Informační etika. Definujte obecně pojem informační etiky a její základní témata. Jaké jsou základní etické zákony formulované L. Floridim?

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg

Etika (z řeckého ethos – mrav) je soubor morálních zásad, kterými se řídí chování skupiny nebo jednotlivce. Je filozofickou disciplínou, která se zabývá zkoumáním mravní dimenze skutečnosti. Zabývá se teoretickým zkoumáním hodnot a principů, které usměrňují lidské jednání v situacích, kdy existuje možnost volby prostřednictvím svobodné vůle. Hodnotí činnost člověka z hlediska dobra a zla. [1]

informační etika je pak dle definice TDKIV dílčí část etiky, která se zabývá morálními principy a pravidly souvisejícími se zpracováním informací. Informační etika zahrnuje etiku tvůrce informace, etiku zprostředkovatele informací a etiku uživatele informací. [2] Je to oblast morálky uplatňované při vzniku, šíření, transformaci, ukládání, vyhledávání, využívání a organizaci informací. [3]

Cíle informační etiky

  • Poukázat na potřebu a význam informační etiky pro osoby (jejich vlastní rozvoj), pracující ve sféře informací, zejména profesionálně.
  • Poukázat na potřebu a význam informační etiky z hlediska prospěšnosti práce osob neprofesionálních, pracujících ve sféře informací.
  • Vyzdvihnout nezbytnost informační etiky pro celou sféru informací.
  • Zvýšit úroveň, profesionalitu informační práce jako službu společnosti.
  • Přispět k tomu, aby informace byly faktorem příznivě působícím na morální rozvoj společnosti.
  • Přispět k aktivní činnosti za uplatnění etiky do všech sfér společenského života, kde jde o působení informací (máme být pasivní k lavině pseudoinformací, jejichž následkem se lidé stále méně zajímají o potřebné informace pro duchovní rozvoj?).
  • Preventivně působit na ochranu před nesprávným zacházením s informacemi.

Přínosy informační etiky:

  • zkvalitnění poskytování informačních služeb a informací obecně
  • zkvalitnění komunikace
  • definování pravidel pro zacházení s informacemi
  • zajištění volného přístupu k vědeckým informacím
  • odstranění patologických jevů (krádež identity, kyberšikany,…) [4]

Informační etika může příznivě působit na:

  • kvalitu informačních služeb a tím i pomoci uživatelům
  • zlepšení přístupu v zacházení s informacemi a jejich využití
  • zkvalitnění komunikace, jíž je informační pracovník aktivní účastník
  • pozitivní komercializaci informačních služeb
  • zmenšení negativních vlastností spojených s informacemi (pseudoinformace, šumy, zkreslení, bariéry atd.)
  • zlepšení ve využití technologií a jejich synchronizaci s rozvojem mentálního života
  • vážnost profese informačních pracovníků a knihovníků
  • regulaci informací (odstraňování balastu, zvýšení srozumitelnosti a věrohodnosti informací)
  • zlepšení všeobecné morálky jednotlivců, skupin
  • rozvoj společnosti, včetně funkce stimulační: potřebné informace v náležité kvalitě jako účinný nástroj tohoto rozvoje [5]

Mikroetické a makroetické problémy

Informační etika se nezabývá pouze prací s informacemi z praktického hlediska, ale zajímá se také o globální vývoj a vlivy, které působí na informační společnost. Etické problémy se mohou dle Johna Ladda dělit na mikroetické a makroetické problémy. [6] Mikroetické problémy jsou problémy, související s vlastní informační prací a individuálním chováním jednotlivců nebo lépe řečeno uživatelů počítačů, internetu a kybersvěta celkově, např. ochrana duševního vlastnictví. Konkrétněji jde většinou o nesprávné způsoby zacházení a práce s informacemi. Makroetické problémy souvisejí s dopady informačních technologií na společnost, např. problém zranitelnosti informační společnosti. [7] [6]

Mikroetické problémy:

Makroetická problémy:

Základní etické zákony formulované L. Floridim

Luciano Floridi, italský filozof, logik, a především zakladatel filozofie informace, buduje informační etiku jako obecnou etiku nazíranou z hlediska informace. Jeho principy informační etiky jsou de facto modifikované obecné zásady přirozeného zákona, podle kterého máme konat dobro a vyhýbat se zlu. Dobrem je informace, chápaná v ontologickém smyslu jako uspořádanost, zlem je entropie.

