Rešeršní strategie. Co jsou analytické a intuitivní rešeršní strategie, použití klíčových slov a výrazů tezauru při vyhledávání, vyhledávání ve fulltextových databázích v porovnání s bibliografickými databázemi

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg

Rešeršní strategie (search strategy) je metodický postup, jak pomocí jednotlivých cílených kroků získat relevantní dokument. V době rozšíření online systémů je používán termín online rešeršní strategie (online search strategy). Pojem rešeršní strategie může být chápán v širším pojetí tj. včetně výběru informačního zdroje. Většinou je rešeršní strategie chápána v užším smyslu, tj. jako způsob vedení dialogu s konkrétním informačním systémem. [1]


Dle definice TDKIV je rešerše výsledek (popř. proces) vyhledávání informací ve formě dokumentografických nebo faktografických záznamů, popř. plných textů dokumentů. Rešerše se zpracovává na základě rešeršního požadavku uživatele, který je zformulován pomocí dotazovacího jazyka do rešeršního dotazu; při provádění rešerše se uplatňuje rešeršní strategie. Podle charakteru obsažených informací se rozlišuje dokumentografická nebo faktografická rešerše; rešerše fixovaná na nosič se považuje za sekundární dokument. [2]


Analytické rešeršní strategie

Strategie stavebních kamenů

Při strategii stavebních kamenů (angl. Building blocks) je dotaz je rozložen na jednotlivé části (koncepty, fazety), které se zpracovávají samostatně. Po zpracování se jednotlivé výsledky zkombinují (např. booleovskými operátory).

Tuto strategii je možné využít, když jsme seznámení s daným tématem anebo ve chvíli, kdy má téma jasnou strukturu. [3]

Příklad - Dílčí dotaz 1: „vysokoškolský student“ OR „vysokoškolský posluchač“ OR student Dílčí dotaz 2: plagiátorství OR porušování autorských práv

(„vysokoškolský student“ OR „vysokoškolský posluchač“ OR student) AND (plagiátorství OR porušování autorských práv) [4]

Výhody:

  • jednotlivé koncepty lze mezi sebou libovolně kombinovat
  • vidíme, kolik dokumentů se váže k jednotlivým konceptům [3]

Nevýhody:

  • proces může být zdlouhavý [3]

Strategie rostoucí perly

Strategie rostoucí perly (angl. Pearl growing) umožňuje vyhledání relevantního dokumentu. Tato strategie se zakládá na rozšiřování dotazu, vyskytuje se zde snaha o navýšení počtu vyhledaných dokumentů, např. příliš specifický termín zvolený při prvním vyhledání nepřináší dostatečný počet výsledků. [5]

Postupné extrahování dalších klíčových slov a doplňování dotazu Vyhledání dalších dokumentů stejného autora Využití „related articles“ Využití „cited references“


Je vhodné použít na začátku vyhledávání kdy seznamujeme se s tématem nebo v případě pokud známe relevantní dokument. [3]

Příklad - zajímáme se o knihy o kognitivní psychologii a víme, že se tímto tématem zabýval autor Robert Sternberg. Vyhledávání proto zahájíme pomocí autorského údaje (Robert Sternberg) a z vyhledávaných záznamů vybereme ty, které odpovídají našemu požadavku. Dle dalších údajů v záznamech provedeme další vyhledávání. [6]

Výhody:

  • může pomoci s orientací v tématu

Nevýhody:

  • nemusí se podařit nalézt výchozí dokument
  • vyžaduje velkou interakci se systémem [3]

Strategie osekávání

Strategie osekávání (angl. Limits, successive fractions) je opakem předchozí strategie. Na počátku máme záměrně formulovanou širokou množinu. Tuto počáteční velkou množinu výsledků postupně omezujeme přidáváním dalších podmínek pro vyhledávání jako jsou další upřesňující klíčová slova, omezení vyhledávání na určitá pole anebo využití filtrů/fazet (omezení tématické i formální). Vhodné využít na počátku vyhledávání, když se seznamujeme s tématem. [3] K širší formulaci dotazu nejsou využívány specifické/užší pojmy, ale naopak pojmy širokého záběru - např. vědní obory a jednotlivé disciplíny. [6] Zúžení může nastat např. užitím faset při vyhledávání (typ dokumentu, časové hledisko aj.). [5]

