ve vědě.
- Ohlas jeho prací u odborné veřejnosti.
- Z jakých informačních zdrojů autor vychází.
- V kterých časopisech nejčastěji publikuje.
Problémy citačních indexů
Různorodost oborů, používání jiných rejstříků
- Má smysl porovnávat jen stejné obory, protože citační zvyklosti se v jednotlivých oborech liší.
- Vysokou citovanost mají práce z úzkého oboru, přehledové články a některé metodické práce.
- Mezioborové práce mají obvykle vyšší citovanost.
- Nadřazenost multidisciplinárních časopisů.
- Podobnost s informetrií a scientometrií.
Špatný přístup k citacím
- Nezasloužená citovanost (šéfové, drobná spolupráce)
- Zneužití „mocenského" postavení nebo proto, že jedinec k práci přispěl nějakou drobností
- Negativní citace mají stejnou váhu jako pozitivní
- Autocitace – je citace kterýmkoliv spoluautorem tvoří cca 1/3 všech citací, u některých citacích až 90%.
Kvantitativní nikoli kvalitativní metoda
- Velmi dobré publikace mají málo citací, desítky výjimečně stovky.
- S nárůstem informací vzniká problém jejich spolehlivosti.
Zastarávání
- Některé obory mohou být v určité době upřednostňovány a v případě poklesu zájmu stárne i jejich citovanost.
Otázky motivace citování
Tedy, zda se skutečně cituje z hlediska citačních výpočtů, nebo proto, že:
- v určitém oboru může dominovat spřízněná skupina, jejíž členové se citují navzájem
- upřednostňuje se spoluautorství v publikacích[5] [6]
Shrnutí
Citační indexy pomáhají při vědecké práci a tvorbě odborných článků, ale je třeba přihlížet k výše uvedeným problémům.
A jak uvádí M. Souček: „ Pro vědu mají velký význam i lidé, kteří sice mají nízkou citovanost, jejich originální badatelský přínos není velký, ale jsou třeba skvělými popularizátory, mají organizační schopnosti nebo umějí dobře přednášet.“[7]
Odkazy
Reference
- ↑ Institute for Scientific Information. Wikipedia, the free encyclopedia [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: en.wikipedia.org/.../Institute_for_Scientific_Informat...
- ↑ KÖNIGOVÁ, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz
- ↑ SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf
- ↑ SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf
- ↑ SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf
- ↑ POHL, Ivan. Metody pro evaluaci výsledků VaV - follow up. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.projekt-endoskopie.cz/.../metody_pro_evaluaci_vysledku_VaV.ppt
- ↑ SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf
Použitá literatura
- KÖNIGOVÁ, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz
- SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf
- POHL, Ivan. Metody pro evaluaci výsledků VaV - follow up. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.projekt-endoskopie.cz/.../metody_pro_evaluaci_vysledku_VaV.ppt
- Institute for Scientific Information. Wikipedia, the free encyclopedia [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: en.wikipedia.org/.../Institute_for_Scientific_Informat...
Související články
- Kvantitativní metody informační vědy
- Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy
- Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití
- H-index
- Scopus
- Bibliometrie
Klíčová slova
citační indexy, citační analýza, databáze