Re

Jméno

Re patří bezesporu k nejznámějším a také nejvýznamnějším bohům starověkého Egypta. Jeho jméno znamená "Slunce".

Ikonografie a sféry vlivu

Jak je patrné již z jeho jména, jednalo se o slunečního boha, zastupujícího sluneční žár, teplo, světlo a energii. Mohl tak být zachycen jako (okřídlený) sluneční kotouč, v lidské podobě nebo také jako člověk s hlavou sokola, berana nebo ve tvaru skaraba. Dále mohl tento bůh nabývat zvířecí podoby, a to právě jako sokol, beran nebo skarabeus (vrboun posvátný), ale také jako kocour, býk, had, fénix atd. Jednotlivé atributy a zvířata se na Reových zobrazeních mohly i kombinovat.

Sluneční bůh Re byl slunečním bohem, který každý den křižuje nebe ve své denní bárce mandžet. Byl tak tím, kdo poskytuje světlo, teplo a život celému světu, udržuje ve světě pořádek a maat. Ráno byl Re nazávýn též Cheprer a večer Atum.

Re v podsvětí

Re a panovník Od dob 4.dynastie patří mezi jeden prvek královské titulatury, neboť faraon je od těch dob nazýván mj. "syn Rerův". Tento titul vyjadřoval velmi těsnou vazbu panovníka se slunečním bohem, neboť co bylo tedy dobré pro jednoho, bylo dobré i pro druhého, a podobně nepřátele panovníka byli i nepřáteli Reovými.

Synkreze

Mýty a funkce

Vládce v nebesích

Podle mýtu, zachyceného v Knize nebeské krávy a nazývaném též legenda o zničení lidstva, vládl Re nejprve na zemi, ale když zestárl, lidé se proti němu bouřili a přestali jej poslouchat. Následně Re poslal svou dceru, rozzuřené sluneční oko, ztotožňované v tomto případě s agresivními aspekty bohyní Hathor a Sachmet, aby lidstvo vyhubila. Re se nakonec nad lidmi slituje, ale bohyně je již tak rozběsněná, že ji nelze zastavit. Nakonec je uklidněna lstí, kdy je jí namísto lidské krve předložen na červeno obarvené pivo, jímž se opila a proměnila se v benevolentní božstvo. Re byl ovšem děním na zemi tak znaven, že se odebere na nebesa, kam je vyzvedla bohyně Nut v podobě krávy.

Re a Nut Bohyně Nut byla také považována za Reovu matku, která jej každé ráno porodila a večer jej pozřela.

Boj Rea s Apopem Především pak podsvětní knihy Nové říše popisují každonoční boj Rea s jeho odvěkým nepřítelem, obrovským hadem Apopem, představitelem chaosu a ne-rádu isfet, který neustále útočil na jeho bárku. V těchto textech je podrobně popisováno dvanáct hodin noci, během nichž se Reova cesta podsvětím odehrávám a Reovo vítězství nad Apopem. V boji Reovi pomáhají a Apopa se snaží chytit do sítí různí bohové, např.Eset s Nebthetou, Thovt nebo Sutech. Kromě bohů se měli boje účastnit zemřelí lidé, kteří se plavili v Reově bárce. Re Apopovi nakonec často seká hlavu pod posvátným stromem išed, a to v podobě kocoura.

Kult

Centrum slunečního kultu bylo město Héliopolis.

Literatura

Hornung, E. 1991: Der Ägyptische Mythos von der Himmelskuh. Universitätsverlag Freiburg Schweiz.

Hornung, E. 1990 : The triumph of magic : The Sun god´s victory over Apophis, In: The Valley of the Kings : Horizons of eternity, London and New York.

Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.

Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.

Pinch, G. 2002 : Handbook of Egyptian mythology. Handbooks of World Mythology. Santa Barbara, CA: ABC-CLIO.

Verner, M., 2010: Chrám světa: svatyně, kulty a mysteria starověkého Egypta. Praha: Academia.

Verner, M. - Bareš, L. - Vachala, B.: 1997. Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta. Praha.

Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.