Technologie provozu informačních systémů

Verze z 21. 6. 2018, 23:10, kterou vytvořil Hana.Bouchalova (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Tato otázka se věnuje technologiím provozu informačních systémů, tedy systémů, které shromažďují, zpracovávají, transformují a zprostředkovávají informace. Zahrnuje jak navrhování těcho systémů (viz. informační architektura), tak ukládání dat a jejich správu v databázích.

Informační zdroje

Informační zdroj je definován podle TDKIV jako „Informační objekt, který obsahuje dostupné informace odpovídající informačním potřebám uživatele. Informační zdroj může být tištěný, zvukový, obrazový nebo elektronický (včetně zdrojů dostupných online).“ [1]

Rozlišujeme tedy zdroje:

  1. Klasické / analogové – tedy v jiné než elektronické podobě
  2. Elektronické / digitální

Informačních zdroje se mohou odlišovat svou dostupností, uživatelským rozhraním, typem dotazovacího jazyka, způsobem ukládání a vyhledávání dat a formátem pří výstupu. [2]

Kromě jednotlivých dokumentů se může také jednat o informační systémy.

Informační systémy shromažďují, zpracovávají a transformují informace, které následně zprostředkovávají uživateli bez ohledu na jejich časovém nebo prostorovém rozptylu.[3]

Dostupnost elektronických informačních zdrojů

Dostupnost EIZ je ovlivněna třemi faktory: způsobem záznamu informace (samostatné statické dokumenty, dynamicky generované dokumenty nebo databáze s vyhledáváním), typem obsažené informace (primární, sekundární, terciální nebo hybridní) a stupněm omezení přístupu (volný, omezený až nepřístupný). V současné době panuje snaha o co nejrozšířenější online přístup k primárním dokumentům. [2]

Uživatelské rozhraní

Uživatelské rozhraní je prostředí mezi informačním systémem a jeho uživatelem. Ten díky němu může zadávat dotazy a dostávat výstupy formou požadovaných dat nebo chybových hlášení. (U klasických informačních zdrojů se jedná např. o lístkový katalog). [2]

Systémové rozhraní

Systémové rozhraní je vytvářeno k integraci dvou informačních systémů. Díky němu mohou tyto systémy mezi sebou přenášet informace, komunikovat. Systémové rozhraní je částečně nahraditelné rozhraním uživatelským. Pro knihovní účely se nejvíce využívají technologie systémového rozhraní: protokol Z39.50, HTML/XML nebo API (= Application Programming Interface, rozhraní sloužící pro programování aplikací).[2]

Typ dotazovacího jazyka

Rozlišujeme dotazovací jazyky pro:

  • Předdefinované dotazy (menu)
  • Listování (browsing, navigace)
  • Strukturované jazyky s klíčovými slovy (SQL)

U strukturovaných jazyků si uživatel vytváří nebo podmiňuje dotaz sám. Tím se možnost zadat dotaz špatně zvyšuje.[2]

Ukládání a vyhledávání dat

Ukládaná data se mohou vyskytovat ve formě strukturované (MARC/XML), částečně strukturované (HTML) a nestrukturované (př. prostý text). Takto se pak v informačních systémech ukládají do souborů, se kterými pak systém pracuje jako s celky. Soubor je pak organizován jako „posloupnost záznamů, které jsou ukládány do diskových bloků.“ Rozlišujeme různé typy organizace: [2]

  • Sekvenční
  • Index-sekvenční
  • Indexová
  • S přímým přístupem

Databázové systémy

Databáze je v TDKIV definovaná jako „systém sloužící k modelování objektů a vztahů reálného světa (včetně abstraktních nebo fiktivních) prostřednictvím digitálních dat uspořádaných tak, aby se s nimi dalo efektivně manipulovat, tj. rychle vyhledat, načíst do paměti a provádět s nimi potřebné operace – zobrazení, přidání nových nebo aktualizace stávajících údajů, matematické výpočty, uspořádání do pohledů a sestav apod. … “ [4]

Databáze můžeme dělit různě. Jejích třídění a typologie se stále vyvíjí. Pro představu můžeme uvést dělení následující:

  • Textové:
  • Plnotextové
  • Bibliografické
  • Faktografické
  • Referenční
  • Numerické
  • Obrazové
  • Multimediální [5]

