Chnum: Porovnání verzí
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru |
|||
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== Jméno == | == Jméno == | ||
| − | Jméno boha Chnuma znamená "Ten, který spojuje." | + | Jméno boha '''Chnuma''' znamená "Ten, který spojuje." |
| + | [[File:Chnum-ihy-isis.jpg|thumb|200x200px|Zobrazení boha Chnuma u jeho hrnčířského kruhu]] | ||
== Ikonografie a sféry vlivu == | == Ikonografie a sféry vlivu == | ||
| − | Jedná se o božstvo s beraní hlavou, případně přímo v podobě berana. Narozdíl od [[Amon|Amonova]] berana má Chnumův beran většinou vodorovné rohy, nicméně někdy může být zobrazen s oběma páry rohů.<ref>Janák | + | Jedná se o božstvo s beraní hlavou, případně přímo v podobě berana. Narozdíl od [[Amon|Amonova]] berana má Chnumův beran většinou vodorovné rohy, nicméně někdy může být zobrazen s oběma páry rohů.<ref>Janák 2005: 93</ref> Na hlavě může mít tento bůh korunu ''atef'', někdy také mívá Bílou korunu Horního Egypta. Kromě toho bývá zobrazován s hrnčířským kruhem, na němž vytváří lidskou bytost (viz níže).<ref>Wilkinson 2003: 194</ref> |
| Řádek 14: | Řádek 15: | ||
'''Chnum stvořitel''' | '''Chnum stvořitel''' | ||
| − | Chnum jako stvořitel vystupuje jako božstvo, formující těla živých bytostí na svém hrnčířském kruhu ještě před jejich zrozením. Nevytvářel však pouze těla, ale také jejich [[ka]]. <ref>Pinch 2002:68</ref> V roli | + | Chnum jako stvořitel vystupuje jako božstvo, formující těla živých bytostí na svém hrnčířském kruhu ještě před jejich zrozením. Nevytvářel však pouze těla, ale také jejich [[ka]]. <ref>Pinch 2002:68</ref> V roli spojené se zrozením a tvořením se můžeme s Chnumem setkat i v některých egyptských mýtech a literárních dílech, jako je např. příběh o zrození tří slunečních králů na [[papyrus Westcar|p. Westcar]] nebo také v povídce [[O dvou bratrech]]. V některých náboženských textech, jako jsou např. [[Texty pyramid]] nebo [[Texty rakví]], však Chnum nevytváří jen živé bytosti, ale i různé předměty.<ref>Pinch 2002: 154</ref> |
'''Chnum a záplava''' | '''Chnum a záplava''' | ||
| − | Není náhodou, že Chnum byl uctíván především v oblasti prvního nilského kataraktu. Byl totiž považován za boha, který z této oblasti každoročně vypouštěl záplavu. Díky tomu, že měl moc nad životodárnou záplavou, byl také patronem regenerace, znovuzrození, úrody a prosperity.<ref>Janák 2005: 93</ref> | + | Není náhodou, že Chnum byl uctíván především v oblasti prvního nilského kataraktu. Byl totiž považován za boha, který z této oblasti každoročně vypouštěl záplavu. Díky tomu, že měl moc nad životodárnou záplavou, byl také patronem regenerace, znovuzrození, úrody a prosperity.<ref>Janák 2005: 93</ref> |
| + | |||
| + | '''Ba bohů''' | ||
| − | |||
Jelikož staroegyptské slovo pro berana je ba, objevuje se Chnum právě jako [[ba]] různých božstev, a to např. Rea, Geba nebo Usira.<ref>Wilkinson 2003:194</ref> | Jelikož staroegyptské slovo pro berana je ba, objevuje se Chnum právě jako [[ba]] různých božstev, a to např. Rea, Geba nebo Usira.<ref>Wilkinson 2003:194</ref> | ||
| Řádek 26: | Řádek 28: | ||
'''Hladová stéla''' | '''Hladová stéla''' | ||
| − | Bůh Chnum se také objevuje na tzv. Hladové stéle či Stéle hladu z ostrova Sáhel. Jedná se o text, pocházející z [[Ptolemaiovský Egypt|doby Ptolemaiovců]], na němž je však uvedeno, že pochází z | + | Bůh Chnum se také objevuje na tzv. Hladové stéle či Stéle hladu z ostrova Sáhel. Jedná se o text, pocházející z [[Ptolemaiovský Egypt|doby Ptolemaiovců]], na němž je však uvedeno, že pochází z časů panovníka [[Džoser|Džosera]]. Chnum je zde jakožto patron úrody a záplavy žádán, aby poskytl prosperitu Egyptu, jenž měla podle textu sužovat sedmiletá neúroda a hlad. |
