Vizuální studia a nová média: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 181 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
Vizuální studia mají blízko ke kulturním studiím, komunikaci, rétorice, sémiotice, sociologii, mediálním studiím, ale i politickým studiím, historii umění, literární historii a estetice. Čerpají také z fyziologie a kognitivní analýzy. (Příklad vztahu politických a vizuálních studií: jak nás ovlivňuje politika skrz obrazy.)
+
'''Vizuální studia''' je interdisciplinární obor, který je některými odborníky označován také termínem "'''vizuální kultura'''". V anglosaském světě je tento termín (případně termín "Studia vizuální kultury") používaný častěji než pojem "vizuální studia".
  
−
Studovat vizuální studia znamená studovat vidění světa, věcí. Vidění ale nemůžeme vidět (je neviditelné), a tak se nám špatně rozklíčovává. Vidění je předáváno kulturně, vždy je subjektivní a ovlivněno biologickými faktory.
+
== Význam vizuálních studií ==
 +
Vizuální studia jsou velmi důležitým oborem, neboť lidský mozek čerpá z [[vizuální podnět|vizuálního podnětu]] velké množství informací. Obrazové podněty jsou pro člověka přirozené, náš svět je odjakživa velmi vizuální.  
  
−
Často dochází k nepřesné představě, že se vizuální studia zabývají především nebo pouze uměním. Vizuální studia se však neomezují pouze na umění, zajímají se i o každodenní praxi (co je či není vidět).
+
Vizuální kultura je všudypřítomná, odkazuje k objektům a místům různých historických období i geografických míst.<ref name="smith">SMITH, Marquard a MORRA, Joanne, ed. ''Visual Culture: Critical Concepts in Media and Cultural Studies''. New York: Routledge, 2006, s. 10.</ref>
  
−
Vizuální studia jsou velmi důležitým oborem, neboť lidský mozek čerpá velké množství informací z vizuálního podnětu. Náš svět byl vždy velmi vizuální a odjakživa byl utvářen technologiemi a médii.  
+
S vizuálními podněty se v mnoha různých formách a prostřednictvím rozličných médií setkáváme '''každodenně'''. Jsou nedílnou součástí naší '''kultury a společnosti''': „Každodenní život a veřejný prostor vymezený hranicemi, ulicemi, virtuálním prostorem internetu a areálů hypermarketů se stává místem, kam můžeme nejen vkládat znaky, ale kde můžeme také využívat vizuální kulturu k tomu, abychom se vyjadřovali, stavěli a napomáhali sociálním změnám.“<ref>STURKEN Marta a CARTWRIGHT Lisa. <i>Studia vizuální kultury</i>. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, s. 418.</ref>
  
−
Jedním z hlavních odborníků zabývajících se vizuálními studii je americký profesor William John Thomas Mitchell (W.J.T. Mitchell). Mitchell používá pro vizuální studia termín '''vizuální kultura'''.
+
Význam vizuální kultury jak v umění, tak i v lidském životě, stále stoupá. S tím souvisí stále rostoucí obliba fotografií, nejrůznějších obrazů a videí, vizuálně zpracovaných dat, [[infografika|infografik]] atp.
  
−
Vizuální studia odkrývají problém mezi estetikou a historií umění - vizuální studia mají k těmto oborům ambivalentní postavení
+
== Cíle zkoumání ==
  
−
Ve spojitosti s novými médii se vizuální studia zabývají především vizuálním uměním, počítačovým rozhraním, softwarovým designem, grafickým designem, videohrami, digitálním videem (např. hudba), reklamou a nově vznikajícími vizuálními a multimediálními formami. Tyto vizuální formy jsou zkoumány v různých kontextech: jako součást sociálních institucí, jako elementy v procesu kultury a jako vliv v procesu formování identity.
+
Pole zkoumání vizuálních studií je rozmanité - objektem mohou být nejen obrazy, sochy, instalace, fotografie, filmy, videa nebo televize, ale i internet a displejové přístroje, lékařské a vědecké snímky, noviny, časopisy, reklama, architektura a prostory muzeí, galerií a dalších veřejných i soukromých míst.<ref name="smith"/>
  
−
Významnou součástí vizuálních studií je také zkoumání, jak lidé používají technologie k vytváření umění a kultury.
+
Často dochází k nepřesné představě, že se vizuální studia zabývají především nebo pouze uměním. Ve skutečnosti se však neomezují pouze na umění, zabývají se i '''každodenní praxí'''. Zároveň zkoumají jak to, co je vidět, tak i to, co vidět není.  
  
−
== Vizuální studia a nová média ==
+
Studovat vizuální studia znamená '''studovat vidění světa a věcí kolem nás'''. Vidění ale nemůžeme vidět (je neviditelné), a proto se nám špatně rozklíčovává.<ref>MITCHELL W.J.T. Showing seeing: a critique of visual culture.
−
NM
+
In: ''Journal of Visual Culture''. London, Thousand Oaks, CA and New Delhi: SAGE Publications, 2002. Vol 1(2), s. 166.</ref> Vidění je předáváno kulturně, vždy je subjektivní a ovlivněno biologickými faktory.
 +
 
 +
Významnou součástí vizuálních studií je také zkoumání vlivu '''technologií''' na způsoby zobrazování: např. jak lidé používají technologie k vytváření umění nebo jak vývoj technologií mění způsoby zobrazení, kterými se snažíme zachytit realitu.
 +
 
 +
Vzhledem k obsáhlosti pojmu ''vizuální studia'' je '''obtížné jej přesně definovat'''. Proto je důležité si při používání tohoto pojmu vždy položit otázku "Co jsou vizuální studia?"<ref name="smith">SMITH, Marquard a MORRA, Joanne, ed. ''Visual Culture: Critical Concepts in Media and Cultural Studies''. New York: Routledge, 2006, s. 11. ISBN: 0-415-32642-7</ref>
 +
 
 +
== Klasifikace oboru vizuální studia ==
 +
 
 +
Vizuální studia patří mezi tzv. '''[[interdisciplinární]]''' obory, neboť stojí na pomezí několika oborů.
 +
 
 +
Vizuální studia (či Vizuální kultura) je obor, který má blízko k mnoha jiným oborům - např. ke [[Kulturně-antropologické přístupy a následně interkulturální studie|kulturním studiím]], [[Komunikace|komunikaci]], [[rétorika|rétorice]], [[sémiotika|sémiotice]], [[Sociologie|sociologii]], [[mediální studia|mediálním studiím]], ale i [[Politologie|politickým studiím]], [[historie umění|historii umění]], [[literární historie|literární historii]] a [[estetika|estetice]]. Vztah politických a vizuálních studií spočívá ve zkoumání, jak nás [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích|politika]] ovlivňuje skrz obrazy. Vizuální studia dále čerpají také z [[fyziologie]] a [[kognitivní analýza|kognitivní analýzy]].
 +
 
 +
===Všeobecná klasifikace oborů===
 +
Pro přehled je níže uvedena všeobecná klasifikace oborů (tuto klasifikaci je možné využít i u jiných státnicových témat):
  
−
== Klasifikace oborů - dát jako heslo ==
 
−
Vizuální studia patří mezi tzv. interdisciplinární obory, protože stojí na pomezí několika oborů. ((tuhle větu na začátek))
 
 
* Interdisciplinární obory - stojí na pomezí několika oborů
 
* Interdisciplinární obory - stojí na pomezí několika oborů
−
* Multidisciplinární obory - spojují několik oborů (př. andragogika)
+
* Multidisciplinární obory - spojují několik oborů (např. andragogika)
−
* Transdisciplinární obory - stojí na pomezí, ale vlastní poznatky staví na vyšší úroveň (př. kognitivní vědy)
+
* Transdisciplinární obory - stojí na pomezí, ale vlastní poznatky staví na vyšší úroveň (např. kognitivní vědy)
−
3 typy interdisciplinárních oborů:
+
 
 +
Interdisciplinární obory lze dále rozdělit na 3 typy:
 +
 
 
* Top-down - model snažící se generalizovat naše vnímání
 
* Top-down - model snažící se generalizovat naše vnímání
 
* Bottom-up - vychází ze specifických problémů (např. sender, etnicita)
 
* Bottom-up - vychází ze specifických problémů (např. sender, etnicita)
−
* Inside-out - viz text /vizuální studia/
+
* Inside-out - sem lze zařadit vizuální studia
 +
 
