Představivost: Porovnání verzí

Řádek 73: Řádek 73:
 
|}
 
|}
 
* zvláštní druhy představ:
 
* zvláštní druhy představ:
* '''perseverační představy''': pod vlivem dvou faktorů: a) dlouhodobé vystavení analyzátoru určitému podnětu (únava analyzátoru), b) vliv velmi silného, emocionálně nabitého zážitku, který je významný pro život jedince
+
:* '''perseverační představy''': pod vlivem dvou faktorů:
* '''eidetické představy''': děti, Marburská škola – bratři Jaenschovi, u nás Ferdinand Kratina  
+
::* a) dlouhodobé vystavení analyzátoru určitému podnětu (únava analyzátoru)
* '''obsedantní představy''': ve svém prožitku se blíží perseverační představě, dostavuje se u některých (většinou psychastenicky konstelovaných osobností, vztažena k nějakému obsahu, mohou se potencovat úzkostmi a strachem
+
::* b) vliv velmi silného, emocionálně nabitého zážitku, který je významný pro život jedince
* '''synestezie''': '''fotismus''' (barevné slyšení), '''fonismus''' (zrakové vjemy doprovázeny sluchovými)
+
:* '''eidetické představy''': děti, Marburská škola – bratři Jaenschovi, u nás Ferdinand Kratina  
 
+
:* '''obsedantní představy''': ve svém prožitku se blíží perseverační představě, dostavuje se u některých (většinou psychastenicky konstelovaných osobností, vztažena k nějakému obsahu, mohou se potencovat úzkostmi a strachem
 
+
:* '''synestezie'''
 +
::* '''fotismus''' (barevné slyšení)
 +
::* '''fonismus''' (zrakové vjemy doprovázeny sluchovými)
 
* '''denní snění'''
 
* '''denní snění'''
 
+
:* '''Remplein''' – obsahy snění u německé mládeže (1960)
* '''Remplein''' – obsahy snění u německé mládeže (1960)
+
:* '''Singer''' – monografie věnovaná "vnitřnímu světu denního snění", 2 druhy:
* '''Singer''' – monografie věnovaná „vnitřnímu světu denního snění“, 2 druhy: spontánní vnitřní monology a opakování fantazie na určité téma
+
::* spontánní vnitřní monology
* faktory: pohlaví, věk, rodinné prostředí(identifikace s matkou), vzdělání a socioekonomický status, městské x venkovské prostředí, společensko-kulturní původ, inteligence, narkotika a alkohol, rozvoj uměleckých schopností
+
::* opakování fantazie na určité téma
 
+
:* faktory: pohlaví, věk, rodinné prostředí (identifikace s matkou), vzdělání a socioekonomický status, městské x venkovské prostředí, společensko-kulturní původ, [[Inteligence|inteligence]], narkotika a alkohol, rozvoj uměleckých schopností
 
 
 
== Představivost a [[Paměť|paměť]] ==
 
== Představivost a [[Paměť|paměť]] ==
 
+
* 1966 '''F. Yatesová''' : „Umění paměti“ – historie mnemotechnických pomůcek
* 1966 '''F. Yatesová''' : „Umění paměti“ – historie mnemotechnických Pomůcek
+
* technika -l'''metoda umístění'''" ("''metoda loci''") = umístění představ, které reprezentují předměty k zapamatování, do známého prostoru (např. cesta domů)
* technika '''metoda umístění'''“ nebo „ '''metoda loci'''“ = umístění představ, které reprezentují předměty k zapamatování, do známého prostoru (např. cesta domů)
+
* '''efekt bizarnosti''' = čím neobvyklejší představa, tím si ji déle zapamatujeme (platí pro seznam nesouvisejících slov) – studovali G. Einstein, M. McDaniel, efekt bizarnosti nepřispívá ke vštípení vzájemných vztahů a souvislostí (peníze jsou v mrazáku)
* '''efekt bizarnosti''' = čím neobvyklejší představa, tím si ji déle zapamatujeme ( platí pro seznam nesouvisejících slov) – studovali G.Einstein, M. McDaniel, efekt bizarnosti nepřispívá ke vštípení vzájemných vztahů a souvislostí (peníze jsou v mrazáku)
 
 
 
 
 
 
=== Paiviova teorie dvojího kódování ===
 
=== Paiviova teorie dvojího kódování ===
 
 
* na kódování, ukládání a vybavování informací se podílejí dva systémy:
 
