Socializace jedince: Porovnání verzí

m (→‎Základní pojmy: odstranění části textu, který nezapadá do obsahu ani nenavazuje)
 
(Není zobrazeno 15 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
 +
[[Socializace jedince]] (lat. socialis = společný) je proces, během kterého se jedinec jako biologický tvor stává prostřednictvím interakcí s druhými lidmi sociální bytostí schopnou chovat se jako člen určité skupiny či společnosti s interiorizovanými normami, hodnotami a vzorci chování platnými v dané kultuře
 +
 +
*proces začíná okamžikem narození, v průběhu procesu socializace dochází k interakcím se sociálním prostředím a prostřednictvím těchto interakcí se člověk stává sociální bytostí
 +
*biologický tvor: člověk je nezávislý organismus; přítomnost biologických dispozic; člověk je lidskou bytostí z hlediska svého potenciálu (tento potenciál by zůstal nerozvinutý, pokud by nedošlo k socializaci)
 +
*interakce s druhými lidmi: vzájemné ovlivňování s okolím; dítě zpětně ovlivňuje okolí, které ho socializuje (např. [[sex]])
 +
 +
:*dyadické interakce: s primárním rodičem
 +
:*skupinové interakce:
 +
 +
*sociální bytost: jsou interiorizované hodnoty, normy a pravidla
 +
*interiorizace: zvnitřnění, člověk chápe hodnoty jako integrální součát sebe sama (myslíme si, že je to naše „svobodné rozhodnutí“)<ref name="stech">ŠTĚCH, S. <i>Přednášky na Pedf UK</i>. Praha.</ref>
 +
 +
*je to interakční proces, jímž je chování osoby modifikováno, aby se stalo konformní s očekáváními, které mají členové skupiny, k nímž osoba náleží, trvá celý život
 +
*vrůstání do sociálního systému, který není obecný a abstraktní, ale existuje ve zvláštních formách společenských vztahových systémů - '''v sociálních skupinách'''
 +
*jde o určitý kruh : lidé, kteří vyrostou v určitém socializačním okruhu, dávají tutéž socializaci dál
 +
*Je to proces, který se týká vývojových změn jedince, které jsou důsledkem působení společnost
 +
 +
:*Změny zahrnují
 +
::- vývojové změny u jedince
 +
::- procesy působení společnosti
 +
 +
*Výsledkem socializačního působení jsou
 +
 +
:*vývojové změny, jimiž se realizuje vrůstání do společnosti, postupné začleňování do společenských pozic a jim odpovídajících rolí
 +
:*vývojové změny jedince v dospělosti a stáří, kdy je sice plně začleněn do společnosti, avšak přechází na nové pozice, přejímá nové role
 +
:*změny společnosti samotné, tedy změna způsobu hraní rolí, resocializace
 +
 +
*Dochází k přeměně novorozeněte s jeho čistě biologickými potřebami v jedince, který je schopen přežít ve světě vysoce společensky a kulturně vyspělé společnosti a to více či méně samostatně
 +
*Kromě psychologie, vědy o člověku, se jím zabývají i sociologie a kulturní antropologie, jako společenské vědy
 +
 +
==Základní pojmy==
 +
V každé společnosti jsou..
 +
 +
*'''Sociální role''' – představy o tom, jak by se měl člověk dle pohlaví, věku, postavení aj. Chovat
 +
*'''Soustava norem''' – reguluje prožívání a chování jednotlivců, z normativních požadavků je odvozen obsah socializace
 +
*Podstata mechanismů učení spočívá v procesech učení, kterým si jedinec osvojuje '''obsah socializace'''
 +
*'''Deviace''' = odchylná socializace x nebo socializace probíhající v antisociálních skupinách
 +
*'''Resocializace''' = nápravná socializace
 +
*'''Indoktrinace''' = vpravování doktríny do jedince, forma převýchovy v intencích určité ideologie
 +
*Brainwashing = vymývání mozku - indoktrinační proces - spánková deprivace, hrozby, brutální metody, izolace, nalomení psychiky - přetrhání vazeb s příbuznými, nevyspání
 +
*'''Činitelé socializace''' - Hlavními činiteli jsou skupiny, v kterých je jedinec relativně trvale a pevně začleněný – rodina, škola, vrstevnická skupina, vztahy na pracovišti a komunikační prostředky
 +
 +
(Výrost, Slaměník, 2008)<ref name="výrost">VÝROST, Jozef a Ivan SLAMĚNÍK. <i>Sociální psychologie</i>. 2., přeprac. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2008.</ref>
 +
 +
*''Hlavní činitelé socializačního procesu jsou druzí, především významní druzí''
 +
*'''''V procesu socializace si osvojujeme'''''
 +
 +
:*'''Dovednosti''' = osvojená, zautomatizovaná činnost
 +
::- ''fyzické'' - úsměv, koordinace pohybu očí, rukou, jízda na kole
 +
::- ''psychické'' - představování, chápání
 +
:*'''Vědomosti''' = pochopený, osvojený poznatek, který je jedinec schopen reprodukovat
 +
:*'''Zvyky''' = vzorce chování, činí naše chování hospodárnější
 +
:*'''Sekundární potřeby''' = na základě primárních potřeb, dítě se učí pro pochvalu, pamlsek, pocit úspěchu - vznikají na základě vrozených potřeb
 +
:*'''Postoje''' = relativně trvalá připravenost reagovat na určité skutečnosti určitým způsobem
 +
::*Složky postoje:
 +
:::- ''afektivní'' - citový vztah
 +
:::- ''kognitivní'' - poznávací, určitou informaci máme - vnímáme ho nějak
 +
:::- ''konativní'' - chováme se nějak vůči objektu, vůči jevu zaujmeme určitý vztah
 +
:::- Tyto složky by měly být v souladu, když dojde k narušení souladu 3 složek - postoj má tendenci soulad obnovit
 +
:*'''Stereotypy''' = postoje, které jsou obecnější (generalizované), rigidní - nepružné, nemění se
 +
:*'''Předsudky''' = negativní stereotyp - iracionální
 +
:*'''Xenofobie''' = neodůvodněná iracionální úzkost
 +
 +
==Činitelé socializace==
 +
 +
*'''mikroprostředí''': rodina, školní třída
 +
*'''mezoprostředí''': utvářeno vztahy mezi mikroprostředími (sociální vazby, přenášení hodnot...)
 +
*'''exoprostředí''': dáno situací a podmínkami, jejichž utváření se jedinec neúčastní, ale které zná zprostředkovaně
 +
*'''makroprostředí''': společenská situace, ideologie státu, působí prostřednictvím tří předchozích činitelů
 +
*''objekt socializace'' je jedinec, na něhož je působeno
 +
*''subjekt socializace'' je jedinec, který působí
 +
 +
===Rodina jako základní socializační činitel===
 +
 +
*Rodina je ''primární skupina'' s intimní interakcí jednotlivých členů, kteří se navzájem úzce identifikují a cítí bezprostřední zájem o skupinu jako celek
 +
*Každý člen rodiny nejen participuje na životě celé skupiny, ale podřizuje se i sociální kontrole, vypracovaným pravidlům, regulujícím chování členů
 +
*'''Členové rodiny''':
 +
 +
:*Slouží dítěti jako modely sociálního chování
 +
:*Na dítě působí výchovné procedury (od prvopočátku -viz hygienické praktiky, láska, krmení, reakce na pláč a smích)
 +
:*Dvě základní dimenze - matka může být velmi láskyplná, ale silně omezující (kontrolující dítě)
 +
 +
==Vývoj definice pojmu==
 +
 +
Durkheim připodobnil výchovu k metodické socializaci (Helus, 2007)<ref name="helus"> HELUS, Zdeněk.Sociální psychologie pro pedagogy. Praha: Grada, 2007.</ref> – výchova jako systematické a organizované působení na každého jedince ve společnosti – tak aby byl socializovanou bytostí tzn. chovající se dle norem společnosti a tím ji uchovával<br />
 +
 +
'''Systematická socializace''' (výchova) vs. '''socializace nemetodická''' (mimoděčná) – okolnosti života
 +
===4 fáze vývoje pojmu socializace===
 +
 +
#20.-40. léta 20 st. – '''kulturněatropologický pojem''' – socializace jako spíše enkulturace „nižších“ / „primitivnějších“ národů
 +
#období, kdy částečně se překrývá s 1. fází – '''výzkumy zamřeřené na migranty do USA''', pojem dociální deviace a subkultury – neadaptující se na nároky jiné společnosti, v které žijí
 +
