Bibliometrie: Porovnání verzí
| (Není zobrazeno 12 mezilehlých verzí od 5 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | '''Bibliometrie''' ( | + | '''Bibliometrie''' (bibliometrics) je vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou [[dokument|dokumentů]] vznikajících v rámci vědecké [[komunikace]], který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a sémantickou strukturou dokumentů (např. [[Bradfordův zákon]], [[Lotkův zákon]], [[Zipfův zákon]] atd.). Bibliometrie se chápe jako součást [[informetrie]] anebo [[scientometrie]], prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá.<ref>ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000344&local_base=KTD.</ref> |
== Význam a účel bibliometrie == | == Význam a účel bibliometrie == | ||
| − | Termín | + | Termín "bibliometrie" zavedl na konci šedesátých let Alan Pritchard, který cíl této metody definuje takto: ''„Cílem bibliometrie je osvětlit proces psané komunikace a i zaměření vědecké discipliny (do té míry jak se odráží v psané komunikaci) pomocí kvantitativní analýzy rozličných složek psané komunikace.“''<ref name="königova">KÖNIGOVÁ, Marie. Úvod do bibliometrie. 1. vyd. Praha: Česká informační společnost, 1993.</ref> |
| − | Bibliometrii lze tedy charakterizovat jako průnik informační vědy a matematických a statistických metod. Umožňuje hodnocení vědeckého přínosu různých oborů, zemí, autorů, časopisů, jazyků apod. Bibliometrické analýzy slouží k vyhodnocování údajů v oblasti [[vědecká informace|vědeckých informací]]. Podílejí se na vyhodnocování efektivnosti výzkumu, hodnocení prestiže pracoviště, určení nejprestižnějších časopisů v daném oboru, nejfrekventovanějších článků a nejcitovanějších autorů, měření zastarávání informací atd. Bibliometrické analýzy jsou dnes často využívány i v oblasti výzkumu informačních potřeb (uspokojení nebo neuspokojení požadavků uživatelů). | + | Bibliometrii lze tedy charakterizovat jako průnik [[Informační věda|informační vědy]] a matematických a statistických metod. Umožňuje hodnocení vědeckého přínosu různých oborů, zemí, autorů, časopisů, jazyků apod. Bibliometrické analýzy slouží k vyhodnocování údajů v oblasti [[vědecká informace|vědeckých informací]]. Podílejí se na vyhodnocování efektivnosti výzkumu, hodnocení prestiže pracoviště, určení nejprestižnějších časopisů v daném oboru, nejfrekventovanějších článků a nejcitovanějších autorů, měření zastarávání informací atd. Bibliometrické analýzy jsou dnes často využívány i v oblasti výzkumu informačních potřeb (uspokojení nebo neuspokojení požadavků uživatelů). |
== Oblasti zkoumané bibliometrií == | == Oblasti zkoumané bibliometrií == | ||
| Řádek 14: | Řádek 14: | ||
* Počítačová analýza publikací | * Počítačová analýza publikací | ||
* Rozložení tvořivé výkonnosti vědců | * Rozložení tvořivé výkonnosti vědců | ||
| − | * Informační potřeby | + | * [[Informační potřeba|Informační potřeby]] |
* Tematický rozptyl literatury | * Tematický rozptyl literatury | ||
* Mapování vědy | * Mapování vědy | ||
| − | * Vyhledávání informací | + | * [[Vyhledávání informací]] |
| − | * Měření relevance rešeršní činnosti .... | + | * Měření relevance [[Rešerše|rešeršní]] činnosti .... |
== Základní pojmy a indikátory bibliometrie == | == Základní pojmy a indikátory bibliometrie == | ||
| − | '''Dokumentační jednotka''' – tento termín zahrnuje všechny formy psaných záznamů nebo psané komunikace, které jsou předmětem bibliometrického zkoumání, jako např. články, časopisy, zprávy, patenty, normy, publikované přednášky, příspěvky ve sbornících atd.<ref name="königova" /> | + | '''Dokumentační jednotka''' – tento termín zahrnuje všechny formy psaných záznamů nebo psané komunikace, které jsou předmětem bibliometrického zkoumání, jako např. články, časopisy, zprávy, [[patent|patenty]], normy, publikované přednášky, příspěvky ve sbornících atd.<ref name="königova" /> |
'''Seznam publikací''' – je základní bibliometrickou veličinou. Zahrnuje počet publikací (dokumentačních jednotek) jednoho autora, pracovního týmu, ústavu nebo státu za určitý časový úsek. | '''Seznam publikací''' – je základní bibliometrickou veličinou. Zahrnuje počet publikací (dokumentačních jednotek) jednoho autora, pracovního týmu, ústavu nebo státu za určitý časový úsek. | ||
| Řádek 28: | Řádek 28: | ||
'''[[Bibliografická citace]]''' – formalizovaný údaj o dokumentech, které autor při psaní své práce použil | '''[[Bibliografická citace]]''' – formalizovaný údaj o dokumentech, které autor při psaní své práce použil | ||