* na kódování, ukládání a vybavování informací se podílejí dva systémy:
# '''verbální''' - základní jednotka = '''logogeny''' (informace potřebné k užívání slov), fungují sériově
+
:# '''verbální''' - základní jednotka = '''logogeny''' (informace potřebné k užívání slov), fungují sériově
# '''neverbální''' (imaginativní)- základní jednotka = '''imageny''' ( informace potřebné k utváření představ), fungují simultánně
+
:# '''neverbální''' (imaginativní)- základní jednotka = '''imageny''' ( informace potřebné k utváření představ), fungují simultánně
 
* verbální a neverbální systémy jsou vzájemně propojeny = '''referenční spojení'''  
 
* verbální a neverbální systémy jsou vzájemně propojeny = '''referenční spojení'''  
* Paiviovy výzkumy a závěry: korespondují s poznatky o funkční diferenciaci mozkových hemisfér, konkrétní slova jsou kódována ve verbálním i imaginativním systému. Abstraktní slova jsou kódována pouze ve verbálním systému
+
* Paiviovy výzkumy a závěry: korespondují s poznatky o funkční diferenciaci mozkových hemisfér, konkrétní slova jsou kódována ve verbálním i imaginativním systému. Abstraktní slova jsou kódována pouze ve verbálním systému
 
 
 
 
 
=== Analogová škola ===
 
=== Analogová škola ===
 
+
* výzkum lidské [[Tvořivost|imaginace]]
* výzkum lidské imaginace
+
* představitel: '''Stephen M. Kosslyn''' (*1948) – snaha dokázat, že při vizuálních představách se aktivují stejné oblasti mozku jako při [[Vnímání|smyslovém vnímání]]
* představitel: '''Stephen M. Kosslyn''' (1948-) – snaha dokázat, že při vizuálních představách se aktivují stejné oblasti mozku jako při smyslovém vnímání
 
 
* poznatky z neurologie: v mozku existují 2 různé systémy pro vytváření reprezentací vizuálního vnímání:
 
* poznatky z neurologie: v mozku existují 2 různé systémy pro vytváření reprezentací vizuálního vnímání:
# '''systém „kde“:''' parietální lalok, odpovídá vizuální prostorové představivosti
+
:# '''systém „kde“:''' parietální lalok, odpovídá vizuální prostorové představivosti
# '''systém „co“:''' temporální lalok, odpovídá objektové představivosti
+
:# '''systém „co“:''' temporální lalok, odpovídá objektové představivosti
 
 
 
 
 
=== Manipulace s představami ===
 
=== Manipulace s představami ===
 
 
 
==== prohlížení představ (scanning) ====
 
==== prohlížení představ (scanning) ====
 
+
* Kosslyn dokázal lineární vztah mezi vzdáleností dvou objektů a časem potřebným k imaginárnímu přemístění mezi nimi
* Kosslyn dokázal lineární vztah mezi vzdáleností dvou objektů a časem potřebným k imaginárnímu přemístění mezi nimi
+
* člověk je schopen manipulovat s poměrnými velikostmi představ předmětů (králík – jeho ucho)
* člověk je schopen manipulovat s poměrnými velikostmi představ předmětů ( králík – jeho ucho)
+
* představy jsou méně přesné než [[Vjemy|vjemy]]
* představy jsou méně přesné než vjemy
 
 
 
 
 
 
==== mentální rotace představ ====
 
==== mentální rotace představ ====
 
+
* R. Shepard, J. Metzlerová
* Shepard R., Metzlerová J.
+
* testy: hledání stejných předmětů, které jsou umístěny v prostoru (součást IQ testů)
* testy: hledání stejných předmětů, které jsou umístěny v prostoru ( součást IQ testů)
 
 
* v západních zemích jsou na tom muži lépe než ženy
 
* v západních zemích jsou na tom muži lépe než ženy
 
 
 
==== transformace představ ====
 
==== transformace představ ====
 
 
* Finke, Pinker, Farahová
 
* Finke, Pinker, Farahová
* člověk je schopen představy účinně měnit,otáčet jimi a vzájemně je kombinovat
+
* člověk je schopen představy účinně měnit, otáčet jimi a vzájemně je kombinovat
 
 
 
 
 