#uplatňování sociálněpsychologického hlediska – výzkum ps. mechanismů a procesů, které přetváří s'''ocializační požadavku do vývoje osobnosti''' ( do vlastností, jedince, hodnot, postojů apod.), pozornost na mládí a dětství, dominuje psychoanalýza, kogn. Ps., behaviorismus
 +
#od přelomu 50. – 60. let – badatelské '''projekty''' orientované na '''rané dětství''', postavení dítěte v rodině, interakce mezi dítětem a rodičem (matkou), poruchy vývoje vztahu, socializace v rodině a ve škole, také jazyková socializace, na konci fázi vnímání socializace jako celoživotního procesu. (helus, 2007)<ref name="helus" />
 +
 +
*definice se liší jednak
 +
 +
:*''rozsahem'' ( co všechno je do procesu zahrnuto )
 +
:*''hlediskem'' (ze kterého směru k socializaci přistupuji )
 +
 +
 +
==Mechanismy socializace==
 +
 +
*'''sociální činnosti'''
 +
 +
:*hra (má smtysl sama pro sebe)
 +
:*práce (má smysl i pro okolí, není většinou dobrovolná)
 +
:*učení
 +
 +
===Imitace===
 +
 +
*nevědomá bezděčná, automatická (to, co je předmětem nápodoby, neprochází vědomím)
 +
*záměrná vztažená k vzoru (negativní vzor si dítě volí tehdy, když mu není nabídnut jiný, nebo když chce být středem pozornosti a nemá šanci upozornit na sebe v dobrém)
 +
*'''bumerangový efekt''' - předkládáme-li model, jenž je pro objekt nedosažitelný, objekt na něj nebude reagovat, čím více je mu vnucován, tím méně reaguje
 +
*'''regresivní jedinec''' napodobuje vzor na nižším stupni socializace
 +
 +
:*závislé připodobňování je pravý opak
 +
 +
*'''odreagovávací jedinec''' volí modely, jež mu pomáhají uvolnit se
 +
*'''kompenzační jedinec''' napodobuje model, který mu pomáhá překonat své nedostatky v jiné oblasti
 +
 +
===Identifikace===
 +
 +
*přijímáme vzor se vším všudy, až nakonec ztrácíme cit na rozdíl mezi ním a námi a přestáváme to být my
 +
*používáme ji z důvodu obrany či kompenzace
 +
*jejím vzorem jsou často rodiče, učitel tak často napravuje nejen dítě, ale i vzor
 +
*druhy
 +
 +
:*''obranná'' např. s nadřízeným
 +
:*''emoční'' např. s partnerem
 +
 +
*projekce hodnocení světa z úhlu pohledu vzoru
 +
*racionalizace
 +
*dezintegrace oddělení jednotlivých stránek osobnosti (delikvent + vzorný manžel)
 +
 +
===Sugesce===
 +
 +
*nekritické přijímání určitrých informací bez racionální korekce (film, reklama, kniha)
 +
*lze ji využít i ku prospěchu věci - jak vysvětlit dítěti, že vzdělání je pro něj lepší než alkohol
 +
 +
===sociální zpevnění===
 +
 +
*využívá odměnu a trest (ve škole nelze trest téměř použít, odměna má význam jen u kantora s respektem)
 +
 +
===Individuace===
 +
 +
*Socializace je složitý proces složený z mnoha komponent
 +
*Jednou ze součástí je například i na pohled opačný proces vyvazování jedince ze závislosti na jednotlivých vztazích, zaměřený na vytvoření co nejširší autonomie
 +
 +
===Výsledky socializace z hlediska jednotlivce===
 +
 +
*Lidské druhové charakteristiky
 +
 +
:*Řeč (aby jazyk strukturoval i kognitivní vývoj je hranice 5 – 6 let; pokud se dítě s řečí do tohoto věku nesetká, je osvojení řeči problematické)
 +
:*Existence tzv. kritických období
 +
 +
*Kulturně specifické charakteristiky
 +
 +
:*Například jazyk, neverbální komunikace, sociální role
 +
 +
*Individuálně specifické charakteristiky
 +
 +
:*Například identita, sebepojetí
 +
 +
====Pojetí socializace====
 +
 +
#Míra dispozic
 +
 +
:#Jedinec je „nepopsaná deska/Tabula rasa“ (Aristoteles, Tomáš Akvinský, John Locke) a pouze pasivně přijímá tlaky společnosti (empirismus) - redukuje význam primární rodiny, genetického vybavení jedince pro osvojování si jazyka a jeho aktivního užívání v řeči
 +
:#Jedinec je vybavený instinkty a touhami, které se snaží naplnit bez ohledu na ostatní (psychoanalýza, nativismus)- redukuje význam společnosti a společenské interakce
 +
 +
#Míra aktivity a pasivity
 +
 +
:#Jednosměrný proces – jedinec se plně přizpůsobuje (v empiristických), nebo naopak vůbec; v nativistických teoriích
 +
:#Obousměrný proces – model vzájemného ovlivňování (Schaffer); novodobý přístup; jedinec není pasivní a má možnost orientace vůči určitým podnětům (na základě své genetické výbavy); člověk si ze socializace aktivně vybírá to, čím se nechá oslovit
 +
 +
====Zaměřenost socializace na====
 +
 +
*Jedince – začlenění do kultury
 +
*Společnost – konsenzus a kontinuita
 +
 +
:*Socializace má dvě strany – socializací potřebují projít lidé a socializaci potřebuje společnost, aby mohla jako celek existovat
 +
:*Společnost potřebuje socializaci k tomu, aby docházelo k předávání hodnot a norem mezi generacemi
 +
:*Socializace umožňuje, aby navzdory změnám, ke kterým v ní dochází, vše probíhalo postupně
 +
:*Sociální psychologie se soustřeďuje spíše na jedince
 +
 +
==Mody socializace==
 +
Rozdíly v rodinné a školní socializaci
 +
 +
*'''Rodinná socializace'''
 +
 +
:*Primární
 +
:*Afektivní vztahy
 +
:*Absence pravidel
 +
:*Individuální výjimečnost
 +
 +
*'''Školní socializace'''
 +
 +
:*Sekundární
 +
:*Instrumentální vztahy
 +
:*Neosobní pravidla
 +
:*Kolektivismus
 +
 +
osy školní socializace: na jednu stranu chceme, aby se děti přizpůsobily, ale zároveň chceme, aby se děti dokázaly emancipovat od požadavků a ukázat výjimečnost
 +
 +
#adaptace – být normální
 +
#osamostatnění – být výjimečný
 +
 +
*'''rozdíly'''
 +
 +
:*primární X sekundární
 +
::*primární: pořadí; rodina předchází školní socializaci; významový aspekt – základy, na které sekundární navazuje
 +
:*afektivní X instrumentální vztahy
 +
::*instrumentální: vznikají za jiným účelem než vztahy v rodině; nepředpokládá se, že by učitel „měl rád“ konkrétní dítě
 +
::*afektivní: do středu vztahu klademe emoce, což je jediný legitimní důvod, proč má rodina existovat
 +
:*absence pravidel X neosobní pravidla
 +
::*rodina: pravidla „nejsou“; nějaká pravidla soužití samozřejmě existují, ale je tendence obcházet v případě, že to situace vyžaduje; pravidla se vztahují na dvě osoby; plné respektování individuality; je důležitější afektivní charakter vztahu než pravidla; v rodině se nikdy nejde proti emocím
 +
::*škola: dítě pravidla chce; dítě se chce cítit jakou součást skupiny; dítě ví, že paní učitelka tu není kvůli mně, ale kvůli něčemu jinému; děti chápou, že neosobní pravidla jim umožňují cítit se bezpečně – dítě ví, že moc paní učitelky ho nemůže ohrozit právě díky pravidlům
 +
 +
'''individuální výjimečnost X kolektivismus'''
 +
kolektivismus: dítě je součástí kolektivu a vzniká pocit společného my; dítě je schopno pochopit, že když náleží celku, neztrácí svou jinakost a jedinečnost – dítě kognitivně chápe; dítě je schopno odkládat alespoň na chvíli své osobní přání
 +
 +
'''Terciární socializace'''
 +
[[terciární socializace]] se uskutečňuje v dospělosti a označuje přejímání, které individuum neustále uskutečňuje v interakci se svým sociálním okolím.
 +
==Kulturní a společenská podmíněnost člověka==
 +
 +
*Hl. představitelé – Meadová, Linton, Vygotský, podmíněnost inteligence (Sterneberg)
 +
*'''Dle Meadové a Lintona''' -  rozhodující roli při formování osobnosti má kultura, člověk jako produkt obyčejů, mravů, zvyků, zákonů, tabu do kterého se narodil
 +
*M. Meadová – terénní výzkum 30. léta 20. st. Chtěla potvrdit hypotézu, že kultura a výchova mají rozhodující význam v procesu socializace a ne dědičnost
 +
*- zájem o chování  a prožívání adolescentních děvčat na Samoe – potvrdila hypotézu o rozhodujícím vlivu kulturních faktorů na lidskou psychiku
 +
 +
Linton rozlišil pojem '''kultury''' a '''společnosti'''
 +
 +
