DOI: Porovnání verzí

Verze z 14. 6. 2016, 09:49

Stránka ve výstavbě

Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit.

DOI (Digital Object Identifier) je trvalým identifikátorem digitálního objektu, který je využíván zejména ve sféře komerčních nakladatelů. DOI je od roku 2012 kodifikován mezinárodním standardem ISO 26324.

Obsah

1 Vznik systému DOI
2 Užití
3 Struktura identifikátoru DOI
4 Mezinárodní nadace DOI a registrační agentury
5 Odkazy

Vznik systému DOI

DOI byl vytvořen pro potřeby identifikace a komunikace digitálních objektů včetně jejich metadat a to zejména v prostředí sítě Internet. Systém DOI byl nejprve od roku 1996 rozvíjen Americkou asociací vydavatelů (American Association of Publishers, AAP) s podporou CNRI a vydavatelství Bowker. Od roku 1998 je řízen Mezinárodní nadací DOI (International DOI Foundation). Systém identifikátoru DOI vznikl na základě rozvíjených standardů pro směrování jmen (zejména Systému Handle) a také standardů projektu <indecs> (interoperability of data in e-commerce systems), který specifikoval popisná metadata. ^[1]

Užití

DOI je hojně využíván v komerční nakladatelské sféře pro popis digitálních objektů s libovolným obsahem (textové, zvukové, obrazové aj. informace a jejich kombinace). Systém DOI má význam pro oblast elektronického obchodu a pro správu autorských práv. DOI také dokáže sjednocovat identické digitální objekty s různými URL adresami, které se vyskytují na různých místech Internetu, v repozitářích nebo databázích s lokálními identifikátory. Může být dle konceptuálního modelu FRBR přiřazen různým bibliografickým entitám:

vyjádření tvůrčích děl (originální digitální text ve zdrojovém formátu, digitální záznam koncertu či divadelního představení, digitální soubor ve formátu VRML apod.),
zhmotnění děl (publikace - články, digitální knihy, digitální zvukový záznam na CD-Rom apod.),
v rámci metadatového záznamu je možné uplatnit také DOI pro abstrakce typu trůrčí dílo

Struktura identifikátoru DOI

Syntax identifikátoru DOI vychází z identifikátoru HDL (Handle). Identifikátor může zahrnovat znaky kódování Unicode 2.0 (UCS-2, Unicode, verze 2.0). Identifikátor se skládá ze 2 základních částí oddělených lomítkem:

Prefix složený ze 2 částí oddělených tečkou:
- Indikátor Adresáře (Directory Indicator) aktuálně obsahuje číslo 10.
- Registrující instituce (Registrant code)
Sufix je jedinečným pořadovým číslem identifikujícím bibliografickou entitu, které přiděluje organizace registrovaná v rámci systému DOI. Syntax a sémantiku si pro sufix určuje sama organizace (10.000X/ISBN-900512-44-0 - v sufixu příklad aplikace identifikátoru ISBN).
- - příklad:
    - 10.1000/182 (Manuál mezinárodní nadace DOI)
    - 10.1145/336597.336660 (stať z konf. sborníku publikovaná spol. ACM)
    - 10.1016/j.acalib.2006.04.004 (článek z časopisu Journal of Academic librarianship)

Mezinárodní nadace DOI a registrační agentury

Odkazy

Reference

↑ BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-05-15]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz/.

Doporučená literatura

BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-05-15]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz/.

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

trvalé identifikátory, mezinárodní normy a standardy, DOI, digitální objekty

[bratkovaident-1] BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-05-15]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz/.

[1]

@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 Systém identifikátoru DOI vznikl na základě rozvíjených standardů pro směrování jmen (zejména [[HDL|Systému Handle]]) a také standardů projektu '''<nowiki><indecs></nowiki>''' (interoperability of data in e-commerce systems), který specifikoval [[popisná metadata]]. <ref name="bratkovaident"> BRATKOVÁ, Eva. ''Síť trvalých identifikátorů informačních entit'' [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-05-15]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz/.</ref>
 ==Užití==
-DOI je hojně využíván v '''komerční nakladatelské sféře''' pro popis digitálních objektů s '''libovolným obsahem''' (textové, zvukové, obrazové aj. informace a jejich kombinace). Systém DOI má význam pro oblast elektronického obchodu a pro správu autorských práv.
+DOI je hojně využíván v '''komerční nakladatelské sféře''' pro popis digitálních objektů s '''libovolným obsahem''' (textové, zvukové, obrazové aj. informace a jejich kombinace). Systém DOI má význam pro oblast elektronického obchodu a pro '''správu autorských práv'''.
 DOI také dokáže '''sjednocovat identické digitální objekty''' s různými URL adresami, které se vyskytují na různých místech Internetu, v repozitářích nebo databázích s lokálními identifikátory.
 Může být dle konceptuálního modelu [[FRBR]] přiřazen různým [[bibliografická entita|bibliografickým entitám]]:
@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 * '''zhmotnění děl''' (publikace - články, digitální knihy, digitální zvukový záznam na CD-Rom apod.),
 * v rámci metadatového záznamu je možné uplatnit také DOI pro abstrakce typu '''trůrčí dílo'''
 ==Struktura identifikátoru DOI==
 Syntax identifikátoru DOI vychází z identifikátoru [[HDL]] (Handle). Identifikátor může zahrnovat znaky [[kódování]] '''Unicode 2.0''' (UCS-2, Unicode, verze 2.0). Identifikátor se skládá ze 2 základních částí oddělených lomítkem: