Eset

Jméno

Bohyně Eset (řecky Isis) je asi nejznámější a nejuctívanější bohyně starého Egypta. Její jméno znamená "Trůn", nicméně jeho přesné nuance a vztah k této bohyni a jejím aspektům je nejasný.

Ikonografie a sféry vlivu

Eset byla součástí héliopolského Devatera, dcerou Geba a Nut sestrou a partnerkou boha Usira a matkou Hora.Většinou bývá zobrazována v lidské podobě se znakem svého jména nad hlavou. Někdy má nad hlavou ještě sluneční kotouč a/nebo kravské rohy. Mohla být také ale zobrazována jako kobra, chránící panovníka a plivající jed proti jeho nepřátelům. Spolu s Nebthet mohly být tyto bohyně také zobrazeny jako dva luňáci.

Mýty a funkce

Eset a Usir

Odkazy na příběh o Usirově smrti a vzkříšení, a tedy i Esetinu roli v něm, nalezneme již v Textech pyramid, nicméně se jedná o narážky nebo implicitní zmínky o mýtu, který byl Egypťanům zjevně dobře znám. Nejúplnější zdroj celkového příběhu je řecký spisovatel Plútarchos, nicméně jeho verze je o tisíciletí mladší a jistě v ní mnoho informací chybí. Poté, co byl Usir zrádně zavražděn svým bratrem Sutechem a jeho tělo bylo rozsekáno na několik kusů a ty rozházeny po celé zemi, vydala se jej Eset hledat. Poté, co jej za pomoci své sestry Nebthet nalezla, jeho tělo bylo opět složeno dohromady, Usir byl oživen na tak dlouho, aby s Esetou stihl zplodit jejich syna Hora a posléze se, mrtvý a znovu vzkříšený, stal vládcem podsvětní říše.

Není však jasné, zdali byla významnou součástí usirovského příběhu ve všech jeho variantách, jelikož v některých kultovních centrech Usira, jako např. v Abydu, byla její role po dlouhou dobu marginální.

Matka

Eset byla matkou boha Hora, kterého po Usirově smrti ukryla v houštinách delty, aby jej ochránila před Sutechem. Pozdější boj o egyptský trůn mezi Usirův bratrem a synem je popsán ve Sporu Hora se Sutechem, v němž Eset pomocí kouzel Horovi vydatně pomáhá. když např. oklame převozníka, který ji nemá převážet na ostrov, v podobě staré ženy, nebo naopak Sutecha v podobě mladí dívky. Když se jednou smiluje nad Sutechem, kterého zasáhla očarovanou harpunou, když bojoval s Horem v hroší podobě, a zachrání jej, rozzuřený Hor jí utne hlavu. Bohové jí však vyrobí novou hlavu, a to hlavu kraví.

Jelikož s Horem byl identifikován každý egyptský panovník, byla také matkou faraonů, s čímž zřejmě souvisí i jeden z aspektů významu jejího jména.

Ochránkyně

Kromě toho, že byla Eset ochránkyní a patronkou panovníků zaživa, po smrti pro faraona (a později každého zemřelého), identifikovaného s Usirem, vykonala totéž, co pro něj, tedy strážila a ochránila jeho mrtvé tělo a pomohla mu ke vzkříšení.

Kouzelnice

Eset byla také považována za mocnou kouzelnici a bývá označována epitetem Weret-hekau, což doslova znamená "Velká magií". S jejím magickým uměním se setkáváme v nejednom egyptském příběhu.

O tom, jak Eset svoji magickou moc získala, nás zpravuje příběh o pravém Reově jménu. Jméno bylo ve starém Egyptě součástí osobnosti, a kdo znal něčí pravé jméno, získal tak nad ním moc. Eset, která chtěl získat moudrost boha Rea, stvořila hada, který slučního boha uštkl. Eset Reovi slíbila, že jej udraví, ale na oplátku ji musel Re prozradit své pravé jméno, a dovolit jí odhalit jej Horovi.

Díky těmto svým schopnostech se Isis objevuje v mnoha magických textech a zaříkáních, ať už jde o texty, týkající se vzkříšení, ochrany, uzdravování nebo např. ničení nepřátel.

Eset jako Sopdet V rámci astronomie byla Eset spojována s hvězdou Sopdet/Stohis, alias Siriem, která ohlašovala příchod nilských záplav. Jelikož Sirius se objevuje před Orionem, s nímž byl identifikován Usir, máme zde opět analogii s Esetou, vyvádějící Usira ze smrti do vzkříšení.

Kult

Přestože Eset se objevuje jako významné božstvo v souvislosti s magií a magickými texty, první chrámy, zasvěcené přímo jí, jsou doloženy až v 1.tis.př.n.l. O žádném egyptském městě není známo, že by bylo spjato s Esetou jako její domovské místo, dokonce o samotné Esetě nemáme jisté zmínky před dobou 5.dynastie. Největší a nejvýznamnější chrám, zasvěcený Esetě, se nachází na ostrově Fílé, kde byla uctívána až do 6. století n.l. Eset byla spojována s různými dalšími bohyněmi, např. Hathor, Nut, Bastet nebo dokonce předovýchodní Aštarté, v této podobě měla dokonce v Byblu svůj vlastní chrám. V pozdějších dobách egyptských dějin byla považována za manželku synkretického boha Serapida. Častým dokladem Esetina kultu jsou různé amulety, především je z ní pak spojován tzv. Esetin uzel, amulet ve tvaru egyptského znaku sa, který znamná ochranu. V pozdějších dobách byla Eset spojována také s mořem a vedením lodí do přístavu. Řekové Eset identifikovali s Démétér.

Literatura

Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.

Lexa, F. 1996: Staroegyptské čarodějnictví. Praha: Anoma.

Plútarchos, a J Griffiths. 1970 : Plutarch's De Iside et Osiride. Cardiff: University of Wales Press.

Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.

Pinch, G. 2002 : Handbook of Egyptian mythology. Handbooks of World Mythology. Santa Barbara, CA: ABC-CLIO.

Texty pyramid(Sethe, K. H. : 1922 "Die altaegyptischen Pyramidentexte: nach den Papierabdrücken und Photographien des Berliner Museums, I-IV" Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung).

Verner, M., 2010: Chrám světa: svatyně, kulty a mysteria starověkého Egypta. Praha: Academia

Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.