 +
== Vizuální studia a nová média ==
 +
Ve spojitosti s novými médii se vizuální studia zabývají především následujícími oblastmi: [[vizuální umění|vizuálním uměním]], [[počítačové rozhraní|počítačovým rozhraním]], softwarovým designem, [[Grafický design|grafickým designem]], videohrami, digitálními videi, reklamou a také nově vznikajícími vizuálními a [[multimediální|multimediálními]] formami. Tyto vizuální formy jsou zkoumány v různých kontextech: jako součást sociálních institucí, jako elementy v procesu kultury a jako vliv v procesu formování [[Identita|identity]].
  
−
Vertov
+
Vizuální studia si uvědomují převahu vizuální formy v médiích, v komunikaci a při přenosu informací v [[postmoderní|postmoderním]] světě. Vizuální studia spojují takové kulturní formy, jako je např. umění, design a architektura, s médii a komunikací obecně. Žijeme ve světě, kde se s kulturně významným vizuálním obsahem setkáváme v různých formách. Tyto vizuální obsahy a kódy mohou migrovat z jedné formy do jiné (např. tištěné obrázky vs. grafický design, televize vs. kabelová televize, film vs. video v různých rozhraních, tištěná reklama vs. digitální reklama, internet nebo web jako vizuální platforma). <ref name="irvine">IRVINE, Martin. ''Introducing Visual Culture: Ways of Looking at All Things Visual''. Georgetown.edu [online]. 2003 [cit. 2015-06-14]. Dostupné z: http://faculty.georgetown.edu/irvinem/visualarts/Intro-VisualCulture.html</ref>
  
−
Jay David Bolter, Richard Grusin: Immediacy, Hypermediacy, Remediation
+
===Každodenní přítomnost===
 +
V každodenním životě přepínáme mezi [[kód|kódy]], abychom pochopili význam (viz William Gibson: ''Pattern Recognition''). Vizuální a textovou formu nelze stavět do opozice, neboť význam obvykle nekonstruujeme pouze z jedné formy, ale z kombinace obrazů, textu a zvuků. Vizuální studia se proto neomezují pouze na obrazovou formu, obsahem jejich zkoumání je celý systém a kontext. <ref name="irvine"/>
  
−
Simulakra
+
Svět byl vždy utvářen technologiemi a médii. Vznik nových technologií a médií s sebou často přinesl velkou změnu ovlivňující kulturu a společnost. Nová média přinesla mimo jiné možnost neomezeného kopírování dat. V případě [[digitální obraz|digitálního obrazu]] je díky novým médiím možné zhotovit libovolné množství kopií. Význam digitálních obrazů už proto nespočívá v jejich jedinečnosti jako originálu, ale v jejich estetické, kulturní a společenské hodnotě.<ref>STURKEN Marita a  CARTWRIGHT Lisa. <i>Studia vizuální kultury</i>. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, s. 205</ref>
  
−
Tvorba jáství, jinakost
+
Vizuálními vjemy je naplněn reálný i virtuální svět. Zatímco ve virtuálním světě můžeme rušivé vjemy regulovat (např. zakázat některé druhy reklam pomocí [https://adblockplus.org/ AdBlock]), v reálném světě nad nimi takovou kontrolu nemáme. Jak ukázaly výzkumy, v důsledku přehlcení vizuálními vjemy může docházet k netečnosti.<ref>BERÁNKOVÁ, Růžena. ''Vizuální komunikace a vizuální gramotnost mimo oblast výtvarné výchovy''. Brno: Masarykova univerzita, 2009. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/94001/pedf_r/</ref>
  
−
NM: Grafické zpracování dat
+
== Osobnosti a pojmy ==
 +
==='''[[William John Thomas Mitchell|W. J. T. Mitchell]]'''===
 +
 
 +
* jeden z nejvýznamnějších teoretiků vizuální kultury
 +
* pojem "[[pictorial turn]]"<ref>MITCHELL, W.J.T. ''Picture Theory. Essays on Verbal and Visual Representation''. Chicago: University of Chicago Press, 1994.</ref> (obrat k obrazovému)
 +
 
