Pojem „rešeršní systém“, jeho základní komponenty, typologie rešeršních systémů, charakteristika booleovského modelu vyhledávání bibliografických informací a jeho alternativy.

Stránka ve výstavbě

Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit.

Rešeršní systém

je informační systém, jehož funkcí je vyhledávání a výběr (selekce) informací relevantních informačním požadavkům uživatelů (TDKIV). Vyhledávací systém (Retrieval system, Search system) umožňující přístup k reprezentaci dokumentů (indexu), jejich adresám ve fondu (databázi úplných textů) a k dokumentům samotným. (ČSN ISO). U bibliografických databází jde o přístup k reprezentaci bibliografických záznamů (indexu). Báze vyhledává v indexech nikoli přímo v záznamech.

V současné době si pod pojmem rešeršní systém samozřejmě představujeme systém automatizovaný, nicméně za rešeršní systém můžeme považovat i lístkový katalog či tištěný referátový časopis. Vyhledávací systémy nejsou využívány pouze při vyhledávání informací textového charakteru, ale i pro vyhledávání obrazových, zvukových, multimediálních a dalších informací.

Typologie rešeršních systémů (Hildreth, 1995)

Query-oriented (orientované na dotaz) – (vytvořené pro formulování dotazů)

• Convented (exaktní, přesně hledání) – boolean logic
• Non-convented – vector space, fuzzy, probabilistic

Non-query-orineted – (vytvořené pro nepřesně formulované dotazy)

• Exploratory (objevovatelské) – hypertextové systémy, browse systémy

Základní komponenty rešeršních systémů

1. Index (Indexační soubor)

• Je reprezentantem bibliografických záznamů (popř. Textů dokumentů).
  
• Záznamy se reprezentují pomocí TERMŮ.
  
• Slouží jako nástroj pro vyhledávání v databázích.
  
• Invertovaný soubor jako specifický případ indexačního souboru.
  

Tvorba invertovaného souboru: Čtení záznamů (sekvenčně) rozpoznávání slov a výběr TERMŮ pro nesetříděný soubor → uložení nesetříděného souboru → setřídění invertovaného souboru (abeceda termů) → odstranění duplicit → vypočet frekvencí daného termínu → vytvoření finálního invertovaného souboru.

Pomocný soubor strukturovaný a tříděný podle jiného hlediska než základní (primární) soubor. Obsahuje záznamy o struktuře ve formě "klíč, adresa", kde klíč je hodnota (slovo, fráze, atribut) a adresa je ukazatel na místo uložení této hodnoty v základním souboru. Účelem indexového souboru je urychlit přístup k datům a tím zkrátit dobu vyhledávání.

2. Uživatelské rozhraní

Místo, kde dochází k výměně informací mezi člověkem (uživatelem) a počítačovým programem přes grafická uživatelská rozhraní (GUI).

Rozhraní mezi uživatelem a počítačovým programem, které mj. zahrnuje možnosti a postup ovládání programu, chybová hlášení programu, formu a obsahu nápovědy apod.

3. Dotazovací jazyk

Jazyk určeny ke komunikaci uživatele s rešeršním systémem.
Umožňuje vyhledávání a případnou další úpravu získaných dat.

Typy dotazovacích jazyků:

1. Založené na menu
2. Obrázkové jazyky
3. Pro listování a navigační
4. Strukturované jazyky s klíčovými slovy
5. Jazyky založené na přirozeném jazyce

Jazyk určený ke komunikaci uživatele s vyhledávacím programem, umožňující vyhledávání a případnou úpravu požadovaných dat. Základními typy jsou jazyky procedurální vyžadující algoritmický popis přístupu k hledaným informacím a jazyky neprocedurální, zadávající pouze podmínky, jež mají vyhledané údaje splňovat. Z hlediska uživatelského se rozlišují jazyky umožňující výběr z předdefinovaných dotazů (např. menu), jazyky pro listování (browsing, navigaci) a strukturované jazyky s klíčovými slovy (např. SQL); ve stadiu výzkumů je využití přirozeného jazyka ve funkci dotazovacího jazyka. Umělý jazyk užívaný k vyhledávání, často kombinace indexačního jazyka s nabídkami nebo příkazy daného softwarového systému.