| − | '''[[Citační index]]''' (citační rejstřík) – umožňuje mapování vědy, prestiže autorů, časopisů, oborů apod. | + | '''[[Citační rejstřík|Citační index]]''' (citační rejstřík) – umožňuje mapování vědy, prestiže autorů, časopisů, oborů apod. |
'''Individuální citační index''' - počet citací autora připadající na počet publikovaných prací za určité období. | '''Individuální citační index''' - počet citací autora připadající na počet publikovaných prací za určité období. | ||
| − | '''Relativní citační index''' (RCI) – umožňuje porovnávat kvalitu časopisů otiskujících práce v daném oboru (počet prací), tak porovnávat citační ohlasy (počet citací/počet prací) v dané oblasti vědeckého systému. Podíl citačního indexu dané země k citačnímu indexu ve světové databázi slouží k porovnávání citovanosti země se světovým průměrem. | + | '''Relativní citační index''' (RCI) – umožňuje porovnávat kvalitu časopisů otiskujících práce v daném oboru (počet prací), tak porovnávat citační ohlasy (počet citací/počet prací) v dané oblasti vědeckého systému. Podíl citačního indexu dané země k citačnímu indexu ve světové [[databáze|databázi]] slouží k porovnávání citovanosti země se světovým průměrem. |
'''Relativní národní citační index''' (RNCI) – jedná se o podíl citačního indexu dané země (regionu) a citačního indexu stejného vědního oboru ve světové databázi. | '''Relativní národní citační index''' (RNCI) – jedná se o podíl citačního indexu dané země (regionu) a citačního indexu stejného vědního oboru ve světové databázi. | ||
| − | '''Index bezprostřední odezvy''' (Immediacy Index) – | + | '''Index bezprostřední odezvy''' (Immediacy Index) – měří rychlosti odezvy citovaných prací v aktuálním roce. |
| − | '''Poločas citovanosti''' – udává, po kolika letech (ve vztahu k aktuálnímu roku) se objeví 50% všech citací na články daného časopisu v citačních rejstřících. Napomáhá při hodnocení stáří citovaných článků a uvádí se pouze u časopisů, které byly alespoň stokrát citovány | + | '''Poločas citovanosti''' – udává, po kolika letech (ve vztahu k aktuálnímu roku) se objeví 50 % všech citací na články daného časopisu v citačních rejstřících. Napomáhá při hodnocení stáří citovaných článků a uvádí se pouze u časopisů, které byly alespoň stokrát citovány |
| − | ''' | + | '''Poločas citování''' – pomáhá při hodnocení stáří většiny článků, které cituje daný časopis. Uvádí se pouze u časopisů, které citují 1200 nebo více dokumentů.<ref>VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN. 978-80-7357-520-5.</ref> |
| − | '''[[Hirschův index]]''' (H-index) – nejnovější index hodnotící vědeckou aktivitu pracovníků. | + | '''[[Impakt faktor|Impact Factor]]''' (faktor dopadu nebo vlivu) – je kritériem kvality a prestiže vědeckého i odborného časopisu. |
| + | |||
| + | '''[[H-index|Hirschův index]]''' (H-index) – nejnovější index hodnotící vědeckou aktivitu pracovníků. | ||
== Bibliometrické zákony == | == Bibliometrické zákony == | ||
| − | '''[[Bradfordův zákon]]''' – Je zákon o rozptylu informací, nebo rozptylu relevantních článků v časopisech. Definoval jej Samuel Clemens Bradford, americký knihovník, jeden ze zakladatelů bibliometrie. Tento zákon se prakticky může použít např. pro tvorbu a vyváženost knihovních fondů. Obdobně jako Lotkův zákon definuje nepřímou úměru mezi časopisy a relevantními články v nich – maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro. Jádro oboru pak tvoří nejužší skupina časopisů, ve kterých vyšlo nejvíre relevantních článků. <ref name="vavrikova">VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view</ref> | + | '''[[Bradfordův zákon]]''' – Je zákon o rozptylu informací, nebo rozptylu relevantních článků v časopisech. Definoval jej Samuel Clemens Bradford, americký knihovník, jeden ze zakladatelů [[bibliometrie]]. Tento zákon se prakticky může použít např. pro tvorbu a vyváženost knihovních fondů. Obdobně jako Lotkův zákon definuje nepřímou úměru mezi časopisy a relevantními články v nich – maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro. Jádro oboru pak tvoří nejužší skupina časopisů, ve kterých vyšlo nejvíre relevantních článků. <ref name="vavrikova">VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view</ref> |