 +
==='''[[Jay David Bolter a Richard Grusin|J. D. Bolter a R. Grusin]]'''===
 +
* významní odborníci v oblasti teorií nových médií a vizuálních studií
 +
* pojmy "[[remediace]]" (vzájemné ovlivňování starých a nových médií), "[[hypermediace]]" (zvýraznění určitého média) a "[[imediace]]" (upozadění média) <ref>BOLTER, Jay David a GRUSIN, Richard. ''Remediation: Understanding New Media''. Cambridge, MA: MIT Press, 1999.</ref>
 +
 
 +
==='''[[Jean Baudrillard]]'''===
 +
* sociolog, kulturní teoretik a fotograf (postmodernismus a poststrukturalismus)
 +
* pojmy "[[simulacrum]]" (mnohonásobná kopie, která už ztratila vztah k originálu) a "[[simulace]]" (proměna reality v hyperrealitu)<ref>BAUDRILLARD, Jean. ''Simulacres et Simulation''. Ann Arbor: University of Michigan, 1981.</ref>
 +
 
 +
== Příklady ==
 +
[[File:Visualization of the world wide web common crawl 2012.png|thumb|Visualization of the world wide web common crawl 2012]]
 +
Vybrané příklady důležitých či zajímavých osobností a propojení mezi vizuálním prvkem a starými či novými médii:
 +
* '''Dziga Vertov: ''Man With a Moving Camera''''' (1929) - dokumentární film v avantgardním stylu. Film zobrazil v tehdejší době nepřípustné záběry (např. porod, vstávající a oblékající se žena) a zároveň zobrazil každodennost (např. pohřeb, svatba). Nastolil vizi "skryté" kamery, která je všude (tehdy byla kamera hlasitá, takže nebylo možné její přítomnost zcela skrýt).
 +
 
 +
* '''[http://feltron.com/ Nicholas Felton]:''' jeden z nejdůležitějších amerických web designérů, mj. navrhoval Facebook Timeline. Jedním z posledních počinů je aplikace pro iPhone zaznamenávající a vizualizující různé, zdánlivě nezměřitelné aspekty života: [http://www.reporter-app.com/ Reporter].
 +
 
 +
* '''[[Grafické zobrazení dat|Grafické zobrazení dat]]''': Nová média umožňují zpracovávat a vizualizovat nejrůznější data (viz [[datamining]]). Grafické zpracování může mít nejen praktickou funkci - snazší pochopitelnost, lepší zapamatovatelnost informací a vzájemných vztahů, ale i estetickou funkci.
 +
** Zpracování informací: nejčastěji pomocí '''infografik'''
 +
** Zpracování vzájemných vztahů a souvislostí, interní prolinkování webu: pomocí nástrojů, např. [http://gephi.github.io/ Gephi] - data získaná ze sociálních sítí nebo z webu, grafika zobrazuje vzájemné vztahy (viz obr. - vizualizace world wide webu roku 2012 zobrazuje 3,5 miliardy webových stránek a 128 miliard hyperlinků mezi těmito stránkami)
 +
* '''[[Webdesign]]''': vizualita se stává stále důležitější. Za účelem co nejlepší prezentace informací na webových stránkách je důraz kladen na grafiku včetně vizuálního zpracování dat (viz výše).
 +
 
 +
* '''Automatické generování''': Nová média dokáží zobrazit naši identitu online - automaticky shromáždit data o naší osobě a vizualizovat je (např. [https://history.google.com/history/ Google History] - grafy zobrazující aktivitu uživatele).
 +
 
