Ba: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
 
Egyptský termín '''''ba''''' se obvykle překládá jako duch nebo duše, nicméně tento výraz přesně nevystihuje obsah tohoto termínu, který se měnil již během různých období staroegyptských dějin.  
 
Egyptský termín '''''ba''''' se obvykle překládá jako duch nebo duše, nicméně tento výraz přesně nevystihuje obsah tohoto termínu, který se měnil již během různých období staroegyptských dějin.  
  
−
Původní význam tohoto termínu zřejmě označoval působení, projev, nástroj nebo příčinu jednání bohů. Vždy se jednalo o aktivní, viditelný projev, zachytitelný na zemi. <ref name=":0">Hornung, E. 1983 :Conceptions of god in ancient Egypt: the one and the many. 1st ed. in GB. London: Routledge & Kegan Paul, 60 - 63.</ref> V mnoha kontextech není ovšem ba spojováno pouze s bohy, ale též s králem, posvátnými zvířaty, nebo se zemřelými.  V [[Texty pyramid|Textech pyramid]] se pojem bau vyskytuje jak ve výše zmíněném významu, někdy se ovšem vysyktuje ve stejném kontextu jako slova označující přímo božstvo (''nečer''), nebo také moc (''sechem''). <ref name=":1">Janák, J.: 2009 Staroegyptské náboženství I: Bohové na zemi a v nebesích", Praha : Oikoymenh, 224 - 238.
+
Původní význam tohoto termínu zřejmě označoval působení, projev, nástroj nebo příčinu jednání bohů. Vždy se jednalo o aktivní, viditelný projev, zachytitelný na zemi. <ref name=":0">Hornung 1983 : 60 - 63.</ref> V mnoha kontextech není ovšem ba spojováno pouze s bohy, ale též s králem, posvátnými zvířaty, nebo se zemřelými.  V [[Texty pyramid|Textech pyramid]] se pojem bau vyskytuje jak ve výše zmíněném významu, někdy se ovšem vysyktuje ve stejném kontextu jako slova označující přímo božstvo (''nečer''), nebo také moc (''sechem''). <ref name=":1">Janák 2009 :224 - 238.</ref>
−
</ref>
 
  
−
=== Ba bohů ===
+
== Ba bohů ==
 
Jelikož ba bylo projevem či manifestací nějaké bytosti, jako ba bohů bývají také označována jiná božstva, případně posvátná zvířata, nebo i nebská tělesa, a naopak někteřé bohové vystupují jako ba někoho či něčeho jiného. <ref name=":1" />Tak například jako ba boha [[Šu|Šua]] se objevuje bůh [[Chnum]], případně beraní božstvo Banebdžed, za [[Usir|Usirova]] ba byl považován posvátný býk Apis atp.  
 
Jelikož ba bylo projevem či manifestací nějaké bytosti, jako ba bohů bývají také označována jiná božstva, případně posvátná zvířata, nebo i nebská tělesa, a naopak někteřé bohové vystupují jako ba někoho či něčeho jiného. <ref name=":1" />Tak například jako ba boha [[Šu|Šua]] se objevuje bůh [[Chnum]], případně beraní božstvo Banebdžed, za [[Usir|Usirova]] ba byl považován posvátný býk Apis atp.  
  
−
=== Ba jako součást člověka ===
+
== Ba jako součást člověka ==
−
Termín ba většinou objevuje v souvislosti se smrtí nebo posrmtným životem.<ref>Žabkar, Louis Vico. 1968. A Study of the Ba Concept in Ancient Egyptian Texts. Studies in Ancient Oriental Civilization 34. Chicago: University of Chicago Press <nowiki>[http://oi.uchicago.edu/sites/oi.uchicago.edu/files/uploads/shared/docs/saoc34.pdf online]</nowiki></ref> V [[Naučení pro krále Merikarea]] se tak objevuje výrok, že člověk by měl vykonávat to, co je prospěšné jeho ba,<ref>Naučení pro krále Merikarea (Helck, Wolfgang : 1977 Die Lehre für König Merikare, Wiesbaden: Otto Harrassowitz [Kleine ägyptische Texte].)</ref> v [[Rozhovor člověka s jeho ba|Rozhovoru člověka s jeho ba]] se pak ba objevuje v situaci, kdy se s člověkem pře o posmrtný život a fuknci zádušního kultu. Předevšm v [[Nová říše|Nové říši se ba objevuje jako projev duševních stavů a schopností člověka po smrti.
+
[[File:Ba bird.svg|thumb|150x150px|Zobrazení ba jako sokola s lidskou hlavou, objevujícící se od Nové říše]]
 +
Termín ba většinou objevuje v souvislosti se smrtí nebo posrmtným životem.<ref>Žabkar 1968.</ref> V [[Naučení pro krále Merikarea]] se tak objevuje výrok, že člověk by měl vykonávat to, co je prospěšné jeho ba,<ref>Naučení pro krále Merikarea 110.</ref> v [[Rozhovor člověka s jeho ba|Rozhovoru člověka s jeho ba]] se pak ba objevuje v situaci, kdy se s člověkem pře o posmrtný život a fuknci zádušního kultu. Předevšm v [[Nová říše|Nové říši se ba objevuje jako projev duševních stavů a schopností člověka po smrti.
  
