Struktura katalogizačních pravidel RDA ve vztahu k modelu FRBR, včetně entit, atributů a vztahů.
Obsah
Historie RDA
Od 90. let 20. století začala katalogizační komunita díky modelování konceptuálních modelů přemýšlet o nových katalogizačních pravidlech, která by nahradila všechny stávající standardy. V roce 2010 tak byla vydána nová katalogizační pravidla Resource Description and Access (zkráceně RDA), která prošla procesem testování v různých knihovnách zejména v USA a OCLC. [1] Tato nová pravidla nově hovoří místo dokumentu o zdroji, kterým můžou být i osoby, korporace, lokality, konference. Zabývá se pouze obsahem, nikoli strukturou (mohu ho zobrazit ve struktuře ISBD), protože strukturu zajišťuje výměnný formát (MARC21 je závislý na AACR, takže má problém se spoluprací s RDA, ale nové formáty by měly být nezávislé na obsahu).
Vývoj má na starosti Spojená řídící komise pro vývoj RDA. V této komisi jsou zastoupeny následující instituce:
- American Library Asociation
- Australská komise pro katalogizaci
- The British Library
- Kanadská komise pro katalogizaci
- Profesionální Institut knihovnických a informačních profesionálů
- The Library of Congress[1]
O pravidlech RDA
Pravidla RDA patří mezi základní katalogizační standard, který potřebujeme při samotném zpracování záznamů. Určují obsah záznamu a informují, které údaje jsou v záznamu důležité a jakou mají mít podobu. Pravidla RDA vznikla jako nástupce dosavadních nejrozšířenějších pravidel AACR2R (Anglo-amerických katalogizačních pravidel). Pravidla vycházejí z modelů FRBR, i když jsou kompatibilní s pravidly AACR2R.
Na rozdíl od pravidel AACR (Anglo-American Cataloguing Rules), která primárně vycházela z druhu dokumentů a průběžně se doplňovala a aktualizovala, kdykoli nastala potřeba zahrnout nově vznikající druhy dokumentů, nabízejí pravidla RDA od začátku odlišný model přístupu ke zdrojům bez převažujícího ohledu na způsob zveřejnění. Ostatně i základní termín zdroj dokumentuje posun od přístupu k fyzickým dokumentům – provedením a jednotkám ve smyslu FRBR.[2]
Dále se terminologicky pravidla RDA zcela opírají o jednotlivé entity, jejich atributy a vazby definované ve FRBR a FRAD.[1] Definují tzv. základní prvky, které odpovídají atributům a vztahům definovaným ve FRBR a FRAD - na minimální úrovni by měl popis pro dílo, vyjádření, provedení nebo jednotku zahrnovat všechny základní prvky, které jsou použitelné a zjistitelné. Nepokrývají jen bibliografický popis informačních zdrojů, ale částečně zasahuje též do věcné oblasti (entity 3. skupiny FRBR). Nedefinují zobrazení (strukturu)bibliografických záznamů - jako zobrazovací formát se dále doporučuje ISBD, v současnosti se pracuje na sladění pravidel a připravovaného formátu BIBFRAME.
Katalogizační pravidla RDA v České republice
V České republice byl termín přechodu na RDA stanoven na duben 2015. Na jednání pracovní skupiny pro jmenné zpracování, která stanovuje a řídí katalogizační politiku v Česku, byl dne 21. 11. 2013 schválen harmonogram přechodu na RDA. Byl připraven a schválen minimální záznam RDA/MARC 21 pro textové monografické zdroje, který je základem pro spolupráci se Souborným katalogem ČR. Mezi další důvody pro přijetí nových pravidel patří i to, že po dokončení RDA se přestalo pracovat na změnách a úpravách AACR2 a není tedy perspektiva jejich dalšího vývoje a řešení nových problémů. Bylo nutné přejít k nim i z důvodu zabezpečení kompatibility s ostatním knihovnickým světem. [3]
Entity, atributy a vztahy
Pravidla jsou postavena na základních funkčních požadavcích studie FRBR, které jsou definovány ve vztahu k uživatelským potřebám:
- vyhledat entitu,
- určit entitu,
- vybrat entitu,
- získat přístup k entitě. [4]
Struktura pravidel
1. část - Atributy všech entit
- sekce 1: identifikace atributů provedení a jednotky,
- sekce 2: identifikace atributů díla a vyjádření,
- sekce 3: identifikace atributů osob, rodin a korporací,
- sekce 4: identifikace atributů pojmu, objektu, akce a místa,
2. část - Vztahy všech entit
- sekce 5: identifikace primárních vazeb mezi dílem, vyjádřením, provedením a jednotkou
- sekce 6: identifikace vazeb k osobám, rodinám a korporacím asociovaným se zdrojem,
- sekce 7: identifikace předmětových vazeb,
- sekce 8: identifikace vazeb na nižší úrovni mezi díly, vyjádřeními, provedeními a jednotkami,
- sekce 9: identifikace vazeb mezi osobami, rodinami a korporacemi,
- sekce 10: identifikace vazeb mezi pojmy, objekty, akcemi a místy,
- rozsáhlá přílohová část a slovník pojmů. [1]
Příklady atributů
1. Atributy provedení
- název
- údaj o odpovědnosti
- údaj o vydání
- nakladatelské/distributorské/výrobní údaje
- typ nosiče
- rozsah
2. Atributy díla
- preferovaný název díla
- identifikátor díla
- forma díla
- datum díla
- místo původu díla
- další rozlišující charakteristiky díla
3. Atributy vyjádření
- identifikátor vyjádření
- typ obsahu
- jazyk vyjádření
- datum vyjádření
4. Atributy osob
- preferované jméno
- titul
- datum spojené se jménem osoby
- zaměstnání (pro osoby, jejichž jméno nepřipomíná jméno osoby)
- oblast působení osoby (pro osoby, jejichž jméno nepřipomíná jméno osoby)
- identifikátor osoby
5. Atributy rodin
- preferované jméno rodiny
- typ rodiny
- datum spojené s rodinou
- identifikátor rodiny
6. Atributy korporací
- preferované jméno korporace
- místo konání konference
- datum spojené s korporací
- číslování konference
- další prvky asociované s korporací (pro jméno, které nepřipomíná jméno korporace)
- identifikátor korporace
Skutečnost, že pravidla vycházejí z FRBR, by měla za ideálních podmínek přispět k lepší orientaci čtenářů v katalogu. Pravidla byla sice od počátku koncipována jako kompatibilní s AACR2R, ale vycházejí především z modelů FRBR (Functional Requirements for Bibliographic Records) a FRAD (Functional Requirements for Authority Data). Tomu odpovídá i struktura RDA – pravidla jsou rozdělena do několika sekcí odpovídajících těmto modelům.