==== [[Kognitivní mapy]] ====
 
==== [[Kognitivní mapy]] ====
 
+
* pojem zavedl '''[[Edward C. Tolman| E. Tolman]]''' (bludiště)
* pojem zavedl '''E. [[Edward C. Tolman|Tolman]]''' (bludiště)
 
 
* v mysli jsou uchované hrubé obrysy prostoru: světadíly, ČR  
 
* v mysli jsou uchované hrubé obrysy prostoru: světadíly, ČR  
 
+
* kritika analogové školy (Z. Pylyshyn, J.Anderson, J. Fodor):
 
+
:* základní forma mentálních reprezentací jsou propozice (elementární myšlenky) ve verbálním kódu
* kritika analogové školy – '''Z. Pylyshyn, J.Anderson, J. Fodor''':
+
:* představy jsou epifenomenální (průvodní) povahy (jsou vedlejším produktem nebo symptomem)
 
 
* základní forma mentálních reprezentací jsou propozice (elementární myšlenky) ve verbálním kódu
 
* představy jsou epifenomenální (průvodní) povahy (jsou vedlejším produktem nebo symptomem)
 
 
 
 
 
 
== Představivost a jazyk ==
 
== Představivost a jazyk ==
 
 
 
* formy figurativního (obrazného) jazyka:  
 
* formy figurativního (obrazného) jazyka:  
 
+
:* '''metafory''' = nahrazení určitého pojmu jiným  
* '''metafory''' = nahrazení určitého pojmu jiným
+
:* '''metonymie''' = nahrazení pojmu jiným na základě kontiguity (styčnosti) jejich obrazných komponent (př.: "mé šediny mi dovolují...")  
* '''metonymie''' = nahrazení pojmu jiným na základě kontiguity (styčnosti) jejich obrazných komponent (př.: „mé šediny mi dovolují…“)
+
:* '''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Synekdocha synekdochy]''' = záměny části za celek a naopak (meč místo zbraně, tisíc pozdravů místo mnoho pozdravů)  
* '''synekdochy''' = záměny části za celek a naopak ( meč místo zbraně, tisíc pozdravů místo mnoho pozdravů)
+
:* představy a vyprávění: při popisu určitých scenérií lidská mysl bezděčně vytváří doprovodné představy
* představy a vyprávění: při popisu určitých scenérií lidská mysl bezděčně vytváří doprovodné představy  
+
* představivost - kognitivní proces: prostorová a objektní představivost vytváří zvláštní druh vizuálního [[Myšlení|myšlení]], které je vhodné pro řešení vědeckých problémů
 
+
* '''Gardner''' definoval prostorovou inteligenci jako samostatnou komponentu lidských [[Kognitivní psychologie|poznávacích schopností]]
 
 
* představivost - kognitivní proces: prostorová a objektní představivost vytváří zvláštní druh vizuálního myšlení, které je vhodné pro řešení vědeckých problémů
 
* '''Gardner''' definoval prostorovou inteligenci jako samostatnou komponentu lidských poznávacích schopností
 
 
 
 
 
 
== Psychodynamické teorie představivosti ==
 
== Psychodynamické teorie představivosti ==
 
 
 
=== Psychoanalýza ===
 
=== Psychoanalýza ===
 
+
* '''[[Sigmund Freud|Freud]]'''
* '''[[Sigmund Freud|Freud]]''' - představa = mentální reprezentace vnějšího světa, která se do vědomí dostává z dlouhodobé paměti (z předvědomí); hnací silou je pudové přání. Cenzura v předvědomí mění pudové přání na pudové deriváty. Pudové deriváty se dále mění v fantazijní představy ( denní a noční snění), zůstávají v předvědomí jako nevědomé fantazie ( ovlivňují postoje, vnímání, chování), a nebo sublimují do umělecké tvorby, vědecké práce. Schopnost sublimovat se vyvíjí v období latence.
+
představa = [[Mentální reprezentace|mentální reprezentace]] vnějšího světa, která se do [[Vědomí|vědomí]] dostává z [[Paměť#Dlouhodobá_paměť|dlouhodobé paměti]] (z předvědomí)
* '''ego-psychologie''' = popis funkcí „já“ při adaptaci vůči vnějšímu světu (Hartman H., Kris E.)
+
hnací silou je pudová přání
 
