Kyberprostor je nehmotný svět vytvořený vzájemným propojením počítačových, informačních a komunikačních systémů. Globální doména podléhající neustálým změnám.[1] Prostředí umožňující vytvářet, uchovávat, využívat a vzájemně si vyměňovat informace.[2] Svým uživatelům poskytuje nové možnosti v sociální komunikaci a procesu sociální interakce (např. e-mail, sociální sítě, apod.).

Kyberprostor je výsledným produktem aktivního spojení ICT s jejich uživateli.[3] Fyzicky neexistuje, ale má jasně daný začátek a konec, např. zapnutím a vypnutím počítače. [4] Uživatelské rozhraní je zlomem mezi světem reálným a světem virtuálním.[3]

Přístup do kyberprostoru je omezen faktorem technickým a obsahovým. Propast mezi lidmi s přístupem k informačním technologiím a těmi, kdo informační technologie a možnosti kyberprostoru využívat nemohou označujeme termínem digital divide.

Definice

Kyberprostor není zcela jednoduše definovatelný. Tento termín bývá intepretován různými způsoby.

Někdy je používán jako synonymum pro virtuální realitu. Nejčastěji je však vnímán jako metafora internetové sítě, někdy včetně telefonu, TV a dalších komunikačních sítí. [5]

John Perry Barlow

John Perry Barlow byl první, kdo termín použil v souvislosti s počítačovými a telekomunikačními sítěmi. Kyberprostor je podle něj jakýkoli deteritorializovaný, symbolický prostor mediované komunikace. V jeho pojetí byl kyberprostor světem elektronické komunikace zjevující se nám skrze monitor počítače.[6] Tento prostor sestává z transakcí, vztahů a myšlenek, které svým uspořádáním připomínají stojatou vlnu na síti naší komunikace. Náš svět, který je zároveň všude i nikde, určitě není tam, kde žijí naše těla.[7] Každá technologicky zprostředkovaná komunikace se odehrává v tomto metaforickém prostoru a záleží jen na složitosti technologie, nakolik komplexní tento prostor bude. [8]
Na Barlowa navazuje sociálně-antropologický koncept Davida Hakkena, který „charakterizuje kyberprostor jako sociální arénu, do níž vstupují všichni sociální aktéři, kteří používají ke vzájemné sociální interakci pokročilé informační technologie. Termín kyberprostor dále podle Hakkena odkazuje ke všem potenciálním životním stylům, svázaným s kulturním bytím vytvářeným prostřednictvím pokročilých informačních technologií.[9]


Filosof Pierre Lévy definuje kyberprostor jako "nové komunikační prostředí, které povstává z celosvětového propojení počítačů. Tento termín označuje nejen infrastrukturu digitální komunikace, ale zároveň nesmírný oceán informací, který v ní sídlí, stejně tak lidské bytosti, které se po něm plaví a zásobují jej." [10]

Současná podoba kyberprostoru

V současné době existuje přes dvacet různých definic kyberprostoru a zatím se akademikům ani vládám nepodařilo ustanovit jednu oficiální. Oxfordský slovník definuje kyberprostor jako „teoretické prostředí, ve kterém dochází ke komunikaci prostřednictvím počítačových sítí“. [11]

Nejaktuálnější definice kyberprostoru zní takto:

„Kyberprostor je globální a vyvíjející se doména charakterizovaná užíváním elektrických sítí a elektromagnetického spektra, jejíž smysl je vytvářet, uchovávat, upravovat, vyměňovat, sdílet, vybírat, používat či vymazávat informace. Kyberprostor zahrnuje: a) fyzická i telekomunikační zařízení, která umožňují spojení technologií a komunikaci sítí systému, chápáno obecně (SCADA zařízení, smartphony/tablety, počítače, servery, atd.), b) počítačové systémy a komplementární software, který zaručuje spojení a funkčnost systému, c) spojení počítačových sítí, d) uživatelské vstupy a uzly zprostředkovatelů spojení, e) informace – uživatelská data.“[12]