*Společnost je organizována agregací osob, kultura je organizována agregací idejí a postojů
 +
*Rozlišil status a pojem role- status, postavení člověka v soc. systému, role-řinnostní stránka statusu
 +
 +
'''Kulturně historická koncepce L. S. Vygotského'''
 +
 +
*Chápe člověka jako aktiviního tvůrce svého vývoje
 +
*Respektoval společenskohistorického principu při výkladu psychiky a chování člověka = vyšší psychické funkce
 +
*Vyšší psychické funkce – duševní procesy, kdy člověk včleňujě kulturní nástroje do duševního života a využívá je při řešení problémů
 +
*Zona proximálního vývoje – přechod dítěte od toho co umí udělat samostatně k tomu, co umí udělat za pomoci jiného
 +
 +
(Výrost, Slaměník, 2008)<ref name="výrost" />
 +
 +
===Teorie socio-kulturního handicapu===
 +
 +
*školní selhání jako nedostatek rodiny
 +
 +
====B. Bernstein: '''Teorie jazykových kódů'''====
 +
 +
*Německý původ, žil v USA
 +
*Rozlišujeme rodiny dvojího druhu dle jazykové a kulturního kódu užívaném v dané rodině
 +
*Rodiny s chudým kódem:
 +
 +
:*velmi jednoduchý jazyk, omezená slovní zásoba, nepoužívá se moc synonym, užívané věty jsou jednoduché, pokud se souvětí používají, tak spíše souřadná (informace na stejné úrovni důležitosti); méně často se používají časová určení (předpřítomný čas apod.; podmiňující způsob);
 +
:*mezi rodiči a dětmi je pevná hierarchie a pravidla jsou daná (není jiná možnost, než pravidlům uniknout)
 +
:*velmi hluboká rigidita v životním stylu
 +
:*dítě je ponecháno samo sobě, je méně v kontaktu s jinými dospělými, kteří by strukturovali jeho činnosti
 +
:*není představa, že dítě a dospělý by spolu měli sdílet (vyprávět si zážitky)
 +
:*v dětech vzniká nedůvěra k dospělému světu
 +
:*děti z chudých kódů jsou vystaveny komunikaci ve škole, pak mají tendenci se pasivně přizpůsobovat nebo se jejím pravidlům vyhýbat, proto vstupují do konfliktu s vyučujícími
 +
 +
*Rodiny s elaborovaným (rozvinutým) kódem: široká slovní zásoba, hra s konotativním význame slov; rozvité věty, souvětí podřadná; používají se časová určení běžně
 +
 +
:*dítě je odmalička učeno, že je partnerem rodiče
 +
:*pravidla jsou určena, ale dítě může nabídnout změnu
 +
:*děti se stávají subjekty, které se nebojí dialogu s dospělým světem
 +
:*životní styl je více flexibilní
 +
:*vyučující pocházejí z těchto rodin – nechápou děti s chudým kódem
 +
 +
*Typ komunikace užívaný v dané rodině vybavuje děti pro interakce ve škole
 +
*Jazyk neslouží jen jako nástroj komunikace, ale i jako nástroj vnímání, můžeme z jazykového kódu odvinout, jak funguje dítě v prostředí, který je bližší k elaborovanému
 +
*Školní kultura je kulturou elaborovaného kódu
 +
 +
====P. Bourdieu: '''teorie kulturního kapitálu'''====
 +
 +
*Velmi významný francouzský sociolog, který se zabývá socializací ve státních institucích
 +
*'''Sociální kapitál''', '''symbolický kapitál'''
 +
*'''Kulturní kapitá'''l: dítě, které ho má, zná kulturu (divadlo, muzeum, knihy) a je schopno rozlišovat mezi různými formami – dle Bourdieu je to podstata kulturního kapitálu – schopnost rozlišovat mezi různými formami (rozpoznáme, která hra je dobrá a která je fraška; který typ oblečení je vhodný pro situaci; typ řeči pro různé události);
 +
*schopnost správně číst sociální situaci a zvolit k ní adekvátní prostředky
 +
*zhmotnění kulturní kapitál můžeme načerpat v průběhu života
 +
*'''distinkce''': učíme se ji v primárním prostředí; nenaučíme se to ve škole ani sami, přichází do nás skrze prostředí
 +
*podstata kulturního kapitálu se osvojeno v rodin během primární socializace
 +
*škola je institucí, která preferuje děti s vysokým kulturním kapitálem (děti mají knihovnu apod.) – děti, které tuto zkušenost nemají, cítí se ve školním prostředí nepatřičně (nemají zkušenost, na kterou učitel odkazuje)
 +
*očekáváme, že děti ve školním prostředí budou mít distinkci
 +
*škola preferuje, pokud je dítě drzé v rámci pravidel – děti s vysokým kulturním kapitálem mají v tomto směru navíc (rozpoznají, kdy se vtip hodí a kdy už je učitelka nervózní)
 +
*děti s vysokým kulturním kapitálem dokáží dobře regulovat, kdy je dobré být v normě a kdy je vhodné ukázat svou výjimečnost
 +
*kniha Distinkce (pouze anglicky); Teorie jednání; Nadvláda mužů
 +
*Rodiny s nízkým kulturním kapitálem
 +
*Rodiny s vysokým kulturním kapitálem
 +
*Školní selhání jako důsledek nedorozumění:
 +
*Školní selhání jako důsledek neprofesionality školy
 +
 +
====Vlčí děti, aneb když je socializace bez společnosti lidí…====
 +
 +
*'''Tarzan, Mauglí'''
 +
*18. století francouzský chlapec '''Viktor'''
 +
*Viktor byl nalezen po Velké francouzské revoluci
 +
 +
:*Viktor se ztratil ve věku čtyř měsíců, jeho rodiče byli zabiti a on přežil v lese, za rok a půl byl nalezen
 +
:*V Paříží se mu věnovali vychovatelé a začínající psychologičtí vědci
 +
 +
*1920 Indie, vlčí sestry '''Amala''' a '''Kamala'''
 +
*1980 Sierra Leone, '''opičí''' '''dívka'''
 +
 +
:*Nalezena ve dvanácti letech
 +
 +
*1993 Pobřeží slonoviny, '''bůvolí''' '''chlapec'''
 +
 +
:*Žil se stádem a byl to adolescent
 +
 +
*Zjištovalo se, co chybí člověku, který neprošel socializací
 +
*Jak se tyto děti vyvíjí, co jim chybí
 +
 +
:*Nedokáží komunikovat prostřednictvím jazyka
 +
:*Ohrožení tělesného vývoje (chůze)
 +
:*Zaostalé jazykové myšlení
 +
:*Psychické prožívání člověka je zásadně ovlivněno a je velmi upozaděná stránka sebeuvědomění – chybí rozdíl mezi poznávajícím a poznávaným já
 +
:*Nemluví (Neosvojí si jazyk)
 +
:*Nejedí lidské jídlo lidským způsobem
 +
:*Nemají návyky slušného chování
 +
:*Nerozumějí sociálním situacím
 +
:*Nevnímají sebe sama jako samostatné bytosti (poznávání sebe sama  v zrcadle)<ref name="stech" />
 +
 +
==Teoretické koncepce socializace==
 +
===Behaviorismus===
 +
 +
*Nejdůležitější '''vliv je vliv prostředí a učení'''
 +
*Základním předpokladem je Lockeho tabula rasa
 +
*[[B. F. Skinner|Skinner]] tvrdí, že sociální [[učení]] je jen variantou normálního učení
 +
 +
:*důraz je tedy kladen na schéma odměna a trest operantní podmiňování
 +
 +
*Neohullovská koncepce vzniká na základě Hullových teorií spojených se Skinnerovým zvýrazněním vlivu motivačních faktor
 +
*[[Dollard a Miller]] kladou důraz na posilování učení nápodobou
 +
*Koncepce socializace založená na sociálním učení (Bandura a Walters) tvrdí, že působení sociálních podnětů přímo vytváří nové způsoby chování tzv. učení nápodobou.
 +
 +
===Psychoanalýza===
 +
 +
*[[Sigmund Freud|S. Freud]] zacházel s celou škálou sociálních vlivů na psychosexuální vývoj člověka, ale pojmu socializace nepoužíval
 +
*Jeho nástupci a pokračovatelé se postupně více a více přibližovali čistě sociálním vlivům ([[Erich Fromm|Fromm]], [[Karen Horney|Horneyová]], [[Harry S. Sullivan|Sullivan]]).
 +
 +
===Interakční přístupy===
 +
 +
*Mead, který se koncentruje hlavně na vývoj Já
 +
*L.S.Vygotskij požaduje historický přístup při studiu lidské psychiky
 +
 +
:*Vyššími funkcemi psychiky jsou jednak specifické funkce například záměrnost, jednak jsou i funkcemi kulturní a sociální činnosti
 +
::*'''Obecný zákon vývoje vyšších psychických funkcí''' : Každá psychická funkce se ve vývoji objevuje dvakrát
 +
:::- Poprvé jako interpsychická kategorie
 +
:::- podruhé při jejím zvnitřnění
 +
:*''Vyšší psychické funkce jsou takto zvnitřněnými sociálními vztahy''
 +
 +
 +
===Použitá literatura===
 +
<references />
 +
===Související články===
 +
[[Sociální učení, nápodoba a identifikace]]
 