+
cenzura v předvědomí mění pudové přání na pudové deriváty
 
+
pudové deriváty se dále mění v fantazijní představy (denní a noční snění), zůstávají v předvědomí jako nevědomé fantazie (ovlivňují [[Sociální postoje|postoje]], [[Vnímání|vnímání]], [[Chování|chování]]), a nebo sublimují do umělecké tvorby, vědecké práce. Schopnost sublimovat se vyvíjí v období latence.
 +
* '''ego-psychologie''' = popis funkcí „já“ při adaptaci vůči vnějšímu světu (H. Hartman, E. Kris)
 
=== Analytická psychologie - [[Carl Gustav Jung|Jung]] ===
 
=== Analytická psychologie - [[Carl Gustav Jung|Jung]] ===
 
+
* pramen lidské představivosti je [[Nevědomí|nevědomí]], především [[Carl_Gustav_Jung#Kolektivní_nevědomí|kolektivní nevědomí]] (archetypy)
* pramen lidské představivosti je nevědomí, především kolektivní nevědomí (archetypy)
 
 
* archetypy formují naše osobní zážitky, dávají jim smysl, jsou děděny, odpovídají typickým situacím v životě
 
* archetypy formují naše osobní zážitky, dávají jim smysl, jsou děděny, odpovídají typickým situacím v životě
 
* archetypy jsou formy bez obsahu, umožňují určitý typ jednání a chápání, aktivují se nějakým zážitkem
 
* archetypy jsou formy bez obsahu, umožňují určitý typ jednání a chápání, aktivují se nějakým zážitkem
* lidská fantazie je tvořena nevědomím ( archetypy) a pamětními představami
+
* lidská fantazie je tvořena ''nevědomím'' (archetypy) a ''pamětními představami''
* umělecká fantazie – Jung jí dává status zvláštní psychické funkce
+
* '''umělecká fantazie''' – Jung jí dává status zvláštní psychické funkce
* symbol = spojení nevědomí s paměťovou představou
+
* '''symbol''' - spojení nevědomí s paměťovou představou

Verze z 18. 12. 2013, 12:33

Představivost je psychický proces vedoucí ke vniku paměťových představ. Schopnost vytvářet představy, je předpokladem tvořivé činnosti, zvláště v problémových situacích. Jsou osoby, jejichž představivost je nevýrazná a šedá, ale rovněž osoby s živou a barevnou představivostí. Tento druhý typ představivosti je přisuzován zejména umělcům. Představivost úzce souvisí s fantazií.

  • představa – uvědomění podnětu nebo jevu, který na mne v daném okamžiku nepůsobí
  • obecně lze rozdělit přístupy k představivosti do čtyř hlavních skupin:
  1. fenomenologický přístup k představivosti jako osobní zkušenosti
  2. pojetí představivosti jako mentální, nebo vnitřní reprezentace
  3. pojetí představivosti jako vlastnosti nebo atributu materiálu, s nímž probandi zacházejí v laboratorních experimentech
  4. pojetí představivosti jako procesu ve smyslu kognitivní strategie

Historie

  • do nástupu behaviorismu jsou představy považovány za jeden ze základních psychických obsahů
  • před vznikem psychologie se představivostí zabýval asocianismus (18.-19.stol). Hlavní představa asocianistů byly následující:
  • spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti (spoj = asociace)
  • síla asociace dána rychlostí a častostí vybavení
  • představitel: David Hume (duševní obsahy = imprese + ideje)
  • zákon podobnosti (pohled na obraz známého malíře – vybaví se jeho další díla)
  • zákon kontrastu (bílá spojena s černou)
  • zákon dotyku (kontiguity) v prostoru (spoje mezi představami, které vznikly na stejném místě)
  • zákon dotyku v čase (představy vzniklé současně = dotyk simultánní nebo v časové následnosti = dotyk sukcesivní)
  • zákon příčinnosti (kauzality) – při pohledu na určitý jev si vybavíme příčinu jeho vzniku
  • (Brown (1778-1820) přidal sekundární asociační zákony: živost, častost, novost)

Vlastnosti představ

  • je zakoušena jako vnitřní obraz, není exteriorizovaná do okolí (x halucinace)
  • je úlomkovitá
  • je vybledlá

