Bibliometrie

Bibliometrie (bibliometrics) je vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci vědecké komunikace, který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a sémantickou strukturou dokumentů (např. Bradfordův zákon, Lotkův zákon, Zipfův zákon atd.). Bibliometrie se chápe jako součást informetrie anebo scientometrie, prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá.

Význam a účel bibliometrie

Termín "bibliometrie" zavedl na konci šedesátých let Alan Pritchard, který cíl této metody definuje takto: „Cílem bibliometrie je osvětlit proces psané komunikace a i zaměření vědecké discipliny (do té míry jak se odráží v psané komunikaci) pomocí kvantitativní analýzy rozličných složek psané komunikace.“

Bibliometrii lze tedy charakterizovat jako průnik informační vědy a matematických a statistických metod. Umožňuje hodnocení vědeckého přínosu různých oborů, zemí, autorů, časopisů, jazyků apod. Bibliometrické analýzy slouží k vyhodnocování údajů v oblasti vědeckých informací. Podílejí se na vyhodnocování efektivnosti výzkumu, hodnocení prestiže pracoviště, určení nejprestižnějších časopisů v daném oboru, nejfrekventovanějších článků a nejcitovanějších autorů, měření zastarávání informací atd. Bibliometrické analýzy jsou dnes často využívány i v oblasti výzkumu informačních potřeb (uspokojení nebo neuspokojení požadavků uživatelů).

Oblasti zkoumané bibliometrií

• Zkoumání citačních vazeb
• Analýza publikační činnosti vědců
• Zkoumání mezinárodních publikačních trendů
• Počítačová analýza publikací
• Rozložení tvořivé výkonnosti vědců
• Informační potřeby
• Tematický rozptyl literatury
• Mapování vědy
• Vyhledávání informací
• Měření relevance rešeršní činnosti ....

Základní pojmy a indikátory bibliometrie

Dokumentační jednotka – tento termín zahrnuje všechny formy psaných záznamů nebo psané komunikace, které jsou předmětem bibliometrického zkoumání, jako např. články, časopisy, zprávy, patenty, normy, publikované přednášky, příspěvky ve sbornících atd.

Seznam publikací – je základní bibliometrickou veličinou. Zahrnuje počet publikací (dokumentačních jednotek) jednoho autora, pracovního týmu, ústavu nebo státu za určitý časový úsek.

Bibliografická citace – formalizovaný údaj o dokumentech, které autor při psaní své práce použil

Citační index (citační rejstřík) – umožňuje mapování vědy, prestiže autorů, časopisů, oborů apod.

Individuální citační index - počet citací autora připadající na počet publikovaných prací za určité období.

Relativní citační index (RCI) – umožňuje porovnávat kvalitu časopisů otiskujících práce v daném oboru (počet prací), tak porovnávat citační ohlasy (počet citací/počet prací) v dané oblasti vědeckého systému. Podíl citačního indexu dané země k citačnímu indexu ve světové databázi slouží k porovnávání citovanosti země se světovým průměrem.

Relativní národní citační index (RNCI) – jedná se o podíl citačního indexu dané země (regionu) a citačního indexu stejného vědního oboru ve světové databázi.

Index bezprostřední odezvy (Immediacy Index) – měří rychlosti odezvy citovaných prací v aktuálním roce.

Poločas citovanosti – udává, po kolika letech (ve vztahu k aktuálnímu roku) se objeví 50 % všech citací na články daného časopisu v citačních rejstřících. Napomáhá při hodnocení stáří citovaných článků a uvádí se pouze u časopisů, které byly alespoň stokrát citovány

Poločas citování – pomáhá při hodnocení stáří většiny článků, které cituje daný časopis. Uvádí se pouze u časopisů, které citují 1200 nebo více dokumentů.

Impact Factor (faktor dopadu nebo vlivu) – je kritériem kvality a prestiže vědeckého i odborného časopisu.

Hirschův index (H-index) – nejnovější index hodnotící vědeckou aktivitu pracovníků.

Bibliometrické zákony

Bradfordův zákon – Je zákon o rozptylu informací, nebo rozptylu relevantních článků v časopisech. Definoval jej Samuel Clemens Bradford, americký knihovník, jeden ze zakladatelů bibliometrie. Tento zákon se prakticky může použít např. pro tvorbu a vyváženost knihovních fondů. Obdobně jako Lotkův zákon definuje nepřímou úměru mezi časopisy a relevantními články v nich – maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro. Jádro oboru pak tvoří nejužší skupina časopisů, ve kterých vyšlo nejvíre relevantních článků.

Zipfův zákon – neboli frekvenční analýza respektive „rozptyl slov v textu“, byl definován Georgem Kingsley Zipfem, americkým psychologem a lingvistou. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. Zipf slova uspořádal podle frekvence (f) výskytu, slovo s nejvyšší hodnotou výskytu získalo r=1, následující r=2 atd. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu, potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo bude přibližně táž konstanta (c), která závisí na délce textu.

Lotkův zákon – zákon měření vědecké produktivity, který byl definován při srovnávání publikační činnosti autorů v oblasti chemie a fyziky, říká, že se stoupajícím počtem publikovaných článků klesá počet autorů píšící největší poměr množství článků.

Bibliometrické metody

Publikační analýza – tato matematicko-statistická bibliometrická metoda se používá k získání kompletního obrazu vědy v dané oblasti (např. státě). Jejím cílem je kvantitativní měření produkce publikací. Touto bibliometrickou metodou vyhodnocujeme například typ vědecké literatury, geografickou oblast, časovou periodu či autora v oboru. Publikační analýza je jedním z podkladů pro analýzu citační.

Citační analýza – je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Zkoumá citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod.

Odkazy

Použitá literatura

• KÖNIGOVÁ, Marie. Úvod do bibliometrie. 1. vyd. Praha: Česká informační společnost, 1993.
• SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
• VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view
• VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN. 978-80-7357-520-5.

Související články

Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy
Scientometrie
Bradfordův zákon
Lotkův zákon
Zipfův zákon

Externí odkazy

• Bibliometrie na Wikipedii

Klíčová slova

bibliometrie, vědecké informace, bibliometrické zákony, bibliometrické metody, indikátory bibliometrie