{{Redakce
 
{{Redakce
 
|zdroje
 
|zdroje
Řádek 9: Řádek 367:
 
|pravopis = Lucie.Bilkova, 12. 7. 2017
 
|pravopis = Lucie.Bilkova, 12. 7. 2017
 
|typografie
 
|typografie
−
}}== Socializace ==
+
}}<br />
−
* '''proces, jímž se individuum stává členem nějaké skupiny'''
+
Otázku vypracovala: Martina Hodovalová
−
* je to interakční proces, jímž je chování osoby modifikováno, aby se stalo konformní s očekáváními, které mají členové skupiny, k nímž osoba náleží, trvá celý život 
 
−
* vrůstání do sociálního systému, který není obecný a abstraktní, ale existuje ve zvláštních formách společenských vztahových systémů - '''v sociálních skupinách'''
 
−
* jde o určitý kruh : lidé, kteří vyrostou v určitém socializačním okruhu, dávají tutéž socializaci dál
 
−
* definice se liší jednak
 
−
:* ''rozsahem'' ( co všechno je do procesu zahrnuto )
 
−
:* ''hlediskem'' (ze kterého směru k socializaci přistupuji )
 
−
* Je to proces, který se týká vývojových změn jedince, které jsou důsledkem působení společnost
 
−
:* Změny zahrnují
 
−
:: - vývojové změny u jedince
 
−
:: - procesy působení společnosti
 
−
*Výsledkem socializačního působení jsou
 
−
:* vývojové změny, jimiž se realizuje vrůstání do společnosti, postupné začleňování do společenských pozic a jim odpovídajících rolí
 
−
:* vývojové změny jedince v dospělosti a stáří, kdy je sice plně začleněn do společnosti, avšak přechází na nové pozice, přejímá nové role
 
−
:* změny společnosti samotné, tedy změna způsobu hraní rolí, resocializace
 
−
* Dochází k přeměně novorozeněte s jeho čistě biologickými potřebami v jedince, který je schopen přežít ve světě vysoce společensky a kulturně vyspělé společnosti a to více či méně samostatně
 
−
* Kromě psychologie, vědy o člověku, se jím zabývají i sociologie a kulturní antropologie, jako společenské vědy
 
−
* Socializací získává dítě
 
−
:* fakt o fyzickém a sociálním okolí
 
−
:* množství různých vědomostí a dovedností
 
−
:* postoje a hodnoty, vztahující se k morálním standardům a druhým lidem
 
−
* ''Hlavní činitelé socializačního procesu jsou druzí, především významní druzí''
 
−
* '''''V procesu socializace si osvojujeme'''''
 
−
:* '''Dovednosti''' = osvojená, zautomatizovaná činnost
 
−
:: - ''fyzické'' - úsměv, koordinace pohybu očí, rukou, jízda na kole
 
−
:: - ''psychické'' - představování, chápání
 
−
:* '''Vědomosti''' = pochopený, osvojený poznatek, který je jedinec schopen reprodukovat
 
−
:* '''Zvyky''' = vzorce chování, činí naše chování hospodárnější
 
−
:* '''Sekundární potřeby''' = na základě primárních potřeb, dítě se učí pro pochvalu, pamlsek, pocit úspěchu - vznikají na základě vrozených potřeb
 
−
:* '''Postoje''' = relativně trvalá připravenost reagovat na určité skutečnosti určitým způsobem
 
−
::* Složky postoje:
 
−
::: - ''afektivní'' - citový vztah
 
−
::: - ''kognitivní'' - poznávací, určitou informaci máme - vnímáme ho nějak
 
−
::: - ''konativní'' - chováme se nějak vůči objektu, vůči jevu zaujmeme určitý vztah
 
−
::: - Tyto složky by měly být v souladu, když dojde k narušení souladu 3 složek - postoj má tendenci soulad obnovit
 
−
:* '''Stereotypy''' = postoje, které jsou obecnější (generalizované), rigidní - nepružné, nemění se
 
−
:* '''Předsudky''' = negativní stereotyp - iracionální
 
−
:* '''Xenofobie''' = neodůvodněná iracionální úzkost
 
−
=== Důležité pojmy ===
 
−
* '''Deviace''' = odchylná socializace x nebo socializace probíhající v antisociálních skupinách
 
−
* '''Resocializace''' = nápravná socializace
 
−
* '''Indoktrinace''' = vpravování doktríny do jedince, forma převýchovy v intencích určité ideologie
 
−
* Brainwashing = vymývání mozku - indoktrinační proces - spánková deprivace, hrozby, brutální metody, izolace, nalomení psychiky - přetrhání vazeb s příbuznými, nevyspání
 
−
== Činitelé socializace ==
 
−
* '''mikroprostředí''': rodina, školní třída
 
−
* '''mezoprostředí''': utvářeno vztahy mezi mikroprostředími (sociální vazby, přenášení hodnot...)
 