 
Jelikož se ba objevuje u různých bytostí jako protiklad těla, ale během [[Stará říše|Staré říše]] se tento pojem vztahuje výhradně na božstva nebo panovníka. Ke konci Staré říše a posléze v pozdějších obdocbích se však začíná objevovat jako posmrtný projev člověka a podobně jako bylo spojením sféry božské a sféry pozemské, objevuje se v tomto kontextu jako spojnice mezi zásvětím a životem na zemi.
 
Jelikož se ba objevuje u různých bytostí jako protiklad těla, ale během [[Stará říše|Staré říše]] se tento pojem vztahuje výhradně na božstva nebo panovníka. Ke konci Staré říše a posléze v pozdějších obdocbích se však začíná objevovat jako posmrtný projev člověka a podobně jako bylo spojením sféry božské a sféry pozemské, objevuje se v tomto kontextu jako spojnice mezi zásvětím a životem na zemi.
  
−
=== Bau ===
+
== Bau ==
−
Slovo bau může být plurárem od ba, případně může označovat abstraktum a vlastnoti a kvality k ba náležející jako takové, tedy moc, sílu, manifestaci či projev božské síly.<ref>Borghouts, J. F. : 1982. "Divine Intervention in Ancient Egypt and Its Manifestation (b3w)". In Gleanings from Deir el-Medîna, edited by Robert Johannes Demarée and Jacobus Johannes Janssen. Egyptologische Uitgaven 1. Leiden: Nederlands Instituut voor het Nabije Oosten, 1–70.</ref>  Koncept bau najdeme již od Textů pyramid, tento element se ovšem vyskytuje již dříve, například v osobních jménech. <ref name=":0" />
+
Slovo bau může být plurárem od ba, případně může označovat abstraktum a vlastnoti a kvality k ba náležející jako takové, tedy moc, sílu, manifestaci či projev božské síly.<ref>Borghouts 1982 : 1–70.</ref>  Koncept bau najdeme již od Textů pyramid, tento element se ovšem vyskytuje již dříve, například v osobních jménech. <ref name=":0" />
  
−
Již v Textech pyramid se bau objevují jako označení skupiny nadpřirozených bytostí, svázaných s určitým konkrétním místech, např. bau z Pe a Nechenu. Co přesně měl tento termín v takovémto kontextu označovat je ovšem nejasné. Někteří badatelé tvrdí, že se mělo jednat o posmrtný projev dávných vládců místa<ref>Sethe, K.H. 1930 : Urgeschichte und älteste Religion der Ägypter. Leipzig: Brockhaus, 173 - 177.</ref>, podle jiných se mělo jednat o prastará božstva neurčitého poštu a charakteru. <ref>Kees 1952 : "Ba",  In : Bonne, H.: Reallexikon der ägyptischen Religionsgeschichte. Berlin: Gruyter, 188 - 9.</ref>
+
Již v Textech pyramid se bau objevují jako označení skupiny nadpřirozených bytostí, svázaných s určitým konkrétním místech, např. bau z Pe a Nechenu. Co přesně měl tento termín v takovémto kontextu označovat je ovšem nejasné. Někteří badatelé tvrdí, že se mělo jednat o posmrtný projev dávných vládců místa<ref>Sethe 1930 : 173 - 177.</ref>, podle jiných se mělo jednat o prastará božstva neurčitého poštu a charakteru. <ref>Kees 1952 : 188 - 9.</ref>
  
 
V Textech pyramid se v rámci skupiny bau objevuje i Devatero (viz [[Héliopolská kosmogonie]]), v [[Texty rakví|Textech rakví]] se setkáváme jmenovitě i s dalšími bohy.  
 