Taktiky pro zúžení záběru:

  • omezení na určitý typ dokumentu
  • operátor NOT pro vyloučení některých záznamů
  • jazykové vymezení
  • časové rozmezí
  • kombinace množiny s množinou údajů vyjadřující další pojem z dotazu, hledisko (operátor AND) [6]

Výhody:

  • poskytuje přehled o jednotlivých krocích a možnost vracet se zpět

Nevýhody

  • počáteční množina může být příliš velká a nepřehledná

Intuitivní rešeršní strategie

Prohlížecí strategie

Metoda zběžného prohlížení dokumentů, umožňující vidět další související dokumenty v kontextu. Využití vzrostlo s nástupem webu


Typy prohlížení (Fransson, 2009) Specifické (kontrolované) Prediktivní (částečně kontrolované) Všeobecné (nekontrolované)

Marchionini prohlížení dělí na:

  • Skenování – zastupuje nejzákladnější typ prohlížení s dobře definovaným cílem vyhledávání, tedy uživatel ví, co potřebuje. Skenovat informace lze, buď lineárně, nebo selektivně. Lineární skenování slouží k postupnému procházení informačního prostoru, jako např. výsledků jednoho po druhém v jejich seznamu. Při selektivním skenování si uživatel vybírá pouze některé informace, např. nadpis, hypertextové odkazy u všech zobrazených v seznamu výsledků.
  • Pozorování – primární strategie používaná při průzkumném nebo příležitostném prohlížení. Uživatel by měl zůstat soustředěný na to, co požaduje a ignorovat skutečnosti, jež ruší jeho pozornost (např. reklamy).
  • Navigování – tato strategie vyvažuje vliv uživatele a prostředí, jelikož prostředí omezuje procházení tím, že poskytuje užitečné cesty, zatímco uživatel vybírá, které trasy bude následovat. Navigace se často používá ve spojení s pozorováním.
  • Monitorování – strategie velice podobná skenování s tím rozdílem, že toleruje špatně strukturované prostředí, např. zatímco uživatel prochází výsledky vyhledávání, poslouchá hudbu, nebo televizi. [5]

Kdy použít Špatně definované téma, mezioborové téma Potřebujeme získat přehled Před promyšlením rešeršní strategie (analytické)

Sběr lesních plodů

Nejedná se vysloveně o strategii, spíše intuitivní způsob vyhledávání, využívá však analytické prvky.

Základní strategie vyhledávání:

  • Využívání poznámek v dokumentech (footnote chasing, backward chaining) – uživatel využívá poznámky v článcích a knihách a následně odpovídající odkazy v seznamech literatury. Během tohoto procesu tedy postupuje zpět v čase.
  • Hledání citací (citation searching, forward chaining) – uživatel postupuje vpřed pomocí citačního rejstříku – vyhledá, kdo cituje prvotní dokument.
  • Procházení časopisů (journal run) – identifikace hlavního časopisu v oblasti zájmu a procházení jeho kompletních ročníků.
  • Skenování oblasti (area scanning) – prohlížení dokumentů příbuzných těm, které byly nalezeny v dřívějším vyhledávání.
  • Vyhledávání v bibliografických databázích podle klíčových slov.
  • Hledání podle autora. [3]

Vyhledávání pomocí klíčových slov a tezauru

Tezaury

Dle definice TDKIV je tezaurus řízený a měnitelný slovník deskriptorového selekčního jazyka uspořádaný tak, že explicitně zachycuje apriorní (paradigmatické) vztahy mezi lexikálními jednotkami. Podle jazykového zaměření se rozlišuje jednojazyčný a vícejazyčný tezaurus, podle šíře tematického zaměření speciální, polytematický a univerzální tezaurus, podle struktury fasetový a tematický tezaurus, podle funkce tradiční, indexační a vyhledávací tezaurus. Dále se vyčleňuje cílový a zdrojový tezaurus. [7]

Výhody tazauru

  • konzistence
  • kontrola synonym
  • hierarchická struktura, kontext, vztahy mezi pojmy

Nevýhody tezauru

  • Obtížnější používání
  • Každá databáze má svůj tezaurus → problémy při vyhledávání ve více databázích současně