Floridi stanovuje několik zásad takto chápané etiky:

  • V infosféře nesmí být způsobována entropie.
  • Infosféra by měla být chráněna před entropií.
  • Entropie by měla být odstraněna z infosféry.
  • Informační bohatství by mělo v infosféře být podporováno jeho šířením (kvantita informací), zdokonalováním (kvalita informací) a obohacováním (informační různost).

Floridiho kodex, ač jinak pozoruhodný, ovšem zdůrazňuje především hodnotu šíření pravdivých informací, což je sice důležité hledisko, ale pro etické posuzování jen jedno z možných. [8]

Počítačová etika

Počítačová etika (computer ethics), která je dnes s informační etikou nejčastěji zaměňována, je chápána jako analýza přirozenosti a společenských dopadů počítačové technologie a oprávnění politiky pro její etické užívání.

Počítačová etika je souborem morálních zásad, které upravují používání počítačů. Mezi běžné problémy počítačové etiky patří práva duševního vlastnictví (například elektronický obsah chráněný autorskými právy), obavy o soukromí a vliv počítačů na společnost. Například je snadné duplikovat elektronický (nebo digitální) obsah avšak počítačová etika by toto chování označovala jako neetické, pokud k tomu nemáme souhlas autora. Počítačová etika také podporuje diskusi o tom, jaký velký vliv by měly mít počítače v oblastech jako je umělá inteligence a lidská komunikace. [9]

počítačová etika někdy nazývána nettiquette, česky zdomácněle netiketa. Netiquette od net = síť a etiquette = etiketa, pravidla chování [3]

Desatero přikázání počítačové etiky:

  1. nepoužívat počítač ke škodě jiného,
  2. nezasahovat ničivě do práce druhých lidí,
  3. neslídit v souborech jiných lidí,
  4. nepoužívat počítač ke škodě jiného či ke krádeži,
  5. nepoužívat počítač pro křivé svědectví,
  6. nepoužívat nebo pořizovat kopii softwaru, za který jsme nezaplatili,
  7. nepoužívat neoprávněně počítačového zdroje jiných lidí,
  8. nepřivlastňovat si intelektuální dílo jiných,
  9. přemýšlet o společenských následcích programu, který jsme vytvořili,
  10. používat počítač ohleduplně a s úctou. [10]


https://www.netinbag.com/cs/internet/what-are-computer-ethics.html https://www.blackwellpublishing.com/content/BPL_Images/Content_store/Sample_chapter/9781855548442/CEAC01.pdf

Globální etika

V roce 1995 předpověděla Górniak-Kocikowska ve své prezentaci, že počítačová etika se stane globální etikou v reakci na počítačovou revoluci. [11]


Kristyna Gorniak – Kocikowska tvrdí, že nové fenomény související s internetem představují takové změny, že vyvolávají potřebu vzniku nové etické teorie. Obecná etika není dostatečně dynamická a není schopna postihnout vznikající etické problémy a dochází tak k „morálnímu vakuu“, striktně volá po ustanovení radikálně nového paradigmatu: „Nově vznikající oblast informační etiky bude významnější, než se její zakladatelé domnívají. Díky přirozeným vlastnostem počítačové revoluce, kdy počítače neznají hranic a počítačové sítě mají globální charakter, musí mít nutně i budoucí etika globální charakter, přičemž se má na mysli globalita jak ve smyslu prostorovém, tak ve smyslu lidského jednání a vztahů. Pravidla počítačové etiky by byla neúčinná, pokud by nebyla respektována drtivou většinou nebo možná všemi uživateli počítačů. Vzhledem k expanzi počítačů se to v budoucnosti bude týkat všech obyvatel Zeměkoule, jinými slovy se počítačová etika stane univerzální, stane se globální etikou.“ Naproti tomu Geoff Walsham zastává názor, že stávající etické teorie jsou dostačující, spíše je třeba flexibilněji využívat dosavadní principy. [12]

