Sutech
Jméno
Sutech (též Seth) je jedním z nejznámějších egyptských bohů, a to především kvůli svým negativním aspektům, kdy je považován za představitele chaosu a zla obecně. To je však pouze jeden z jeho aspektů, zdůrazňovaných hlavně v pozdějších dobách egyptských dějin. Význam a působnost Sutecha je mnohem širší. Význam jeho jména je nejasný, je odvozováno např. od egyptského slova tešteš, které znamená "tlouci" či dokonce "rozsekat na kousky", jindy od slova taš - "hranice" nebo od slova teš - "rozdělit", "rozsekat", "vytyčit hranice". Etymologie ale zdaleka není jasná.[1]
Ikonografie a sféry vlivu
Sutech byl synem Geba a Nut a součástí héliopolského Devatera. Původně se zřejmě jednalo o božstvo, spjaté s pouští a neúrodnými oblastmi, které posléze nabylo na významu a stalo se představitelem Usirova protivníka a zástupcem zmatku a chaosu. Nejčastěji bývá zobrazován s hlavou zvířete, jehož charakter není úplně jasný, a říká se mu zkrátka "Sutechovo zvíře", případně ve zuvířecí podobě. Toto zvíře bývá identifikováno jako pes, osel, žirafa atd., případně některé mýtické zvíře, skládající se z několika živočichů.[2]
Vládce pouště Sutech zastupoval neúrodnou zemi a poušť, zatímco jeho bratr Usir představoval hojnost a úrodu.
Mýty a funkce
Sutech a Usir Již od Textů pyramid je Sutech zmiňován jako bratr Usira, který jej zabil, aby tak mohl získat jeho trůn. Nejucelenější verzi tohoto příběhu máme však až od řeckého spisovatele Plútarcha,[3] tedy z doby mnohem pozdější, tato verze je tedy plná hellénistických vlivů a zajisté nezachycuje celou šíři a interpretaci tohoto mýtu, jak byla známa ve starém Egyptě. Sami Egypťané na tento mýtus odkazují velice často, zřejmě se jednalo o příběh tak známý, že nebylo potřeba jej šířeji vysvětlovat. Sutech měl pozvat Usira na hostinu, kde byla připravena krásná truhla, která měla připadnout tomu, kdo se do ní přesně vejde. Když Usir zkoušel, zdali se do truhlice vejde, Sutech spolu se svými kumpány přibouchli víko a hodili truhlici i s Usirem do Nilu. Jiné verze nás však zpravují o tom, že Usirovo tělo bylo rozsekáno na několik různých kusů, které pak po celém Egyptě hledala Usirova sestra a manželka Eset spolu s jejich další sestrou Nebthet. Tyto bohyně jej nakonec nalezly, složily zpět dohromady, bědovaly nad jeho mrtvým tělem a strážily jej. Usir byl za pomoci magie oživen, stihl s Esetou zplodit syna Hora a následně se stal vládcem říše mrtvých.
Spor Hora se Sutechem
Sutech na sluneční bárce Sutechova síla a moc může však fungovat i v pozitivním kontextu. V této souvislosti je nejznámější Sutechova funkce, kdy stojí na sluneční bárce a pomáhá slunečnímu bohu Reovi v každonočním boji s jeho nepřítelem a představitelem ne-řádu isfet, hadem Apopem.
Démonizace Sutecha
Kult
Se Sutechem se setkáváme již od nejranějších dob, již z období Nakáda I se dochovala jeho slonovinová soška, panovník 2.dynastie Peribsen pak má na svém serechu kromě sokolího božstva zobrazené i Sutechovo zvíře.[4] Zdá se, že původně byl Sutech spjat nejen s pouští, ale také s Horním Egyptem, později pak mohl fungovat jako patron pouští, a to i v pozitivním kontextu, souvisejícím s nerosty a produkty, které byly z pouští získávány. Z raně dynastického Egypta byl Sutech jako Pán Ombu patronem východní pouště a jejích zlatých dolů, v západní poušti se s s ním jako s Pánem oáz setkáváme ještě v ptolemaiovském a římské době.[5]
V hyksóské době byl Sutech ztotožněn s předovýchodním bohem Baalem a jeho popularita značně vzrostla. V 19. a 20.dynastie se Sutech objevuje ve jménech některých panovníků (Sethi I., Sethi II., Setnacht).[6]
Reference
Literatura
Altmann, V. 2010: Die Kultfrevel des Seth: die Gefährdung der göttlichen Ordnung in zwei Vernichtungsritualen der ägyptischen Spätzeit (Urk. VI). Wiesbaden: Harrassowitz.
Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.
Kahl, J. 2004 : Religiöse Sprachensibilität in den Pyramidentexten und Sargtexten am Beispiel des Namens des Gottes Seth, In: Bickel, Susanne and Bernard Mathieu (eds), D'un monde à l'autre: Textes des Pyramides & Textes des Sarcophages. Actes de la table ronde internationale, "Textes des Pyramides versus Textes des Sarcophages", IFAO - 24-26 septembre 2001, 219-246. Le Caire: Institut français d'archéologie orientale.
Plútarchos, a J Griffiths. 1970 : Plutarch's De Iside et Osiride. Cardiff: University of Wales Press.
Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.
Pinch, G. 2002 : Handbook of Egyptian mythology. Handbooks of World Mythology. Santa Barbara, CA: ABC-CLIO.
Texty pyramid(Sethe, K. H. : 1922 "Die altaegyptischen Pyramidentexte: nach den Papierabdrücken und Photographien des Berliner Museums, I-IV" Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung).
Velde, Herman te 1967. Seth, god of confusion: a study of his role in Egyptian mythology and religion. Probleme der Ägyptologie 6. Leiden: Brill.
Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.