Bibliometrie: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 22 mezilehlých verzí od 7 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
== '''Definice''' ==
+
'''Bibliometrie''' (bibliometrics) je vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou [[dokument|dokumentů]] vznikajících v rámci vědecké [[komunikace]], který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a sémantickou strukturou dokumentů (např. [[Bradfordův zákon]], [[Lotkův zákon]], [[Zipfův zákon]] atd.). Bibliometrie se chápe jako součást [[informetrie]] anebo [[scientometrie]], prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá.<ref>ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000344&local_base=KTD.</ref>
  
:Termín: Bibliometrie
+
== Význam a účel bibliometrie ==
:Anglický termín: Bibliometrics
 
  
Jedná se o vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci vědecké komunikace, který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a sémantickou strukturou dokumentů (např. Bradfordův zákon, Lotkův zákon, Zipfův zákon atd.). Bibliometrie se chápe jako součást [[informetrie]] anebo [[scientometrie]], prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá [TDKIV, on-line].
+
Termín "bibliometrie" zavedl na konci šedesátých let Alan Pritchard, který cíl této metody definuje takto: ''„Cílem bibliometrie je osvětlit proces psané komunikace a i zaměření vědecké discipliny (do té míry jak se odráží v psané komunikaci) pomocí kvantitativní analýzy rozličných složek psané komunikace.“''<ref name="königova">KÖNIGOVÁ, Marie. Úvod do bibliometrie. 1. vyd. Praha: Česká informační společnost, 1993.</ref>
  
== '''Význam a účel bibliometrie''' ==
+
Bibliometrii lze tedy charakterizovat jako průnik [[Informační věda|informační vědy]] a matematických a statistických metod. Umožňuje hodnocení vědeckého přínosu různých oborů, zemí, autorů, časopisů, jazyků apod. Bibliometrické analýzy slouží k vyhodnocování údajů v oblasti [[vědecká informace|vědeckých informací]]. Podílejí se na vyhodnocování efektivnosti výzkumu, hodnocení prestiže pracoviště, určení nejprestižnějších časopisů v daném oboru, nejfrekventovanějších článků a nejcitovanějších autorů, měření zastarávání informací atd. Bibliometrické analýzy jsou dnes často využívány i  v oblasti výzkumu informačních potřeb (uspokojení nebo neuspokojení požadavků uživatelů).
  
Termín Bibliometrie zavedl na konci šedesátých let Alan Pritchard, který cíl této metody definuje takto: „Cílem bibliometrie je osvětlit proces psané komunikace a i zaměření vědecké discipliny (do té míry jak se odráží v psané komunikaci) pomocí kvantitativní analýzy rozličných složek psané komunikace.“ [Königová, 1993].
+
== Oblasti zkoumané bibliometrií ==
 
 
Bibliometrii lze tedy charakterizovat jako průnik informační vědy a matematických a statistických metod. Umožňuje hodnocení vědeckého přínosu různých oborů, zemí, autorů, časopisů, jazyků apod. Bibliometrické analýzy slouží k vyhodnocování údajů v oblasti [[vědecká informace|vědeckých informací]]. Podílejí se na vyhodnocování efektivnosti výzkumu, hodnocení prestiže pracoviště, určení nejprestižnějších časopisů v daném oboru, nejfrekventovanějších článků a nejcitovanějších autorů, měření zastarávání informací atd. Bibliometrické analýzy jsou dnes často využívány i  v oblasti výzkumu informačních potřeb (uspokojení nebo neuspokojení požadavků uživatelů).
 
 
 
== '''Oblasti zkoumané bibliometrií''' ==
 
  
 
* Zkoumání citačních vazeb
 
* Zkoumání citačních vazeb
Řádek 19: Řádek 14:
 
* Počítačová analýza publikací
 
* Počítačová analýza publikací
 
* Rozložení tvořivé výkonnosti vědců
 
* Rozložení tvořivé výkonnosti vědců
* Informační potřeby
+
* [[Informační potřeba|Informační potřeby]]
 
* Tematický rozptyl literatury
 
* Tematický rozptyl literatury
 
* Mapování vědy
 
* Mapování vědy
* Vyhledávání informací
+
* [[Vyhledávání informací]]
* Měření relevance rešeršní činnosti ....
+
* Měření relevance [[Rešerše|rešeršní]] činnosti ....
  