'''[[Zipfův zákon]]''' – neboli frekvenční analýza respektive „rozptyl slov v textu“, byl definován Georgem Kingsley Zipfem, americkým psychologem a lingvistou. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. Zipf slova uspořádal podle frekvence (f) výskytu, slovo s nejvyšší hodnotou výskytu získalo r=1, následující r=2 atd. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu, potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo bude přibližně táž konstanta (c), která závisí na délce textu.<ref name="vavrikova" /> | '''[[Zipfův zákon]]''' – neboli frekvenční analýza respektive „rozptyl slov v textu“, byl definován Georgem Kingsley Zipfem, americkým psychologem a lingvistou. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. Zipf slova uspořádal podle frekvence (f) výskytu, slovo s nejvyšší hodnotou výskytu získalo r=1, následující r=2 atd. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu, potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo bude přibližně táž konstanta (c), která závisí na délce textu.<ref name="vavrikova" /> | ||
| Řádek 54: | Řádek 56: | ||
== Bibliometrické metody == | == Bibliometrické metody == | ||
| − | '''[[Publikační analýza]]''' – tato matematicko-statistická bibliometrická metoda se používá k získání kompletního obrazu vědy v dané oblasti (např. státě). Jejím cílem je kvantitativní měření produkce publikací. Touto bibliometrickou metodou vyhodnocujeme například typ | + | '''[[Publikační analýza]]''' – tato matematicko-statistická bibliometrická metoda se používá k získání kompletního obrazu vědy v dané oblasti (např. státě). Jejím cílem je kvantitativní měření produkce publikací. Touto bibliometrickou metodou vyhodnocujeme například typ vědecké literatury, geografickou oblast, časovou periodu či autora v oboru. |
Publikační analýza je jedním z podkladů pro analýzu citační. | Publikační analýza je jedním z podkladů pro analýzu citační. | ||
| Řádek 69: | Řádek 71: | ||
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view | * VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view | ||
* VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN. 978-80-7357-520-5. | * VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN. 978-80-7357-520-5. | ||
| + | |||
| + | ===Související články=== | ||
| + | [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]<br /> | ||
| + | [[Scientometrie]]<br /> | ||
| + | [[Bradfordův zákon]]<br /> | ||
| + | [[Lotkův zákon]]<br /> | ||
| + | [[Zipfův zákon]] | ||
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === | ||
| − | * http://cs.wikipedia.org/wiki/Bibliometrie | + | * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bibliometrie Bibliometrie na Wikipedii] |
| − | === | + | === Klíčová slova === |
bibliometrie, vědecké informace, bibliometrické zákony, bibliometrické metody, indikátory bibliometrie | bibliometrie, vědecké informace, bibliometrické zákony, bibliometrické metody, indikátory bibliometrie | ||
| − | [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví | + | [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] |
| + | [[Kategorie: Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]] | ||
Aktuální verze z 28. 10. 2015, 10:25
Bibliometrie (bibliometrics) je vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci vědecké komunikace, který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a sémantickou strukturou dokumentů (např. Bradfordův zákon, Lotkův zákon, Zipfův zákon atd.). Bibliometrie se chápe jako součást informetrie anebo scientometrie, prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá.[1]
Obsah
Význam a účel bibliometrie
Termín "bibliometrie" zavedl na konci šedesátých let Alan Pritchard, který cíl této metody definuje takto: „Cílem bibliometrie je osvětlit proces psané komunikace a i zaměření vědecké discipliny (do té míry jak se odráží v psané komunikaci) pomocí kvantitativní analýzy rozličných složek psané komunikace.“[2]
Bibliometrii lze tedy charakterizovat jako průnik informační vědy a matematických a statistických metod. Umožňuje hodnocení vědeckého přínosu různých oborů, zemí, autorů, časopisů, jazyků apod. Bibliometrické analýzy slouží k vyhodnocování údajů v oblasti vědeckých informací. Podílejí se na vyhodnocování efektivnosti výzkumu, hodnocení prestiže pracoviště, určení nejprestižnějších časopisů v daném oboru, nejfrekventovanějších článků a nejcitovanějších autorů, měření zastarávání informací atd. Bibliometrické analýzy jsou dnes často využívány i v oblasti výzkumu informačních potřeb (uspokojení nebo neuspokojení požadavků uživatelů).
Oblasti zkoumané bibliometrií
- Zkoumání citačních vazeb
- Analýza publikační činnosti vědců
- Zkoumání mezinárodních publikačních trendů
- Počítačová analýza publikací
- Rozložení tvořivé výkonnosti vědců
- Informační potřeby
- Tematický rozptyl literatury
- Mapování vědy
- Vyhledávání informací
- Měření relevance rešeršní činnosti ....