Druhy představ

  • podle druhu smyslové modality, podle stop kde vznikají:
  • zrakové
  • sluchové
  • chuťové
  • hmatové
  • představy pohybu
  • W. Stern odlišuje představy
  • pamětní (vzpomínky a poznatky)
  • fantazijní
  • podle obsahu:
  • jedinečné – vztahují se ke konkrétním věcem
  • obecné (schematické) – zachovávají jen podstatné znaky dříve vnímaných jevů a podnětů, nedají se identifikovat s pojmy
  • typické (Sedláková) – mezi jedinečnou a obecnou představou, většinou abstrahují od názornosti jedinečných x zachovávají si typickost pro určitou třídu
  • podle časového zaměření
  • do minulosti – vzpomínky
  • do budoucnosti – denní snění
  • paměťové
  • fantazijní (tvůrčí x rekonstruující)
  • představy názorné (představa konkrétního předmětu)
  • představy schematické (představovaný objekt si podržuje jen některé znaky)

Je nutné odlišovat představy od vjemů. Pojem představa vyjadřuje obsah vědomí, vybavený či přepracovaný minulý zážitek a vjem (obrazy dříve vnímaných věcí a dějů, jakési pamětní stopy). V představách se reprodukuje dříve vnímané. Vjem je produktem vnímání. Vjemy vznikají přímým působením podnětů na receptory, kdežto představy vznikají přímo v mysli. Objektivní rozdíl vjemů a představ je takový, že vjemy vznikají stimulací receptorů (mají periferní původ), kdežto představy vznikají přímo v mozku (mají centrální původ). Základní rozdíl mezi nimi je v tom, že vjemy jsou pokládány za skutečné, kdežto představy za neskutečné.

představy: vjemy:
  • jsou obrazné a jejich podstata je založena subjektivně
  • jsou spíše neúplné s některými detaily
  • některé charakteristiky (např. barvy) bývají potlačeny
  • v čase se ztrácejí
  • jsou závislé na vůli, mohou být vyvolávány a měněny
  • vznikají aktivně, centrálně (v mozku)
  • jsou považovány za fiktivní, neskutečné
  • pokud jsou v rozporu s realitou a přesto považovány za skutečné
  • pokládá se to za příznak duševní choroby
  • jsou reálné a jejich podstata je založena objektivně
  • jsou úplné se všemi detaily.
  • obsahují všechny charakteristiky
  • jsou konstantní
  • jsou nezávislé na vůli, mohou být vyvolávány a měněny
  • vznikají pasivně, periferně (stimulací receptorů)
  • jsou považovány za reálné, skutečné Text buňky
  • zvláštní druhy představ:
  • perseverační představy: pod vlivem dvou faktorů:
  • a) dlouhodobé vystavení analyzátoru určitému podnětu (únava analyzátoru)
  • b) vliv velmi silného, emocionálně nabitého zážitku, který je významný pro život jedince
  • eidetické představy: děti, Marburská škola – bratři Jaenschovi, u nás Ferdinand Kratina
  • obsedantní představy: ve svém prožitku se blíží perseverační představě, dostavuje se u některých (většinou psychastenicky konstelovaných osobností, vztažena k nějakému obsahu, mohou se potencovat úzkostmi a strachem
  • synestezie
  • fotismus (barevné slyšení)
  • fonismus (zrakové vjemy doprovázeny sluchovými)
  • denní snění
  • Remplein – obsahy snění u německé mládeže (1960)
  • Singer – monografie věnovaná "vnitřnímu světu denního snění", 2 druhy:
  • spontánní vnitřní monology
  • opakování fantazie na určité téma
  • faktory: pohlaví, věk, rodinné prostředí (identifikace s matkou), vzdělání a socioekonomický status, městské x venkovské prostředí, společensko-kulturní původ, inteligence, narkotika a alkohol, rozvoj uměleckých schopností

Představivost a paměť

  • 1966 F. Yatesová : „Umění paměti“ – historie mnemotechnických pomůcek
  • technika -lmetoda umístění" ("metoda loci") = umístění představ, které reprezentují předměty k zapamatování, do známého prostoru (např. cesta domů)
  • efekt bizarnosti = čím neobvyklejší představa, tím si ji déle zapamatujeme (platí pro seznam nesouvisejících slov) – studovali G. Einstein, M. McDaniel, efekt bizarnosti nepřispívá ke vštípení vzájemných vztahů a souvislostí (peníze jsou v mrazáku)