 +
== Odkazy ==
 +
=== Reference ===
 +
<references />
 +
 
 +
=== Použitá literatura ===
 +
 
 +
* BAUDRILLARD, Jean. ''Simulacres et Simulation''. Ann Arbor: University of Michigan, 1981.
 +
* BOLTER, Jay David a  GRUSIN, Richard. ''Remediation: understanding new media''. Cambridge, Mass: MIT Press, 1999. ISBN 0-262-02452-7.
 +
* JENKS, Chris (ed.) ''Visual Culture''. London, New York: Routledge, 1995.
 +
* LIESTOL, Gunnar, MORRISON Andrew a RASMUSSEN Terje, eds. ''Digital Media Revisited: Theoretical and Conceptual Innovations in Digital Domains''. Boston: MIT Press, 2004.
 +
* LISTER, Martin. ''New media: a critical introduction''. 2nd ed. New York, N.Y: Routledge, 2009. ISBN 0-203-88482-5.
 +
* MIRZOEFF, Nicholas. ''The visual culture reader''. 2nd ed. London: Routledge, 2002. ISBN 0-415-25221-0.
 +
* MIRZOEFF, Nicholas. ''Úvod do studia vizuální kultury''. Praha: Academia, 2012.
 +
* MITCHELL, W. J. T. ''Picture Theory. Essays on Verbal and Visual Representation''. Chicago: University of Chicago Press, 1994.
 +
* MITCHELL W.J.T. ''Showing seeing: a critique of visual culture''. London, Thousand Oaks, CA and New Delhi: W.J.T. Mitchell, 2002.
 +
* SMITH, Marquard. ''Visual Culture Studies. Interview with Key Thinkers''. New York, London: SAGE. 2008.
 +
* STURKEN Marita a  CARTWRIGHT Lisa. ''Studia vizuální kultury''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-556-1.
 +
 
 +
=== Doporučená literatura ===
 +
* BARTHES Roland. Essays Select. and transl. by Stephen Heath. ''Image, music, text''. New York: Hill and Wang, 1996. ISBN 9780006861355.
 +
* BRYSON Norman, HOLLY Michael Ann a MOXEY Keith, eds. ''Visual Culture: Images and Interpretations''. Middletown: Wesleyan University Press, 1994. ISBN 081956267X.
 +
* DURHAM Meenakshi Gigi a  KELLNER Douglas. ''Media and cultural studies: keyworks''. Malden, Mass: Blackwell Publishers, 2001. ISBN 0-631-22095-X.
 +
* ELKINS, James: ''Visual Studies: A Skeptical Introduction''. New York, London: SAGE, 2003.
 +
* GIBSON William. ''Pattern Recognition''. New York: G. P. Putnam's Sons, 2003. ISBN 0399149864.
 +
* HALL, Stuart (ed.) ''Representation: Cultural representations and Signifying Practices''. New York, London: SAGE, 2001.
 +
* VAN LEEUWEN, Theo, JEWITT, Carey (eds.) ''Handbook of Visual Analysis''. New York, London: SAGE. 2001.
 +
 
 +
=== Související články ===
 +
* [[William John Thomas Mitchell]]
 +
* [[Jay David Bolter a Richard Grusin]]
 +
* [[Remediace]]
 +
* [[Hypermediace]]
 +
* [[Imediace]]
 +
 
 +
=== Klíčová slova ===
 +
vizuální studia, vizuální kultura, nová média, Mitchell, Bolter, Grusin, Baudrillard, remediation
  
 
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vizuální studia a nová média/old|tomto odkazu]].''
 
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vizuální studia a nová média/old|tomto odkazu]].''
 +
 +
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie:Nová média a digitální kultura]]
 +
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Nová média]]

Aktuální verze z 18. 5. 2017, 11:53

Vizuální studia je interdisciplinární obor, který je některými odborníky označován také termínem "vizuální kultura". V anglosaském světě je tento termín (případně termín "Studia vizuální kultury") používaný častěji než pojem "vizuální studia".

Význam vizuálních studií

Vizuální studia jsou velmi důležitým oborem, neboť lidský mozek čerpá z vizuálního podnětu velké množství informací. Obrazové podněty jsou pro člověka přirozené, náš svět je odjakživa velmi vizuální.

Vizuální kultura je všudypřítomná, odkazuje k objektům a místům různých historických období i geografických míst.[1]

S vizuálními podněty se v mnoha různých formách a prostřednictvím rozličných médií setkáváme každodenně. Jsou nedílnou součástí naší kultury a společnosti: „Každodenní život a veřejný prostor vymezený hranicemi, ulicemi, virtuálním prostorem internetu a areálů hypermarketů se stává místem, kam můžeme nejen vkládat znaky, ale kde můžeme také využívat vizuální kulturu k tomu, abychom se vyjadřovali, stavěli a napomáhali sociálním změnám.“[2]

Význam vizuální kultury jak v umění, tak i v lidském životě, stále stoupá. S tím souvisí stále rostoucí obliba fotografií, nejrůznějších obrazů a videí, vizuálně zpracovaných dat, infografik atp.

