Maat(bohyně)

Jméno

Bohyně Maat je personifikací egyptského konceptu maat, tedy zjednodušeně vesmírného řádu, správného fungování světa, pořádku, správného jednání, spravedlnosti a pravdy.

Ikonografie a sféry vlivu

Maat je obvykle zobrazována jako žena s pštrosím perem na hlavě. Kvůli tomuto peru, jímž se dá také zapsat jméno boha Šua, byla s tímto bohem někdy spojována, případně asociována s jeho partnerkou Tefnut.[1] Někdy byla spojována také s bohem moudrosti a písma Thovtem.[2]


Mýty a funkce

Zobrazení bohyně Maat

Maat a sluneční bůh

Již od Textů pyramid je Maat zmiňována v souvislosti se slunečním bohem Reem. Od Nové říše je pak považována za jeho dceru, která s ním cestovala na jeho sluneční bárce a poskytovala životodárný vzduch jeho nosu.[3]

Řád vesmíru

V některých textech se setkáváme s výrokem, že bohové jsou živi z maat, která je tak považována za základní nezbytnost pro život, a to nejen život jednotlivců, ale fungování celého vesmíru. Rituálem obětování Maat bohům, kdy panovník symbolicky předkládal figurku této bohyně různým božstvům, byl udržován řád maat.

Posmrtný soud

S bohyní Maat se setkáváme také u posmrtného soudu, kde bylo srdce každého zemřelého váženo na vahách proti peru Maat. Zemřelý tak měl prokázat, že prožil svůj život právě v souladu s vesmírným řádem maat. Pokud člověk u soudu obstál, mohl blaženě žít v říši mrtvých, pokud ne, tak podle podle představ, doložených od Nové říše, bylo jeho srdce pozřeno démonkou Amemait ("Ta, která polyká mrtvé"), jejíž podoba se skládala ze tří nebezpečných zvířat - lva, krokodýla a hrocha. [4]

Kult

Maat byla většinou uctívána v chrámech jiných bohů spolu s nimi. Malý Maatin chrámek se nacházel v okrsku Moncuovy svatyně v Karnaku, uctívání a obětování Maat a dodržování řádu maat bylo ale nezbytné, aby svět fungoval tak, jak měl. Dochovaný titul "kněz Maat" je ale pravděpodobně pouze honorifická funkce.[5]


Reference

  1. Pinch 2002: 160
  2. Janák 2005: 109
  3. Wilkinson 2003: 150
  4. Janák 2005: 21-22
  5. Wilkinson 2003:150-152

Literatura

Armour, Robert A. 2001. Gods and Myths of ancient Egypt, rev. ed. Cairo; New York: American University in Cairo Press.

Assmann, Jan 2001. Maat. In Mabe, Jacob E. (ed.), Das Afrika-Lexikon: ein Kontinent in 1000 Stichwörtern, 363-364. Wuppertal; Stuttgart: Hammer; J. B. Metzler.

Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.

Kühn, Thomas 2012. Die Erscheinungsformen der Göttin Maat: Darstellung einer weiblichen Gottheit in der altägyptischen Kunst. Kemet 2012 (2), 25-29.

Mancini, Anna 2004. Le mystère de Maat: déesse de la justice de l'ancienne Égypte. Paris: Buenos Books International.

Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.

Pinch, G. 2002 : Handbook of Egyptian mythology. Handbooks of World Mythology. Santa Barbara, CA: ABC-CLIO.

Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.