Představivost: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 16 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
== Představivost ==
+
'''Představivost''' je ''psychický proces'' vedoucí ke vniku paměťových představ. Schopnost vytvářet představy, je předpokladem [[Tvořivost|tvořivé činnosti]], zvláště v problémových situacích. Jsou osoby, jejichž představivost je nevýrazná a šedá, ale rovněž osoby s živou a barevnou představivostí. Tento druhý typ představivosti je přisuzován zejména umělcům. Představivost úzce souvisí s [[Fantazie|fantazií]].
 
+
* '''[[Představy|představa]]''' – uvědomění podnětu nebo jevu, který na mne v daném okamžiku ''nepůsobí''
= psychický proces vedoucí ke vniku paměťových představ, schopnost vytvářet představy; je předpokladem tvořivé činnosti, zvlášť v problémových situacích. Jsou osoby, jejichž představivost je nevýrazná a šedá, ale rovněž osoby s živou a barevnou představivostí. Tento druhý typ představivosti je přisuzován zejména umělcům. Představivost úzce souvisí s fantazií.
+
* obecně lze rozdělit přístupy k představivosti do '''čtyř hlavních skupin''':
 
+
:# [[Fenomenologie|fenomenologický]] přístup k představivosti jako osobní zkušenosti
 
+
:# pojetí představivosti jako mentální, nebo vnitřní reprezentace
* '''představa''' – uvědomění podnětu nebo jevu, který na mne v daném okamžiku nepůsobí  
+
:# pojetí představivosti jako vlastnosti nebo atributu materiálu, s nímž probandi zacházejí v laboratorních experimentech
 
+
:# pojetí představivosti jako procesu ve smyslu kognitivní strategie
* obecně lze rozdělit přístupy k představivosti do čtyř hlavních skupin:
+
== Historie ==
 
+
* do nástupu [[Behaviorismus|behaviorismu]] jsou představy považovány za jeden ze základních psychických obsahů
# fenomenologický přístup k představivosti jako osobní zkušenosti
+
* před vznikem psychologie se představivostí zabýval [[asocianismus]] (18.-19.stol). Hlavní představa asocianistů byly následující:
# pojetí představivosti jako mentální, nebo vnitřní reprezentace
+
:* spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z [[paměť|paměti]] (spoj = asociace)           
# pojetí představivosti jako vlastnosti nebo atributu materiálu, s nímž probandi zacházejí v laboratorních experimentech
+
:* síla asociace dána rychlostí a častostí vybavení
# pojetí představivosti jako procesu ve smyslu kognitivní strategie
+
:* představitel: '''David Hume''' (duševní obsahy = imprese + ideje)
 
+
* [[Asociační zákony]] ([[Aristoteles]])
* do nástupu behaviorismu jsou představy považovány za jeden ze základních psychických obsahů
+
:* '''zákon podobnosti''' (pohled na obraz známého malíře – vybaví se jeho další díla)
* před vznikem psychologie se představivostí zabýval asocianismus (18.-19.stol)
+
:* '''zákon kontrastu''' (bílá spojena s černou)
 
+
:* '''zákon dotyku''' (kontiguity) v prostoru (spoje mezi představami, které vznikly na stejném místě)
* hlavní představa asocianistů:
+
:* '''zákon dotyku v čase''' (představy vzniklé současně = dotyk simultánní nebo v časové následnosti = dotyk sukcesivní)
* spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti (spoj=asociace)           
+
:* '''zákon příčinnosti''' (kauzality) – při pohledu na určitý jev si vybavíme příčinu jeho vzniku
* síla asociace dána rychlostí a častostí vybavení
+
:* ('''Brown''' (1778-1820) přidal sekundární asociační zákony: '''živost, častost, novost''')
* představitel: '''David Hume''' (duševní obsahy = imprese + ideje)
+
* '''Galton''' (1822-1911) schopnost představivosti má [[Normální rozložení|Gaussovo rozložení]] (jako [[Inteligenční kvocient|IQ]])
 
+
* [[Behaviorismus|behaviorismus]] zastavil výzkum představivosti na 50 let
 
+
* 60. léta: [[Kognitivní psychologie|kognitivní psychologie]] zkoumá úlohu [[Tvořivost|imaginace]] při zpracování informací; představa = jedna ze základních forem [[Mentální reprezentace|mentální reprezentace]] vnějšího světa
* ASOCIAČNÍ ZÁKONY
+
== Vlastnosti představ ==
 