== '''Základní pojmy a indikátory bibliometrie''' ==
+
== Základní pojmy a indikátory bibliometrie ==
  
'''Dokumentační jednotka''' – tento termín zahrnuje všechny formy psaných záznamů nebo psané komunikace, které jsou předmětem bibliometrického zkoumání, jako např. články, časopisy, zprávy, patenty, normy, publikované přednášky, příspěvky ve sbornících atd. [Königová, 1993].
+
'''Dokumentační jednotka''' – tento termín zahrnuje všechny formy psaných záznamů nebo psané komunikace, které jsou předmětem bibliometrického zkoumání, jako např. články, časopisy, zprávy, [[patent|patenty]], normy, publikované přednášky, příspěvky ve sbornících atd.<ref name="königova" />
  
 
'''Seznam publikací''' – je základní bibliometrickou veličinou. Zahrnuje počet publikací (dokumentačních jednotek) jednoho autora, pracovního týmu, ústavu nebo státu za určitý časový úsek.
 
'''Seznam publikací''' – je základní bibliometrickou veličinou. Zahrnuje počet publikací (dokumentačních jednotek) jednoho autora, pracovního týmu, ústavu nebo státu za určitý časový úsek.
Řádek 33: Řádek 28:
 
'''[[Bibliografická citace]]''' – formalizovaný údaj o dokumentech, které autor při psaní své práce použil  
 
'''[[Bibliografická citace]]''' – formalizovaný údaj o dokumentech, které autor při psaní své práce použil  
  
'''[[Citační index]]''' (citační rejstřík) – umožňuje mapování vědy, prestiže autorů, časopisů, oborů apod.
+
'''[[Citační rejstřík|Citační index]]''' (citační rejstřík) – umožňuje mapování vědy, prestiže autorů, časopisů, oborů apod.
  
 
'''Individuální citační index'''  -  počet citací autora připadající na počet publikovaných prací za určité období.  
 
'''Individuální citační index'''  -  počet citací autora připadající na počet publikovaných prací za určité období.  
  
'''Relativní citační index''' (RCI) – umožňuje porovnávat kvalitu časopisů otiskujících práce v daném oboru (počet prací), tak porovnávat citační ohlasy (počet citací/počet prací) v dané oblasti vědeckého systému. Podíl citačního indexu dané země k citačnímu indexu ve světové databázi slouží k porovnávání citovanosti země se světovým průměrem.
+
'''Relativní citační index''' (RCI) – umožňuje porovnávat kvalitu časopisů otiskujících práce v daném oboru (počet prací), tak porovnávat citační ohlasy (počet citací/počet prací) v dané oblasti vědeckého systému. Podíl citačního indexu dané země k citačnímu indexu ve světové [[databáze|databázi]] slouží k porovnávání citovanosti země se světovým průměrem.
  
 
'''Relativní národní citační index''' (RNCI) – jedná se o podíl citačního indexu dané země (regionu) a citačního indexu stejného vědního oboru ve světové databázi.
 
'''Relativní národní citační index''' (RNCI) – jedná se o podíl citačního indexu dané země (regionu) a citačního indexu stejného vědního oboru ve světové databázi.
  
'''Index bezprostřední odezvy''' (Immediacy Index) – měříto rychlosti odezvy citovaných prací v aktuálním roce.
+
'''Index bezprostřední odezvy''' (Immediacy Index) – měří rychlosti odezvy citovaných prací v aktuálním roce.
 +
 
 +
'''Poločas citovanosti''' – udává, po kolika letech (ve vztahu k aktuálnímu roku) se objeví 50 % všech citací na články daného časopisu v citačních rejstřících. Napomáhá při hodnocení stáří citovaných článků a uvádí se pouze u časopisů, které byly alespoň stokrát citovány
  
'''Poločas citovanosti''' – udává, po kolika letech (ve vztahu k aktuálnímu roku) se objeví 50% všech citací na články daného časopisu v citačních rejstřících. Napomáhá při hodnocení stáří citovaných článků a uvádí se pouze u časopisů, které byly alespoň stokrát citovány Polocas citování – pomáhá při hodnocení stáří většiny článků, které cituje daný časopis. Uvádí se pouze u časopisů, které citují 1200 nebo více dokumentů [Vymětal, 2010].
+
'''Poločas citování''' – pomáhá při hodnocení stáří většiny článků, které cituje daný časopis. Uvádí se pouze u časopisů, které citují 1200 nebo více dokumentů.<ref>VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN. 978-80-7357-520-5.</ref>
  
'''[[Impact Factor]]''' (faktor dopadu nebo vlivu) – je kritériem kvality a prestiže vědeckého i odborného časopisu.
+
'''[[Impakt faktor|Impact Factor]]''' (faktor dopadu nebo vlivu) – je kritériem kvality a prestiže vědeckého i odborného časopisu.
  