4. Selekční údaje

Údaje, pomocí kterých lze pořádat, ukládat a vyhledávat záznamy (bibliografické, faktografické) nebo přímo dokumenty. Selektční údaje = abstract, descriptors, subject, title.

Jméno, termín, kód atd. zastupující bibliografickou či autoritní entitu. Prostřednictvím selekčního údaje jsou bibliografická nebo autoritní data organizována, vyhledávána a identifikována. Každý prvek, podle nějž lze vyhledat a identifikovat bibliografický záznam. Selekční údaje rovněž umožňují pořádací funkci katalogu.

Booleovská logika

Uplatňuje se v dotazovacích jazycích, především u textově orientovaných systémů (plnotextové databáze, bibliografické databáze, vyhledávací nástroje pro WWW dokumenty). Dvouhodnotová logika (proměnné mohou mít jen jednu hodnotu - pravda/nepravda). Vztahy mezi proměnnými se vyjadřují operátory (AND, OR, NOT).

Kritika booleovského systému

• Nelze řídit velikost výstupu.
• Všechny záznamy jsou stejně důležité, množinu výsledků nelze uspořádat podle relevance.
• Neumožňuje vzít v úvahu důležitost termínů v dokumentu.
• Neumožňuje vzít v úvahu důležitost termínů v dotazu.
• Obtížná zpětná vazba.
• Omezenost vyjadřovací síly (jakákoli množina popsaná pomocí termů, může být v principu vybrána vhodným booleovským dotazem; není ale garantováno, že pro jakoukoli množinu, která je v centru uživatelova zájmu, je v praxi jednoduché formulovat booleovský dotaz).
• Chybí kvalifikátor oblasti a možnost změnění operátorů.

booleovská logika Dvouhodnotová logika založená na tom, že logické výroky jsou buď pravdivé nebo nepravdivé. Proměnné mohou mít jen jednu ze dvou možných hodnot (pravda, nepravda), vztahy mezi proměnnými se logicky vyjadřují operátory (AND, OR, NOT). V oblasti vyhledávání informací nachází booleovská logika uplatnění v dotazovacích jazycích, a to především u textově orientovaných systémů (plnotextové databáze, bibliografické databáze, vyhledávací nástroje pro WWW dokumenty). Sklenák, Vilém. booleovská logika. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2020-08-25]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000584&local_base=KTD.

booleovské vyhledávání Způsob vyhledávání informací, který je založen na aplikaci booleovské logiky. Booleovský dotazovací jazyk nabízí formulaci dotazu jako logického výrazu, který sestává z operandů a logických operátorů. Operandy - rešeršní výrazy - mohou být slova nebo fráze, operátory vyjadřují vztah mezi zadanými operandy (obvykle AND, OR, NOT). Výsledkem booleovského vyhledávání je množina dokumentů, jejíž každá položka obsahuje operandy v souladu s formulací rešeršního dotazu.Sklenák, Vilém. booleovské vyhledávání. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2020-08-25]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000585&local_base=KTD.

Zdroje

Doporučená literatura

• Bártek, Květoslav. Výpočetní technika a specializované programy pro podporu VaV činností I. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. 66 s. ISBN 978-80-87240-31-1.
• Návod na jednotnou formulaci rešeršních dotazů v systému ústřední technické základny. Praha: ÚVTEI, 1974. [46] s. Dokumentace SÚTZ-systém ústř. techn. základny; Verze 1/1974.
• Matoušová, Miroslava a kol. Rešerše: úvod do teorie a organizace rešeršních služeb. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1988. 227 s. Studijní texty; 20.
• Červenková, Alena, ed. a Hořava, Michal, ed. Uživatelsky přívětivá rozhraní. Vyd. 1. Praha: Horava & Associates, 2009. 177 s. ISBN 978-80-254-5295-0.
• Papík, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. V Tribunu EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2011. [6], 169 s. ISBN 978-80-7399-338-2.

Související články

Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách
Charakterizujte a vyhodnoťte současné rešeršní systémy, dotazovací jazyky a selekční údaje významných mezinárodních bibliografických databází oboru informační a knihovní vědy
Rešerše
Rešeršní strategie
Zpětná vazba v rešeršních službách
Booleovské operátory

Klíčová slova

rešeršní systémy, booleovský model, typologie rešeršních systémů