Ba

Egyptský termín ba se obvykle překládá jako duch nebo duše, nicméně tento výraz přesně nevystihuje obsah tohoto termínu, který se měnil již během různých období staroegyptských dějin.

Původní význam tohoto termínu zřejmě označoval působení, projev, nástroj nebo příčinu jednání bohů. Vždy se jednalo o aktivní, viditelný projev, zachytitelný na zemi. [1] V mnoha kontextech není ovšem ba spojováno pouze s bohy, ale též s králem, posvátnými zvířaty, nebo se zemřelými. V Textech pyramid se pojem bau vyskytuje jak ve výše zmíněném významu, někdy se ovšem vysyktuje ve stejném kontextu jako slova označující přímo božstvo (nečer), nebo také moc (sechem). [2]

Ba bohů

Jelikož ba bylo projevem či manifestací nějaké bytosti, jako ba bohů bývají také označována jiná božstva, případně posvátná zvířata, nebo i nebská tělesa, a naopak někteřé bohové vystupují jako ba někoho či něčeho jiného. [2]Tak například jako ba boha Šua se objevuje bůh Chnum, případně beraní božstvo Banebdžed, za Usirova ba byl považován posvátný býk Apis atp.

Ba jako součást člověka

Zobrazení ba jako sokola s lidskou hlavou, objevujícící se od Nové říše

Termín ba většinou objevuje v souvislosti se smrtí nebo posrmtným životem.[3] V Naučení pro krále Merikarea se tak objevuje výrok, že člověk by měl vykonávat to, co je prospěšné jeho ba,[4] v Rozhovoru člověka s jeho ba se pak ba objevuje v situaci, kdy se s člověkem pře o posmrtný život a fuknci zádušního kultu. Předevšm v [[Nová říše|Nové říši se ba objevuje jako projev duševních stavů a schopností člověka po smrti.

Jelikož se ba objevuje u různých bytostí jako protiklad těla, ale během Staré říše se tento pojem vztahuje výhradně na božstva nebo panovníka. Ke konci Staré říše a posléze v pozdějších obdocbích se však začíná objevovat jako posmrtný projev člověka a podobně jako bylo spojením sféry božské a sféry pozemské, objevuje se v tomto kontextu jako spojnice mezi zásvětím a životem na zemi.

Bau

Slovo bau může být plurárem od ba, případně může označovat abstraktum a vlastnoti a kvality k ba náležející jako takové, tedy moc, sílu, manifestaci či projev božské síly.[5] Koncept bau najdeme již od Textů pyramid, tento element se ovšem vyskytuje již dříve, například v osobních jménech. [1]

Již v Textech pyramid se bau objevují jako označení skupiny nadpřirozených bytostí, svázaných s určitým konkrétním místech, např. bau z Pe a Nechenu. Co přesně měl tento termín v takovémto kontextu označovat je ovšem nejasné. Někteří badatelé tvrdí, že se mělo jednat o posmrtný projev dávných vládců místa[6], podle jiných se mělo jednat o prastará božstva neurčitého poštu a charakteru. [7]

V Textech pyramid se v rámci skupiny bau objevuje i Devatero (viz Héliopolská kosmogonie), v Textech rakví se setkáváme jmenovitě i s dalšími bohy.

Pojem bau měl nejprve veskrze pozitivní konotace, později se ovšem tento pojem objevuje v kontextu čím dál negativnějším. Například na Ahmoseho stéle z počátku Nové říše se dočítáme, že bau bohů mohla vyvolávat bouře, a v dalších textech z Nové říše se bau často vyskytuje ve významu hněvu bohů. V koptštině má pak toto slovo již zcela jiný a naprosto negativní význam, a to "násilný čin" nebo "zločin". [1]

Od Pozdní doby dále se objevuje také termín Reova bau. Tímto slovním spojením bývají označováno tajné vědění, které v sobě mělo obsahovat veškerou moc slunečního boha, ať už se jednalo o tajné vědomosti jako takové, nebo mělo jít o nějaké náboženské texty.[2] V Ptolemaiovské době jsou takto označovány přímo některé konkrétní magické texty.[8]

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 Hornung 1983 : 60 - 63.
  2. 2,0 2,1 2,2 Janák 2009 :224 - 238.
  3. Žabkar 1968.
  4. Naučení pro krále Merikarea 110.
  5. Borghouts 1982 : 1–70.
  6. Sethe 1930 : 173 - 177.
  7. Kees 1952 : 188 - 9.
  8. Piccione 1994 : 197 – 204.

Literatura

Borghouts, J. F. : 1982. "Divine Intervention in Ancient Egypt and Its Manifestation (b3w)". In Gleanings from Deir el-Medîna, edited by Robert Johannes Demarée and Jacobus Johannes Janssen. Egyptologische Uitgaven 1. Leiden: Nederlands Instituut voor het Nabije Oosten, 1–70

Hasenfratz, Hans-Peter 1991. Tod und Seele im Alten Ägypten. In Binder, Gerhard and Bernd Effe (eds), Tod und Jenseits im Altertum, 88-102. Trier: Wissenschaftlicher Verlag Trier.

Hornung, E. 1983 :Conceptions of god in ancient Egypt: the one and the many. 1st ed. in GB. London: Routledge & Kegan Paul.

Janák, J.: 2012 Staroegyptské náboženství II: Život a úděl člověka, Praha : Oikoymenh.

Janák, J.: 2009 Staroegyptské náboženství I: Bohové na zemi a v nebesích", Praha : Oikoymenh, 224 - 238.

Kees 1952 : "Ba", In : Bonne, H.: Reallexikon der ägyptischen Religionsgeschichte. Berlin: Gruyter

Loprieno, Antonio 2003. Wieviele Seelen hatten die alten Ägypter? In Guksch, Heike, Eva Hofmann, and Martin Bommas (eds), Grab und Totenkult im alten Ägypten, 200-225. München: Beck.

Naučení pro krále Merikarea (Helck, Wolfgang : 1977 Die Lehre für König Merikare, Wiesbaden: Otto Harrassowitz [Kleine ägyptische Texte].

Piccione, Peter A. : 1994 „The gaming episode in the tale of Setne Khamwas as religious metafor“, in : Silverman, David P. : For his ka: essays offered in memory of Klaus Baer. Chicago: Oriental Institute of the University of Chicago, s. 197 – 204.

Sethe, K.H. 1930 : Urgeschichte und älteste Religion der Ägypter. Leipzig: Brockhaus.

Theis, Christoffer 2014. Die BA.w und der Himmelsaufstieg in den Pyramidentexten: die Macht des Pharao und die Ohnmacht des Privatmannes. In Panagiotopoulos, Diamantis and Maren Schentuleit (eds), Macht und Ohnmacht: religiöse, soziale und ökonomische Spannungsfelder in frühen Gesellschaften, 69-113. Wiesbaden: Harrassowitz.

Žabkar, Louis Vico. 1968. A Study of the Ba Concept in Ancient Egyptian Texts. Studies in Ancient Oriental Civilization 34. Chicago: University of Chicago Press online


Portály: Egyptologie