Nebthet: Porovnání verzí

Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru
Řádek 15: Řádek 15:
 
'''Nebthet a Eset'''
 
'''Nebthet a Eset'''
  
Bohyně Nebthet se již od [[Texty pyramid|Textů pyramid]]nejčastěji objevuje spolu se svou sestrou Eset, kdy spolu s ní truchlí nad zavražděným Usirem, hledají části jeho mrtvého těla, asistují u jeho mumifikace nebo magickým způsobem zajišťují jeho vzkříšení. Díky spjatosti se znovuzrozením mohly tyto dvě bohyně vystupovat také v souvislosti s každodenním znovuzrozením slunečního boha [[Re|Rea]].<ref>Janák 2003: 122</ref>
+
Bohyně Nebthet se již od [[Texty pyramid|Textů pyramid]]nejčastěji objevuje spolu se svou sestrou Eset, kdy spolu s ní truchlí nad zavražděným Usirem, hledají části jeho mrtvého těla, asistují u jeho mumifikace nebo magickým způsobem zajišťují jeho vzkříšení. Díky spjatosti se znovuzrozením mohly tyto dvě bohyně vystupovat také v souvislosti s každodenním znovuzrozením slunečního boha [[Re|Rea]].<ref>Janák 2005: 122</ref>
  
 
'''Nebthetini potomci'''
 
'''Nebthetini potomci'''
Řádek 21: Řádek 21:
 
Nebthet byla také považována za manželku boha [[Sutech|Sutecha]]. O jejich potomcích se nikde nemluví, což, vzhledem k tomu, že Sutech byl bohem pouští a neúrodné země nepřekvapuje. Podle podní Plútarchovy verze přiměla Nebthet lstí [[Usir|Usira]], aby se s ní vyspal, a z tohoto spojení se pak zrodil [[Anup]], jehož chtěla opustit a nechat svému osudu, ale Eset jej zachránila.  
 
Nebthet byla také považována za manželku boha [[Sutech|Sutecha]]. O jejich potomcích se nikde nemluví, což, vzhledem k tomu, že Sutech byl bohem pouští a neúrodné země nepřekvapuje. Podle podní Plútarchovy verze přiměla Nebthet lstí [[Usir|Usira]], aby se s ní vyspal, a z tohoto spojení se pak zrodil [[Anup]], jehož chtěla opustit a nechat svému osudu, ale Eset jej zachránila.  
  
Další potomky pak měla mít podle různých variant s bohy Reem nebo Hemenem.<ref>Janák 2003: 122</ref>
+
Další potomky pak měla mít podle různých variant s bohy Reem nebo Hemenem.<ref>Janák 2005: 122</ref>
  
 
'''Ochránkyně zemřelých'''
 
'''Ochránkyně zemřelých'''
Řádek 30: Řádek 30:
 
== Kult ==
 
== Kult ==
  
Ačkoliv Nebthet je v egyptském náboženství relativně často zmiňována a zobrazována, o jejím samostatném kultu máme velice málo dokladů, z celých egyptských dějin jsou dokonce známi pouze čtyři její kněží.<ref>Janák 2003: 122</ref>  
+
Ačkoliv Nebthet je v egyptském náboženství relativně často zmiňována a zobrazována, o jejím samostatném kultu máme velice málo dokladů, z celých egyptských dějin jsou dokonce známi pouze čtyři její kněží.<ref>Janák 2005: 122</ref>  
  
 
Během některých rituálů hrály mladé dívky roli Esety a Nebthety, které strážily Usirovo mrtvé tělo a naříkaly nad ním.<ref>Viz např. Kucharek 2010</ref>  
 
Během některých rituálů hrály mladé dívky roli Esety a Nebthety, které strážily Usirovo mrtvé tělo a naříkaly nad ním.<ref>Viz např. Kucharek 2010</ref>  

Verze z 24. 1. 2017, 20:24

Jméno

Jméno bohyně Nebthet, v pořečtěné podobě Nefthys, znamená "Paní domu".