| Řádek 34: | Řádek 36: | ||
Na [[Elefantina|Elefantině]] tvořil Chnum lokální triádu s bohyněmi '''Satet''' a '''Anuket'''.<ref>Pinch 2004: 154</ref> | Na [[Elefantina|Elefantině]] tvořil Chnum lokální triádu s bohyněmi '''Satet''' a '''Anuket'''.<ref>Pinch 2004: 154</ref> | ||
| − | V [[Esna|Esně]] jsou dochované zbytky Chnumova chrámu z 1. století př.n.l.. Na tomto místě byl Chnum uctíván spolu s bohyní [[Neit]], za jeho partnerku zde pak je označována bohyně '''Menhit'''.<ref>Janák | + | V [[Esna|Esně]] jsou dochované zbytky Chnumova chrámu z 1. století př.n.l.. Na tomto místě byl Chnum uctíván spolu s bohyní [[Neit]], za jeho partnerku zde pak je označována bohyně '''Menhit'''.<ref>Janák 2005: 93</ref> Nachází se zde mj. zajímavý hymnus na boha Chnuma, psaný téměř výhradně pouze pomocí variant znaku, zobrazujícího berana, tedy Chnumovo posvátné zvíře. |
=== Reference === | === Reference === | ||
Aktuální verze z 30. 1. 2017, 10:53
Jméno
Jméno boha Chnuma znamená "Ten, který spojuje."
Ikonografie a sféry vlivu
Jedná se o božstvo s beraní hlavou, případně přímo v podobě berana. Narozdíl od Amonova berana má Chnumův beran většinou vodorovné rohy, nicméně někdy může být zobrazen s oběma páry rohů.[1] Na hlavě může mít tento bůh korunu atef, někdy také mívá Bílou korunu Horního Egypta. Kromě toho bývá zobrazován s hrnčířským kruhem, na němž vytváří lidskou bytost (viz níže).[2]
Mýty a funkce
Chnum stvořitel
Chnum jako stvořitel vystupuje jako božstvo, formující těla živých bytostí na svém hrnčířském kruhu ještě před jejich zrozením. Nevytvářel však pouze těla, ale také jejich ka. [3] V roli spojené se zrozením a tvořením se můžeme s Chnumem setkat i v některých egyptských mýtech a literárních dílech, jako je např. příběh o zrození tří slunečních králů na p. Westcar nebo také v povídce O dvou bratrech. V některých náboženských textech, jako jsou např. Texty pyramid nebo Texty rakví, však Chnum nevytváří jen živé bytosti, ale i různé předměty.[4]
Chnum a záplava
Není náhodou, že Chnum byl uctíván především v oblasti prvního nilského kataraktu. Byl totiž považován za boha, který z této oblasti každoročně vypouštěl záplavu. Díky tomu, že měl moc nad životodárnou záplavou, byl také patronem regenerace, znovuzrození, úrody a prosperity.[5]
Ba bohů
Jelikož staroegyptské slovo pro berana je ba, objevuje se Chnum právě jako ba různých božstev, a to např. Rea, Geba nebo Usira.[6]
Hladová stéla
Bůh Chnum se také objevuje na tzv. Hladové stéle či Stéle hladu z ostrova Sáhel. Jedná se o text, pocházející z doby Ptolemaiovců, na němž je však uvedeno, že pochází z časů panovníka Džosera. Chnum je zde jakožto patron úrody a záplavy žádán, aby poskytl prosperitu Egyptu, jenž měla podle textu sužovat sedmiletá neúroda a hlad.
Kult
Na Elefantině tvořil Chnum lokální triádu s bohyněmi Satet a Anuket.[7]
V Esně jsou dochované zbytky Chnumova chrámu z 1. století př.n.l.. Na tomto místě byl Chnum uctíván spolu s bohyní Neit, za jeho partnerku zde pak je označována bohyně Menhit.[8] Nachází se zde mj. zajímavý hymnus na boha Chnuma, psaný téměř výhradně pouze pomocí variant znaku, zobrazujícího berana, tedy Chnumovo posvátné zvíře.
Reference
Literatura
Armour, Robert A. 2001: Gods and Myths of ancient Egypt, rev. ed. Cairo; New York: American University in Cairo Press.
Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.
Kühn, Thomas 2003. Der Chnum-Tempel in Esna in römischer Zeit. Kemet 2003 (1), 25-29.
Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.
Pinch, G. 2002 : Handbook of Egyptian mythology. Handbooks of World Mythology. Santa Barbara, CA: ABC-CLIO.
Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