Cíle zkoumání

Pole zkoumání vizuálních studií je rozmanité - objektem mohou být nejen obrazy, sochy, instalace, fotografie, filmy, videa nebo televize, ale i internet a displejové přístroje, lékařské a vědecké snímky, noviny, časopisy, reklama, architektura a prostory muzeí, galerií a dalších veřejných i soukromých míst.[1]

Často dochází k nepřesné představě, že se vizuální studia zabývají především nebo pouze uměním. Ve skutečnosti se však neomezují pouze na umění, zabývají se i každodenní praxí. Zároveň zkoumají jak to, co je vidět, tak i to, co vidět není.

Studovat vizuální studia znamená studovat vidění světa a věcí kolem nás. Vidění ale nemůžeme vidět (je neviditelné), a proto se nám špatně rozklíčovává.[3] Vidění je předáváno kulturně, vždy je subjektivní a ovlivněno biologickými faktory.

Významnou součástí vizuálních studií je také zkoumání vlivu technologií na způsoby zobrazování: např. jak lidé používají technologie k vytváření umění nebo jak vývoj technologií mění způsoby zobrazení, kterými se snažíme zachytit realitu.

Vzhledem k obsáhlosti pojmu vizuální studia je obtížné jej přesně definovat. Proto je důležité si při používání tohoto pojmu vždy položit otázku "Co jsou vizuální studia?"[1]

Klasifikace oboru vizuální studia

Vizuální studia patří mezi tzv. interdisciplinární obory, neboť stojí na pomezí několika oborů.

Vizuální studia (či Vizuální kultura) je obor, který má blízko k mnoha jiným oborům - např. ke kulturním studiím, komunikaci, rétorice, sémiotice, sociologii, mediálním studiím, ale i politickým studiím, historii umění, literární historii a estetice. Vztah politických a vizuálních studií spočívá ve zkoumání, jak nás politika ovlivňuje skrz obrazy. Vizuální studia dále čerpají také z fyziologie a kognitivní analýzy.

Všeobecná klasifikace oborů

Pro přehled je níže uvedena všeobecná klasifikace oborů (tuto klasifikaci je možné využít i u jiných státnicových témat):

  • Interdisciplinární obory - stojí na pomezí několika oborů
  • Multidisciplinární obory - spojují několik oborů (např. andragogika)
  • Transdisciplinární obory - stojí na pomezí, ale vlastní poznatky staví na vyšší úroveň (např. kognitivní vědy)

Interdisciplinární obory lze dále rozdělit na 3 typy:

  • Top-down - model snažící se generalizovat naše vnímání
  • Bottom-up - vychází ze specifických problémů (např. sender, etnicita)
  • Inside-out - sem lze zařadit vizuální studia

Vizuální studia a nová média

Ve spojitosti s novými médii se vizuální studia zabývají především následujícími oblastmi: vizuálním uměním, počítačovým rozhraním, softwarovým designem, grafickým designem, videohrami, digitálními videi, reklamou a také nově vznikajícími vizuálními a multimediálními formami. Tyto vizuální formy jsou zkoumány v různých kontextech: jako součást sociálních institucí, jako elementy v procesu kultury a jako vliv v procesu formování identity.

Vizuální studia si uvědomují převahu vizuální formy v médiích, v komunikaci a při přenosu informací v postmoderním světě. Vizuální studia spojují takové kulturní formy, jako je např. umění, design a architektura, s médii a komunikací obecně. Žijeme ve světě, kde se s kulturně významným vizuálním obsahem setkáváme v různých formách. Tyto vizuální obsahy a kódy mohou migrovat z jedné formy do jiné (např. tištěné obrázky vs. grafický design, televize vs. kabelová televize, film vs. video v různých rozhraních, tištěná reklama vs. digitální reklama, internet nebo web jako vizuální platforma). [4]

Každodenní přítomnost

V každodenním životě přepínáme mezi kódy, abychom pochopili význam (viz William Gibson: Pattern Recognition). Vizuální a textovou formu nelze stavět do opozice, neboť význam obvykle nekonstruujeme pouze z jedné formy, ale z kombinace obrazů, textu a zvuků. Vizuální studia se proto neomezují pouze na obrazovou formu, obsahem jejich zkoumání je celý systém a kontext. [4]