Paiviova teorie dvojího kódování

  • na kódování, ukládání a vybavování informací se podílejí dva systémy:
  1. verbální - základní jednotka = logogeny (informace potřebné k užívání slov), fungují sériově
  2. neverbální (imaginativní)- základní jednotka = imageny ( informace potřebné k utváření představ), fungují simultánně
  • verbální a neverbální systémy jsou vzájemně propojeny = referenční spojení
  • Paiviovy výzkumy a závěry: korespondují s poznatky o funkční diferenciaci mozkových hemisfér, konkrétní slova jsou kódována ve verbálním i imaginativním systému. Abstraktní slova jsou kódována pouze ve verbálním systému

Analogová škola

  • výzkum lidské imaginace
  • představitel: Stephen M. Kosslyn (*1948) – snaha dokázat, že při vizuálních představách se aktivují stejné oblasti mozku jako při smyslovém vnímání
  • poznatky z neurologie: v mozku existují 2 různé systémy pro vytváření reprezentací vizuálního vnímání:
  1. systém „kde“: parietální lalok, odpovídá vizuální prostorové představivosti
  2. systém „co“: temporální lalok, odpovídá objektové představivosti

Manipulace s představami

prohlížení představ (scanning)

  • Kosslyn dokázal lineární vztah mezi vzdáleností dvou objektů a časem potřebným k imaginárnímu přemístění mezi nimi
  • člověk je schopen manipulovat s poměrnými velikostmi představ předmětů (králík – jeho ucho)
  • představy jsou méně přesné než vjemy

mentální rotace představ

  • R. Shepard, J. Metzlerová
  • testy: hledání stejných předmětů, které jsou umístěny v prostoru (součást IQ testů)
  • v západních zemích jsou na tom muži lépe než ženy

transformace představ

  • Finke, Pinker, Farahová
  • člověk je schopen představy účinně měnit, otáčet jimi a vzájemně je kombinovat

Kognitivní mapy

  • pojem zavedl E. Tolman (bludiště)
  • v mysli jsou uchované hrubé obrysy prostoru: světadíly, ČR
  • kritika analogové školy (Z. Pylyshyn, J.Anderson, J. Fodor):
  • základní forma mentálních reprezentací jsou propozice (elementární myšlenky) ve verbálním kódu
  • představy jsou epifenomenální (průvodní) povahy (jsou vedlejším produktem nebo symptomem)

Představivost a jazyk

  • formy figurativního (obrazného) jazyka:
  • metafory = nahrazení určitého pojmu jiným
  • metonymie = nahrazení pojmu jiným na základě kontiguity (styčnosti) jejich obrazných komponent (př.: "mé šediny mi dovolují...")
  • synekdochy = záměny části za celek a naopak (meč místo zbraně, tisíc pozdravů místo mnoho pozdravů)
  • představy a vyprávění: při popisu určitých scenérií lidská mysl bezděčně vytváří doprovodné představy
  • představivost - kognitivní proces: prostorová a objektní představivost vytváří zvláštní druh vizuálního myšlení, které je vhodné pro řešení vědeckých problémů
  • Gardner definoval prostorovou inteligenci jako samostatnou komponentu lidských poznávacích schopností

Psychodynamické teorie představivosti

Psychoanalýza

představa = mentální reprezentace vnějšího světa, která se do vědomí dostává z dlouhodobé paměti (z předvědomí) hnací silou je pudová přání cenzura v předvědomí mění pudové přání na pudové deriváty pudové deriváty se dále mění v fantazijní představy (denní a noční snění), zůstávají v předvědomí jako nevědomé fantazie (ovlivňují postoje, vnímání, chování), a nebo sublimují do umělecké tvorby, vědecké práce. Schopnost sublimovat se vyvíjí v období latence.

  • ego-psychologie = popis funkcí „já“ při adaptaci vůči vnějšímu světu (H. Hartman, E. Kris)

Analytická psychologie - Jung

  • pramen lidské představivosti je nevědomí, především kolektivní nevědomí (archetypy)
  • archetypy formují naše osobní zážitky, dávají jim smysl, jsou děděny, odpovídají typickým situacím v životě
  • archetypy jsou formy bez obsahu, umožňují určitý typ jednání a chápání, aktivují se nějakým zážitkem
  • lidská fantazie je tvořena nevědomím (archetypy) a pamětními představami
  • umělecká fantazie – Jung jí dává status zvláštní psychické funkce
  • symbol - spojení nevědomí s paměťovou představou