−
* '''exoprostředí''': dáno situací a podmínkami, jejichž utváření se jedinec neúčastní, ale které zná zprostředkovaně
 
−
* '''makroprostředí''': společenská situace, ideologie státu, působí prostřednictvím tří předchozích činitelů
 
−
* ''objekt socializace'' je jedinec, na něhož je působeno
 
−
* ''subjekt socializace'' je jedinec, který působí
 
−
=== Rodina jako základní socializační činitel ===
 
−
* Rodina je ''primární skupina'' s intimní interakcí jednotlivých členů, kteří se navzájem úzce identifikují a cítí bezprostřední zájem o skupinu jako celek
 
−
* Každý člen rodiny nejen participuje na životě celé skupiny, ale podřizuje se i sociální kontrole, vypracovaným pravidlům, regulujícím chování členů
 
−
* '''Členové rodiny''':
 
−
:* Slouží dítěti jako modely sociálního chování
 
−
:* Na dítě působí výchovné procedury (od prvopočátku -viz hygienické praktiky, láska, krmení, reakce na pláč a smích)
 
−
:* Dvě základní dimenze - matka může být velmi láskyplná, ale silně omezující (kontrolující dítě)
 
−
=== vnitřní výbava jedince ([[Raymond B. Cattel|Cattel]]) ===
 
−
* '''dědičná''' - genetický program vývoje jedince zděděný po rodičích
 
−
* '''genová''' - mutace genů v průběhu vývoje v děloze matky
 
−
* '''vrozená''' - to, co získáme v okamžiku porodu
 
−
* '''konstituční''' - to, co získáme po porodu
 
−
== Mechanismy socializace ==
 
−
* '''sociální činnosti'''
 
−
:* hra (má smtysl sama pro sebe)
 
−
:* práce (má smysl i pro okolí, není většinou dobrovolná)
 
−
:* učení
 
−
=== Imitace ===
 
−
* nevědomá bezděčná, automatická (to, co je předmětem nápodoby, neprochází vědomím)
 
−
* záměrná vztažená k vzoru (negativní vzor si dítě volí tehdy, když mu není nabídnut jiný, nebo když chce být středem pozornosti a nemá šanci upozornit na sebe v dobrém)
 
−
* '''bumerangový efekt''' - předkládáme-li model, jenž je pro objekt nedosažitelný, objekt na něj nebude reagovat, čím více je mu vnucován, tím méně reaguje
 
−
* '''regresivní jedinec''' napodobuje vzor na nižším stupni socializace
 
−
:* závislé připodobňování je pravý opak
 
−
* '''odreagovávací jedinec''' volí modely, jež mu pomáhají uvolnit se
 
−
* '''kompenzační jedinec''' napodobuje model, který mu pomáhá překonat své nedostatky v jiné oblasti
 
−
=== Identifikace ===
 
−
* přijímáme vzor se vším všudy, až nakonec ztrácíme cit na rozdíl mezi ním a námi a přestáváme to být my
 
−
* používáme ji z důvodu obrany či kompenzace
 
−
* jejím vzorem jsou často rodiče, učitel tak často napravuje nejen dítě, ale i vzor
 
−
* druhy
 
−
:* ''obranná'' např. s nadřízeným
 
−
:* ''emoční'' např. s partnerem
 
−
* projekce hodnocení světa z úhlu pohledu vzoru
 
−
* racionalizace
 
−
* dezintegrace oddělení jednotlivých stránek osobnosti (delikvent + vzorný manžel)
 
−
=== Sugesce ===
 
−
*nekritické přijímání určitrých informací bez racionální korekce (film, reklama, kniha)
 
−
* lze ji využít i ku prospěchu věci - jak vysvětlit dítěti, že vzdělání je pro něj lepší než alkohol
 
−
=== sociální zpevnění ===
 
−
* využívá odměnu a trest (ve škole nelze trest téměř použít, odměna má význam jen u kantora s respektem)
 
−
=== Individuace ===
 
−
* Socializace je složitý proces složený z mnoha komponent
 
−
* Jednou ze součástí je například i na pohled opačný proces vyvazování jedince ze závislosti na jednotlivých vztazích, zaměřený na vytvoření co nejširší autonomie
 
−
== Teoretické koncepce socializace ==
 
−
=== Behaviorismus ===
 
−
* Nejdůležitější '''vliv je vliv prostředí a učení'''
 
−
* Základním předpokladem je Lockeho tabula rasa
 
−
* [[B. F. Skinner|Skinner]] tvrdí, že sociální [[učení]] je jen variantou normálního učení
 
−
:* důraz je tedy kladen na schéma odměna a trest operantní podmiňování
 
−
* Neohullovská koncepce vzniká na základě Hullových teorií spojených se Skinnerovým zvýrazněním vlivu motivačních faktor
 
−
* [[Dollard a Miller]] kladou důraz na posilování učení nápodobou
 
−
* Koncepce socializace založená na sociálním učení (Bandura a Walters) tvrdí, že působení sociálních podnětů přímo vytváří nové způsoby chování tzv. učení nápodobou.
 
−
 
 
−
=== Psychoanalýza ===
 
−
* [[Sigmund Freud|S. Freud]] zacházel s celou škálou sociálních vlivů na psychosexuální vývoj člověka, ale pojmu socializace nepoužíval
 
−
* Jeho nástupci a pokračovatelé se postupně více a více přibližovali čistě sociálním vlivům ([[Erich Fromm|Fromm]], [[Karen Horney|Horneyová]], [[Harry S. Sullivan|Sullivan]]).
 
−
=== Interakční přístupy ===
 
−
* Mead, který se koncentruje hlavně na vývoj Já
 
−
* L.S.Vygotskij požaduje historický přístup při studiu lidské psychiky
 
−
:* Vyššími funkcemi psychiky jsou jednak specifické funkce například záměrnost, jednak jsou i funkcemi kulturní a sociální činnosti
 
−
::* '''Obecný zákon vývoje vyšších psychických funkcí''' : Každá psychická funkce se ve vývoji objevuje dvakrát
 
−
::: - Poprvé jako interpsychická kategorie
 
−
::: - podruhé při jejím zvnitřnění
 
−
:* ''Vyšší psychické funkce jsou takto zvnitřněnými sociálními vztahy''
 
−
== Zdroje ==
 
  
−
[[Kategorie: Sociální psychologie|*]]
+
[[Kategorie:Sociální psychologie|*]]

Aktuální verze z 2. 6. 2024, 12:34

Socializace jedince (lat. socialis = společný) je proces, během kterého se jedinec jako biologický tvor stává prostřednictvím interakcí s druhými lidmi sociální bytostí schopnou chovat se jako člen určité skupiny či společnosti s interiorizovanými normami, hodnotami a vzorci chování platnými v dané kultuře