Historie

Poprvé použil slovo kyberprostor americko-kanadský spisovatel science fiction William Gibson ve své povídce Burning Chrome publikované v roce 1982 v časopisu Omni. [13] Později použil slovo kyberprostor ve svém románu Neuromancer (1984), kde jej definoval jako: "Kyberprostor. Konsensuální halucinace každý den zakoušená miliardami oprávněných operátorů všech národů, dětmi, které se učí základy matematiky… Grafická reprezentace dat abstrahovaných z bank všech počítačů lidského systému. Nedomyslitelná komplexnost. Linie světla seřazené v neprostoru mysli, shluky a souhvězdí dat. Jako světla města,…" (Gibson 1992 str.46)[14]

První snahy o reflexi se prolínají s kyberpunkovou literaturou. Největším propagátorem termínu byl americký spisovatel Bruce Sterlig, který ve svém románu Hacker Crackdown (1992) popisuje kyberprostor jako: ""místo", kde se odehrává telefonní rozhovor. Ne ve vašem telefonním přístroji na vašem psacím stole. Ne v telefonu vašeho partnera v nějakém jiném městě. *Mezi* telefony. Tam, kde se vy dva, dvě lidské bytosti, setkáváte a komunikujete."(Sterling 1996 str. 6) [15]

Kniha pak stála u zrodu organizace Electronic Frontier Foundation, mezinárodní neziskové organizace zabývající se ochranou práv a svobody slova v digitálním prostředí.[16] Její spoluzakladatel John Perry Barlow uvedl jako první slovo kyberprostor do souvislosti s telekomunikačními a počítačovými sítěmi.

Odkazy

Reference

  1. Cyberspace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 12. 12. 2014 [cit. 2015-01-5]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberspace
  2. WikiKnihovna. In: Kyberprostor [online]. 2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Kyberprostor
  3. 3,0 3,1 Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229
  4. PLAMÍNEK, Jiří. Komunikace a prezentace: umění mluvit, slyšet a rozumět. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 176 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2706-6.
  5. Principia Cybernetica Web. In: Cyberspace [online]. 1993, 17.10.1994 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://pespmc1.vub.ac.be/CYBSPACE.html
  6. STERLING, Bruce. The hacker crackdown: law and disorder on the electronic frontier. New York: Bantam Books, 1992, xiv, 328 p. ISBN 055308058x.
  7. Electronic Frontier Foundation. In: BARLOW, John Perry. A Declaration of the Independence of Cyberspace [online]. 1996 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: https://projects.eff.org/~barlow/Declaration-Final.html
  8. Kyberprostor (Cyberspace). In: Revue pro média [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm
  9. MACEK, Jakub. Kyberprostor (Cyberspace). Revue pro média [online]. 2003, (5) [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm
  10. LÉVY, Pirre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu "nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace". Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, 229 s. ISBN 80-246-0109-5.
  11. Cyberspace. Oxford Dictionaries [online]. 2015 [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://www.oxforddictionaries.com/us/definition/american_english/cyberspace
  12. MAYER, Marco, Luigi MARTINO, Pablo MAZURIER a Gergana TZVETKOVA. How would you define Cyberspace? Akademia.edu [online]. 2014 [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: https://www.academia.edu/7096442/How_would_you_define_Cyberspace
  13. William Gibson. In: Wikipedia [online]. -, 12.12.2014 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/William_Gibson
  14. GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. ISBN 80-856-0127-3.
  15. Městská knihovna v Praze. In: STRLING, Bruce. Zátah na hackery [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/72/12/62/zatah_na_hackery.pdf GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. ISBN 80-856-0127-3.
  16. WikiKnihovna. In: Electronic Frontier Foundation [online]. -, 20.5.2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Electronic_Frontier_Foundation

Použité zdroje

  • Cyberspace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 12. 12. 2014 [cit. 2015-01-5]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberspace
  • PLAMÍNEK, Jiří. Komunikace a prezentace: umění mluvit, slyšet a rozumět. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 176 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2706-6.
  • GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. ISBN 80-856-0127-3.
  • LÉVY, Pirre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu "nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace". Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, 229 s. ISBN 80-246-0109-5.

Související články