Vysvětlete termín HCI, popište, čím se tento obor zabývá, a uveďte, jak se uplatňuje v oblasti informačních a komunikační technologií

Verze z 13. 10. 2020, 15:46, kterou vytvořil Veronika.Krivankova (diskuse | příspěvky) (→‎Související články)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

HCI = Human Computer Interaction je interdisciplinární obor zkoumající interakci člověk-počítač. Dle TDKIV se jedná o „Druh komunikace, při níž dochází k přenosu informací mezi člověkem a počítačem, která spočívá v interakce programátora, operátora či uživatele s počítačem na základě přesně stanovených pravidel. Vstupní informace jsou počítači předávány např. pomocí klávesnice, hlasového vstupu apod. Výstupní informace předává počítač člověku pomocí monitoru, tiskárny, hlasového výstupu apod.“ [1]

HCI – klíč k uživatelsky přívětivým rozhraním

  • HCI zkoumá, jak lidé navrhují, implementují, používají a hodnotí počítačová rozhraní a jaké jsou hlavní fenomény tohoto interaktivního vztahu.
  • Interaktivní rozhraní zprostředkovávají nové rozdělení kognitivních úkolů mezi lidi a stroje.
  • HCI je stejně jako informační věda interdisciplinární obor.
  • HCI ovlivňují počítačová věda, ergonomie, umění, design, psychologie, lingvistika, sociologie, filozofie, antropologie, fyziologie, umělá inteligence, inženýrské obory. Každá z těchto disciplín umožňuje řešit jiný aspekt, zásadní pro vznik uživatelsky přívětivého rozhraní. Zasahuje do zlepšení informačních technologií i do sociokulturní oblasti. Je její součástí, která má vliv na společnost a dokáže ji proměňovat.
  • Obor se začal rozvíjet na přelomu 70. a 80. let v souvislosti s rozvojem počítačů a sítí.

Hlavní cíle HCI

  1. Zdokonalení interakce mezi uživateli a počítači tím, že počítače učiníme více použitelnými a vnímavými k potřebám uživatele.
  2. Vytvářet systémy a prostředky, které umožňují v rámci interakce člověk-počítač bezpečně kooperovat a jsou efektivní.
  3. Vytvořit a udržovat interakci na takové úrovni, aby byla co nejvíce efektivní, využívala nejlepší technologie a zároveň ji bylo možno lehce aplikovat v jakémkoliv novém prostředí.

7 hlavních pravidel HCI:

  • jednoduchost (jinak o něj nebudou uživatelé mít zájem)
  • rychlost (na odezvu jsme ochotni čekat 2 - 4 sekundy)
  • viditelnost (to, co chceme, aby uživatelé používali, musí být dobře viditelné)
  • tolerance
  • konzistence (základní navigace se nesmí měnit)
  • přehlednost (uživatel musí zjistit, o co jde, co chtěl programátor říct a jak se to má ovládat - pokud se uživatel spontánně nezorientuje do 10 minut, tak je program špatný)
  • zpětná vazba (komunikace s uživateli)

Obory ovlivňující HCI:

  • Informatika: informatika jako obor, který se zabývá problematikou interakce člověk-počítač, zkoumá především technickou základnu. Jedná se o návrh uživatelsky příjemného rozhraní nebo nových implementací.
  • Psychologie: zkoumá vlivy a účinky interakce, kontext vzájemných vazeb mezi člověkem a počítačem. Dopady působení HCI na člověka a společnost. Je možné odvodit základní nastavení lidského systému, jakousi obecnou charakteristiku procesů lidského poznání a schopností.
  • Sociologie: zkoumá vliv HCI na společnost, kulturu. Sleduje vzájemné vazby, například komunikaci v rámci informačně-komunikačních technologií.
  • Ergonomie: zkoumá, jak je rozhraní uživatelsky příjemné. Může se jednat o správné rozvržení webového rozhraní, návrh panelů a menu. Současně ovšem do tohoto oboru můžeme zahrnout i návrh vstupních a výstupních zařízení Můžeme měřit způsob, jakým se uživatel dostane z jednoho odkazu na druhý. Kolik prokliků musí učinit.
  • Design: je důležitý při navrhování uživatelského rozhraní. Využívá přitom poznatky z výše uvedených oborů. Při návrhu se klade důraz na intuitivnost ovládání webového rozhraní, logické uspořádání oken, barevnost atd.
  • Sémiotika: poznatky, které nám poskytuje, se využívají při návrhu databází, vyhledávání, volbě obsahu daných systémů.
  • Další vědní disciplíny: mezi další disciplíny patří etnografie, lingvistika, sémiotické inženýrství, umělá inteligence a mnoho dalších, které se v současnosti rozvíjejí a pravděpodobně budou stále více převažovat nad výše uvedenými.