+
* je zakoušena jako vnitřní obraz, není exteriorizovaná do okolí (x [[Halucinace|halucinace]])
* '''zákon podobnosti''' (pohled na obraz známého malíře – vybaví se jeho další díla)
 
* '''zákon kontrastu''' (bílá spojena s černou)
 
* '''zákon dotyku''' (kontiguity) v prostoru (spoje mezi představami, které vznikly na stejném místě)
 
* '''zákon dotyku v čase''' (představy vzniklé současně = dotyk simultánní nebo v časové následnosti = dotyk sukcesivní)
 
* '''zákon příčinnosti''' (kauzality) – při pohledu na určitý jev si vybavíme příčinu jeho vzniku
 
 
 
 
 
* '''Brown''' (1778-1820) přidal sekundární asociační zákony: '''živost, častost, novost'''  
 
 
 
 
 
* Galton (1822-1911) schopnost představivosti má Gaussovo rozložení (jako IQ)
 
* behaviorismus zastavil výzkum představivosti na 50 let
 
* 60. léta: kognitivní psychologie zkoumá úlohu imaginace při zpracování informací; představa = jedna ze základních forem mentální reprezentace vnějšího světa
 
 
 
 
 
* vlastnosti představ:
 
 
 
* je zakoušena jako vnitřní obraz, není exteriorizovaná do okolí (x halucinace)
 
 
* je úlomkovitá
 
* je úlomkovitá
 
* je vybledlá
 
* je vybledlá
 
 
 
== Druhy představ ==
 
== Druhy představ ==
 
+
* podle druhu smyslové modality, podle stop kde vznikají:
* podle druhu smyslové modality, podle stop kde vznikají: zrakové, sluchové, chuťové, hmatové, představy pohybu
+
** zrakové
 
+
** sluchové
* '''W. Stern''': představy '''pamětní''' (vzpomínky a poznatky) a '''fantazijní'''
+
** chuťové
 
+
** hmatové
 
+
** představy pohybu
 +
* [[William Stern|W. Stern]] odlišuje představy
 +
** '''paměťové''' (vzpomínky a poznatky)
 +
** '''fantazijní'''
 
* podle obsahu:
 
* podle obsahu:
 
+
** '''jedinečné''' – vztahují se ke konkrétním věcem
* '''jedinečné''' – vztahují se ke konkrétním věcem
+
** '''obecné''' (schematické) – zachovávají jen podstatné znaky dříve vnímaných jevů a podnětů, nedají se identifikovat s pojmy
* '''obecné''' (schématické) – zachovávají jen podstatné znaky dříve vnímaných jevů a podnětů, nedají se identifikovat s pojmy
+
** '''typické''' (Sedláková) – mezi jedinečnou a obecnou představou, většinou abstrahují od názornosti jedinečných x zachovávají si typickost pro určitou třídu
* '''typické''' (Sedláková) – mezi jedinečnou a obecnou představou, většinou abstrahují od názornosti jedinečných x zachovávají si typickost pro určitou třídu
 
 
 
 
 
 
* podle časového zaměření
 
* podle časového zaměření
 
+
** do minulosti – vzpomínky
* do minulosti – vzpomínky
+
** do budoucnosti – denní snění
* do budoucnosti – denní snění
+
** paměťové  
* paměťové  
+
** fantazijní (tvůrčí x rekonstruující)
* fantazijní (tvůrčí x rekonstruující)
 
 
 
 
 
 
* představy '''názorné''' (představa konkrétního předmětu)
 
* představy '''názorné''' (představa konkrétního předmětu)
 
* představy '''schematické''' (představovaný objekt si podržuje jen některé znaky)
 
* představy '''schematické''' (představovaný objekt si podržuje jen některé znaky)
 +
Je nutné odlišovat '''představy od [[Vjemy|vjemů]]'''. Pojem představa vyjadřuje obsah vědomí, vybavený či přepracovaný minulý zážitek a vjem (obrazy dříve vnímaných věcí a dějů, jakési [[Paměť|pamětní stopy]]). V představách se reprodukuje dříve vnímané. Vjem je produktem [[Vnímání|vnímání]]. Vjemy vznikají přímým působením podnětů na receptory, kdežto představy vznikají přímo v mysli. Objektivní rozdíl vjemů a představ je takový, že vjemy vznikají stimulací receptorů (mají periferní původ), kdežto představy vznikají přímo v mozku (mají centrální původ). Základní rozdíl mezi nimi je v tom, že vjemy jsou pokládány za skutečné, kdežto představy za neskutečné.
  