Ikonografie a sféry vlivu

Zobrazení bohyně Nebthet s hieroglyfem jejího jména nad hlavou

Nebthet je většinou zobrazována v lidské podobě, často má nad hlavou hieroglyf, značící její jméno. Někdy může mít místo rukou křídla, kterými ochraňuje mrtvé. Vyskytuje se většinou spolu se svou sestrou, bohyní Eset a tyto dvě bohyně pak mohou být zobrazené jako dvojice luňáků. V lidské podobě bývá tato bohyně často zobrazována na rozích rakví nebo kanopických skříněk, které chrání.[1]

Byla dcerou Geba a Nut a součástí héliopolského Devatera. Náboženské představy spjaté s kultovním centrem Héliopolí jsou také jedinými, kde se Nebthet vyskytuje, o jejích dalších sférách působnosti toho mnoho nevíme. [2]


Mýty a funkce

Nebthet a Eset

Bohyně Nebthet se již od Textů pyramidnejčastěji objevuje spolu se svou sestrou Eset, kdy spolu s ní truchlí nad zavražděným Usirem, hledají části jeho mrtvého těla, asistují u jeho mumifikace nebo magickým způsobem zajišťují jeho vzkříšení. Díky spjatosti se znovuzrozením mohly tyto dvě bohyně vystupovat také v souvislosti s každodenním znovuzrozením slunečního boha Rea.[3]

Nebthetini potomci

Nebthet byla také považována za manželku boha Sutecha. O jejich potomcích se nikde nemluví, což, vzhledem k tomu, že Sutech byl bohem pouští a neúrodné země nepřekvapuje. Podle podní Plútarchovy verze přiměla Nebthet lstí Usira, aby se s ní vyspal, a z tohoto spojení se pak zrodil Anup, jehož chtěla opustit a nechat svému osudu, ale Eset jej zachránila.

Další potomky pak měla mít podle různých variant s bohy Reem nebo Hemenem.[4]

Ochránkyně zemřelých

Jelikož Nebthet spolu s Esetou asistovaly u zmrtvýchvstání Usira, byly také ochránkyněmi zemřelých. V tomto kontextu se s nimi objevují ještě bohyně Selket a Neit. Tyto čtyři bohyně pak ochraňovaly kanopy, nádoby, v nichž se uchovávaly některé orgány zemřelého. Nebthet byla také spojována s mumifikačními obinadly. [5]


Kult

Ačkoliv Nebthet je v egyptském náboženství relativně často zmiňována a zobrazována, o jejím samostatném kultu máme velice málo dokladů, z celých egyptských dějin jsou dokonce známi pouze čtyři její kněží.[6]

Během některých rituálů hrály mladé dívky roli Esety a Nebthety, které strážily Usirovo mrtvé tělo a naříkaly nad ním.[7]

Od dob 26.dynastie se pak na mumiích často objevují amulety s jejím zobrazením. [8]

Reference

  1. Wilkinson 2003: 160
  2. Wilkinson 2003: 159
  3. Janák 2005: 122
  4. Janák 2005: 122
  5. Pinch 2002: 171
  6. Janák 2005: 122
  7. Viz např. Kucharek 2010
  8. Wilkinson 2003: 190

Literatura

Enmarch, Roland 2013. Mortuary and literary laments: a comparison. In Enmarch, Roland and Verena M. Lepper (eds), Ancient Egyptian literature: theory and practice, 83-99. Oxford: Oxford University Press.

Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.

Kucharek, Andrea 2010. Altägyptische Totenliturgien 4: Die Klagelieder von Isis und Nephthys in Texten der Griechisch-Römischen Zeit. Supplemente zu den Schriften der Heidelberger Akademie der Wissenschaften, Philosophisch-Historische Klasse 22. Heidelberg: Carl Winter.

Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.

Pinch, G. 2002 : Handbook of Egyptian mythology. Handbooks of World Mythology. Santa Barbara, CA: ABC-CLIO.

Radwan, Ali 2003. Nekhbet with Wadjet or Isis with Nephtys: the lasting concept of two goddesses in ancient Egypt. In Grimal, Nicolas, Amr Kamel, and Cynthia May-Sheikholeslami (eds), Hommages à Fayza Haikal, 217-224. Le Caire: Institut français d'archéologie orientale

Texty pyramid(Sethe, K. H. : 1922 "Die altaegyptischen Pyramidentexte: nach den Papierabdrücken und Photographien des Berliner Museums, I-IV" Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung)

Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.