  • proces začíná okamžikem narození, v průběhu procesu socializace dochází k interakcím se sociálním prostředím a prostřednictvím těchto interakcí se člověk stává sociální bytostí
  • biologický tvor: člověk je nezávislý organismus; přítomnost biologických dispozic; člověk je lidskou bytostí z hlediska svého potenciálu (tento potenciál by zůstal nerozvinutý, pokud by nedošlo k socializaci)
  • interakce s druhými lidmi: vzájemné ovlivňování s okolím; dítě zpětně ovlivňuje okolí, které ho socializuje (např. sex)
  • dyadické interakce: s primárním rodičem
  • skupinové interakce:
  • sociální bytost: jsou interiorizované hodnoty, normy a pravidla
  • interiorizace: zvnitřnění, člověk chápe hodnoty jako integrální součát sebe sama (myslíme si, že je to naše „svobodné rozhodnutí“)[1]
  • je to interakční proces, jímž je chování osoby modifikováno, aby se stalo konformní s očekáváními, které mají členové skupiny, k nímž osoba náleží, trvá celý život
  • vrůstání do sociálního systému, který není obecný a abstraktní, ale existuje ve zvláštních formách společenských vztahových systémů - v sociálních skupinách
  • jde o určitý kruh : lidé, kteří vyrostou v určitém socializačním okruhu, dávají tutéž socializaci dál
  • Je to proces, který se týká vývojových změn jedince, které jsou důsledkem působení společnost
  • Změny zahrnují
- vývojové změny u jedince
- procesy působení společnosti
  • Výsledkem socializačního působení jsou
  • vývojové změny, jimiž se realizuje vrůstání do společnosti, postupné začleňování do společenských pozic a jim odpovídajících rolí
  • vývojové změny jedince v dospělosti a stáří, kdy je sice plně začleněn do společnosti, avšak přechází na nové pozice, přejímá nové role
  • změny společnosti samotné, tedy změna způsobu hraní rolí, resocializace
  • Dochází k přeměně novorozeněte s jeho čistě biologickými potřebami v jedince, který je schopen přežít ve světě vysoce společensky a kulturně vyspělé společnosti a to více či méně samostatně
  • Kromě psychologie, vědy o člověku, se jím zabývají i sociologie a kulturní antropologie, jako společenské vědy

Základní pojmy

V každé společnosti jsou..

  • Sociální role – představy o tom, jak by se měl člověk dle pohlaví, věku, postavení aj. Chovat
  • Soustava norem – reguluje prožívání a chování jednotlivců, z normativních požadavků je odvozen obsah socializace
  • Podstata mechanismů učení spočívá v procesech učení, kterým si jedinec osvojuje obsah socializace
  • Deviace = odchylná socializace x nebo socializace probíhající v antisociálních skupinách
  • Resocializace = nápravná socializace
  • Indoktrinace = vpravování doktríny do jedince, forma převýchovy v intencích určité ideologie
  • Brainwashing = vymývání mozku - indoktrinační proces - spánková deprivace, hrozby, brutální metody, izolace, nalomení psychiky - přetrhání vazeb s příbuznými, nevyspání
  • Činitelé socializace - Hlavními činiteli jsou skupiny, v kterých je jedinec relativně trvale a pevně začleněný – rodina, škola, vrstevnická skupina, vztahy na pracovišti a komunikační prostředky

(Výrost, Slaměník, 2008)[2]

  • Hlavní činitelé socializačního procesu jsou druzí, především významní druzí
  • V procesu socializace si osvojujeme
  • Dovednosti = osvojená, zautomatizovaná činnost
- fyzické - úsměv, koordinace pohybu očí, rukou, jízda na kole
- psychické - představování, chápání
  • Vědomosti = pochopený, osvojený poznatek, který je jedinec schopen reprodukovat
  • Zvyky = vzorce chování, činí naše chování hospodárnější
  • Sekundární potřeby = na základě primárních potřeb, dítě se učí pro pochvalu, pamlsek, pocit úspěchu - vznikají na základě vrozených potřeb
  • Postoje = relativně trvalá připravenost reagovat na určité skutečnosti určitým způsobem
  • Složky postoje:
- afektivní - citový vztah
- kognitivní - poznávací, určitou informaci máme - vnímáme ho nějak
- konativní - chováme se nějak vůči objektu, vůči jevu zaujmeme určitý vztah
- Tyto složky by měly být v souladu, když dojde k narušení souladu 3 složek - postoj má tendenci soulad obnovit
  • Stereotypy = postoje, které jsou obecnější (generalizované), rigidní - nepružné, nemění se
  • Předsudky = negativní stereotyp - iracionální
  • Xenofobie = neodůvodněná iracionální úzkost

Činitelé socializace

  • mikroprostředí: rodina, školní třída
  • mezoprostředí: utvářeno vztahy mezi mikroprostředími (sociální vazby, přenášení hodnot...)
  • exoprostředí: dáno situací a podmínkami, jejichž utváření se jedinec neúčastní, ale které zná zprostředkovaně
  • makroprostředí: společenská situace, ideologie státu, působí prostřednictvím tří předchozích činitelů
  • objekt socializace je jedinec, na něhož je působeno
  • subjekt socializace je jedinec, který působí

Rodina jako základní socializační činitel

  • Rodina je primární skupina s intimní interakcí jednotlivých členů, kteří se navzájem úzce identifikují a cítí bezprostřední zájem o skupinu jako celek
  • Každý člen rodiny nejen participuje na životě celé skupiny, ale podřizuje se i sociální kontrole, vypracovaným pravidlům, regulujícím chování členů
  • Členové rodiny:
  • Slouží dítěti jako modely sociálního chování
  • Na dítě působí výchovné procedury (od prvopočátku -viz hygienické praktiky, láska, krmení, reakce na pláč a smích)
  • Dvě základní dimenze - matka může být velmi láskyplná, ale silně omezující (kontrolující dítě)

Vývoj definice pojmu

Durkheim připodobnil výchovu k metodické socializaci (Helus, 2007)[3] – výchova jako systematické a organizované působení na každého jedince ve společnosti – tak aby byl socializovanou bytostí tzn. chovající se dle norem společnosti a tím ji uchovával

Systematická socializace (výchova) vs. socializace nemetodická (mimoděčná) – okolnosti života

4 fáze vývoje pojmu socializace

  1. 20.-40. léta 20 st. – kulturněatropologický pojem – socializace jako spíše enkulturace „nižších“ / „primitivnějších“ národů
  2. období, kdy částečně se překrývá s 1. fází – výzkumy zamřeřené na migranty do USA, pojem dociální deviace a subkultury – neadaptující se na nároky jiné společnosti, v které žijí
  3. uplatňování sociálněpsychologického hlediska – výzkum ps. mechanismů a procesů, které přetváří socializační požadavku do vývoje osobnosti ( do vlastností, jedince, hodnot, postojů apod.), pozornost na mládí a dětství, dominuje psychoanalýza, kogn. Ps., behaviorismus
  4. od přelomu 50. – 60. let – badatelské projekty orientované na rané dětství, postavení dítěte v rodině, interakce mezi dítětem a rodičem (matkou), poruchy vývoje vztahu, socializace v rodině a ve škole, také jazyková socializace, na konci fázi vnímání socializace jako celoživotního procesu. (helus, 2007)[3]
  • definice se liší jednak
  • rozsahem ( co všechno je do procesu zahrnuto )
  • hlediskem (ze kterého směru k socializaci přistupuji )


Mechanismy socializace

  • sociální činnosti
  • hra (má smtysl sama pro sebe)
  • práce (má smysl i pro okolí, není většinou dobrovolná)
  • učení

Imitace

  • nevědomá bezděčná, automatická (to, co je předmětem nápodoby, neprochází vědomím)
  • záměrná vztažená k vzoru (negativní vzor si dítě volí tehdy, když mu není nabídnut jiný, nebo když chce být středem pozornosti a nemá šanci upozornit na sebe v dobrém)
  • bumerangový efekt - předkládáme-li model, jenž je pro objekt nedosažitelný, objekt na něj nebude reagovat, čím více je mu vnucován, tím méně reaguje
  • regresivní jedinec napodobuje vzor na nižším stupni socializace
  • závislé připodobňování je pravý opak
  • odreagovávací jedinec volí modely, jež mu pomáhají uvolnit se
  • kompenzační jedinec napodobuje model, který mu pomáhá překonat své nedostatky v jiné oblasti