Svět byl vždy utvářen technologiemi a médii. Vznik nových technologií a médií s sebou často přinesl velkou změnu ovlivňující kulturu a společnost. Nová média přinesla mimo jiné možnost neomezeného kopírování dat. V případě digitálního obrazu je díky novým médiím možné zhotovit libovolné množství kopií. Význam digitálních obrazů už proto nespočívá v jejich jedinečnosti jako originálu, ale v jejich estetické, kulturní a společenské hodnotě.[5]

Vizuálními vjemy je naplněn reálný i virtuální svět. Zatímco ve virtuálním světě můžeme rušivé vjemy regulovat (např. zakázat některé druhy reklam pomocí AdBlock), v reálném světě nad nimi takovou kontrolu nemáme. Jak ukázaly výzkumy, v důsledku přehlcení vizuálními vjemy může docházet k netečnosti.[6]

Osobnosti a pojmy

W. J. T. Mitchell

  • jeden z nejvýznamnějších teoretiků vizuální kultury
  • pojem "pictorial turn"[7] (obrat k obrazovému)

J. D. Bolter a R. Grusin

  • významní odborníci v oblasti teorií nových médií a vizuálních studií
  • pojmy "remediace" (vzájemné ovlivňování starých a nových médií), "hypermediace" (zvýraznění určitého média) a "imediace" (upozadění média) [8]

Jean Baudrillard

  • sociolog, kulturní teoretik a fotograf (postmodernismus a poststrukturalismus)
  • pojmy "simulacrum" (mnohonásobná kopie, která už ztratila vztah k originálu) a "simulace" (proměna reality v hyperrealitu)[9]

Příklady

Visualization of the world wide web common crawl 2012

Vybrané příklady důležitých či zajímavých osobností a propojení mezi vizuálním prvkem a starými či novými médii:

  • Dziga Vertov: Man With a Moving Camera (1929) - dokumentární film v avantgardním stylu. Film zobrazil v tehdejší době nepřípustné záběry (např. porod, vstávající a oblékající se žena) a zároveň zobrazil každodennost (např. pohřeb, svatba). Nastolil vizi "skryté" kamery, která je všude (tehdy byla kamera hlasitá, takže nebylo možné její přítomnost zcela skrýt).
  • Nicholas Felton: jeden z nejdůležitějších amerických web designérů, mj. navrhoval Facebook Timeline. Jedním z posledních počinů je aplikace pro iPhone zaznamenávající a vizualizující různé, zdánlivě nezměřitelné aspekty života: Reporter.
  • Grafické zobrazení dat: Nová média umožňují zpracovávat a vizualizovat nejrůznější data (viz datamining). Grafické zpracování může mít nejen praktickou funkci - snazší pochopitelnost, lepší zapamatovatelnost informací a vzájemných vztahů, ale i estetickou funkci.
    • Zpracování informací: nejčastěji pomocí infografik
    • Zpracování vzájemných vztahů a souvislostí, interní prolinkování webu: pomocí nástrojů, např. Gephi - data získaná ze sociálních sítí nebo z webu, grafika zobrazuje vzájemné vztahy (viz obr. - vizualizace world wide webu roku 2012 zobrazuje 3,5 miliardy webových stránek a 128 miliard hyperlinků mezi těmito stránkami)
  • Webdesign: vizualita se stává stále důležitější. Za účelem co nejlepší prezentace informací na webových stránkách je důraz kladen na grafiku včetně vizuálního zpracování dat (viz výše).
  • Automatické generování: Nová média dokáží zobrazit naši identitu online - automaticky shromáždit data o naší osobě a vizualizovat je (např. Google History - grafy zobrazující aktivitu uživatele).

