URN

Jednotné jméno zdroje (Uniform Resource Name, URN) je trvalým identifikátorem informačního zdroje, který je nezávislý na jeho lokaci nebo metodě přístupu.

Vznik identifikátoru URN

Vznik je spojen také s rokem 1994, kdy byl zveřejněn internetový standard RFC 1737 s názvem „Funkční požadavky na Jednotné jméno zdroje“. Byly v něm specifikovány jen požadavky na tento trvalý identifikátor (bez specifikace syntaxe), v němž autoři stanovili požadavky na trvalý identifikátor URN: [1]

  • Globální záběr (dané URN v sobě nezahrnuje informaci o umístění zdroje a má všude na světě stejný význam)
  • Globální jedinečnost (stejné URN nemůže být nikdy přiděleno dvěma různým zdrojům)
  • Trvalost (URN je stálým identifikátorem bez ohledu na existenci samotného zdroje)
  • Škálovatelnost (URN může být přiděleno libovolnému zdroji)
  • Podpora minulých schémat (URN musí umožnit integraci jiných již existujících jmenných schémat; do URN mohou být
  • Rozšiřitelnost (musí dovolit jeho případné budoucí rozšíření)
  • Nezávislost (přidělování identifikátorů URN je zcela v kompetenci ustanovené autorizované organizace)
  • Směrování (využívání URN lze realizovat pomocí síťově dostupné směrovací služby, která bude mapovat URN až k odpovídajícímu zdroji); jestliže identifikátory URN mají odpovídající URL, musí existovat mechanismus, který je bude směrovat k překladu daného URN na URL.

Syntax identifikátoru URN

Struktura URN je dána internetovým standardem z roku 1997. Vychází ze syntaxe jednotného identifikátoru zdroje URI, jehož je definovaným a schváleným schématem. Syntax URN může podle uvedeného standardu zahrnovat několika hierarchicky uspořádaných jmenných prostorů (Namespaces): [1]

  • urn:NID:NSS
    • Schéma „urn:“ (včetně dvojtečky za ním) je povinnou částí celého identifikátoru a může být zapisováno malými nebo velkými písmeny.
    • Zkratka NID označuje globálně definovaný a schválený identifikátor jmenného prostoru (Namespace Identifier). NID se může skládat z písmen, číslic a pomlček.
    • Zkratka NSS označuje specifický řetězec jmenného prostoru (Namespace Specific String).
      • Dvojtečková syntax je podle standardu RFC 2141 povinná. NSS může mít svoji vlastní definici, která je dána jmenným prostorem (NID). NSS může zahrnovat další syntaktické dvojtečky (popř. také pomlčku), jež oddělují identifikátory dílčích jmenných prostorů (ve zkratce SNID, SubNamespace Identifier). Identifikátor NSS může zahrnovat libovolné znaky.

Schválené jmenné prostory URN

Registraci schválených jmenných prostorů URN zajišťuje organizace IANA: [1]

Směrovací služby URN

Směrování identifikátoru URN je jeho mapování k jedné nebo více adresám URL, na které se informační zdroj nalézá. K dosažení té nejjednodušší implementace směrovací služby URN se využívá jednoduchého mechanismu směrování z URN k URL, z URN ke zdroji samotnému, případně z URL K odpovídajícímu URN, existuje-li - tzv. triviální směrovací protokol HTTP (Trivial HTTP protocol) využívající protokol HTTP jako základnu pro síťový přístup ke směrovací službě. [1]

URN:NBN

  • NBN je schváleným jmenným prostorem URN. Identifikátory typu URN:NBN jsou určeny pro systémy národních bibliografií a jsou upraveny dokumentem RFC 3188. Globální registraci jmenných prostorů v rámci této domény zajišťuje Kongresová knihovna. Zainteresované národní knihovny jsou odpovědné za přidělování a registraci identifikátoru "dílčího jmenného prostoru" (kód země dle normy ISO 3166). Kódy NSS by měly být od předchozího kódu odděleny pomlčkou.
  • V dokumentu RFC 3188 je doporučen jako součást specifického řetězce kód země a kód organizace, která informačnímu zdroji přiděluje trvalý identifikátor. Například v reálném trvalém identifikátoru URN: [1]

Směrovací služby národních knihoven

Některé národní knihovny mají připravené směrovací služby pro své domény URN:NBN. Mezi pokročilé systémy patří směrovací služba Národní německé knihovny ve Frankrutu nad Mohanem v rámci projektu EPICUR na spec. webové stránce. Hlavním typem dokumentům, kterým jsou v Německu URN přidělovány, jsou disertační práce. [1]

ČIDLO

  • ČIDLO je český systém pro trvalou identifikaci a lokalizaci dokumentů českého digitálního kulturního dědictví založený na standardu URN:NBN, který je řízen a spravován Národní knihovnou ČR ve spolupráci s dalšími institucemi, jejichž činnost koordinuje. Národní knihovna ČR plní v souladu se standardem URN:NBN roli centrální autority. Hlavním zástupcem centrální autority je kurátor resolveru, koordinátor celého systému. Spolupracující instituce mohou plnit role: registrátor (vlastník dokument, jemuž je přidělováno URN:NBN , který ručí za dodržování žádaných pravidel), archivátor (trvale archivuje dokumenty v digitálním repozitáři) a provozovatel digitální knihovny. Tyto role může plnit jedna a tatáž instituce. Aplikace systému umožňuje vyhledávat digitální dokumenty primárně podle identifikátoru URN:NBN, také podle identifikátoru čČNB (číslo české národní bibliografie), čísel ISSN, ISBN a názvových údajů. Softwarovým nástrojem tohoto národního systému trvalé identifikace je tzv. CZIDLO ('CZech IDentification and LOcalization tool), jehož základní funkce jsou:
    • přidělování identifikátorů URN:NBN ,
    • správa identifikátorů a k nim přidružených metadat,
    • vkládání a dodatečná aktualizace adres URL digitálních dokumentů,
    • směrovávací služba (resolver) zajišťující přesměrování webového prohlížeče z URN:NBN na aktuální URL umístění dokumentu,
    • správa uživatelských účtů, práv a záznamů registrátorů (včetně digitálních knihoven) přes webové rozhraní,
    • vyhledávání záznamů přes webové rozhraní,
    • spouštění procesů na straně serveru přes webové rozhraní (OAI Adapter, export seznamu identifikátorů),
    • OAI-PMH rozhraní pro hromadné sklízení záznamů externími systémy.

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-05-15]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz/.

Doporučená literatura

  • BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-05-15]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz/.
  • RFC 1737. Functional Requirements for Uniform Resource Names [online]. K. Sollins, L. Masinter. December 1994 [cit. 2016-06-02]. 7 s. Dostupný z WWW: ftp://ftp.rfc- editor.org/in-notes/rfc1737.txt
  • RFC 2141. URN Syntax [online]. R. Moats. May 1997 [cit. 2016-16-02]. 8 s. Dostupný z WWW: ftp://ftp.rfc-editor.org/in-notes/rfc2141.txt.
  • RFC 3188. Using National Bibliography Numbers as Uniform Resource Names [online]. J. Hakala. October 2001 [cit. 2016-06-02].13 s. Dostupný z WWW: ftp://ftp.rfc-editor.org/in- notes/rfc3188.txt.

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

URN, trvalé identifikátory, informační zdorje, mezinárodní normy a standardy

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=URN&oldid=48800“