 
+
{| class="wikitable" width="100%"
* je nutné odlišovat představy od vjemů. Pojem představa vyjadřuje obsah vědomí, vybavený či přepracovaný minulý zážitek a vjem (obrazy dříve vnímaných věcí a dějů, jakési pamětní stopy). V představách se reprodukuje dříve vnímané. Vjem je produktem vnímání. Vjemy vznikají přímým působením podnětů na receptory, kdežto představy vznikají přímo v mysli. Objektivní rozdíl vjemů a představ je takový, že vjemy vznikají stimulací receptorů (mají periferní původ), kdežto představy vznikají přímo v mozku (mají centrální původ). Základní rozdíl mezi nimi je v tom, že vjemy jsou pokládány za skutečné, kdežto představy za neskutečné.
+
|-
 
+
! představy: !! vjemy:
 
+
|-
* zvláštní druhy představ:
+
|
 
+
* jsou obrazné a jejich podstata je založena subjektivně                                                   
* '''perseverační představy''': pod vlivem dvou faktorů: a) dlouhodobé vystavení analyzátoru určitému podnětu (únava analyzátoru), b) vliv velmi silného, emocionálně nabitého zážitku, který je významný pro život jedince
+
* jsou spíše neúplné s některými detaily               
* '''eidetické představy''': děti, Marburská škola – bratři Jaenschovi, u nás Ferdinand Kratina  
+
* některé charakteristiky (např. barvy) bývají potlačeny
* '''obsedantní představy''': ve svém prožitku se blíží perseverační představě, dostavuje se u některých (většinou psychastenicky konstelovaných osobností, vztažena k nějakému obsahu, mohou se potencovat úzkostmi a strachem
+
* v čase se ztrácejí               
* '''synestezie''': '''fotismus''' (barevné slyšení), '''fonismus''' (zrakové vjemy doprovázeny sluchovými)
+
* jsou závislé na vůli, mohou být vyvolávány a měněny             
 
+
* vznikají aktivně, centrálně (v mozku)                       
 
+
* jsou považovány za fiktivní, neskutečné
 +
* pokud jsou v rozporu s realitou a přesto považovány za skutečné
 +
** pokládá se to za příznak duševní choroby
 +
||
 +
* jsou reálné a jejich podstata je založena objektivně                   
 +
* jsou úplné se všemi detaily.  
 +
* obsahují všechny charakteristiky 
 +
* jsou konstantní
 +
* jsou nezávislé na vůli, mohou být vyvolávány a měněny
 +
* vznikají pasivně, periferně (stimulací receptorů)
 +
* jsou považovány za reálné, skutečné
 +
|}
 +
* Zvláštní druhy představ:
 +
** '''Perseverační představy''': pod vlivem dvou faktorů:
 +
*** a) dlouhodobé vystavení analyzátoru určitému podnětu (únava analyzátoru)
 +
*** b) vliv velmi silného, emocionálně nabitého zážitku, který je významný pro život jedince
 +
** '''eidetické představy''': děti, Marburská škola – bratři Jaenschovi, u nás Ferdinand Kratina  
 +
** '''obsedantní představy''': ve svém prožitku se blíží perseverační představě, dostavuje se u některých (většinou psychastenicky konstelovaných osobností - s neurotickými rysy zejména úzkostí a fobiemi, vztažena k nějakému obsahu, mohou se potencovat úzkostmi a strachem
 +
** '''synestezie'''
 +
*** '''fotismus''' (barevné slyšení)
 +
*** '''fonismus''' (zrakové vjemy doprovázeny sluchovými)
 
* '''denní snění'''
 
* '''denní snění'''
 
+
** '''Remplein''' – obsahy snění u německé mládeže (1960)
* '''Remplein''' – obsahy snění u německé mládeže (1960)
+
** '''Singer''' – monografie věnovaná "vnitřnímu světu denního snění", 2 druhy:
* '''Singer''' – monografie věnovaná „vnitřnímu světu denního snění“, 2 druhy: spontánní vnitřní monology a opakování fantazie na určité téma
+
*** spontánní vnitřní monology
* faktory: pohlaví, věk, rodinné prostředí(identifikace s matkou), vzdělání a socioekonomický status, městské x venkovské prostředí, společensko-kulturní původ, inteligence, narkotika a alkohol, rozvoj uměleckých schopností
+
*** opakování fantazie na určité téma
 
