Open Access

Verze z 22. 6. 2015, 13:16, kterou vytvořil Tomas.Vejvoda (diskuse | příspěvky) (zpracování podnětů z diskuze, opraveny některé odkazy, drobné upravy)
Logo Open Access, vytvořeno pro potřeby Public Library of Science (PLoS

Open Access, česky Otevřený přístup je model vědecké komunikace, jehož cílem je zajistit trvalý, bezplatný a okamžitý přístup k výsledkům vědy a výzkumu prostřednictvím Internetu. Jedná se o specifický druh přístupu k vědeckým informacím; Open Access není označení pro obchodní model, druh licence ani typ vědeckého obsahu. Označením Open Access lze rovněž i rozumět hnutí vědecké komunity, které se snaží tento model prosazovat.

Otevřený přístup se týká těch vědeckých výstupů, které vědci (autoři) jinak běžně poskytují vydavatelům k publikování bezplatně, bez nároku na honorář. Zahrnuje v prvé řadě recenzované vědecké časopisecké články a jejich rukopisné autorské verze, preprinty nebo postprinty, dále pak konferenční příspěvky, monografie a datové soubory různého typu. Otevřeně přístupné publikace mohou být distribuovány a využívány ve vědě, výuce a souvisejících oblastech.[1]

Historie Open Acess

Signifikantní rozvoj zaznamenal Open Access sice s počátkem 21. století, nicméně z širšího pohledu lze vysledovat první náznaky budoucího hnutí ještě před 90. lety 20. století. Například předpokladem pro Open Access můžeme označit už technologický vývoj a rozšiřování sítě Internet a poté vznik některých volně šířených on-line vědeckých časopisů, jako například časopis z oblasti psychologie Psycologuy, který začal vycházet už v roce 1989. [2] Významným přispěním k formování hnutí podporujícího otevřený přístup k vědeckým informacím se stal preprintový elektronický archiv Arxiv.org, který byl založen v roce 1992 na půdě Cornellovy univerzity v USA a který se rychle stal uznávaným zdrojem vědeckých informací z oblasti fyziky. Arxiv.org funguje dodnes a jeho oborový záběr se z fyziky rozšířil prakticky do všech oblastí vědy.

Vlastní iniciativy, které vedly ke vzniku modelu Open Access a jeho rozšíření, mají počátek v roce 2001, kdy na 34 tisíc vědců z celého světa podepsalo prohlášení určené vydavatelům vědeckých periodik, nazvané jako “An Open Letter to Scientific Publishers[3]”, tedy přeloženo do češtiny jako Otevřený dopis vědeckým vydavatelům. V tomto prohlášení vědci volali po vzniku on-line veřejné knihovny, která by poskytovala úplný přístup k obsahu publikovaného výzkumu a vědeckému diskurzu v medicíně a přírodních vědách a to s možností prohledávání obsahu, který by měl být provázán hypertextovými odkazy. Výsledkem později bylo založení digitální knihovny Public Library of Science (PLoS)

Dalším významným milníkem v historii Open Access je tzv. Budapešťská iniciativa z roku 2002, jejímž cílem bylo přimět vědecké pracovníky, aby výsledky své práce publikovali především v otevřených časopisech. O rok později pak v americké Bethesdě následovalo prohlášení s názvem Bethesda Statement on Open Access Publishing, ve kterém byly poprvé definovány principy modelu Open Access a ještě téhož roku vznikla tzv. Berlínská deklarace, která se snažila myšlenky otevřeného přístupu rozšířit i na půdě vědeckých institucí. Tyto tři dokumenty bývají nazývány souhrnným pojmenováním “Iniciativy BBB” (BBB initiatives) a jsou dodnes základními pilíři hnutí otevřeného přístupu.