Identifikace

  • přijímáme vzor se vším všudy, až nakonec ztrácíme cit na rozdíl mezi ním a námi a přestáváme to být my
  • používáme ji z důvodu obrany či kompenzace
  • jejím vzorem jsou často rodiče, učitel tak často napravuje nejen dítě, ale i vzor
  • druhy
  • obranná např. s nadřízeným
  • emoční např. s partnerem
  • projekce hodnocení světa z úhlu pohledu vzoru
  • racionalizace
  • dezintegrace oddělení jednotlivých stránek osobnosti (delikvent + vzorný manžel)

Sugesce

  • nekritické přijímání určitrých informací bez racionální korekce (film, reklama, kniha)
  • lze ji využít i ku prospěchu věci - jak vysvětlit dítěti, že vzdělání je pro něj lepší než alkohol

sociální zpevnění

  • využívá odměnu a trest (ve škole nelze trest téměř použít, odměna má význam jen u kantora s respektem)

Individuace

  • Socializace je složitý proces složený z mnoha komponent
  • Jednou ze součástí je například i na pohled opačný proces vyvazování jedince ze závislosti na jednotlivých vztazích, zaměřený na vytvoření co nejširší autonomie

Výsledky socializace z hlediska jednotlivce

  • Lidské druhové charakteristiky
  • Řeč (aby jazyk strukturoval i kognitivní vývoj je hranice 5 – 6 let; pokud se dítě s řečí do tohoto věku nesetká, je osvojení řeči problematické)
  • Existence tzv. kritických období
  • Kulturně specifické charakteristiky
  • Například jazyk, neverbální komunikace, sociální role
  • Individuálně specifické charakteristiky
  • Například identita, sebepojetí

Pojetí socializace

  1. Míra dispozic
  1. Jedinec je „nepopsaná deska/Tabula rasa“ (Aristoteles, Tomáš Akvinský, John Locke) a pouze pasivně přijímá tlaky společnosti (empirismus) - redukuje význam primární rodiny, genetického vybavení jedince pro osvojování si jazyka a jeho aktivního užívání v řeči
  2. Jedinec je vybavený instinkty a touhami, které se snaží naplnit bez ohledu na ostatní (psychoanalýza, nativismus)- redukuje význam společnosti a společenské interakce
  1. Míra aktivity a pasivity
  1. Jednosměrný proces – jedinec se plně přizpůsobuje (v empiristických), nebo naopak vůbec; v nativistických teoriích
  2. Obousměrný proces – model vzájemného ovlivňování (Schaffer); novodobý přístup; jedinec není pasivní a má možnost orientace vůči určitým podnětům (na základě své genetické výbavy); člověk si ze socializace aktivně vybírá to, čím se nechá oslovit

Zaměřenost socializace na

  • Jedince – začlenění do kultury
  • Společnost – konsenzus a kontinuita
  • Socializace má dvě strany – socializací potřebují projít lidé a socializaci potřebuje společnost, aby mohla jako celek existovat
  • Společnost potřebuje socializaci k tomu, aby docházelo k předávání hodnot a norem mezi generacemi
  • Socializace umožňuje, aby navzdory změnám, ke kterým v ní dochází, vše probíhalo postupně
  • Sociální psychologie se soustřeďuje spíše na jedince

Mody socializace

Rozdíly v rodinné a školní socializaci

  • Rodinná socializace
  • Primární
  • Afektivní vztahy
  • Absence pravidel
  • Individuální výjimečnost
  • Školní socializace
  • Sekundární
  • Instrumentální vztahy
  • Neosobní pravidla
  • Kolektivismus

osy školní socializace: na jednu stranu chceme, aby se děti přizpůsobily, ale zároveň chceme, aby se děti dokázaly emancipovat od požadavků a ukázat výjimečnost

  1. adaptace – být normální
  2. osamostatnění – být výjimečný
  • rozdíly
  • primární X sekundární
  • primární: pořadí; rodina předchází školní socializaci; významový aspekt – základy, na které sekundární navazuje
  • afektivní X instrumentální vztahy
  • instrumentální: vznikají za jiným účelem než vztahy v rodině; nepředpokládá se, že by učitel „měl rád“ konkrétní dítě
  • afektivní: do středu vztahu klademe emoce, což je jediný legitimní důvod, proč má rodina existovat
  • absence pravidel X neosobní pravidla
  • rodina: pravidla „nejsou“; nějaká pravidla soužití samozřejmě existují, ale je tendence obcházet v případě, že to situace vyžaduje; pravidla se vztahují na dvě osoby; plné respektování individuality; je důležitější afektivní charakter vztahu než pravidla; v rodině se nikdy nejde proti emocím
  • škola: dítě pravidla chce; dítě se chce cítit jakou součást skupiny; dítě ví, že paní učitelka tu není kvůli mně, ale kvůli něčemu jinému; děti chápou, že neosobní pravidla jim umožňují cítit se bezpečně – dítě ví, že moc paní učitelky ho nemůže ohrozit právě díky pravidlům

individuální výjimečnost X kolektivismus kolektivismus: dítě je součástí kolektivu a vzniká pocit společného my; dítě je schopno pochopit, že když náleží celku, neztrácí svou jinakost a jedinečnost – dítě kognitivně chápe; dítě je schopno odkládat alespoň na chvíli své osobní přání

Terciární socializace terciární socializace se uskutečňuje v dospělosti a označuje přejímání, které individuum neustále uskutečňuje v interakci se svým sociálním okolím.

Kulturní a společenská podmíněnost člověka

  • Hl. představitelé – Meadová, Linton, Vygotský, podmíněnost inteligence (Sterneberg)
  • Dle Meadové a Lintona - rozhodující roli při formování osobnosti má kultura, člověk jako produkt obyčejů, mravů, zvyků, zákonů, tabu do kterého se narodil
  • M. Meadová – terénní výzkum 30. léta 20. st. Chtěla potvrdit hypotézu, že kultura a výchova mají rozhodující význam v procesu socializace a ne dědičnost
  • - zájem o chování a prožívání adolescentních děvčat na Samoe – potvrdila hypotézu o rozhodujícím vlivu kulturních faktorů na lidskou psychiku

Linton rozlišil pojem kultury a společnosti

  • Společnost je organizována agregací osob, kultura je organizována agregací idejí a postojů
  • Rozlišil status a pojem role- status, postavení člověka v soc. systému, role-řinnostní stránka statusu

Kulturně historická koncepce L. S. Vygotského

  • Chápe člověka jako aktiviního tvůrce svého vývoje
  • Respektoval společenskohistorického principu při výkladu psychiky a chování člověka = vyšší psychické funkce
  • Vyšší psychické funkce – duševní procesy, kdy člověk včleňujě kulturní nástroje do duševního života a využívá je při řešení problémů
  • Zona proximálního vývoje – přechod dítěte od toho co umí udělat samostatně k tomu, co umí udělat za pomoci jiného

(Výrost, Slaměník, 2008)[2]