Odkazy

Reference

  1. Definice. Moodle UK pro výuku 1 [cit. 2022-02-17]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/1089925/mod_resource/content/1/Etika%20profese.pdf
  2. ZEMÁNKOVÁ, Ladislava. Informační etika. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-02-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000699&local_base=KTD
  3. 3,0 3,1 SCHWEIDLEROVÁ, Kristýna. Zastoupení etických témat v předmětech informačních a komunikačních technologií na ZŠ Králíky a Gymnáziu Žamberk [online]. Olomouc, 2015 [cit. 2022-02-14]. Dostupné z: https://theses.cz/id/tr551k/. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce PhDr. Zuzana Hrnčiříková, Ph.D.
  4. ČERNÝ, Michal. Kurz práce s informacemi. SlideShare [online]. 2013 [cit. 2022-02-14]. Dostupné z: https://www.slideshare.net/CEINVE/informan-etika-22378470
  5. JANOŠ, Karel, Informační etika [online]. [cit. 2022-02-14]. Dostupné z: http://doczz.cz/doc/182930/informa%C4%8Dn%C3%AD-etika
  6. 6,0 6,1 Knihovny a informační etika v kontextu etických problémů 21. století. Knihovna plus [online] 2018 [cit. 2022-02-21]. Dostupné z: https://knihovnaplus.nkp.cz/archiv/2017-02/informace-a-konference/knihovny-a-informacni-etika-v-kontextu-etickych-problemu-21.-stoleti
  7. 7,0 7,1 7,2 Informační etika a hodnocení informací. Informační systém Masarykovy univerzity [cit. 2022-02-15]. Dostupné z: https://is.muni.cz/elportal/estud/ff/js07/informace/materialy/pages/etika_opora.pdf
  8. STODOLA, Jiří. Principy a dilemata informační etiky : svoboda slova, právo na informace a cenzura v kontextu problému dezinformace. ProInflow. Masarykova univerzita, 2019, roč. 11, č. 1, s. 70-78. ISSN 1804-2406. [cit. 2022-02-14]. Dostupné z: https://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/2019-1-6
  9. Počítačová etika. TechLib [online] [cit. 2022-02-14]. Dostupné z: https://tech-lib.eu/definition/computerethics.html
  10. Desatero přikázání počítačové etiky. Přírodovědecká fakulta UK [online]. 2015 [cit. 2022-02-14]. Dostupné z: https://www.natur.cuni.cz/fakulta/cit/dokumenty/desatero
  11. BYNUM, Terrell. Computer and Information Ethics. The Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] 2011 [cit. 2022-02-14]. Dostupné z: http://plato.stanford.edu/archives/spr2011/entries/ethics-computer/
  12. BERÁNEK, Vít. Právo a Internet. Brno, 2009 [cit. 2022-02-14]. Diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, Katedra právní teorie.

Doporučená literatura

  • ČINČERA, Jan. Informační etika: sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2002. 81 s. ISBN 80-210-2981-1.
  • JANOŠ, Karel. Informační etika. 1. vyd. Praha: Česká informační společnost, 1993. 134 s.
  • FLORIDI, Luciano. The ethics of information. First published. Oxford: Oxford University Press, 2013. xix, 357 stran. ISBN 978-0-19-964132-1.
  • BYNUM, Terrell, 2011. Computer and Information Ethics. The Stanford Encyclopedia of Philosophy [online]. Dostupné z: http://plato.stanford.edu/archives/spr2011/entries/ethics-computer/
  • GORNIAK-KOCIKOWSKA, Krystyna, 1996. The computer revolution and the problem of global ethics. Science and Engineering Ethics. 6., roč. 2, č. 2, s. 177–190. ISSN 1353-3452. Dostupné z: doi:10.1007/BF02583552

Související články

Klíčová slova

informace, informační etika, Floridi, etické zákony, počítačová etika