Výhody Open Access

  • Volný přístup k vědeckým poznatkům, informacím a datům posiluje výměnu vědeckých informací (např. ve vzdělávání), přispívá k rozvoji vědy díky snadnému přístupu k výsledkům výzkumů a zhodnocuje výsledky vědy a výzkumu.
  • Neomezená (bezplatná) dostupnost kvalitních vědeckých publikací.
  • Vyšší dopad publikací, jež jsou výstupem z projektů podpořených veřejnými finančními zdroji.
  • Díky OA mají přístup k vědeckým informacím i vědci či studenti z rozvojových zemí, kteří by se jinak z důvodu drahých předplatných k těmto informacím dostávali velice těžko. Open Access tak napomáhá k oslabení fenoménu digitální propasti.
  • OA významně zkracuje dobu publikačního procesu. Výsledky vědy a výzkumu se tak mohou k vědecké komunitě dostávat mnohem rychleji (např. díky autoarchivaci preprintů v repozitářích).
  • OA zvyšuje viditelnost a vliv vědeckých informací, protože volně přístupný obsah v režimu OA je častěji stahován a citován, než obsah dostupný pouze komerčně.
  • Zviditelnění vědeckých výsledků instituce autorů nebo univerzity, tj. zvýšení její prestiže.

Nevýhody Open Access

  • Otevřené časopisy zatím nejsou vnímány jako srovnatelně prestižní s tradičně vydávanými časopisy.
  • Existuje přesvědčení, že Open Access časopisy nemají kvalitativní kontrolu na stejné úrovni jako renomované tradiční časopisy.
  • Kvůli tomu, že náklady na publikování v otevřených časopisech hradí v některých případech třetí strana (sponzorství), může docházet ke střetům zájmů a pochybnostem ohledně financování výzkumu a jeho možnému ovlivňování.
  • Může častěji docházet k autorskoprávním konfliktům, neboť licenční ujednání se v různých otevřených zdrojích liší a vzniká tak nepřehledná situace z hlediska copyrightu.
  • Metoda autoarchivace v otevřených repozitářích může vést k problémům s vyhledatelností uložených informací v případě, že repozitáře nesplňují metadatové standardy, neumožňují pracovat s protokolem pro sběr metadat v repozitářích OAI-PMH aj.

Základní způsoby publikování v rámci otevřeného přístupu

  • Zlatá cesta (anglicky: gold open access, gold route to open access, gold open access publishing apod.)

Autoři publikují v otevřeném časopise, který poskytuje okamžitý otevřený přístup ke všem článkům na webu vydavatele. Vydavatel může po autorech, jejichž články přijme k publikování, požadovat úhradu poplatků za zpracování článku (angl. article processing charges, APCs, což ale neplatí vždy, např. je-li vydavatelem univerzita, tj. nekomerční vydavatel, nebývají zpravidla poplatky vyžadovány). [4]

  • Zelená cesta (anglicky: green open access, green route to open access, author-archived open access apod.)

Autoři publikují v jakémkoliv časopise založeném na předplatném a následně uloží (auto-archivují, angl. self-archiving, self deposit apod.) článek, resp. finální autorskou verzi článku přijatého ke zveřejnění po recenzním řízení, v otevřeném institucionálním nebo oborovém repozitáři. Uložený článek může být okamžitě přístupný bez omezení, nebo může podléhat embargu vydavatele; v takovém případě může být zájemcům zpřístupněn na základě individuální (automatické) žádosti zaslané autorovi (jde o tzv. ID/OA model , Immediate Deposit, Optional Access).[4]

„Gratis“ vs „Libre“

Oproti strategiím publikovaní (zlatá a zelená cesta) pojmy „gratis“ a „libre“ označují díla atributy otevřeného přístupu. Atribut „gratis“ znamená, že dílo (článek) je přístupný zdarma. Tedy odstraňuje finanční bariéry v přístupu k informacím a v zásadě poskytuje čtenáři právo číst, stahovat a tisknout.[4]

Naproti tomu atribut „libre“ představuje rovněž bezplatný přístup, avšak zdarma a bez dalších překážek je publikace k dispozici i pro další způsoby využívání i opětovné použití. „Libre otevřený přístup“ je tedy rozšířen o právo vytvářet kopie, šířit je, prohledávat, propojovat, využívat a vytěžovat. Práva na opětovné použití jsou určována příslušnou licencí Creative Commons, zpravidla vyžadující přiznání autorství původních autorů (licence CC-BY).[4]

