Vliv informačních technologií na distribuci moci

Vliv informačních technologií na distribuci moci ukazuje, jak tyto technologie působí na společnost, jakým způsobem jí rozdělují nebo naopak spojují z hlediska přístupu k informacím. A také, jak informační technologie ovlivňují jednotlivce.

J. Cejpek uvádí, že člověk se mění velmi pomalu, jeho základní tužby zůstávají stejné. Velmi rychlý rozvoj informační techniky a technologie, ale ovlivňuje člověka z hlediska jeho vnějšího rámce – zvyky, chování, získávání znalostí, způsob dopravy a výroby, apod. Dále připomíná, že výpočetní a s ní spjatá informační technika je sama o sobě vůči člověku a společnosti neutrální, není hnací silou dějin. Nástroj potlačení či posílení moci, její decentralizace či centralizace z ní činí lidská vůle. Jedinec, celá skupina nebo politická vůle rozhoduje o způsobu jejího použití.

Informační technologie v informační společnosti

Informační technologie

Z angličtiny Information technology – IT je jí každý elektronický přístroj, který zpracovává nějaké informace (má schopnost provádět algoritmus), přijímá vstupní data, zpracovává je a vydává data výstupní.

Informatizace společnosti

Proces pronikání informačních technologií do oborů, které se týkají komunikace a mezilidských vztahů a mají sociální povahu. Změna společnosti z průmyslové na informační, kterou lze, jak uvádí M. Souček, rozdělit na 3 vzájemně propojené oblasti:

1. Komputerizace

• zavádění moderního HW a SW do fungování nadnárodních útvarů,státní správy a samosprávy

2. Medializace

• hromadné sdělovací prostředky a jimi zprostředkovávané informace

3. Informační gramotnost

• schopnost uživatelů pracovat s informacemi.

Rysy informační společnosti

• práce s informacemi
• zvýšení objemu potencionálních informací
• digitalizace výrobních provozů
• centrální informační systémy
• změna struktury řízení společnosti
• práce na dálku – mimo kancelář

Infrastruktura informační společnosti

Znamená technické zabezpečení podmínek pro šíření informací a rozvoj institucí a informačních systémů, dá se rozdělit na dva typy:

1. Technologická infrastruktura

• technické podmínky fungování IS
• prochází celou společností jako HW a SW infrastruktura v kyberprostoru
• předpokládá zvyšování kapacity komunikační infrastruktury ve všech jejích oblastech, rozšíření jejích funkcí a vlastností nasazením výkonnějších síťových prvků
• zahrnuje zavádění vysokorychlostního připojení institucí a domácností

2. Organizační infrastruktura

• Informační systémy a aplikace
• Informační instituce
• Paměťové instituce

Distribuce moci

M.Souček ji vymezuje jako právní prostředí ve kterém se pohybujeme.

R.Vlasák připomíná lidé si odjakživa nějak předávali zprávy, a způsoby a principy tohoto procesu jsou rozhodujícím faktorem společenského vývoje. Jestliže podstatou politiky je způsob společenské správy, od něhož se odvíjejí další aspekty společenského života je logické, že mezi hlavní faktory, které tento způsob ovlivňují, patří právě postoj jaký politikové zaujímají k metodám šíření informací ve správním celku. Dá se tedy uvést, že vždy byla uplatňována nějaká forma politiky informační. Ačkoli nebývá toto výslovně uvedeno, informační politika má vliv na procesy komunikace informací a bez tohoto typu ovlivňování, ať už skrytého nebo otevřeného se neobešla a neobejde žádná vládnoucí struktura lidské komunity.

Vliv informačních technologií

Totalitní režimy

• nedůvěra k informačním technologiím
• podpora vertikální komunikace potlačení komunikace horizontální – mocenské orgány podporují zavádění komunikačních prostředků(např.telefonizace) a vytváření počítačových sítí jen pod kontrolou a v rámci mocenských struktur.

Demokratické státy

• snadnější přístup občanů k informacím = lepší podmínky pro demokracii
• horizontální komunikace podporovaná svobodou projevu
• kontrola veřejnosti nad politiky
• vliv na výsledky voleb
• online demokracie – elektronická referenda k diskutovaným tématům

Problémy v demokratických státech

• kontrola státu a firem nad občanem = omezení práva na ochranu osobnosti
• právní normy podchycují také život na internetu= rozpor s původním posláním internetu, jako svobodného média
• otázky cenzurování internetu, boj proti hackerům

a věci přesahující právní normy.

• problém vlivu internetu a informačních technologií na sdílení vlivu a moci mezi bohatší a chudší vrstvou obyvatel a různě rozvinutých zemí - digital divide – informační propast
• vytváření monopolu moci k technice

Závěr

I. Zadražilová: "Informace mohou být označeny i jako synonymum moci. Kdo má informace má moc. A naopak – kdo má moc má většinou k dispozici i ty správné informace."

Použitá literatura

SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf

CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. dotisk druhého vydání. praha: karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1037-5.

ZADRAŽILOVÁ, Iva. Informace a dezinformace. Inflow: information journal [online]. 2008, č. 1 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: www.inflow.cz/informace-dezinformace

VLASÁK, Rudolf. Informační politika: minulost a současnost v Čechách a ve vyspělých demokraciích. In: [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: texty.jinonice.cuni.cz/

Informační technologie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-04].

Související články

• Přístupy k informační vědě
• Kyberkultura
• Informační požadavek
• Informační chování
• Informační gramotnost
• Digital divide
• Informační průmysl
• Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění

Klíčová slova

informační technologie, distribuce moci, informatizace společnosti