V Textech pyramid se v rámci skupiny bau objevuje i Devatero (viz [[Héliopolská kosmogonie]]), v [[Texty rakví|Textech rakví]] se setkáváme jmenovitě i s dalšími bohy.  
Řádek 21: Řádek 21:
 
Pojem bau měl nejprve veskrze pozitivní konotace, později se ovšem tento pojem objevuje v kontextu čím dál negativnějším. Například na Ahmoseho stéle z počátku Nové říše se dočítáme, že bau bohů mohla vyvolávat bouře, a v dalších textech z Nové říše se bau často vyskytuje ve významu hněvu bohů. V koptštině má pak toto slovo již zcela jiný a naprosto negativní význam, a to "násilný čin" nebo "zločin". <ref name=":0" />
 
Pojem bau měl nejprve veskrze pozitivní konotace, později se ovšem tento pojem objevuje v kontextu čím dál negativnějším. Například na Ahmoseho stéle z počátku Nové říše se dočítáme, že bau bohů mohla vyvolávat bouře, a v dalších textech z Nové říše se bau často vyskytuje ve významu hněvu bohů. V koptštině má pak toto slovo již zcela jiný a naprosto negativní význam, a to "násilný čin" nebo "zločin". <ref name=":0" />
  
−
Od Pozdní doby dále se objevuje také termín Reova bau. Tímto slovním spojením bývají označováno tajné vědění, které v sobě mělo obsahovat veškerou moc slunečního boha, ať už se jednalo o tajné vědomosti jako takové, nebo mělo jít o nějaké náboženské texty.<ref name=":1" /> V Ptolemaiovské době jsou takto označovány přímo některé konkrétní magické texty. <ref>Piccione, Peter A. : 1994 „The gaming episode in the tale of Setne Khamwas as religious metafor“, in : Silverman, David P. : For his ka: essays offered in memory of Klaus Baer. Chicago: Oriental Institute of the University of Chicago, s. 197 – 204.</ref>
+
Od Pozdní doby dále se objevuje také termín Reova bau. Tímto slovním spojením bývají označováno tajné vědění, které v sobě mělo obsahovat veškerou moc slunečního boha, ať už se jednalo o tajné vědomosti jako takové, nebo mělo jít o nějaké náboženské texty.<ref name=":1" /> V Ptolemaiovské době jsou takto označovány přímo některé konkrétní magické texty.<ref>Piccione 1994 : 197 – 204.</ref>
  
 
=== Reference ===
 
=== Reference ===
 
<references/>
 
<references/>
  
−
 
+
== Literatura ==
−
=== Literatura ===
 
 
Borghouts, J. F. : 1982. "Divine Intervention in Ancient Egypt and Its Manifestation (b3w)". In Gleanings from Deir el-Medîna, edited by Robert Johannes Demarée and Jacobus Johannes Janssen. Egyptologische Uitgaven 1. Leiden: Nederlands Instituut voor het Nabije Oosten, 1–70
 
Borghouts, J. F. : 1982. "Divine Intervention in Ancient Egypt and Its Manifestation (b3w)". In Gleanings from Deir el-Medîna, edited by Robert Johannes Demarée and Jacobus Johannes Janssen. Egyptologische Uitgaven 1. Leiden: Nederlands Instituut voor het Nabije Oosten, 1–70
  
Řádek 45: Řádek 44:
  
 
Piccione, Peter A. : 1994 „The gaming episode in the tale of Setne Khamwas as religious metafor“, in : Silverman, David P. : For his ka: essays offered in memory of Klaus Baer. Chicago: Oriental Institute of the University of Chicago, s. 197 – 204.
 
Piccione, Peter A. : 1994 „The gaming episode in the tale of Setne Khamwas as religious metafor“, in : Silverman, David P. : For his ka: essays offered in memory of Klaus Baer. Chicago: Oriental Institute of the University of Chicago, s. 197 – 204.
 +
 +
Sethe, K.H. 1930 : Urgeschichte und älteste Religion der Ägypter. Leipzig: Brockhaus.
  