Vlastní text RDA byl částečně převzat z AACR2, alespoň tam, kde to bylo možné a kde nedošlo ke změně znění pravidel. Z praktického hlediska tedy nejde, až na výjimky, ani tak o radikální změnu způsobu zápisu jednotlivých údajů, jako spíš o změnu celkového přístupu k popisu zdrojů, a tím i naprosto jinému uspořádání pravidel, v nichž je patrná „stavebnicová“ stavba, odpovídající FRBR, zatímco pravidla AACR byla v zásadě řazena z hlediska „pracovního postupu“ při katalogizaci. Autoři RDA si mohli toto rozčlenění dovolit i díky tomu, že se počítá převážně s jejich používáním v digitálním prostředí, čili i s možností využití četných hypertextových odkazů. Pro pracovní postupy již i na stránkách zpřístupňujících RDA existují soubory jednoduchých instrukcí („workflows“). [5]
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 DROBÍKOVÁ, Barbora. Naučme se rozumět FRBR. Knihovna plus [online]. 2009, č. 2 [cit. 2020-05-04]. ISSN 1801-5948. Dostupný z: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus92/drobik.htm>
- ↑ SMÉKALOVÁ, Dagmar. Zpracování katalogizačních záznamů na analytické úrovni dle platných standardů [online]. Ostrava, 2019, 37 s. Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě. [cit. 2020-05-04]. Dostupné z: https://www.svkos.cz/data/filemanager/source/studijn%C3%AD%20texty%20pro%20knihovn%C3%ADky/18_Zpracov%C3%A1n%C3%AD_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_z%C3%A1znam%C5%AF_na_analytick%C3%A9_%C3%BArovni_Sm%C3%A9kalov%C3%A1.pdf
- ↑ PŘIBYLOVÁ, Jarmila a Jaroslava SVOBODOVÁ. RDA – nová katalogizační pravidla. Čtenář [online]. 2014 [cit. 2020-05-04]. Dostupné z: https://www.svkkl.cz/ctenar/clanek/941
- ↑ DROBÍKOVÁ, Barbora. Problém funkcí katalogu v digitálním prostředí: vývoj a trendy vbudování knihovníchkatalogůzbibliografického pohledu [online]. Praha, 2011, 171 s. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta. [cit. 2020-05-05]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/35023/140004231.pdf?sequence=1&isAllowed=y
- ↑ LICHTENBERGOVÁ, Edita a PŘIBYLOVÁ, Jarmila. RDA: změna katalogizačních pravidel v USA . Ikaros [online]. 2013, roč. 17, č. 3 [cit. 2020-05-04]. urn:nbn:cz:ik-14056. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14056
Doporučená literatura
- LICHTENBERGOVÁ, Edita, Marie BALÍKOVÁ, Ludmila BENEŠOVÁ, Jarmila PŘIBYLOVÁ a Jaroslava SVOBODOVÁ. Katalogizace podle RDA ve formátu MARC 21: tištěné a elektronické monografie : katalogizace na úrovni minimálního záznamu. Praha: Národní knihovna, 2016.
- BUŘILOVÁ, Marcela. Identifikační popis. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/bl/data/download/idp.pdf
- RDA: resource description & access [online]. 2013 revision. Chicago, Illinois: American Library Association, 2013 [cit. 2020-05-07]. ISBN 978-0-8389-9689-8. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10794085.
Související články
Katalogizace
Vyjmenujte principy volby personálních selekčních údajů podle AACR2R/RDA
Výběr z pravidel katalogizace podle RDA ve formátu MARC 21
Popište strukturu standardů AACR2R/RDA, ISBD a porovnejte je
Identifikační popis
Pojednejte o vývoji katalogizačních pravidel v České republice
Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci
Klíčová slova
katalogizační pravidla, RDA, FRBR, katalogizace