'''[[Hirschův index]]''' (H-index) – nejnovější index hodnotící vědeckou aktivitu pracovníků.
+
'''[[H-index|Hirschův index]]''' (H-index) – nejnovější index hodnotící vědeckou aktivitu pracovníků.
  
== '''Bibliometrické zákony''' ==
+
== Bibliometrické zákony ==
  
'''[[Bradfordův zákon]]''' – Je zákon o rozptylu informací, nebo rozptylu relevantních článků v časopisech. Definoval jej Samuel Clemens Bradford, americký knihovník, jeden ze zakladatelů bibliometrie. Tento zákon se prakticky může použít např. pro tvorbu a vyváženost knihovních fondů. Obdobně jako Lotkův zákon definuje nepřímou úměru mezi časopisy a relevantními články v nich – maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro. Jádro oboru pak tvoří nejužší skupina časopisů, ve kterých vyšlo nejvíre relevantních článků. [Vavříková, 2008]
+
'''[[Bradfordův zákon]]''' – Je zákon o rozptylu informací, nebo rozptylu relevantních článků v časopisech. Definoval jej Samuel Clemens Bradford, americký knihovník, jeden ze zakladatelů [[bibliometrie]]. Tento zákon se prakticky může použít např. pro tvorbu a vyváženost knihovních fondů. Obdobně jako Lotkův zákon definuje nepřímou úměru mezi časopisy a relevantními články v nich – maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro. Jádro oboru pak tvoří nejužší skupina časopisů, ve kterých vyšlo nejvíre relevantních článků. <ref name="vavrikova">VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view</ref>
  
'''[[Zipfův zákon]]''' – neboli frekvenční analýza respektive „rozptyl slov v textu“, byl definován Georgem Kingsley Zipfem, americkým psychologem a lingvistou. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. Zipf slova uspořádal podle frekvence (f) výskytu, slovo s nejvyšší hodnotou výskytu získalo r=1, následující r=2 atd. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu, potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo bude přibližně táž konstanta (c), která závisí na délce textu. [Vavříková,2008]
+
'''[[Zipfův zákon]]''' – neboli frekvenční analýza respektive „rozptyl slov v textu“, byl definován Georgem Kingsley Zipfem, americkým psychologem a lingvistou. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. Zipf slova uspořádal podle frekvence (f) výskytu, slovo s nejvyšší hodnotou výskytu získalo r=1, následující r=2 atd. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu, potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo bude přibližně táž konstanta (c), která závisí na délce textu.<ref name="vavrikova" />
  
'''[[Lotkův zákon]]''' – zákon měření vědecké produktivity, který byl definován při srovnávání publikační činnosti autorů v oblasti chemie a fyziky, říká, že se stoupajícím počtem publikovaných článků klesá počet autorů píšící největší poměr množství článků. [Vavříková,2008]
+
'''[[Lotkův zákon]]''' – zákon měření vědecké produktivity, který byl definován při srovnávání publikační činnosti autorů v oblasti chemie a fyziky, říká, že se stoupajícím počtem publikovaných článků klesá počet autorů píšící největší poměr množství článků. <ref name="vavrikova" />
  
== '''Bibliometrické  metody''' ==
+
== Bibliometrické  metody ==
  
'''[[Publikační analýza]]''' – tato matematicko-statistická bibliometrická metoda se používá k získání kompletního obrazu vědy v dané oblasti (např. státě). Jejím cílem je kvantitativní měření produkce publikací. Touto bibliometrickou metodou vyhodnocujeme například typ věcecké literatury, geografickou oblast, časovou periodu či autora v oboru.  
+
'''[[Publikační analýza]]''' – tato matematicko-statistická bibliometrická metoda se používá k získání kompletního obrazu vědy v dané oblasti (např. státě). Jejím cílem je kvantitativní měření produkce publikací. Touto bibliometrickou metodou vyhodnocujeme například typ vědecké literatury, geografickou oblast, časovou periodu či autora v oboru.  
 