+
** faktory: pohlaví, věk, rodinné prostředí (identifikace s matkou), vzdělání a socioekonomický status, městské x venkovské prostředí, společensko-kulturní původ, [[Inteligence|inteligence]], narkotika a alkohol, rozvoj uměleckých schopností
  
 
== Představivost a paměť ==
 
== Představivost a paměť ==
 
+
* 1966 '''F. Yatesová''' : „Umění paměti“ – historie mnemotechnických pomůcek
* 1966 '''F. Yatesová''' : „Umění paměti“ – historie mnemotechnických Pomůcek
+
* technika -l'''metoda umístění'''" ("''metoda loci''") = umístění představ, které reprezentují předměty k zapamatování, do známého prostoru (např. cesta domů)
* technika '''metoda umístění'''“ nebo „ '''metoda loci'''“ = umístění představ, které reprezentují předměty k zapamatování, do známého prostoru (např. cesta domů)
+
* '''efekt bizarnosti''' = čím neobvyklejší představa, tím si ji déle zapamatujeme (platí pro seznam nesouvisejících slov) – studovali G. Einstein, M. McDaniel, efekt bizarnosti nepřispívá ke vštípení vzájemných vztahů a souvislostí (peníze jsou v mrazáku)
* '''efekt bizarnosti''' = čím neobvyklejší představa, tím si ji déle zapamatujeme ( platí pro seznam nesouvisejících slov) – studovali G.Einstein, M. McDaniel, efekt bizarnosti nepřispívá ke vštípení vzájemných vztahů a souvislostí (peníze jsou v mrazáku)
 
 
 
 
 
 
=== Paiviova teorie dvojího kódování ===
 
=== Paiviova teorie dvojího kódování ===
 
 
* na kódování, ukládání a vybavování informací se podílejí dva systémy:
 
* na kódování, ukládání a vybavování informací se podílejí dva systémy:
# '''verbální''' - základní jednotka = '''logogeny''' (informace potřebné k užívání slov), fungují sériově
+
:# '''verbální''' - základní jednotka = '''logogeny''' (informace potřebné k užívání slov), fungují sériově
# '''neverbální''' (imaginativní)- základní jednotka = '''imageny''' ( informace potřebné k utváření představ), fungují simultánně
+
:# '''neverbální''' (imaginativní)- základní jednotka = '''imageny''' ( informace potřebné k utváření představ), fungují simultánně
 
* verbální a neverbální systémy jsou vzájemně propojeny = '''referenční spojení'''  
 
* verbální a neverbální systémy jsou vzájemně propojeny = '''referenční spojení'''  
* Paiviovy výzkumy a závěry: korespondují s poznatky o funkční diferenciaci mozkových hemisfér, konkrétní slova jsou kódována ve verbálním i imaginativním systému. Abstraktní slova jsou kódována pouze ve verbálním systému
+
* Paiviovy výzkumy a závěry: korespondují s poznatky o funkční diferenciaci mozkových hemisfér, konkrétní slova jsou kódována ve verbálním i imaginativním systému. Abstraktní slova jsou kódována pouze ve verbálním systému
 
 
 
 
 
=== Analogová škola ===
 
=== Analogová škola ===
 
+
* výzkum lidské [[Tvořivost|imaginace]]
* výzkum lidské imaginace
+
* představitel: '''Stephen M. Kosslyn''' (*1948) – snaha dokázat, že při vizuálních představách se aktivují stejné oblasti mozku jako při [[Vnímání|smyslovém vnímání]]
* představitel: '''Stephen M. Kosslyn''' (1948-) – snaha dokázat, že při vizuálních představách se aktivují stejné oblasti mozku jako při smyslovém vnímání
 
 
* poznatky z neurologie: v mozku existují 2 různé systémy pro vytváření reprezentací vizuálního vnímání:
 
* poznatky z neurologie: v mozku existují 2 různé systémy pro vytváření reprezentací vizuálního vnímání:
# '''systém „kde“:''' parietální lalok, odpovídá vizuální prostorové představivosti
+
:# '''systém „kde“:''' parietální lalok, odpovídá vizuální prostorové představivosti
# '''systém „co“:''' temporální lalok, odpovídá objektové představivosti
+
:# '''systém „co“:''' temporální lalok, odpovídá objektové představivosti
 