 
Theis, Christoffer 2014. Die BA.w und der Himmelsaufstieg in den Pyramidentexten: die Macht des Pharao und die Ohnmacht des Privatmannes. In Panagiotopoulos, Diamantis and Maren Schentuleit (eds), Macht und Ohnmacht: religiöse, soziale und ökonomische Spannungsfelder in frühen Gesellschaften, 69-113. Wiesbaden: Harrassowitz.
 
Theis, Christoffer 2014. Die BA.w und der Himmelsaufstieg in den Pyramidentexten: die Macht des Pharao und die Ohnmacht des Privatmannes. In Panagiotopoulos, Diamantis and Maren Schentuleit (eds), Macht und Ohnmacht: religiöse, soziale und ökonomische Spannungsfelder in frühen Gesellschaften, 69-113. Wiesbaden: Harrassowitz.
  
 +
Žabkar, Louis Vico. 1968. A Study of the Ba Concept in Ancient Egyptian Texts. Studies in Ancient Oriental Civilization 34. Chicago: University of Chicago Press [http://oi.uchicago.edu/sites/oi.uchicago.edu/files/uploads/shared/docs/saoc34.pdf online]
 +
 +
 +
{{Portály|Egyptologie}}
 
[[Kategorie:Egyptské náboženské termíny]]
 
[[Kategorie:Egyptské náboženské termíny]]

Aktuální verze z 23. 2. 2015, 22:03

Egyptský termín ba se obvykle překládá jako duch nebo duše, nicméně tento výraz přesně nevystihuje obsah tohoto termínu, který se měnil již během různých období staroegyptských dějin.

Původní význam tohoto termínu zřejmě označoval působení, projev, nástroj nebo příčinu jednání bohů. Vždy se jednalo o aktivní, viditelný projev, zachytitelný na zemi. [1] V mnoha kontextech není ovšem ba spojováno pouze s bohy, ale též s králem, posvátnými zvířaty, nebo se zemřelými. V Textech pyramid se pojem bau vyskytuje jak ve výše zmíněném významu, někdy se ovšem vysyktuje ve stejném kontextu jako slova označující přímo božstvo (nečer), nebo také moc (sechem). [2]

Ba bohů

Jelikož ba bylo projevem či manifestací nějaké bytosti, jako ba bohů bývají také označována jiná božstva, případně posvátná zvířata, nebo i nebská tělesa, a naopak někteřé bohové vystupují jako ba někoho či něčeho jiného. [2]Tak například jako ba boha Šua se objevuje bůh Chnum, případně beraní božstvo Banebdžed, za Usirova ba byl považován posvátný býk Apis atp.

Ba jako součást člověka

Zobrazení ba jako sokola s lidskou hlavou, objevujícící se od Nové říše

Termín ba většinou objevuje v souvislosti se smrtí nebo posrmtným životem.[3] V Naučení pro krále Merikarea se tak objevuje výrok, že člověk by měl vykonávat to, co je prospěšné jeho ba,[4] v Rozhovoru člověka s jeho ba se pak ba objevuje v situaci, kdy se s člověkem pře o posmrtný život a fuknci zádušního kultu. Předevšm v [[Nová říše|Nové říši se ba objevuje jako projev duševních stavů a schopností člověka po smrti.

Jelikož se ba objevuje u různých bytostí jako protiklad těla, ale během Staré říše se tento pojem vztahuje výhradně na božstva nebo panovníka. Ke konci Staré říše a posléze v pozdějších obdocbích se však začíná objevovat jako posmrtný projev člověka a podobně jako bylo spojením sféry božské a sféry pozemské, objevuje se v tomto kontextu jako spojnice mezi zásvětím a životem na zemi.

Bau

Slovo bau může být plurárem od ba, případně může označovat abstraktum a vlastnoti a kvality k ba náležející jako takové, tedy moc, sílu, manifestaci či projev božské síly.[5] Koncept bau najdeme již od Textů pyramid, tento element se ovšem vyskytuje již dříve, například v osobních jménech. [1]

Již v Textech pyramid se bau objevují jako označení skupiny nadpřirozených bytostí, svázaných s určitým konkrétním místech, např. bau z Pe a Nechenu. Co přesně měl tento termín v takovémto kontextu označovat je ovšem nejasné. Někteří badatelé tvrdí, že se mělo jednat o posmrtný projev dávných vládců místa[6], podle jiných se mělo jednat o prastará božstva neurčitého poštu a charakteru. [7]

V Textech pyramid se v rámci skupiny bau objevuje i Devatero (viz Héliopolská kosmogonie), v Textech rakví se setkáváme jmenovitě i s dalšími bohy.