Objevy, které pomohly uživatelů zjednodušit a zpříjemnit činnost na počítači

  • 70. léta – tabulkový procesor.
  • 70. léta první oknové systémy (dnes Windows).
  • Hypertext – prolinkování dokumentů na související dokumenty.
  • Systémy na rozpoznávání gest.
  • Multimedia – video, text, tabulkový editor, počítačová grafika.
  • Virtuální realita – první výzkumy v 60. letech.

Uživatelské rozhraní (UI)

Uživatelské rozhraní (User interface) je důležitým pojmem v problematice HCI. Je pomyslným prostředníkem, který zprostředkovává komunikaci mezi člověkem a počítačem nebo informačním systémem. Rozhraní je soubor prostředků, který definuje komunikační zónu mezi dvěma oddělenými entitami a je tedy komunikačním kanálem mezi uživatelem a systémem. Jeho vzhled, funkčnost, přehlednost nebo chaos ovlivňují, zda se uživatel příště vrátí, anebo ne. Návrh, struktura a jeho následná realizace jsou důležitým faktorem vzniku jakéhokoli informačního systému.

Typy uživatelského rozhraní

  1. Grafické uživatelské rozhraní neboli GUI - používá se pro typy rozhraní založená na paradigmatu WIMP, tedy Windows (okna), Icons (ikony), Menus (menu) a Pointing device (polohovací zařízení).
  2. Textové uživatelské rozhraní neboli TUI - používá se pro rozhraní s menu, tlačítky atd., ovládané klávesnicí.
  3. Příkazový řádek neboli CLI - používá se pro rozhraní, kdy uživatel zadává příkazy pomocí jazyka.

Dobré uživatelské rozhraní by mělo splňovat ty to atributy:

  • Jednoznačnost – bez textových či grafických dvojznačností, intuitivní
  • Stručnost – pouze nezbytný text, jednodušší orientace a hledání
  • Podobnost – co nejvíce podobné předchozím zkušenostem uživatelů
  • Responzivnost – zpětná vazba poskytovaná uživatelům o provedeném úkonu
  • Konzistentnost – možnost naučit se vzorce užívání – snazší a rychlejší
  • Estetičnost – vizuální příjemnost
  • Efektivita – zvyšující produktivitu svým designem či zkratkami
  • Ochota odpouštět – chyby lehko napravitelné [2]

Informační architektura (IA)

Informační architektura (IA) je vědecká disciplína zabývající se organizací a rozvržením obsahu systému způsobem, který naplňuje potřeby uživatelů. Tento termín zavedl Richard Saul Wurman v roce 1976 a používá se především ve vztahu k webovým (nebo i jiným) aplikacím. [3].

Cílem informační architektury je usnadnit zpětné vyhledávání relevantních informací jejich vhodnou organizací, navigací a reprezentací. Proto také nachází informační architektura využití na všech místech, kde se pracuje s větším množstvím informací. Například v knihovnách se informační architektura používala již dlouho před začátkem našeho letopočtu. Dalším takovým místem je samozřejmě internet. Čím rozsáhlejší web, tím více je informační architektura potřeba. [4].

Role informační architektury na webu

  • návrh celkové hierarchie informací (někdy též taxonomie)
  • rozdělení informací do jednotlivých stránek (struktura webu)
  • vztahy a vazby stránek mezi sebou (prolinkování)
  • pojmenování jednotlivých stránek, sekcí i kapitol
  • uspořádání informací v textovém obsahu jednotlivých stránek
  • volba vhodných typů navigace a její začlenění
  • fulltextové vyhledávání a prezentace výsledků
  • návrh layoutu stránky
  • vytváření metadat [4].

