Chnum: Porovnání verzí

Aktuální verze z 30. 1. 2017, 10:53

Obsah

1 Jméno
2 Ikonografie a sféry vlivu
3 Mýty a funkce
4 Kult
- 4.1 Reference
5 Literatura

Jméno

Jméno boha Chnuma znamená "Ten, který spojuje."

Zobrazení boha Chnuma u jeho hrnčířského kruhu

Ikonografie a sféry vlivu

Jedná se o božstvo s beraní hlavou, případně přímo v podobě berana. Narozdíl od Amonova berana má Chnumův beran většinou vodorovné rohy, nicméně někdy může být zobrazen s oběma páry rohů.^[1] Na hlavě může mít tento bůh korunu atef, někdy také mívá Bílou korunu Horního Egypta. Kromě toho bývá zobrazován s hrnčířským kruhem, na němž vytváří lidskou bytost (viz níže).^[2]

Mýty a funkce

Chnum stvořitel

Chnum jako stvořitel vystupuje jako božstvo, formující těla živých bytostí na svém hrnčířském kruhu ještě před jejich zrozením. Nevytvářel však pouze těla, ale také jejich ka. ^[3] V roli spojené se zrozením a tvořením se můžeme s Chnumem setkat i v některých egyptských mýtech a literárních dílech, jako je např. příběh o zrození tří slunečních králů na p. Westcar nebo také v povídce O dvou bratrech. V některých náboženských textech, jako jsou např. Texty pyramid nebo Texty rakví, však Chnum nevytváří jen živé bytosti, ale i různé předměty.^[4]

Chnum a záplava

Není náhodou, že Chnum byl uctíván především v oblasti prvního nilského kataraktu. Byl totiž považován za boha, který z této oblasti každoročně vypouštěl záplavu. Díky tomu, že měl moc nad životodárnou záplavou, byl také patronem regenerace, znovuzrození, úrody a prosperity.^[5]

Ba bohů

Jelikož staroegyptské slovo pro berana je ba, objevuje se Chnum právě jako ba různých božstev, a to např. Rea, Geba nebo Usira.^[6]

Hladová stéla

Bůh Chnum se také objevuje na tzv. Hladové stéle či Stéle hladu z ostrova Sáhel. Jedná se o text, pocházející z doby Ptolemaiovců, na němž je však uvedeno, že pochází z časů panovníka Džosera. Chnum je zde jakožto patron úrody a záplavy žádán, aby poskytl prosperitu Egyptu, jenž měla podle textu sužovat sedmiletá neúroda a hlad.

Kult

Na Elefantině tvořil Chnum lokální triádu s bohyněmi Satet a Anuket.^[7]

V Esně jsou dochované zbytky Chnumova chrámu z 1. století př.n.l.. Na tomto místě byl Chnum uctíván spolu s bohyní Neit, za jeho partnerku zde pak je označována bohyně Menhit.^[8] Nachází se zde mj. zajímavý hymnus na boha Chnuma, psaný téměř výhradně pouze pomocí variant znaku, zobrazujícího berana, tedy Chnumovo posvátné zvíře.

Reference

↑ Janák 2005: 93
↑ Wilkinson 2003: 194
↑ Pinch 2002:68
↑ Pinch 2002: 154
↑ Janák 2005: 93
↑ Wilkinson 2003:194
↑ Pinch 2004: 154
↑ Janák 2005: 93

Literatura

Armour, Robert A. 2001: Gods and Myths of ancient Egypt, rev. ed. Cairo; New York: American University in Cairo Press.

Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.

Kühn, Thomas 2003. Der Chnum-Tempel in Esna in römischer Zeit. Kemet 2003 (1), 25-29.

Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.

Pinch, G. 2002 : Handbook of Egyptian mythology. Handbooks of World Mythology. Santa Barbara, CA: ABC-CLIO.

Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.