Teorie socio-kulturního handicapu

  • školní selhání jako nedostatek rodiny

B. Bernstein: Teorie jazykových kódů

  • Německý původ, žil v USA
  • Rozlišujeme rodiny dvojího druhu dle jazykové a kulturního kódu užívaném v dané rodině
  • Rodiny s chudým kódem:
  • velmi jednoduchý jazyk, omezená slovní zásoba, nepoužívá se moc synonym, užívané věty jsou jednoduché, pokud se souvětí používají, tak spíše souřadná (informace na stejné úrovni důležitosti); méně často se používají časová určení (předpřítomný čas apod.; podmiňující způsob);
  • mezi rodiči a dětmi je pevná hierarchie a pravidla jsou daná (není jiná možnost, než pravidlům uniknout)
  • velmi hluboká rigidita v životním stylu
  • dítě je ponecháno samo sobě, je méně v kontaktu s jinými dospělými, kteří by strukturovali jeho činnosti
  • není představa, že dítě a dospělý by spolu měli sdílet (vyprávět si zážitky)
  • v dětech vzniká nedůvěra k dospělému světu
  • děti z chudých kódů jsou vystaveny komunikaci ve škole, pak mají tendenci se pasivně přizpůsobovat nebo se jejím pravidlům vyhýbat, proto vstupují do konfliktu s vyučujícími
  • Rodiny s elaborovaným (rozvinutým) kódem: široká slovní zásoba, hra s konotativním význame slov; rozvité věty, souvětí podřadná; používají se časová určení běžně
  • dítě je odmalička učeno, že je partnerem rodiče
  • pravidla jsou určena, ale dítě může nabídnout změnu
  • děti se stávají subjekty, které se nebojí dialogu s dospělým světem
  • životní styl je více flexibilní
  • vyučující pocházejí z těchto rodin – nechápou děti s chudým kódem
  • Typ komunikace užívaný v dané rodině vybavuje děti pro interakce ve škole
  • Jazyk neslouží jen jako nástroj komunikace, ale i jako nástroj vnímání, můžeme z jazykového kódu odvinout, jak funguje dítě v prostředí, který je bližší k elaborovanému
  • Školní kultura je kulturou elaborovaného kódu

P. Bourdieu: teorie kulturního kapitálu

  • Velmi významný francouzský sociolog, který se zabývá socializací ve státních institucích
  • Sociální kapitál, symbolický kapitál
  • Kulturní kapitál: dítě, které ho má, zná kulturu (divadlo, muzeum, knihy) a je schopno rozlišovat mezi různými formami – dle Bourdieu je to podstata kulturního kapitálu – schopnost rozlišovat mezi různými formami (rozpoznáme, která hra je dobrá a která je fraška; který typ oblečení je vhodný pro situaci; typ řeči pro různé události);
  • schopnost správně číst sociální situaci a zvolit k ní adekvátní prostředky
  • zhmotnění kulturní kapitál můžeme načerpat v průběhu života
  • distinkce: učíme se ji v primárním prostředí; nenaučíme se to ve škole ani sami, přichází do nás skrze prostředí
  • podstata kulturního kapitálu se osvojeno v rodin během primární socializace
  • škola je institucí, která preferuje děti s vysokým kulturním kapitálem (děti mají knihovnu apod.) – děti, které tuto zkušenost nemají, cítí se ve školním prostředí nepatřičně (nemají zkušenost, na kterou učitel odkazuje)
  • očekáváme, že děti ve školním prostředí budou mít distinkci
  • škola preferuje, pokud je dítě drzé v rámci pravidel – děti s vysokým kulturním kapitálem mají v tomto směru navíc (rozpoznají, kdy se vtip hodí a kdy už je učitelka nervózní)
  • děti s vysokým kulturním kapitálem dokáží dobře regulovat, kdy je dobré být v normě a kdy je vhodné ukázat svou výjimečnost
  • kniha Distinkce (pouze anglicky); Teorie jednání; Nadvláda mužů
  • Rodiny s nízkým kulturním kapitálem
  • Rodiny s vysokým kulturním kapitálem
  • Školní selhání jako důsledek nedorozumění:
  • Školní selhání jako důsledek neprofesionality školy

Vlčí děti, aneb když je socializace bez společnosti lidí…

  • Tarzan, Mauglí
  • 18. století francouzský chlapec Viktor
  • Viktor byl nalezen po Velké francouzské revoluci
  • Viktor se ztratil ve věku čtyř měsíců, jeho rodiče byli zabiti a on přežil v lese, za rok a půl byl nalezen
  • V Paříží se mu věnovali vychovatelé a začínající psychologičtí vědci
  • 1920 Indie, vlčí sestry Amala a Kamala
  • 1980 Sierra Leone, opičí dívka
  • Nalezena ve dvanácti letech
  • 1993 Pobřeží slonoviny, bůvolí chlapec
  • Žil se stádem a byl to adolescent
  • Zjištovalo se, co chybí člověku, který neprošel socializací
  • Jak se tyto děti vyvíjí, co jim chybí
  • Nedokáží komunikovat prostřednictvím jazyka
  • Ohrožení tělesného vývoje (chůze)
  • Zaostalé jazykové myšlení
  • Psychické prožívání člověka je zásadně ovlivněno a je velmi upozaděná stránka sebeuvědomění – chybí rozdíl mezi poznávajícím a poznávaným já
  • Nemluví (Neosvojí si jazyk)
  • Nejedí lidské jídlo lidským způsobem
  • Nemají návyky slušného chování
  • Nerozumějí sociálním situacím
  • Nevnímají sebe sama jako samostatné bytosti (poznávání sebe sama v zrcadle)[1]

Teoretické koncepce socializace

Behaviorismus

  • Nejdůležitější vliv je vliv prostředí a učení
  • Základním předpokladem je Lockeho tabula rasa
  • Skinner tvrdí, že sociální učení je jen variantou normálního učení
  • důraz je tedy kladen na schéma odměna a trest operantní podmiňování
  • Neohullovská koncepce vzniká na základě Hullových teorií spojených se Skinnerovým zvýrazněním vlivu motivačních faktor
  • Dollard a Miller kladou důraz na posilování učení nápodobou
  • Koncepce socializace založená na sociálním učení (Bandura a Walters) tvrdí, že působení sociálních podnětů přímo vytváří nové způsoby chování tzv. učení nápodobou.

Psychoanalýza

  • S. Freud zacházel s celou škálou sociálních vlivů na psychosexuální vývoj člověka, ale pojmu socializace nepoužíval
  • Jeho nástupci a pokračovatelé se postupně více a více přibližovali čistě sociálním vlivům (Fromm, Horneyová, Sullivan).

Interakční přístupy

  • Mead, který se koncentruje hlavně na vývoj Já
  • L.S.Vygotskij požaduje historický přístup při studiu lidské psychiky
  • Vyššími funkcemi psychiky jsou jednak specifické funkce například záměrnost, jednak jsou i funkcemi kulturní a sociální činnosti
  • Obecný zákon vývoje vyšších psychických funkcí : Každá psychická funkce se ve vývoji objevuje dvakrát
- Poprvé jako interpsychická kategorie
- podruhé při jejím zvnitřnění
  • Vyšší psychické funkce jsou takto zvnitřněnými sociálními vztahy


Použitá literatura

  1. ↑ 1,0 1,1 ŠTĚCH, S. Přednášky na Pedf UK. Praha.
  2. ↑ 2,0 2,1 VÝROST, Jozef a Ivan SLAMĚNÍK. Sociální psychologie. 2., přeprac. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2008.
  3. ↑ 3,0 3,1 HELUS, Zdeněk.Sociální psychologie pro pedagogy. Praha: Grada, 2007.

Související články

Sociální učení, nápodoba a identifikace

Postup redakčního zpracování

K redakční kontrole ještě zbývá • zdroje • kategorie • duplicity • členění • obrázky a licence • prolinkování

V článku bylo zkontrolováno • pravopis

Dokážete-li některé z doporučených úprav provést, směle se do nich pusťte! V případě jakýchkoli nejasností se můžete podívat do nápovědy nebo se nás zeptat, rádi Vám pomůžeme.



Otázku vypracovala: Martina Hodovalová

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Socializace_jedince&oldid=71345“