Pojem bau měl nejprve veskrze pozitivní konotace, později se ovšem tento pojem objevuje v kontextu čím dál negativnějším. Například na Ahmoseho stéle z počátku Nové říše se dočítáme, že bau bohů mohla vyvolávat bouře, a v dalších textech z Nové říše se bau často vyskytuje ve významu hněvu bohů. V koptštině má pak toto slovo již zcela jiný a naprosto negativní význam, a to "násilný čin" nebo "zločin". [1]

Od Pozdní doby dále se objevuje také termín Reova bau. Tímto slovním spojením bývají označováno tajné vědění, které v sobě mělo obsahovat veškerou moc slunečního boha, ať už se jednalo o tajné vědomosti jako takové, nebo mělo jít o nějaké náboženské texty.[2] V Ptolemaiovské době jsou takto označovány přímo některé konkrétní magické texty.[8]

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 Hornung 1983 : 60 - 63.
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 Janák 2009 :224 - 238.
  3. ↑ Žabkar 1968.
  4. ↑ Naučení pro krále Merikarea 110.
  5. ↑ Borghouts 1982 : 1–70.
  6. ↑ Sethe 1930 : 173 - 177.
  7. ↑ Kees 1952 : 188 - 9.
  8. ↑ Piccione 1994 : 197 – 204.

Literatura

Borghouts, J. F. : 1982. "Divine Intervention in Ancient Egypt and Its Manifestation (b3w)". In Gleanings from Deir el-Medîna, edited by Robert Johannes Demarée and Jacobus Johannes Janssen. Egyptologische Uitgaven 1. Leiden: Nederlands Instituut voor het Nabije Oosten, 1–70

Hasenfratz, Hans-Peter 1991. Tod und Seele im Alten Ägypten. In Binder, Gerhard and Bernd Effe (eds), Tod und Jenseits im Altertum, 88-102. Trier: Wissenschaftlicher Verlag Trier.

Hornung, E. 1983 :Conceptions of god in ancient Egypt: the one and the many. 1st ed. in GB. London: Routledge & Kegan Paul.

Janák, J.: 2012 Staroegyptské náboženství II: Život a úděl člověka, Praha : Oikoymenh.

Janák, J.: 2009 Staroegyptské náboženství I: Bohové na zemi a v nebesích", Praha : Oikoymenh, 224 - 238.

Kees 1952 : "Ba", In : Bonne, H.: Reallexikon der ägyptischen Religionsgeschichte. Berlin: Gruyter

Loprieno, Antonio 2003. Wieviele Seelen hatten die alten Ägypter? In Guksch, Heike, Eva Hofmann, and Martin Bommas (eds), Grab und Totenkult im alten Ägypten, 200-225. München: Beck.

Naučení pro krále Merikarea (Helck, Wolfgang : 1977 Die Lehre für König Merikare, Wiesbaden: Otto Harrassowitz [Kleine ägyptische Texte].

Piccione, Peter A. : 1994 „The gaming episode in the tale of Setne Khamwas as religious metafor“, in : Silverman, David P. : For his ka: essays offered in memory of Klaus Baer. Chicago: Oriental Institute of the University of Chicago, s. 197 – 204.

Sethe, K.H. 1930 : Urgeschichte und älteste Religion der Ägypter. Leipzig: Brockhaus.

Theis, Christoffer 2014. Die BA.w und der Himmelsaufstieg in den Pyramidentexten: die Macht des Pharao und die Ohnmacht des Privatmannes. In Panagiotopoulos, Diamantis and Maren Schentuleit (eds), Macht und Ohnmacht: religiöse, soziale und ökonomische Spannungsfelder in frühen Gesellschaften, 69-113. Wiesbaden: Harrassowitz.

Žabkar, Louis Vico. 1968. A Study of the Ba Concept in Ancient Egyptian Texts. Studies in Ancient Oriental Civilization 34. Chicago: University of Chicago Press online


Portály: Egyptologie
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ba&oldid=17834“