Užší a širší pojetí informační architektury

  • v užším pojetí se informační architektura zabývá metadaty a kontrolovanými slovníky, organizací, klasifikací a informačním vyhledáváním v obsahu webových stránek
  • v širším pojetí se informační architektura zabývá dizajnem informačních (digitálních) prostor na mnoha úrovních, tedy celkovou vizí a plánem těchto prostorů
  • v širším pojetí se informační architektura nevěnuje pouze webovým sídlům, ale také dalším samostatně přístupným informačním prostorům, jako např. CD-ROMům, intranetům, online komunitám, a softwaru pro podporu použitelnosti [5].

Použitelnost(usability)

Použitelnost webových stránek určuje, jak snadno se na nich uživatelé orientují, jak rychle pochopí jejich uspořádání a ovládání a jaký uživatelský zážitek si z nich odnesou. Dobře použitelné stránky jsou přehledné, srozumitelné, snadno ovladatelné a uživatel bez zbytečné námahy nalezne to, co hledá. Na špatně použitelných stránkách uživatelé tápou, nedokáží dosáhnout svého cíle a odcházejí z nich zklamáni.

Použitelnost je však také odborná disciplína, která exaktními metodami zkoumá příčiny uživatelských úspěchů i neúspěchů při práci s internetovými stránkami. [6]

Použitelnost zkoumá tyto otázky:

  • Jak snadno se uživatel naučí systém ovládat?
  • Jak efektivně s ním pracuje?
  • Kolik udělá uživatel při používání systému chyb?
  • Dokáže nakonec splnit svůj cíl?
  • Je pro uživatele používání systému příjemné?

Použitelnost webu

  • Na základě různých výzkumů a testování vznikla tzv. pravidla použitelnosti webových stránek (usability rules).
  • Říkají nám, na co jsou uživatelé na internetu zvyklí a co jim při používání systému pomůže.

Pět hlavních pravidel:

  • Úvodní stránka by měla uživatele informovat o účelu systému a ukázat mu, co může na systému najít.
  • Každá stránka by se měla odkazovat na úvodní stránku a na hlavní stránku sekce, ve které se nachází.
  • Umístění základních prvků systému (logo, navigace, hlavní nadpis) by mělo být konzistentní na všech stránkách systému.
  • Stránka by měla být vizuálně rozdělena do logických bloků.
  • Na každé stránce by mělo být uživateli zřejmé, kde se v rámci systému nachází.

Časté chyby použitelnosti webu

  • Nevhodná grafika
  • Nepřehledná navigace mezi stránkami
  • Špatné rozmístění ovládacích prvků
  • Špatná čitelnost textu na stránce, přehlednost a rozložení prvků stránky
  • Složitý objednávkový proces (e-shopy)

Příklady:

  • Nejdůležitější informace nejsou v první polovině „obrazovky“
  • Nevhodná dynamická menu (Javascript, Flash)
  • Chybí odkaz na titulní stránku
  • Novinky, či aktuality na každé stránce [3].

Přístupnost (accesibility)

Jde o takový web, který neklade uživatelům žádné překážky v jeho používání. Znamená to, že umožňuje plnohodnotný přístup všem uživatelům bez ohledu na jejich používané technické vybavení, znalosti a dovednosti, jejich trvalý či dočasný hendikep. Spadá pod obecnější vlastnost, kterou je použitelnost. Přístupnost je vždy nutné chápat ve vztahu ke konkrétnímu uživateli a jeho potřebám. [7].

Základní pravidla:

  • přístupná navigace
  • kontrast
  • přístupné obrázky - nesmí být jediným zdrojem informací
  • srozumitelnost (jasné nadpisy a odkazy, pouze důležité informace atd.)
  • správně strukturovaný kód
  • ovládání stránky bez myši
  • u PDF nutné OCR
  • nepoužívat Flash a JavaScript

Aspekty přístupnosti informací v katalozích knihoven

  • přístupnost webových stránek
  • dostupnost knihovních dokumentů a informací v elektronickém formátu - Informace a základní dokumenty ve vhodných elektronických formátech, správné strukturování dokumentů
  • přístupnost e-mailové komunikace
  • přístupnost tištěných materiálů
  • katalogy - výběr vhodných popisných informací

Kategorie zdravotně znevýhodněných uživatelů:

  • smyslově - zrak, sluch, řeč
  • kognitivně - mentální postižení, poruchy učení, lidé, pro které není čeština rodný jazyk, prelingválně neslyšící
  • tělesně - částečně mobilní, imobilní, nemohou používat myš

Uživatelská přívětivost (UX)

Pojem uživatelská přívětivost (anglicky user friendly nebo také user experince) je nejasně definovaný termín, který zahrnuje jak použitelnost, tak přístupnost a také všechny možné další prvky, které vedou k celkové spokojenosti uživatele s rozhraním. Přesná a jednoznačná definice uživatelské přívětivosti neexistuje, navzdory tomu, o jak nepostradatelnou součást všech grafických rozhraní, webového marketingu a o jak klíčový prvek zisku společností se jedná. UX jako disciplína spojuje všechny prvky tvořící uživatelské rozhraní, včetně optického a logického uspořádání stránky, textu, značek atd. za účelem nejlepší možné interakce uživatelů. Pro dobrou uživatelskou přívětivost je třeba zohlednit a přizpůsobit se cílové skupině zákazníků, jejich potřebám, aktivitám a očekáváním.

Uváděné atributy definující uživatelskou přívětivost systémů:

  • Použitelnost – dělá to něco, co lidé potřebují udělat?
  • Naučitelnost – umí lidé vymyslet, jak to použít?
  • Efektivnost – udělá skutečně to, co chceme?
  • Účinnost – udělá to v rámci rozumné míry času a úsilí?
  • Chtěnost – chtějí to lidé?
  • Potěšení – mají z toho lidé pozitivní dojem? [2]

Zdroje

Reference

  1. JONÁK, Zdeněk. Komunikace člověk-počítač. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-04-03]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000477&local_base=KTD.
  2. 2,0 2,1 SEDLÁČEK, Pavel. Uživatelská přívětivost univerzitních informačních systémů. Brno, 2017. 152 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta informatiky. Vedoucí diplomové práce RNDr. JUDr. Vladimír Šmíd, CSc. Dostupné také z: https://is.muni.cz/th/vkmaz/Pavel_Sedlacek_DP_-_Uzivatelska_privetivost_univerzitnich_informacnich_systemu_pqmgvtmu.pdf
  3. 3,0 3,1 HUMAN – COMPUTER INTERACTION. Moodle UK pro výuku 1 [online]. [cit. 2020-09-29]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/506815/mod_resource/content/0/opakovani3_HCI_bibliometrie.pdf
  4. 4,0 4,1 Informační architektura. Adaptic [online]. [cit. 2020-10-02]. Dostupné z: http://www.adaptic.cz/znalosti/efektivni-web/informacni-architektura/
  5. Informační architektura (IA). Informační systém MUNI [online]. [cit. 2020-10-02]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1421/jaro2013/VIKBA06/um/39770673/Informacni_architektura.pdf
  6. LOUKOTOVÁ, Klára. Současná uživatelská rozhraní dialogových informačních systémů [Current user interfaces of online retrieval systems]. Praha, 2006. 152 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2006. Vedoucí diplomové práce PhDr. Richard Papík, PhD.
  7. O přístupnosti. Přístupnost.cz: otevřete svůj web všem [online]. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/o-pristupnosti/

Doporučená literatura

Související články

HCI
Uživatelské rozhraní (user interface)
Uživatelské chování a jeho význam při budování IS
Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)/old Informační architektura
Uživatelské rozhraní
Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika
Návrh uživatelského rozhraní
Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele

Klíčová slova

HCI, Human-computer interaction, interakce člověk-počítač, uživatelské rozhraní, použitelnost, přístupnost, přívětivost