 
 
 
 
=== Manipulace s představami ===
 
=== Manipulace s představami ===
 
 
 
==== prohlížení představ (scanning) ====
 
==== prohlížení představ (scanning) ====
 
+
* Kosslyn dokázal lineární vztah mezi vzdáleností dvou objektů a časem potřebným k imaginárnímu přemístění mezi nimi
* Kosslyn dokázal lineární vztah mezi vzdáleností dvou objektů a časem potřebným k imaginárnímu přemístění mezi nimi
+
* člověk je schopen manipulovat s poměrnými velikostmi představ předmětů (králík – jeho ucho)
* člověk je schopen manipulovat s poměrnými velikostmi představ předmětů ( králík – jeho ucho)
+
* představy jsou méně přesné než [[Vjemy|vjemy]]
* představy jsou méně přesné než vjemy
 
 
 
 
 
 
==== mentální rotace představ ====
 
==== mentální rotace představ ====
 
+
* R. Shepard, J. Metzlerová
* Shepard R., Metzlerová J.
+
* testy: hledání stejných předmětů, které jsou umístěny v prostoru (součást IQ testů)
* testy: hledání stejných předmětů, které jsou umístěny v prostoru ( součást IQ testů)
 
 
* v západních zemích jsou na tom muži lépe než ženy
 
* v západních zemích jsou na tom muži lépe než ženy
 
 
 
==== transformace představ ====
 
==== transformace představ ====
 
 
* Finke, Pinker, Farahová
 
* Finke, Pinker, Farahová
* člověk je schopen představy účinně měnit,otáčet jimi a vzájemně je kombinovat
+
* člověk je schopen představy účinně měnit, otáčet jimi a vzájemně je kombinovat
 +
==== [[Kognitivní mapy]] ====
 +
* pojem zavedl '''[[Edward C. Tolman| E. Tolman]]''' (bludiště)
 +
* v mysli jsou uchované hrubé obrysy prostoru: světadíly, ČR
 +
* kritika analogové školy (Z. Pylyshyn, J.Anderson, J. Fodor):
 +
:* základní forma mentálních reprezentací jsou propozice (elementární myšlenky) ve verbálním kódu
 +
:* představy jsou epifenomenální (průvodní) povahy (jsou vedlejším produktem nebo symptomem)
  
 +
== Představivost a jazyk ==
 +
* formy figurativního (obrazného) jazyka:
 +
:* '''metafory''' = nahrazení určitého pojmu jiným
 +
:* '''metonymie''' = nahrazení pojmu jiným na základě kontiguity (styčnosti) jejich obrazných komponent (př.: "mé šediny mi dovolují...")
 +
:* '''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Synekdocha synekdochy]''' = záměny části za celek a naopak (meč místo zbraně, tisíc pozdravů místo mnoho pozdravů)
 +
:* představy a vyprávění: při popisu určitých scenérií lidská mysl bezděčně vytváří doprovodné představy
 +
* představivost - kognitivní proces: prostorová a objektní představivost vytváří zvláštní druh vizuálního [[Myšlení|myšlení]], které je vhodné pro řešení vědeckých problémů
 +
* '''Gardner''' definoval prostorovou inteligenci jako samostatnou komponentu lidských [[Kognitivní psychologie|poznávacích schopností]]
 +
== Psychodynamické teorie představivosti ==
 +
=== Psychoanalýza ===
 +
* [[Sigmund Freud|S. Freud]]
 +
** Představa = [[Mentální reprezentace|mentální reprezentace]] vnějšího světa, která se do [[Vědomí|vědomí]] dostává z [[Paměť#Dlouhodobá_paměť|dlouhodobé paměti]] (z předvědomí)
 +
** Hnací silou je pudová přání
 +
** Cenzura v předvědomí mění pudové přání na pudové deriváty
 +
** Pudové deriváty se dále mění v fantazijní představy (denní a noční snění), zůstávají v předvědomí jako nevědomé fantazie (ovlivňují [[Sociální postoje|postoje]], [[Vnímání|vnímání]], [[Chování|chování]]), a nebo sublimují do umělecké tvorby, vědecké práce. Schopnost sublimovat se vyvíjí v období latence.
 +
* '''ego-psychologie''' = popis funkcí „já“ při adaptaci vůči vnějšímu světu (H. Hartman, E. Kris)
  