Informační architektura

Informační architekturou míníme „ … hledání nejlepšího způsobu organizace a strukturování komplexních informačních prostorů, webových stránek … „ [6]

Tento termín byl poprvé použit architektem Richardem Saul Wurmanem v roce 1976 a stal se velmi potřebným s rozvojem webu. Informační architektura je do dnes důležitá pro lepší orientaci uživatelů v informačních systémech a jiných prostorách. [6]

Vychází z HCI (Human-Computer Interaction), UCD (User-Centered Design) a z tradičního způsobu reprezentace informací u tištěných stránek. Pro grafické strukturování informací používá také metod kategorizace, taxonomie a fasetové kvalifikace.[6]

Zásady informační architektury [6]

  1. Objekty = existují různé typy obsahu, které vyžadují jiné způsoby zacházení
  2. Možnosti = přiměřené množství možností, spíše méně a více konkrétních
  3. Zveřejňování = postupně sdělovat informace, ne vše najednou
  4. Příklady = popisovat jednotlivé kategorie pomocí příkladů
  5. Hlavní a vedlejší dveře = domovská stránka je spíše pro nové uživatele, k ostatním stránkám se dostávají uživatelé častěji přes vyhledávače
  6. Vícero klasifikací = reflexe různých způsobů myšlení uživatelů
  7. Jednoznačně zaměřená navigace = umožnění faset: přístup podle tématu, času, služeb
  8. Růst = počítat s větším obsahem v budoucnu – uzpůsobit tomu kategorie

Třívrstvá architektura (Three-tier Architecture)

Schéma třívrstvé architektury

Jedním typem architektury informačních systémů je tzv. třívrstvá architektura. Strukturu systému (aplikace) tedy rozděluje do tří na sobě nezávislých sfér, vrstev. [7]

  1. Prezentační vrstva – tedy ta část, se kterou pracuje uživatel; viditelnost vstupu a výstupu
  2. Aplikační / funkční vrstva – vykonává operace mezi první a třetí vrstvou: mezi daty a na ně kladenými požadavky ze vstupu a výstupu.
  3. Datová / databázová vrstva – pracuje s daty, provádí „ … ukládání, výběr, agregaci, předzpracování, integritu a audit dat.“[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ CELBOVÁ, Ludmila. Informační zdroj. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000887&local_base=KTD.
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 POKORNÝ, Jan. Současné možnosti integrace informačních zdrojů. Praha, 2008. Rigorózní práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vlasák, Rudolf.
  3. ↑ JONÁK, Zdeněk. Informační systém. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000469&local_base=KTD.
  4. ↑ KUČEROVÁ, Helena. Databáze. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000089&local_base=KTD.
  5. ↑ BRATKOVÁ, Eva. Databáze databází [online]. Praha: Univerzita Karlova. FF UK v Praze. Ústav informačních studií a knihovnictví, 2007, 41 stran [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Datab%C3%A1ze-datab%C3%A1z%C3%AD_Bratkov%C3%A1.pdf
  6. ↑ 6,0 6,1 6,2 6,3 BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 9788088123101.
  7. ↑ 7,0 7,1 Třívrstvá architektura (Three-tier architecture). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2018, 05.12.2015 [cit. 27.05.2018]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/trivrstva-architektura-three-tier-architecture

Použitá literatura

  1. POKORNÝ, Jan. Současné možnosti integrace informačních zdrojů. Praha, 2008. Rigorózní práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vlasák, Rudolf.
  2. BRATKOVÁ, Eva. Databáze databází [online]. Praha: Univerzita Karlova. FF UK v Praze. Ústav informačních studií a knihovnictví, 2007, 41 stran [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Datab%C3%A1ze-datab%C3%A1z%C3%AD_Bratkov%C3%A1.pdf
  3. BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 9788088123101.
  4. Třívrstvá architektura (Three-tier architecture). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2018, 05.12.2015 [cit. 27.05.2018]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/trivrstva-architektura-three-tier-architecture

Externí odkazy

Klíčová slova

Informační zdroje, informační systémy, informační architektura, databáze, data, dotazovací jazyky

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Technologie_provozu_informačních_systémů&oldid=55178“