Publikační analýza je jedním z podkladů pro analýzu citační.
 
Publikační analýza je jedním z podkladů pro analýzu citační.
  
'''[[Citační analýza]]''' – je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Zkoumá citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod. [Švejda, 2003]
+
'''[[Citační analýza]]''' – je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Zkoumá citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod.<ref>ŠVEJDA, Jan. Citační analýza. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-01-19]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000347&local_base=KTD.</ref>
 
 
== '''Zdroje''' ==
 
=== '''Reference''' ===
 
 
 
KÖNIGOVÁ, Marie. Úvod do bibliometrie. 1. vyd. Praha: Česká informační společnost, 1993.
 
 
 
ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000344&local_base=KTD.
 
 
 
ŠVEJDA, Jan. Citační analýza. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000347&local_base=KTD.
 
 
 
VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view
 
  
VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN. 978-80-7357-520-5.
+
== Odkazy ==
 +
=== Reference ===
 +
<references/>
  
=== '''Literatura''' ===
+
=== Použitá literatura ===
  
KÖNIGOVÁ, Marie. Úvod do bibliometrie. 1. vyd. Praha: Česká informační společnost, 1993.
+
* KÖNIGOVÁ, Marie. Úvod do bibliometrie. 1. vyd. Praha: Česká informační společnost, 1993.
 +
* SOUČEK, Martin.  UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130 
 +
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view
 +
* VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN. 978-80-7357-520-5.
  
SOUČEK, Martin.  UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
+
===Související články===
 +
[[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]<br />
 +
[[Scientometrie]]<br />
 +
[[Bradfordův zákon]]<br />
 +
[[Lotkův zákon]]<br />
 +
[[Zipfův zákon]]
  
VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view
+
=== Externí odkazy ===
  
VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN. 978-80-7357-520-5.
+
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bibliometrie Bibliometrie na Wikipedii]
  
=== '''Odkazy''' ===
+
=== Klíčová slova ===
 +
bibliometrie, vědecké informace, bibliometrické zákony, bibliometrické metody, indikátory bibliometrie
  
http://cs.wikipedia.org/wiki/Bibliometrie
+
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie: Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]

Aktuální verze z 28. 10. 2015, 11:25

Bibliometrie (bibliometrics) je vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci vědecké komunikace, který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a sémantickou strukturou dokumentů (např. Bradfordův zákon, Lotkův zákon, Zipfův zákon atd.). Bibliometrie se chápe jako součást informetrie anebo scientometrie, prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá.[1]

Význam a účel bibliometrie

Termín "bibliometrie" zavedl na konci šedesátých let Alan Pritchard, který cíl této metody definuje takto: „Cílem bibliometrie je osvětlit proces psané komunikace a i zaměření vědecké discipliny (do té míry jak se odráží v psané komunikaci) pomocí kvantitativní analýzy rozličných složek psané komunikace.“[2]

Bibliometrii lze tedy charakterizovat jako průnik informační vědy a matematických a statistických metod. Umožňuje hodnocení vědeckého přínosu různých oborů, zemí, autorů, časopisů, jazyků apod. Bibliometrické analýzy slouží k vyhodnocování údajů v oblasti vědeckých informací. Podílejí se na vyhodnocování efektivnosti výzkumu, hodnocení prestiže pracoviště, určení nejprestižnějších časopisů v daném oboru, nejfrekventovanějších článků a nejcitovanějších autorů, měření zastarávání informací atd. Bibliometrické analýzy jsou dnes často využívány i v oblasti výzkumu informačních potřeb (uspokojení nebo neuspokojení požadavků uživatelů).

Oblasti zkoumané bibliometrií

  • Zkoumání citačních vazeb
  • Analýza publikační činnosti vědců
  • Zkoumání mezinárodních publikačních trendů
  • Počítačová analýza publikací
  • Rozložení tvořivé výkonnosti vědců
  • Informační potřeby
  • Tematický rozptyl literatury
  • Mapování vědy
  • Vyhledávání informací
  • Měření relevance rešeršní činnosti ....

Základní pojmy a indikátory bibliometrie

Dokumentační jednotka – tento termín zahrnuje všechny formy psaných záznamů nebo psané komunikace, které jsou předmětem bibliometrického zkoumání, jako např. články, časopisy, zprávy, patenty, normy, publikované přednášky, příspěvky ve sbornících atd.[2]

Seznam publikací – je základní bibliometrickou veličinou. Zahrnuje počet publikací (dokumentačních jednotek) jednoho autora, pracovního týmu, ústavu nebo státu za určitý časový úsek.