[1] Janák 2005: 93

[2] Wilkinson 2003: 194

[3] Pinch 2002:68

[4] Pinch 2002: 154

[5] Janák 2005: 93

[6] Wilkinson 2003:194

[7] Pinch 2004: 154

[8] Janák 2005: 93

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 == Jméno ==
-Jméno boha Chnuma znamená "Ten, který spojuje."
+Jméno boha '''Chnuma''' znamená "Ten, který spojuje."
+[[File:Chnum-ihy-isis.jpg|thumb|200x200px|Zobrazení boha Chnuma u jeho hrnčířského kruhu]]
 == Ikonografie a sféry vlivu ==
-Jedná se o božstvo s beraní hlavou, případně přímo v podobě berana. Narozdíl od [[Amon|Amonova]] berana má Chnumův beran většinou vodorovné rohy, nicméně někdy může být zobrazen s oběma páry rohů.<ref>Janák 2003: 93</ref> Na hlavě může mít tento bůh korunu atef, někdy také mívá Bílou korunu Horního Egypta. Kromě toho bývá zobrazován s hrnčířským kruhem, na němž vytváří lidskou bytost (viz níže).<ref>Wilkinson 2003: 194</ref>
+Jedná se o božstvo s beraní hlavou, případně přímo v podobě berana. Narozdíl od [[Amon|Amonova]] berana má Chnumův beran většinou vodorovné rohy, nicméně někdy může být zobrazen s oběma páry rohů.<ref>Janák 2005: 93</ref> Na hlavě může mít tento bůh korunu ''atef'', někdy také mívá Bílou korunu Horního Egypta. Kromě toho bývá zobrazován s hrnčířským kruhem, na němž vytváří lidskou bytost (viz níže).<ref>Wilkinson 2003: 194</ref>
@@ Řádek 14: / Řádek 15: @@
 '''Chnum stvořitel'''
-Chnum jako stvořitel vystupuje jako božstvo, formující těla živých bytostí na svém hrnčířském kruhu ještě před jejich zrozením. Nevytvářel však pouze těla, ale také jejich [[ka]]. <ref>Pinch 2002:68</ref> V roli, spojité se zrozením a tvořením se můžeme s CHnumem setkat i v některých egyptských mýtech a literárních dílech, jako je např. příběh o zrození tří slunečních králů na [[papyrus Westcar|p. Westcar]] nebo v povídce [[O dvou bratrech]]. V některých náboženských textech, jako jsou např. [[Texty pyramid]] nebo [[Texty rakví]], však Chnum nevytváří jen živé bytosti, ale i různé předměty.<ref>Pinch 2002: 154</ref>
+Chnum jako stvořitel vystupuje jako božstvo, formující těla živých bytostí na svém hrnčířském kruhu ještě před jejich zrozením. Nevytvářel však pouze těla, ale také jejich [[ka]]. <ref>Pinch 2002:68</ref> V roli spojené se zrozením a tvořením se můžeme s Chnumem setkat i v některých egyptských mýtech a literárních dílech, jako je např. příběh o zrození tří slunečních králů na [[papyrus Westcar|p. Westcar]] nebo také v povídce [[O dvou bratrech]]. V některých náboženských textech, jako jsou např. [[Texty pyramid]] nebo [[Texty rakví]], však Chnum nevytváří jen živé bytosti, ale i různé předměty.<ref>Pinch 2002: 154</ref>
 '''Chnum a záplava'''
 Není náhodou, že Chnum byl uctíván především v oblasti prvního nilského kataraktu. Byl totiž považován za boha, který z této oblasti každoročně vypouštěl záplavu. Díky tomu, že měl moc nad životodárnou záplavou, byl také patronem regenerace, znovuzrození, úrody a prosperity.<ref>Janák 2005: 93</ref>
+'''Ba bohů'''
+Jelikož staroegyptské slovo pro berana je ba, objevuje se Chnum právě jako [[ba]] různých božstev, a to např. Rea, Geba nebo Usira.<ref>Wilkinson 2003:194</ref>
+'''Hladová stéla'''
+Bůh Chnum se také objevuje na tzv. Hladové stéle či Stéle hladu z ostrova Sáhel. Jedná se o text, pocházející z [[Ptolemaiovský Egypt|doby Ptolemaiovců]], na němž je však uvedeno, že pochází z časů panovníka [[Džoser|Džosera]]. Chnum je zde jakožto patron úrody a záplavy žádán, aby poskytl prosperitu Egyptu, jenž měla podle textu sužovat sedmiletá neúroda a hlad.
-'''Ba bohů'''
 == Kult ==
-Na [[Elefantina|Elefantině]] tvořil Chnum lokální triádu s bohyněmi '''Satet''' a '''Anuket'''<ref>Pinch 2004: 154</ref>.
+Na [[Elefantina|Elefantině]] tvořil Chnum lokální triádu s bohyněmi '''Satet''' a '''Anuket'''.<ref>Pinch 2004: 154</ref>
+V [[Esna|Esně]] jsou dochované zbytky Chnumova chrámu z 1. století př.n.l.. Na tomto místě byl Chnum uctíván spolu s bohyní [[Neit]], za jeho partnerku zde pak je označována bohyně '''Menhit'''.<ref>Janák 2005: 93</ref> Nachází se zde mj. zajímavý hymnus na boha Chnuma, psaný téměř výhradně pouze pomocí variant znaku, zobrazujícího berana, tedy Chnumovo posvátné zvíře.
-V [[Esna|Esně]] jsou dochované zbytky Chnumova chrámu z 1. století př.n.l.. Na tomto místě byl Chnum uctíván spolu s bohyní [[Neit]], nachází se zde mj. zajímavý hymnus na boha Chnuma, psaný téměř výhradně pouze pomocí variant znaku, zobrazujícího berana, tedy Chnumovo posvátné zvíře.
 === Reference ===
 <references/>