Open Access Week

V ČR se již od roku 2010 na půdě vzdělávacích institucí (vysoké školy, knihovny) pravidelně koná osvětová akce "Týden Open Access", jehož cílem je rozšířit povědomí o problematice otevřeného přístupu mezi vědecké pracovníky a studenty a informovat o výhodách, které jim publikování v režimu OA přináší. [5]

Strategie OA v ČR

Otevřeným přístupem vědeckých informací se zabývala na svém 291. zasedání ze dne 28.února 2014 i Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) s doporučeními:

  1. Aby ČR přijala a podpořila národní strategii otevřeného přístupu v souladu s Doporučením Evropské komise ze dne 17. července 2012 o přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání.
  2. Výzkumným organizacím
    1. podporovat budování repozitářů s otevřeným přístupem;
    2. vyzvat výzkumné pracovníky, aby výsledky svého výzkumu zveřejňovali buď v otevřených časopisech nebo v institucionálních či předmětových repozitářích;
    3. přijmout vnitřní předpisy a pravidla naplňování zásad otevřeného přístupu
    4. zabývat se problematikou ukládání a zpřístupňování výzkumných dat;
  3. poskytovatelům podpory v oblasti výzkumu a vývoje
    1. podporovat v rámci svěřených kompetenci po vzoru Evropské komise politiku otevřeného přístupu a podle jejího doporučení 3 na národní úrovni,
    2. požadovat otevřený přístup k vědeckým publikacím podpořených z veřejných prostředků.

Východiska pro doporučení RVVI

  • Berlínská deklarace otevřeného přístupu ke znalostem v přírodních a humanitních vědách z října 2003

    která vyzývá výzkumné instituce a organizace k podpoře modelu otevřeného přístupu při šíření vědeckých poznatků a jejich využívání s co nejmenšími omezeními;

  • Deklarace OECD o otevřeném přístupu k výzkumným údajům financovaným z veřejných zdrojů z roku 2004;

  • Pravidla otevřeného přístupu Evropské výzkumné rady z roku 2007 (revidovaná v říjnu 2013);

  • Pravidla otevřeného přístupu v programu Evropské Unie pro program Horizont 2020

    která stanoví příjemcům grantů povinnost zajistit otevřený přístup k recenzovaným vědeckým publikacím (pilotně u vybraných projektů také k výzkumným údajům) souvisejícím s projektovými výsledky.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Co je to otevřený přístup k výsledkům vědeckého výzkumu. (© 1998–2015). Získáno 2015-01-29, z Ústřední knihovna VŠB–Technické univerzity Ostrava: http://knihovna.vsb.cz/open-access/open-access.htm
  2. ↑ SUBER, Peter. Open Access Overview. Earlham College [online]. 2004, 12-16-2013 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://legacy.earlham.edu/~peters/fos/overview.htm
  3. ↑ OLIJHOEK, Tom. A Short History of Open Access. Open Access Week [online]. 2011 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.openaccessweek.org/profiles/blogs/open-access-week-2011-a-short-history-of-open-access
  4. ↑ 4,0 4,1 4,2 4,3 Co je to OA?. ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA VŠB-TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA. Co je to otevřený přístup k výsledkům vědeckého výzkumu [online]. © 1998–2015, 2015-01-08 [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://knihovna.vsb.cz/open-access/open-access.htm
  5. ↑ Open Access Week. ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA ČVUT. Open Access Week ÚK ČVUT [online]. 2010 [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://knihovna.cvut.cz/veda/open-access-week/

Použitá literatura

Použité obrázky

Další literatura

Související články

Klíčová slova

open access, publikování, otevřený přístup, autoarchivace, vědecká komunikace, věda a výzkum, vědecké časopisy, repozitáře

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Open_Access&oldid=21289“