Wikisofia:Článek týdne/připravené

Článek týdne

2016/07

Efekt rámování (Framing effect) je příkladem kognitivního zkreslení, ve kterém lidé volí různá rozhodnutí v závislosti na tom, zda je volba prezentována jako ztráta nebo zisk. Pokud je výsledek volby vnímán pozitivně, lidé mají tendenci spíše riskovat. Pokud je vnímán negativně, lidé se riziku vyhýbají.

Uvažte následující příklad: Vyberte mezi dvěma způsoby léčby, kdy je 600 lidí postižených smrtelnou nemocí. Léčba A by měla jistě za následek 400 mrtvých, zatímco u léčby B by byla 33% šance, že nikdo nezemře, ale 66% šanci, že každý zemře. Tento výběr je rámován následovně.

Ve výzkumu Amose Tverskyho a Daniel Kahnemana byla léčba A vybrána v 72% procentech, když byla prezentována v pozitivním rámování("záchrána 200 životů"). Naopak počet lidí, kteří volili A, klesl na 22%, když ta samá podmínka byla prezentována negativně("400 lidí zemře").

Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2016/08

Vegetariánství odmítá maso a jeho extrémnější varianta živočišnou potravu obecně. Je jedním z nejstarších a nejrozšířenějších stravovacích návyků. Čím více se ponoříme do minulosti, tím důležitější je náboženský aspekt odmítání masa. Většina náboženství přikazuje svým věřícím v určitou dobu, ať už roční nebo denní, nekonzumovat maso nebo veškeré živočišné produkty.

Mezi historickými postavami existovala celá řada vegetariánů - Buddha, Pythagoras, Lord Byron či Percy Bysshe Shelley, který napsal i několik článků, v nichž vegetariánství obhajoval a propagoval (např. Obhajoba přírodní stravy a O zeleninovém způsobu stravování).

Z oboru Etnologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2016/09

Makerspaces (česky tvořivé prostory) jsou fyzická místa, kde se shromažďují lidé za účelem sdílení zdrojů, vědomostí, společné práce na projektech a navazování konexí v rámci společných zájmů o tvůrčí činnost a DIY lifestyle.

Nabízí svým uživatelům, takzvaným makerům (česky tvůrce) místo a prostředky jak být konstruktivní v kolegiálním prostředí knihoven, komunitních center a univerzitních kampusů. Hnutí makerů, které za makerspaces stojí, se začalo formovat v roce 2005, kdy se začal vydávat časopis MAKE, který odstartoval přerod komunity „udělej si sám“ (anglicky DoItYourself) do své nynější makerovské podoby.

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2016/10

Hlavním projevem panické poruchy jsou opakované panické ataky, trvající obvykle několik minut. Jde o záchvaty intenzivního strachu a hrůzy bez vnější příčiny, kdy jedinec prožívá extrémní úzkost a obavu o svůj život a zdraví. Tyto záchvaty jsou neočekávané, takže se u nemocného může v očekávání další ataky rozvinout anticipační úzkost.

Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2016/11

Klinický obraz demence u Parkinsonovy choroby: Porucha paměťových a exekutivních funkcí a porucha abstraktního myšlení. Pacienti jsou nápadně pomalí. Řeč je pomalá, bez výraznější intonace. Někteří pacienti mají potíže s písmem a obkreslováním obrázků. Velmi častá je přídatná depresivní symptomatologie. Někdy se u parkinsoniků trpících demencí vyskytují přechodné psychotické stavy - produkce bludů, halucinací, také deliria.

Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2016/12

Systém řízení bází dat (SŘBD), anglicky Database management system (DBMS), alternativně systém řízení databází, je software pro správu a údržbu kolekcí dat. Běžný DBMS umožňuje databáze vytvářet, dotazovat se jich, upravovat je a jinak je spravovat. Pojem je úzce spjatý s databází, je potřeba mezi nimi rozlišovat. Zatímco databází se rozumí kolekce dat, systém pro řízení databází zprostředkovává k takové databázi přístup a umožňuje její manipulaci.

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.