Bibliografická citace – formalizovaný údaj o dokumentech, které autor při psaní své práce použil

Citační index (citační rejstřík) – umožňuje mapování vědy, prestiže autorů, časopisů, oborů apod.

Individuální citační index - počet citací autora připadající na počet publikovaných prací za určité období.

Relativní citační index (RCI) – umožňuje porovnávat kvalitu časopisů otiskujících práce v daném oboru (počet prací), tak porovnávat citační ohlasy (počet citací/počet prací) v dané oblasti vědeckého systému. Podíl citačního indexu dané země k citačnímu indexu ve světové databázi slouží k porovnávání citovanosti země se světovým průměrem.

Relativní národní citační index (RNCI) – jedná se o podíl citačního indexu dané země (regionu) a citačního indexu stejného vědního oboru ve světové databázi.

Index bezprostřední odezvy (Immediacy Index) – měří rychlosti odezvy citovaných prací v aktuálním roce.

Poločas citovanosti – udává, po kolika letech (ve vztahu k aktuálnímu roku) se objeví 50 % všech citací na články daného časopisu v citačních rejstřících. Napomáhá při hodnocení stáří citovaných článků a uvádí se pouze u časopisů, které byly alespoň stokrát citovány

Poločas citování – pomáhá při hodnocení stáří většiny článků, které cituje daný časopis. Uvádí se pouze u časopisů, které citují 1200 nebo více dokumentů.[3]

Impact Factor (faktor dopadu nebo vlivu) – je kritériem kvality a prestiže vědeckého i odborného časopisu.

Hirschův index (H-index) – nejnovější index hodnotící vědeckou aktivitu pracovníků.

Bibliometrické zákony

Bradfordův zákon – Je zákon o rozptylu informací, nebo rozptylu relevantních článků v časopisech. Definoval jej Samuel Clemens Bradford, americký knihovník, jeden ze zakladatelů bibliometrie. Tento zákon se prakticky může použít např. pro tvorbu a vyváženost knihovních fondů. Obdobně jako Lotkův zákon definuje nepřímou úměru mezi časopisy a relevantními články v nich – maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro. Jádro oboru pak tvoří nejužší skupina časopisů, ve kterých vyšlo nejvíre relevantních článků. [4]

Zipfův zákon – neboli frekvenční analýza respektive „rozptyl slov v textu“, byl definován Georgem Kingsley Zipfem, americkým psychologem a lingvistou. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. Zipf slova uspořádal podle frekvence (f) výskytu, slovo s nejvyšší hodnotou výskytu získalo r=1, následující r=2 atd. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu, potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo bude přibližně táž konstanta (c), která závisí na délce textu.[4]

Lotkův zákon – zákon měření vědecké produktivity, který byl definován při srovnávání publikační činnosti autorů v oblasti chemie a fyziky, říká, že se stoupajícím počtem publikovaných článků klesá počet autorů píšící největší poměr množství článků. [4]

Bibliometrické metody

Publikační analýza – tato matematicko-statistická bibliometrická metoda se používá k získání kompletního obrazu vědy v dané oblasti (např. státě). Jejím cílem je kvantitativní měření produkce publikací. Touto bibliometrickou metodou vyhodnocujeme například typ vědecké literatury, geografickou oblast, časovou periodu či autora v oboru. Publikační analýza je jedním z podkladů pro analýzu citační.

Citační analýza – je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Zkoumá citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod.[5]

Odkazy

Reference

  1. ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000344&local_base=KTD.
  2. 2,0 2,1 KÖNIGOVÁ, Marie. Úvod do bibliometrie. 1. vyd. Praha: Česká informační společnost, 1993.
  3. VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN. 978-80-7357-520-5.
  4. 4,0 4,1 4,2 VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view
  5. ŠVEJDA, Jan. Citační analýza. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-01-19]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000347&local_base=KTD.

Použitá literatura

Související články

Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy
Scientometrie
Bradfordův zákon
Lotkův zákon
Zipfův zákon

Externí odkazy

Klíčová slova

bibliometrie, vědecké informace, bibliometrické zákony, bibliometrické metody, indikátory bibliometrie