==== kognitivní mapy ====
+
=== Analytická psychologie ===
 
+
* [[Carl Gustav Jung|C. G. Jung]]
* pojem zavedl '''E. Tolman''' (bludiště)
+
* pramen lidské představivosti je [[Nevědomí|nevědomí]], především [[Carl_Gustav_Jung#Kolektivní_nevědomí|kolektivní nevědomí]] (archetypy)
* v mysli jsou uchované hrubé obrysy prostoru: světadíly, ČR
+
* archetypy formují naše osobní zážitky, dávají jim smysl, jsou děděny, odpovídají typickým situacím v životě
 
+
* archetypy jsou formy bez obsahu, umožňují určitý typ jednání a chápání, aktivují se nějakým zážitkem
 +
* lidská fantazie je tvořena ''nevědomím'' (archetypy) a ''pamětními představami''
 +
* '''umělecká fantazie''' – Jung jí dává status zvláštní psychické funkce
 +
* '''symbol''' - spojení nevědomí s paměťovou představou
 +
== Zdroje ==
 +
'''Zdroje obrázků:'''<br />
  
* kritika analogové školy – '''Z. Pylyshyn, J.Anderson, J. Fodor''':
+
'''Literatura:'''
  
* základní forma mentálních reprezentací jsou propozice ( elementární myšlenky) ve verbálním kódu
+
[[Kategorie: Psychika|*]]
* představy jsou epifenomenální (průvodní) povahy (jsou vedlejším produktem nebo symptomem)
+
[[Kategorie: Obecná psychologie|*]]

Aktuální verze z 7. 5. 2014, 16:40

Představivost je psychický proces vedoucí ke vniku paměťových představ. Schopnost vytvářet představy, je předpokladem tvořivé činnosti, zvláště v problémových situacích. Jsou osoby, jejichž představivost je nevýrazná a šedá, ale rovněž osoby s živou a barevnou představivostí. Tento druhý typ představivosti je přisuzován zejména umělcům. Představivost úzce souvisí s fantazií.

  • představa – uvědomění podnětu nebo jevu, který na mne v daném okamžiku nepůsobí
  • obecně lze rozdělit přístupy k představivosti do čtyř hlavních skupin:
  1. fenomenologický přístup k představivosti jako osobní zkušenosti
  2. pojetí představivosti jako mentální, nebo vnitřní reprezentace
  3. pojetí představivosti jako vlastnosti nebo atributu materiálu, s nímž probandi zacházejí v laboratorních experimentech
  4. pojetí představivosti jako procesu ve smyslu kognitivní strategie

Historie

  • do nástupu behaviorismu jsou představy považovány za jeden ze základních psychických obsahů
  • před vznikem psychologie se představivostí zabýval asocianismus (18.-19.stol). Hlavní představa asocianistů byly následující:
  • spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti (spoj = asociace)
  • síla asociace dána rychlostí a častostí vybavení
  • představitel: David Hume (duševní obsahy = imprese + ideje)
  • zákon podobnosti (pohled na obraz známého malíře – vybaví se jeho další díla)
  • zákon kontrastu (bílá spojena s černou)
  • zákon dotyku (kontiguity) v prostoru (spoje mezi představami, které vznikly na stejném místě)
  • zákon dotyku v čase (představy vzniklé současně = dotyk simultánní nebo v časové následnosti = dotyk sukcesivní)
  • zákon příčinnosti (kauzality) – při pohledu na určitý jev si vybavíme příčinu jeho vzniku
  • (Brown (1778-1820) přidal sekundární asociační zákony: živost, častost, novost)

Vlastnosti představ

  • je zakoušena jako vnitřní obraz, není exteriorizovaná do okolí (x halucinace)
  • je úlomkovitá
  • je vybledlá

