Darknet: Porovnání verzí

m
m
 
Řádek 63: Řádek 63:
  
 
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]
 
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]
−
{{Zkontrolováno|20181007162831|[[User:Michal.Bily|Michal.Bily]] ([[User:Michal.Bily|diskuse]])}}
+
{{Zkontrolováno|20181007162910|[[User:Michal.Bily|Michal.Bily]] ([[User:Michal.Bily|diskuse]])}}
  
 
{{Redakce
 
{{Redakce

Aktuální verze z 7. 10. 2018, 15:29

Darknet (dark net) je termín užívaný pro sítě dostupné pouze skrze specifický software, autorizaci či konfiguraci často za užití nestandardních komunikačních protokolů a portů[1]. Fred von Lohmann ve své právní analýze definoval Darknet jako „kolekci sítí a ostatních technologií, jež lidem umožňují nelegálně sdílet digitální soubory chráněné copyrightem prakticky beze strachu z odhalení.“[2]

Původ termínu

V listopadu 2002 ho použili bezpečnostní inženýři Microsoftu ve významném článku The Darknet and Future of Content Distribution. V následujících několika letech inženýři široce definovali temné sítě jako „kolekci sítí a technologií sloužících ke sdílení digitálního obsahu“. Od té doby se termín uchytil a to i v mainstreamových médiích. V poslední době je termín užíván pro rozlišení privátních anonymních sítí od svých veřejných předchůdců.[3]

Možná využití darknetu

Cílem Darknetů je vytvořit uzavřenou síť pro bezpečnou komunikaci. Podstatou Darknetu je ochrana před detekcí a proniknutím do sítě vládou nebo korporacemi a anonymní nahrávání a stahování obsahu uživateli. Zatímco první temné sítě čelily mnoha technickým problémům, kvůli nimž byly neefektivní a těžko použitelné, současné konkurují tradičním P2P sítím.[3]

Temné sítě mohou být použity pro nejrůznější účely[1]:

  • Zajištění lepší ochrany soukromí občanů
  • Ochrana disidentů
  • Whistleblowing a úniky zpráv
  • Kybernetický zločin (komunikaci teroristů)
  • Prodej zakázaného materiálu
  • Sdílení souborů (pornografie, důvěrné soubory, ilegální a padělaný software atd.)

Často se na Darknet pohlíží jako na prostor pro nelegální aktivity, nicméně darknet využívají i aktivisté za lidská práva, novináři, vojsko, osoby vymáhající právo, nebo třeba obyčejní lidé. Darknet je využíván třeba i v Číně, kde mají obyvatelé zapřený přístup na sociální sítě jako Twitter nebo Facebook. Výkonný ředitel, který stojí za vznikem Toru, pracuje na darkwebu s oběťmi domácího násilí - aniž by oběti byly vystopovány násilníky.[4]

Freenet a další příklady

Jednou z prvních temných sítí byl v roce 2000 Freenet[5]. Mezi jeho nevýhody patřila pomalost, obtížnost použití a malá nabídka obsahu. Úplná anonymita byla obtížná a navíc bylo těžké ji sladit s přísunem nového obsahu. Ian Clarke, programátor z Irska, který software vytvořil, tvrdil, že primární účel jeho temné sítě byla ochrana politických oponentů nedemokratických režimů.

Průměrné užívání prohlížeče Tor v období srpen 2012 - červenec 2013

Všechny temné sítě vyžadují speciální software nebo síťovou konfiguraci, aby mohly být zpřístupněny. Často využívanou metodou je speciální webový prohlížeč například zaniklá Vidalia.

Aktivní sítě typu Darknet[1]:

  • Tor (The Onion Router) - nejpopulárnější darknet na trhu.
  • I2P (Invisible Internet Project) - další síť postavená na jiné síti, která také obsahuje darknet. Stránky se jmenují "Eepsites".
  • Freenet - populární darknet.
  • RetroShare - může fungovat jako darknet pro sdílení souborů.
  • GNUnet - je darknet pokud Friend-to-friend topologie povolena.
  • Zeronet - open source software vytvářející počítačovou síť podobnou internetu za použití Toru.
  • OneSwarm - může být použit jako darknet pro účely sdílení souborů.

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 Darknet. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-10-20]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Darknet
  2. ↑ LOHMAN von, Fred. Measuring the Digital Millennium Copyright Act Against the Darknet: Implications for the Regulation of Technological Protection Measures. Loyola of Los Angeles Entertainment Law Review. 2004, 24(4). Dostupné z: http://digitalcommons.lmu.edu/elr/vol24/iss4/4
  3. ↑ 3,0 3,1 WOOD, Jessica A. The Darknet: A Digital Copyright Revolution. Richmond Journal of Law & Technology [online]. University of Richmond, 16(4). ISSN 1091-7322. Dostupné z: http://jolt.richmond.edu/v16i4/article14.pdf
  4. ↑ Going Dark: The Internet Behind The Internet [online]. 2014 [cit. 2016-1-27]. Dostupné z: http://www.npr.org/sections/alltechconsidered/2014/05/25/315821415/going-dark-the-internet-behind-the-internet
  5. ↑ CHMIELEWSKI C., Dawn. Darknets rising to expand file sharing. San Jose Mercury News. 2005. ISSN 0747-2099. Dostupné z: https://www.mail-archive.com/medianews@twiar.org/msg03853.html.

Použitá literatura

  • MCCORMICK, T. The Darknet: A Short History. Foreign Policy [online]. 2014, (204): 5-10 [cit. 2015-11-27]. ISSN 00157228.
  • MANSFIELD-DEVINE, Steve. Darknets: Darknets. Computer Fraud [online]. 2009(12): 4-6 [cit. 2015-11-27]. DOI: 10.1016/S1361-3723(09)70150-2. ISSN 13613723.

Externí odkazy

The Darknet: Is the Government Destroying 'the Wild West of the Internet?'
Darknet, aneb cesta do hlubin internetu na Kurzy.cz
Freenet na wikipedii

Souvisejíci články

Gatekeeping
Digitální stopa
World Wide Web

Klíčová slova

počítač, internet, world wide web, anonymita

40pxČlánek byl zkontrolován učitelem
Tento článek byl zkontrolován vyučujícím, je tomu však již více než rok.
Podpis: Michal.Bily (diskuse)
40px


Postup redakčního zpracování

K redakční kontrole ještě zbývá • zdroje • kategorie • duplicity • členění • obrázky a licence • prolinkování • pravopis

V článku bylo zkontrolováno

Dokážete-li některé z doporučených úprav provést, směle se do nich pusťte! V případě jakýchkoli nejasností se můžete podívat do nápovědy nebo se nás zeptat, rádi Vám pomůžeme.


Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Darknet&oldid=55752“