Klíčová slova

Klíčová slova jsou slova nebo fráze popisující obsah. Mohou být použity jako metadat popisovat obrázky, textové dokumenty, databáze záznamy a webové stránky. Uživatel může obrázky nebo textové soubory „označit“ klíčovými slovy, která jsou relevantní pro jeho obsah. Později lze tyto soubory prohledávat pomocí klíčových slov, což usnadňuje hledání souborů. Klíčová slova se používají na webu dvěma různými způsoby: 1) jako hledané výrazy pro vyhledávače a 2) slova, která identifikují obsah webových stránek. [8]

Výhody klíčových slov:

  • Jednodušší používání
  • vyhledávání ve více databázích současně

Nevýhody klíčových slov

  • Problém synonym
  • Problém homonym
  • Různé varianty slov, zkratky
  • Různé jazyky
  • Problém s vyhledáváním netextových informací

Vyhledávání ve fulltextových a bibliografických databázích

Vyhledávání ve fulltextech Specializované nástroje pro práci s fulltextem – strukturované dotazy, analýza textu

Vyhledávání ve fulltextech

Fulltextové databáze, web Nestrukturované informace Problémy Význam slov - synonymie, homonymie, polysémie Vztahy mezi slovy Různé jazyky Vyhledávání abstraktních konceptů (věda, informace) Zaužívaná témata složená z kombinace dvou obecných pojmů (lékař jako pacient, architektura a filosofie…) Využití proximitních operátorů Specializované nástroje pro vyhledávání ve fulltextu - např. Tovek Tools – hierarchické dotazy s možností přidávání vah k termínům, analytické nástroje

Odkazy

Reference

  1. PAPÍK, Richard. Rešeršní strategie a rešeršní služby I. . Duha: Informace o knihách a knihovnách z Moravy [online]. 2013, 27(4) [cit. 2022-01-25]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/resersni-strategie-resersni-sluzby-i
  2. ŠVEJDA, Jan. Rešerše. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-01-24]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001832&local_base=KTD.
  3. 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 3,5 3,6 JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Rešeršní strategie - Rešeršní strategie. Moodle UK pro výuku 1 [online]. [cit. 2022-01-24]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716.
  4. Rešeršní strategie. Informační výchova K.UTB [online]. [cit. 2022-01-26]. Dostupné z: https://iva.k.utb.cz/lekce/resersni-strategie/
  5. 5,0 5,1 5,2 ZOUFALÁ, Kamila. Informační chování rodičů při hledání informací o zdraví a nemoci. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2019. 68 s., 74 s. příl. Vedoucí práce Adéla Jarolímková
  6. 6,0 6,1 6,2 Jak na informace? Kurz práce s informacemi [online]. [cit. 2022-01-25]. Dostupné z: https://is.muni.cz/elportal/estud/ff/js07/informace/materialy/pages/jak-hledat_opora.pdf
  7. BALÍKOVÁ, Marie. Tezaurus. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-01-24]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001649&local_base=KTD.
  8. Klíčová slova. Počítačový slovník Tech Lib [online]. [cit. 2022-01-25]. Dostupné z: https://tech-lib.eu/definition/keywords.html

Doporučená literatura

  • PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. V Tribunu EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2011. [6], 169 s. ISBN 978-80-7399-338-2.
  • RECHTOŘÍK, Jaroslav. Jak zpracovat rešerši. Ostrava: Státní vědecká knihovna, 1987. 23 s. Metodické listy / St. věd. knihovna v Ostravě; č. 27/1987.
  • TKAČÍKOVÁ, Daniela. Nástroje pro účinné vyhledávání informací [CD-ROM]. 1. vyd. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita, 2010. Požadavky na systém: Adobe Acrobat Reader. ISBN 978-80-248-2156-6. Dostupné také z: http://dspace.vsb.cz/dspace/bitstream/10084/78275/1/nastroje-pro-ucinne-vyhledavani-tkacikova.pdf.
  • PIÁČEK, Jiří. Úvod do práce s elektronickými informačními zdroji: terminologie, typologie, rešerše, databáze, knihovny [CD-ROM]. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Skripta. ISBN 978-80-244-4108-5.
  • KAPOUN, Pavel. Informační zdroje. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, katedra informačních a komunikačních technologií, 2013. 77 s. ISBN 978-80-7464-400-9.

Související články

Klíčová slova

rešeršní strategie, klíčová slova, tezaurus, fulltextové vyhledávání, bibliografické databáze, databáze, rešerše