Druhy představ

  • podle druhu smyslové modality, podle stop kde vznikají:
    • zrakové
    • sluchové
    • chuťové
    • hmatové
    • představy pohybu
  • W. Stern odlišuje představy
    • paměťové (vzpomínky a poznatky)
    • fantazijní
  • podle obsahu:
    • jedinečné – vztahují se ke konkrétním věcem
    • obecné (schematické) – zachovávají jen podstatné znaky dříve vnímaných jevů a podnětů, nedají se identifikovat s pojmy
    • typické (Sedláková) – mezi jedinečnou a obecnou představou, většinou abstrahují od názornosti jedinečných x zachovávají si typickost pro určitou třídu
  • podle časového zaměření
    • do minulosti – vzpomínky
    • do budoucnosti – denní snění
    • paměťové
    • fantazijní (tvůrčí x rekonstruující)
  • představy názorné (představa konkrétního předmětu)
  • představy schematické (představovaný objekt si podržuje jen některé znaky)

Je nutné odlišovat představy od vjemů. Pojem představa vyjadřuje obsah vědomí, vybavený či přepracovaný minulý zážitek a vjem (obrazy dříve vnímaných věcí a dějů, jakési pamětní stopy). V představách se reprodukuje dříve vnímané. Vjem je produktem vnímání. Vjemy vznikají přímým působením podnětů na receptory, kdežto představy vznikají přímo v mysli. Objektivní rozdíl vjemů a představ je takový, že vjemy vznikají stimulací receptorů (mají periferní původ), kdežto představy vznikají přímo v mozku (mají centrální původ). Základní rozdíl mezi nimi je v tom, že vjemy jsou pokládány za skutečné, kdežto představy za neskutečné.

představy: vjemy:
  • jsou obrazné a jejich podstata je založena subjektivně
  • jsou spíše neúplné s některými detaily
  • některé charakteristiky (např. barvy) bývají potlačeny
  • v čase se ztrácejí
  • jsou závislé na vůli, mohou být vyvolávány a měněny
  • vznikají aktivně, centrálně (v mozku)
  • jsou považovány za fiktivní, neskutečné
  • pokud jsou v rozporu s realitou a přesto považovány za skutečné
    • pokládá se to za příznak duševní choroby
  • jsou reálné a jejich podstata je založena objektivně
  • jsou úplné se všemi detaily.
  • obsahují všechny charakteristiky
  • jsou konstantní
  • jsou nezávislé na vůli, mohou být vyvolávány a měněny
  • vznikají pasivně, periferně (stimulací receptorů)
  • jsou považovány za reálné, skutečné
  • Zvláštní druhy představ:
    • Perseverační představy: pod vlivem dvou faktorů:
      • a) dlouhodobé vystavení analyzátoru určitému podnětu (únava analyzátoru)
      • b) vliv velmi silného, emocionálně nabitého zážitku, který je významný pro život jedince
    • eidetické představy: děti, Marburská škola – bratři Jaenschovi, u nás Ferdinand Kratina
    • obsedantní představy: ve svém prožitku se blíží perseverační představě, dostavuje se u některých (většinou psychastenicky konstelovaných osobností - s neurotickými rysy zejména úzkostí a fobiemi, vztažena k nějakému obsahu, mohou se potencovat úzkostmi a strachem
    • synestezie
      • fotismus (barevné slyšení)
      • fonismus (zrakové vjemy doprovázeny sluchovými)
  • denní snění
    • Remplein – obsahy snění u německé mládeže (1960)
    • Singer – monografie věnovaná "vnitřnímu světu denního snění", 2 druhy:
      • spontánní vnitřní monology
      • opakování fantazie na určité téma
    • faktory: pohlaví, věk, rodinné prostředí (identifikace s matkou), vzdělání a socioekonomický status, městské x venkovské prostředí, společensko-kulturní původ, inteligence, narkotika a alkohol, rozvoj uměleckých schopností

Představivost a paměť

  • 1966 F. Yatesová : „Umění paměti“ – historie mnemotechnických pomůcek
  • technika -lmetoda umístění" ("metoda loci") = umístění představ, které reprezentují předměty k zapamatování, do známého prostoru (např. cesta domů)
  • efekt bizarnosti = čím neobvyklejší představa, tím si ji déle zapamatujeme (platí pro seznam nesouvisejících slov) – studovali G. Einstein, M. McDaniel, efekt bizarnosti nepřispívá ke vštípení vzájemných vztahů a souvislostí (peníze jsou v mrazáku)