Základní pojmy a indikátory bibliometrie
Dokumentační jednotka – tento termín zahrnuje všechny formy psaných záznamů nebo psané komunikace, které jsou předmětem bibliometrického zkoumání, jako např. články, časopisy, zprávy, patenty, normy, publikované přednášky, příspěvky ve sbornících atd.[2]
Seznam publikací – je základní bibliometrickou veličinou. Zahrnuje počet publikací (dokumentačních jednotek) jednoho autora, pracovního týmu, ústavu nebo státu za určitý časový úsek.
Bibliografická citace – formalizovaný údaj o dokumentech, které autor při psaní své práce použil
Citační index (citační rejstřík) – umožňuje mapování vědy, prestiže autorů, časopisů, oborů apod.
Individuální citační index - počet citací autora připadající na počet publikovaných prací za určité období.
Relativní citační index (RCI) – umožňuje porovnávat kvalitu časopisů otiskujících práce v daném oboru (počet prací), tak porovnávat citační ohlasy (počet citací/počet prací) v dané oblasti vědeckého systému. Podíl citačního indexu dané země k citačnímu indexu ve světové databázi slouží k porovnávání citovanosti země se světovým průměrem.
Relativní národní citační index (RNCI) – jedná se o podíl citačního indexu dané země (regionu) a citačního indexu stejného vědního oboru ve světové databázi.
Index bezprostřední odezvy (Immediacy Index) – měří rychlosti odezvy citovaných prací v aktuálním roce.
Poločas citovanosti – udává, po kolika letech (ve vztahu k aktuálnímu roku) se objeví 50 % všech citací na články daného časopisu v citačních rejstřících. Napomáhá při hodnocení stáří citovaných článků a uvádí se pouze u časopisů, které byly alespoň stokrát citovány
Poločas citování – pomáhá při hodnocení stáří většiny článků, které cituje daný časopis. Uvádí se pouze u časopisů, které citují 1200 nebo více dokumentů.[3]
Impact Factor (faktor dopadu nebo vlivu) – je kritériem kvality a prestiže vědeckého i odborného časopisu.
Hirschův index (H-index) – nejnovější index hodnotící vědeckou aktivitu pracovníků.
Bibliometrické zákony
Bradfordův zákon – Je zákon o rozptylu informací, nebo rozptylu relevantních článků v časopisech. Definoval jej Samuel Clemens Bradford, americký knihovník, jeden ze zakladatelů bibliometrie. Tento zákon se prakticky může použít např. pro tvorbu a vyváženost knihovních fondů. Obdobně jako Lotkův zákon definuje nepřímou úměru mezi časopisy a relevantními články v nich – maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro. Jádro oboru pak tvoří nejužší skupina časopisů, ve kterých vyšlo nejvíre relevantních článků. [4]
Zipfův zákon – neboli frekvenční analýza respektive „rozptyl slov v textu“, byl definován Georgem Kingsley Zipfem, americkým psychologem a lingvistou. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. Zipf slova uspořádal podle frekvence (f) výskytu, slovo s nejvyšší hodnotou výskytu získalo r=1, následující r=2 atd. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu, potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo bude přibližně táž konstanta (c), která závisí na délce textu.[4]
Lotkův zákon – zákon měření vědecké produktivity, který byl definován při srovnávání publikační činnosti autorů v oblasti chemie a fyziky, říká, že se stoupajícím počtem publikovaných článků klesá počet autorů píšící největší poměr množství článků. [4]
Bibliometrické metody
Publikační analýza – tato matematicko-statistická bibliometrická metoda se používá k získání kompletního obrazu vědy v dané oblasti (např. státě). Jejím cílem je kvantitativní měření produkce publikací. Touto bibliometrickou metodou vyhodnocujeme například typ vědecké literatury, geografickou oblast, časovou periodu či autora v oboru. Publikační analýza je jedním z podkladů pro analýzu citační.
Citační analýza – je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Zkoumá citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000344&local_base=KTD.
- ↑ 2,0 2,1 KÖNIGOVÁ, Marie. Úvod do bibliometrie. 1. vyd. Praha: Česká informační společnost, 1993.
- ↑ VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN. 978-80-7357-520-5.
- ↑ 4,0 4,1 4,2 VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view
- ↑ ŠVEJDA, Jan. Citační analýza. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-01-19]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000347&local_base=KTD.
Použitá literatura
- KÖNIGOVÁ, Marie. Úvod do bibliometrie. 1. vyd. Praha: Česká informační společnost, 1993.
- SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
- VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view
- VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN. 978-80-7357-520-5.
Související články
Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy
Scientometrie
Bradfordův zákon
Lotkův zákon
Zipfův zákon
Externí odkazy
Klíčová slova
bibliometrie, vědecké informace, bibliometrické zákony, bibliometrické metody, indikátory bibliometrie
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