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 SMITH, Marquard a MORRA, Joanne, ed. Visual Culture: Critical Concepts in Media and Cultural Studies. New York: Routledge, 2006, s. 10. Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „smith“ použit vícekrát s různým obsahem
  2. ↑ STURKEN Marta a CARTWRIGHT Lisa. Studia vizuální kultury. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, s. 418.
  3. ↑ MITCHELL W.J.T. Showing seeing: a critique of visual culture. In: Journal of Visual Culture. London, Thousand Oaks, CA and New Delhi: SAGE Publications, 2002. Vol 1(2), s. 166.
  4. ↑ 4,0 4,1 IRVINE, Martin. Introducing Visual Culture: Ways of Looking at All Things Visual. Georgetown.edu [online]. 2003 [cit. 2015-06-14]. Dostupné z: http://faculty.georgetown.edu/irvinem/visualarts/Intro-VisualCulture.html
  5. ↑ STURKEN Marita a CARTWRIGHT Lisa. Studia vizuální kultury. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, s. 205
  6. ↑ BERÁNKOVÁ, Růžena. Vizuální komunikace a vizuální gramotnost mimo oblast výtvarné výchovy. Brno: Masarykova univerzita, 2009. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/94001/pedf_r/
  7. ↑ MITCHELL, W.J.T. Picture Theory. Essays on Verbal and Visual Representation. Chicago: University of Chicago Press, 1994.
  8. ↑ BOLTER, Jay David a GRUSIN, Richard. Remediation: Understanding New Media. Cambridge, MA: MIT Press, 1999.
  9. ↑ BAUDRILLARD, Jean. Simulacres et Simulation. Ann Arbor: University of Michigan, 1981.

Použitá literatura

  • BAUDRILLARD, Jean. Simulacres et Simulation. Ann Arbor: University of Michigan, 1981.
  • BOLTER, Jay David a GRUSIN, Richard. Remediation: understanding new media. Cambridge, Mass: MIT Press, 1999. ISBN 0-262-02452-7.
  • JENKS, Chris (ed.) Visual Culture. London, New York: Routledge, 1995.
  • LIESTOL, Gunnar, MORRISON Andrew a RASMUSSEN Terje, eds. Digital Media Revisited: Theoretical and Conceptual Innovations in Digital Domains. Boston: MIT Press, 2004.
  • LISTER, Martin. New media: a critical introduction. 2nd ed. New York, N.Y: Routledge, 2009. ISBN 0-203-88482-5.
  • MIRZOEFF, Nicholas. The visual culture reader. 2nd ed. London: Routledge, 2002. ISBN 0-415-25221-0.
  • MIRZOEFF, Nicholas. Úvod do studia vizuální kultury. Praha: Academia, 2012.
  • MITCHELL, W. J. T. Picture Theory. Essays on Verbal and Visual Representation. Chicago: University of Chicago Press, 1994.
  • MITCHELL W.J.T. Showing seeing: a critique of visual culture. London, Thousand Oaks, CA and New Delhi: W.J.T. Mitchell, 2002.
  • SMITH, Marquard. Visual Culture Studies. Interview with Key Thinkers. New York, London: SAGE. 2008.
  • STURKEN Marita a CARTWRIGHT Lisa. Studia vizuální kultury. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-556-1.

Doporučená literatura

  • BARTHES Roland. Essays Select. and transl. by Stephen Heath. Image, music, text. New York: Hill and Wang, 1996. ISBN 9780006861355.
  • BRYSON Norman, HOLLY Michael Ann a MOXEY Keith, eds. Visual Culture: Images and Interpretations. Middletown: Wesleyan University Press, 1994. ISBN 081956267X.
  • DURHAM Meenakshi Gigi a KELLNER Douglas. Media and cultural studies: keyworks. Malden, Mass: Blackwell Publishers, 2001. ISBN 0-631-22095-X.
  • ELKINS, James: Visual Studies: A Skeptical Introduction. New York, London: SAGE, 2003.
  • GIBSON William. Pattern Recognition. New York: G. P. Putnam's Sons, 2003. ISBN 0399149864.
  • HALL, Stuart (ed.) Representation: Cultural representations and Signifying Practices. New York, London: SAGE, 2001.
  • VAN LEEUWEN, Theo, JEWITT, Carey (eds.) Handbook of Visual Analysis. New York, London: SAGE. 2001.

Související články

Klíčová slova

vizuální studia, vizuální kultura, nová média, Mitchell, Bolter, Grusin, Baudrillard, remediation

Archivovaná verze stránky je dostupná na tomto odkazu.

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vizuální_studia_a_nová_média&oldid=48802“