Paiviova teorie dvojího kódování

  • na kódování, ukládání a vybavování informací se podílejí dva systémy:
  1. verbální - základní jednotka = logogeny (informace potřebné k užívání slov), fungují sériově
  2. neverbální (imaginativní)- základní jednotka = imageny ( informace potřebné k utváření představ), fungují simultánně
  • verbální a neverbální systémy jsou vzájemně propojeny = referenční spojení
  • Paiviovy výzkumy a závěry: korespondují s poznatky o funkční diferenciaci mozkových hemisfér, konkrétní slova jsou kódována ve verbálním i imaginativním systému. Abstraktní slova jsou kódována pouze ve verbálním systému

Analogová škola

  • výzkum lidské imaginace
  • představitel: Stephen M. Kosslyn (*1948) – snaha dokázat, že při vizuálních představách se aktivují stejné oblasti mozku jako při smyslovém vnímání
  • poznatky z neurologie: v mozku existují 2 různé systémy pro vytváření reprezentací vizuálního vnímání:
  1. systém „kde“: parietální lalok, odpovídá vizuální prostorové představivosti
  2. systém „co“: temporální lalok, odpovídá objektové představivosti

Manipulace s představami

prohlížení představ (scanning)

  • Kosslyn dokázal lineární vztah mezi vzdáleností dvou objektů a časem potřebným k imaginárnímu přemístění mezi nimi
  • člověk je schopen manipulovat s poměrnými velikostmi představ předmětů (králík – jeho ucho)
  • představy jsou méně přesné než vjemy

mentální rotace představ

  • R. Shepard, J. Metzlerová
  • testy: hledání stejných předmětů, které jsou umístěny v prostoru (součást IQ testů)
  • v západních zemích jsou na tom muži lépe než ženy

transformace představ

  • Finke, Pinker, Farahová
  • člověk je schopen představy účinně měnit, otáčet jimi a vzájemně je kombinovat

Kognitivní mapy

  • pojem zavedl E. Tolman (bludiště)
  • v mysli jsou uchované hrubé obrysy prostoru: světadíly, ČR
  • kritika analogové školy (Z. Pylyshyn, J.Anderson, J. Fodor):
  • základní forma mentálních reprezentací jsou propozice (elementární myšlenky) ve verbálním kódu
  • představy jsou epifenomenální (průvodní) povahy (jsou vedlejším produktem nebo symptomem)

Představivost a jazyk

  • formy figurativního (obrazného) jazyka:
  • metafory = nahrazení určitého pojmu jiným
  • metonymie = nahrazení pojmu jiným na základě kontiguity (styčnosti) jejich obrazných komponent (př.: "mé šediny mi dovolují...")
  • synekdochy = záměny části za celek a naopak (meč místo zbraně, tisíc pozdravů místo mnoho pozdravů)
  • představy a vyprávění: při popisu určitých scenérií lidská mysl bezděčně vytváří doprovodné představy
  • představivost - kognitivní proces: prostorová a objektní představivost vytváří zvláštní druh vizuálního myšlení, které je vhodné pro řešení vědeckých problémů
  • Gardner definoval prostorovou inteligenci jako samostatnou komponentu lidských poznávacích schopností

Psychodynamické teorie představivosti

Psychoanalýza

  • S. Freud
    • Představa = mentální reprezentace vnějšího světa, která se do vědomí dostává z dlouhodobé paměti (z předvědomí)
    • Hnací silou je pudová přání
    • Cenzura v předvědomí mění pudové přání na pudové deriváty
    • Pudové deriváty se dále mění v fantazijní představy (denní a noční snění), zůstávají v předvědomí jako nevědomé fantazie (ovlivňují postoje, vnímání, chování), a nebo sublimují do umělecké tvorby, vědecké práce. Schopnost sublimovat se vyvíjí v období latence.
  • ego-psychologie = popis funkcí „já“ při adaptaci vůči vnějšímu světu (H. Hartman, E. Kris)

Analytická psychologie

  • C. G. Jung
  • pramen lidské představivosti je nevědomí, především kolektivní nevědomí (archetypy)
  • archetypy formují naše osobní zážitky, dávají jim smysl, jsou děděny, odpovídají typickým situacím v životě
  • archetypy jsou formy bez obsahu, umožňují určitý typ jednání a chápání, aktivují se nějakým zážitkem
  • lidská fantazie je tvořena nevědomím (archetypy) a pamětními představami
  • umělecká fantazie – Jung jí dává status zvláštní psychické funkce
  • symbol - spojení nevědomí s paměťovou představou

Zdroje

Zdroje obrázků:

Literatura: