Uveďte, co je relevance, relevantní informace, jaké druhy relevance rozeznáváme? Co je pertinence a co ovlivňuje její stanovení?: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 36 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Pracuje se}}
 
 
==Relevance==
 
==Relevance==
 +
[[Soubor:Rel.JPG|thumb|right|Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)]]
 +
Pro [[Informační věda a knihovnictví|informační vědu]] a vyhledávání [[informace|informací]] je [[Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance|relevance]] [[Klíčová slova|klíčový pojem]]. Obecně můžeme relevanci definovat jako stav, kdy jsou v [[Informační systém|informačním systému]] nalezeny informace, které odpovídají zadanému dotazu. <ref name="bolp">BOLDIŠ, Petr. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2022-01-31]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref> Relevance tedy znamená vhodnost a významnost informace vzhledem k danému účelu. Je to vztah významnosti mezi [[Dokument|dokumentem]] a člověkem, který hledá informace. Nejrelevantnější jsou poté ty informace, které se nejvíce blíží [[Informační potřeba|informační potřebě]] nebo otázce, kterou si člověk klade. Vztah relevance je také mezi spojovanými informacemi a je záležitostí tvořeného kontextu, který je poté více smysluplný a kompaktní nebo se naopak rozpadá v nespojité střípky. <ref name="tuli">TULINKSÁ, Hana. Aktuálnost a relevance. KISK: kurz práce s informacemi [online]. [cit. 2022-01-31]. Dostupné z: https://kisk.phil.muni.cz/kpi/hodnoceni-kvality-informaci/aktualnost-a-relevance</ref>
  
Obecně můžeme relevanci definovat jako stav, kdy jsou v informačním systému nalezeny informace, které
+
Dle definice TDKIV je potom '''relevantní informace''' ta informace, která je formálně nebo věcně shodná s dotazem zadaným uživatelem v [[přirozený jazyk|přirozeném]] či [[selekční jazyk|selekčním jazyku]]. Formální relevance je shoda formulace [[Rešerše|rešeršního]] dotazu se selekčními údaji dokumentu, věcná relevance je shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu. Ke zjišťování relevance se používají koeficienty úplnosti a přesnosti. <ref>JONÁK, Zdeněk. Relevantní informace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-01-31]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000488&local_base=KTD.</ref>
odpovídají zadanému dotazu. <ref name="bolp">BOLDIŠ, Petr. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2022-01-31]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref> Relevance znamená vhodnost a významnost informace vzhledem k danému účelu. Je to tedy vztah významnosti mezi dokumentem a člověkem, který hledá informace. Nejrelevantnější jsou tedy ty informace, které se nejvíce blíží informační potřebě či otázce, kterou si člověk klade. Vztah relevance je také mezi spojovanými informacemi, je záležitostí tvořeného kontextu, který je poté více smysluplný a kompaktní, nebo se naopak rozpadá v nespojité střípky. <ref name="tuli">TULINKSÁ, Hana. Aktuálnost a relevance. KISK: kurz práce s informacemi [online]. [cit. 2022-01-31]. Dostupné z: https://kisk.phil.muni.cz/kpi/hodnoceni-kvality-informaci/aktualnost-a-relevance</ref>
 
  
Podle S. Mizzara je relevance vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin.  
+
Podle [[Stefano Mizzaro|S. Mizzara]] je relevance vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin.  
 
   
 
   
 
'''Do první skupiny řadí:'''  
 
'''Do první skupiny řadí:'''  
  
 
*dokument (fyzickou entitu, kterou uživatel obdrží)
 
*dokument (fyzickou entitu, kterou uživatel obdrží)
*zástupce (reprezentaci dokumentu ve formě bibliografického záznamu)
+
*zástupce (reprezentaci dokumentu ve formě [[bibliografický záznam|bibliografického záznamu]])
*informaci (to, co uživatel při čtení dokumentu získá)
+
*informaci (to, co uživatel při [[Čtení a čtenářské dovednosti|čtení]] dokumentu získá)
  
 
'''Do druhé skupiny řadí:'''
 
'''Do druhé skupiny řadí:'''
Řádek 18: Řádek 18:
 
*informační potřebu (reprezentace problému v mysli uživatele)
 
*informační potřebu (reprezentace problému v mysli uživatele)
 
*požadavek (reprezentace informační potřeby v přirozeném jazyce uživatele)
 
*požadavek (reprezentace informační potřeby v přirozeném jazyce uživatele)
*dotaz (ztvárnění informační potřeby v systémovém jazyce informačního systému; tj. v databázi či vyhledávači)
+
*dotaz (ztvárnění informační potřeby v systémovém jazyce informačního systému; tj. v [[databáze|databázi]] či [[Vyhledávače, vyhledávací nástroje|vyhledávači]])
  
Relevanční zpětná vazba
+
Relevanci pak můžeme vnímat jako vztah mezi dvěma prvky z první a druhé skupiny: například relevanci mezi dokumentem a požadavkem, relevanci mezi informací, kterou uživatel získá a svou informační potřebou a podobně. <ref name="bolp">BOLDIŠ, Petr. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2022-01-31]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref>  
Můžeme se také setkat s pojmem relevanční zpětná vazba (ang. relevance feedback), která se využívá v informačních systémech. Dle definice TDKIV se jedná o vztah mezi výsledkem vyhledání a nově formulovaným rešeršním dotazem, který lze využít pro ladění rešerše a nové formulace rešeršního dotazu. Tím lze zvýšit úplnost, popř. přesnost rešerše. <ref>ŠVEJDA, Jan. Relevanční zpětná vazba. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-01-31]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001865&local_base=KTD.</ref>  
 
  
 +
====Relevanční zpětná vazba====
 +
V rámci relevance se můžeme také setkat s pojmem [[Zpětná vazba v rešeršních službách|relevanční zpětná vazba]] (ang. relevance feedback), která se využívá v informačních systémech. Dle definice TDKIV se jedná o vztah mezi výsledkem vyhledání a nově formulovaným rešeršním dotazem, který lze využít pro ladění rešerše a nové formulace rešeršního dotazu. Tím lze zvýšit úplnost, popř. přesnost rešerše. <ref>ŠVEJDA, Jan. Relevanční zpětná vazba. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-01-31]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001865&local_base=KTD.</ref>
  
* Related/similar articles – na základě dokumentů, které si uživatel vybere, jsou mu nabídnuty podobné
+
'''Využití v informačních systémech:'''
* Learning to rank – systémy se učí řadit na základě dat z předchozích dotazů – co uživatelé v dané situaci považují za relevantní – vyjádřeno kliknutím/zobrazením
 
  
 
+
*<u>Related/similar articles</u> – na základě dokumentů, které si uživatel vybere, jsou mu nabídnuty podobné dokumenty.
Relevanci pak můžeme vnímat jako vztah mezi dvěma prvky z první a druhé skupiny: například relevanci mezi dokumentem a požadavkem, relevanci mezi informací, kterou uživatel získá a svou informační potřebou a podobně. <ref name="bolp">BOLDIŠ, Petr. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2022-01-31]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref>
+
*<u>Learning to rank</u> – systémy se učí řadit na základě dat z předchozích dotazů (co uživatelé v dané situaci považují za relevantní – vyjádřeno kliknutím/zobrazením).
 
 
 
 
Dle definice TDKIV je relevantní informace informace, která je formálně nebo věcně shodná s dotazem zadaným uživatelem v přirozeném či selekčním jazyku. Formální relevance je shoda formulace rešeršního dotazu se selekčními údaji dokumentu, věcná (obsahová) relevance je shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu. Ke zjišťování relevance se používají koeficienty (míry) úplnosti a přesnosti. <ref>JONÁK, Zdeněk. Relevantní informace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-01-31]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000488&local_base=KTD.</ref>
 
  
 
==Druhy relevance==
 
==Druhy relevance==
  
 
[[Soubor:Relevance - průniky (autor- Adéla Jarolímková Rešeršní strategie pro vědu a výzkum).png|náhled|vpravo|Relevance - průniky (autor: Adéla Jarolímková Rešeršní strategie pro vědu a výzkum)]]
 
[[Soubor:Relevance - průniky (autor- Adéla Jarolímková Rešeršní strategie pro vědu a výzkum).png|náhled|vpravo|Relevance - průniky (autor: Adéla Jarolímková Rešeršní strategie pro vědu a výzkum)]]
Relevantní informace je informace, která je formálně nebo věcně shodné s dotazem zadaným uživatelem v přirozeném či [[Selekční jazyk|selekčním jazyku]].  
+
*'''Formální relevance''' (také jako systémová) je shoda formulace rešeršního dotazu se selekčními údaji dokumentu. V rámci ní informační systémy posuzují relevanci v závislosti na [[Model|modelu]] vyhledávání, který používají ([[Booleovské operátory|booleovský]] x vektorový x pravděpodobností). Toto řazení dle relevance je typické pro webové vyhledávače a [[discovery systémy]] (v některých případech se vyskytuje i v "tradičních" informačních systémech).
  
*'''Formální relevance''' (také jako systémová) je shoda formulace [[Rešerše|rešeršního]] dotazu se selekčními údaji dokumentu. V rámci ní [[Informační systém|informační systémy]] posuzují relevanci v závislosti na modelu vyhledávání, který používají ([[Booleovské operátory|booleovský]] x vekterový x pravděpodobností). Toto řazení dle relevance je typické pro webové vyhledávače a discovery systémy (v některých případech se vyskytuje i u "tradičních" informačních systémech).
+
*'''Věcná (obsahová)''' relevance je shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu. Ke zjišťování relevance se používají koeficienty úplnosti a přesnosti. <ref>JONÁK, Zdeněk. Relevantní informace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-08-19]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000488&local_base=KTD.</ref>
 
 
*'''Věcná (obsahová)''' relevance je shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu. Ke zjišťování relevance se používají koeficienty (míry) úplnosti a přesnosti. <ref>JONÁK, Zdeněk. Relevantní informace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-08-19]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000488&local_base=KTD.</ref>
 
  
 
===Druhy relevance podle Saracevice===
 
===Druhy relevance podle Saracevice===
Tefko Saracevic definuje relevanci jako vztah mezi informací či informačním objektem a kontextem (informační potřeba, dotaz, úkol, záměr, téma ). Také se dá říct, že je to míra příbuznosti.
+
[[Tefko Saracevic]] definuje relevanci jako vztah mezi informací či informačním objektem a kontextem (informační potřeba, dotaz, úkol, záměr, téma atd.). Také se dá říct, že je to míra příbuznosti.
  
 
*'''Systémová/algoritmická relevance:''' vztah mezi dotazem a informací/informačním objektem.
 
*'''Systémová/algoritmická relevance:''' vztah mezi dotazem a informací/informačním objektem.
*'''Tématická/věcná relevance:''' vztah mezi tématem vyjádřeným v dotazu a tématem pokrytým informací/informačním objektem.
+
*'''Tematická/věcná relevance:''' vztah mezi tématem vyjádřeným v dotazu a tématem pokrytým informací/informačním objektem.
 
*'''Kognitivní relevance/pertinence:''' vztah mezi stavem znalostí uživatele a informací/informačním objektem.
 
*'''Kognitivní relevance/pertinence:''' vztah mezi stavem znalostí uživatele a informací/informačním objektem.
 
*'''Situační relevance/přínosnost:''' vztah mezi situací, úkolem či problémem a vyhledaným či existujícím informačním objektem. Hodnotí se podle přínosnosti pro rozhodování, řešení problému, snižování míry nejistoty apod.
 
*'''Situační relevance/přínosnost:''' vztah mezi situací, úkolem či problémem a vyhledaným či existujícím informačním objektem. Hodnotí se podle přínosnosti pro rozhodování, řešení problému, snižování míry nejistoty apod.
*'''Afektivní/motivační relevance:''' vztah mezi záměry, cíli, emocemi a motivací uživatele a vyhledaným či existujícím informačním objektem. Hodnotí se podle míry spokojenosti uživatele a dosažení úspěchu. <ref name="dl">JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Rešeršní strategie pro vědu a výzkum - Relevance. Moodle UK pro výuku 1 [online]. [cit. 2022-01-31]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716</ref>
+
*'''Afektivní/motivační relevance:''' vztah mezi záměry, cíli, [[Emoce|emocemi]] a [[Motivace|motivací]] uživatele a vyhledaným či existujícím informačním objektem. Hodnotí se podle míry spokojenosti uživatele a dosažení úspěchu. <ref name="dl">JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Rešeršní strategie pro vědu a výzkum - Relevance. Moodle UK pro výuku 1 [online]. [cit. 2022-01-31]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716</ref>
  
 
===Druhy relevance podle Huang & Soergel===
 
===Druhy relevance podle Huang & Soergel===
Dalším typem relevance je relevance podle pánů Xiaoli Huang a Dagobert Soergel.   
+
Dalším typem relevance je relevance podle [[Xiaoli Huang]] a [[Dagobert Soergel]].   
  
'''Ti ji dělí na tyto dva typy:'''  
+
'''Ti ji dělí na:'''  
  
 
*<u>Relevance-as-is („jak stojí a leží“)</u>: smysluplný vztah mezi informačním objektem a informační potřebou (součásti informační potřeby: téma, uživatel, problém, situace).
 
*<u>Relevance-as-is („jak stojí a leží“)</u>: smysluplný vztah mezi informačním objektem a informační potřebou (součásti informační potřeby: téma, uživatel, problém, situace).
 
*<u>Relevance-as-determined</u>: výsledek posouzení relevance-as-is posuzujícím (člověk nebo systém), který je založený na reprezentacích informačního objektu a informační potřeby. <ref name="dl">JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Rešeršní strategie pro vědu a výzkum - Relevance. Moodle UK pro výuku 1 [online]. [cit. 2022-01-31]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716</ref>
 
*<u>Relevance-as-determined</u>: výsledek posouzení relevance-as-is posuzujícím (člověk nebo systém), který je založený na reprezentacích informačního objektu a informační potřeby. <ref name="dl">JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Rešeršní strategie pro vědu a výzkum - Relevance. Moodle UK pro výuku 1 [online]. [cit. 2022-01-31]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716</ref>
  
===
+
==Pertinence==
 
+
Pertinentní informace je informace, která vyhovuje subjektivním požadavkům uživatele na obsah informace nebo dokumentu. <ref>JONÁK, Zdeněk. Pertinentní informace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-08-19]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000483&local_base=KTD.</ref> Jinými slovy se dá také říct, že pertinence popisuje stav, kdy jsou v informačním systému nalezeny informace, které odpovídají informační potřebě uživatele (tj. to, co uživatel ve skutečnosti potřeboval). <ref name="bolp">BOLDIŠ, Petr. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2022-01-31]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref>
===Pertinence===
 
Pertinentní informace je pak informace, které vyhovují subjektivním požadavkům uživatele na obsah informace nebo dokumentu. <ref>JONÁK, Zdeněk. Pertinentní informace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-08-19]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000483&local_base=KTD.</ref> Jinými slovy se dá také říct, že pertinence popisuje stav, kdy jsou v informačním systému) nalezeny informace, které odpovídají informační potřebě uživatele (tj. to, co uživatel ve skutečnosti potřeboval). <ref name="bolp">BOLDIŠ, Petr. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2022-01-31]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref>
 
  
 
'''Mezi takový příklad patří:'''  
 
'''Mezi takový příklad patří:'''  
  
*<u>Tématičnost (topicality)</u>:do jaké míry obsah dokumentu odpovídá tématu.
+
*<u>Tematičnost (topicality)</u>:do jaké míry obsah dokumentu odpovídá tématu.
 
*<u>Spolehlivost (reliability)</u>: do jaké míry je obsah dokumentu vnímán jako pravdivý, přesný a spolehlivý.
 
*<u>Spolehlivost (reliability)</u>: do jaké míry je obsah dokumentu vnímán jako pravdivý, přesný a spolehlivý.
 
*<u>Pochopitelnost (understandability)</u>: do jaké míry je obsah uživateli srozumitelný.
 
*<u>Pochopitelnost (understandability)</u>: do jaké míry je obsah uživateli srozumitelný.
 
*<u>Novost (novelty)</u>: do jaké míry přináší uživateli nové informace.
 
*<u>Novost (novelty)</u>: do jaké míry přináší uživateli nové informace.
*<u>Rozsah (scope)</u>: do jaké šíře a hloubky je téma zpracováno. <ref name="dl">JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Rešeršní strategie pro vědu a výzkum - Relevance. Moodle UK pro výuku 1 [online]. [cit. 2021-08-19]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716</ref>
+
*<u>Rozsah (scope)</u>: do jaké šíře a hloubky je téma zpracováno. <ref name="dl">JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Rešeršní strategie pro vědu a výzkum - Relevance. Moodle UK pro výuku 1 [online]. [cit. 2022-01-31]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716</ref>
  
==Metriky používané při evaluaci rešeršních systémů==
+
===Metriky používané při evaluaci rešeršních systémů===
P@k: přesnost v rámci množiny prvních k výsledků (kolik výsledků z k je relevantních). Obvykle 10ti.  
+
Můžeme se také setkat s metrikami pro evaluaci [[Rešeršní systém|rešeršních systémů]], '''mezi které patří například:''' 
R-precision: je nutné vědět, kolik dokumentů celkem je relevantních k danému dotazu (R), pak se spočítá, kolik výsledků je relevantních mezi prvními R výsledky
+
*<u>P@k</u>: přesnost v rámci množiny prvních k výsledků (kolik výsledků z k je relevantních).  
Cumulative Gain nebo Discounted Cumulative Gain: využití při hodnocení efektivity webových vyhledávačů. Cumulative Gain - Posuzuje se jak moc jsou výsledky vyhledávání relevantní (to posuzují experti a výsledkům přisuzují váhu)
+
*<u>R-precision</u>: přesnost po načtení dokumentů R, kde R je počet relevantních dokumentů pro dané téma. Odpadá důraz na přesné pořadí vyhledaných relevantních. Přesnost je definována jako část získaných dokumentů, které jsou skutečně relevantní pro dané téma dotazu.
 +
*<u>Cumulative Gain nebo Discounted Cumulative Gain</u>: využití při hodnocení efektivity webových vyhledávačů. Cumulative Gain - Posuzuje se jak moc jsou výsledky vyhledávání relevantní (to posuzují experti a výsledkům přisuzují váhu). <ref name="dl">JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Rešeršní strategie pro vědu a výzkum - Relevance. Moodle UK pro výuku 1 [online]. [cit. 2022-01-31]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716</ref>
  
 
==Odkazy==
 
==Odkazy==
Řádek 95: Řádek 89:
 
*[[Rešerše]]
 
*[[Rešerše]]
 
*[[Zpětná vazba v rešeršních službách]]
 
*[[Zpětná vazba v rešeršních službách]]
*[[Informační požadavek]]
 
 
*[[Pojem „rešeršní systém“, jeho základní komponenty, typologie rešeršních systémů, charakteristika booleovského modelu vyhledávání bibliografických informací a jeho alternativy.]]
 
*[[Pojem „rešeršní systém“, jeho základní komponenty, typologie rešeršních systémů, charakteristika booleovského modelu vyhledávání bibliografických informací a jeho alternativy.]]
 
*[[Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu]]
 
*[[Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu]]
Řádek 102: Řádek 95:
 
*[[Vyhodnocování relevance]]
 
*[[Vyhodnocování relevance]]
 
*[[Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance]]
 
*[[Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance]]
 +
*[[Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů]]
  
 
===Klíčová slova===
 
===Klíčová slova===

Aktuální verze z 17. 2. 2022, 11:02

Relevance

Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)

Pro informační vědu a vyhledávání informací je relevance klíčový pojem. Obecně můžeme relevanci definovat jako stav, kdy jsou v informačním systému nalezeny informace, které odpovídají zadanému dotazu. [1] Relevance tedy znamená vhodnost a významnost informace vzhledem k danému účelu. Je to vztah významnosti mezi dokumentem a člověkem, který hledá informace. Nejrelevantnější jsou poté ty informace, které se nejvíce blíží informační potřebě nebo otázce, kterou si člověk klade. Vztah relevance je také mezi spojovanými informacemi a je záležitostí tvořeného kontextu, který je poté více smysluplný a kompaktní nebo se naopak rozpadá v nespojité střípky. [2]

Dle definice TDKIV je potom relevantní informace ta informace, která je formálně nebo věcně shodná s dotazem zadaným uživatelem v přirozeném či selekčním jazyku. Formální relevance je shoda formulace rešeršního dotazu se selekčními údaji dokumentu, věcná relevance je shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu. Ke zjišťování relevance se používají koeficienty úplnosti a přesnosti. [3]

Podle S. Mizzara je relevance vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin.

Do první skupiny řadí:

  • dokument (fyzickou entitu, kterou uživatel obdrží)
  • zástupce (reprezentaci dokumentu ve formě bibliografického záznamu)
  • informaci (to, co uživatel při čtení dokumentu získá)

Do druhé skupiny řadí:

  • problém (to, co uživatel potřebuje vyřešit)
  • informační potřebu (reprezentace problému v mysli uživatele)
  • požadavek (reprezentace informační potřeby v přirozeném jazyce uživatele)
  • dotaz (ztvárnění informační potřeby v systémovém jazyce informačního systému; tj. v databázi či vyhledávači)

Relevanci pak můžeme vnímat jako vztah mezi dvěma prvky z první a druhé skupiny: například relevanci mezi dokumentem a požadavkem, relevanci mezi informací, kterou uživatel získá a svou informační potřebou a podobně. [1]

Relevanční zpětná vazba

V rámci relevance se můžeme také setkat s pojmem relevanční zpětná vazba (ang. relevance feedback), která se využívá v informačních systémech. Dle definice TDKIV se jedná o vztah mezi výsledkem vyhledání a nově formulovaným rešeršním dotazem, který lze využít pro ladění rešerše a nové formulace rešeršního dotazu. Tím lze zvýšit úplnost, popř. přesnost rešerše. [4]

Využití v informačních systémech:

  • Related/similar articles – na základě dokumentů, které si uživatel vybere, jsou mu nabídnuty podobné dokumenty.
  • Learning to rank – systémy se učí řadit na základě dat z předchozích dotazů (co uživatelé v dané situaci považují za relevantní – vyjádřeno kliknutím/zobrazením).

Druhy relevance

Relevance - průniky (autor: Adéla Jarolímková Rešeršní strategie pro vědu a výzkum)
  • Formální relevance (také jako systémová) je shoda formulace rešeršního dotazu se selekčními údaji dokumentu. V rámci ní informační systémy posuzují relevanci v závislosti na modelu vyhledávání, který používají (booleovský x vektorový x pravděpodobností). Toto řazení dle relevance je typické pro webové vyhledávače a discovery systémy (v některých případech se vyskytuje i v "tradičních" informačních systémech).
  • Věcná (obsahová) relevance je shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu. Ke zjišťování relevance se používají koeficienty úplnosti a přesnosti. [5]

Druhy relevance podle Saracevice

Tefko Saracevic definuje relevanci jako vztah mezi informací či informačním objektem a kontextem (informační potřeba, dotaz, úkol, záměr, téma atd.). Také se dá říct, že je to míra příbuznosti.

  • Systémová/algoritmická relevance: vztah mezi dotazem a informací/informačním objektem.
  • Tematická/věcná relevance: vztah mezi tématem vyjádřeným v dotazu a tématem pokrytým informací/informačním objektem.
  • Kognitivní relevance/pertinence: vztah mezi stavem znalostí uživatele a informací/informačním objektem.
  • Situační relevance/přínosnost: vztah mezi situací, úkolem či problémem a vyhledaným či existujícím informačním objektem. Hodnotí se podle přínosnosti pro rozhodování, řešení problému, snižování míry nejistoty apod.
  • Afektivní/motivační relevance: vztah mezi záměry, cíli, emocemi a motivací uživatele a vyhledaným či existujícím informačním objektem. Hodnotí se podle míry spokojenosti uživatele a dosažení úspěchu. [6]

Druhy relevance podle Huang & Soergel

Dalším typem relevance je relevance podle Xiaoli Huang a Dagobert Soergel.

Ti ji dělí na:

  • Relevance-as-is („jak stojí a leží“): smysluplný vztah mezi informačním objektem a informační potřebou (součásti informační potřeby: téma, uživatel, problém, situace).
  • Relevance-as-determined: výsledek posouzení relevance-as-is posuzujícím (člověk nebo systém), který je založený na reprezentacích informačního objektu a informační potřeby. [6]

Pertinence

Pertinentní informace je informace, která vyhovuje subjektivním požadavkům uživatele na obsah informace nebo dokumentu. [7] Jinými slovy se dá také říct, že pertinence popisuje stav, kdy jsou v informačním systému nalezeny informace, které odpovídají informační potřebě uživatele (tj. to, co uživatel ve skutečnosti potřeboval). [1]

Mezi takový příklad patří:

  • Tematičnost (topicality):do jaké míry obsah dokumentu odpovídá tématu.
  • Spolehlivost (reliability): do jaké míry je obsah dokumentu vnímán jako pravdivý, přesný a spolehlivý.
  • Pochopitelnost (understandability): do jaké míry je obsah uživateli srozumitelný.
  • Novost (novelty): do jaké míry přináší uživateli nové informace.
  • Rozsah (scope): do jaké šíře a hloubky je téma zpracováno. [6]

Metriky používané při evaluaci rešeršních systémů

Můžeme se také setkat s metrikami pro evaluaci rešeršních systémů, mezi které patří například:

  • P@k: přesnost v rámci množiny prvních k výsledků (kolik výsledků z k je relevantních).
  • R-precision: přesnost po načtení dokumentů R, kde R je počet relevantních dokumentů pro dané téma. Odpadá důraz na přesné pořadí vyhledaných relevantních. Přesnost je definována jako část získaných dokumentů, které jsou skutečně relevantní pro dané téma dotazu.
  • Cumulative Gain nebo Discounted Cumulative Gain: využití při hodnocení efektivity webových vyhledávačů. Cumulative Gain - Posuzuje se jak moc jsou výsledky vyhledávání relevantní (to posuzují experti a výsledkům přisuzují váhu). [6]

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 BOLDIŠ, Petr. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2022-01-31]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf
  2. TULINKSÁ, Hana. Aktuálnost a relevance. KISK: kurz práce s informacemi [online]. [cit. 2022-01-31]. Dostupné z: https://kisk.phil.muni.cz/kpi/hodnoceni-kvality-informaci/aktualnost-a-relevance
  3. JONÁK, Zdeněk. Relevantní informace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-01-31]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000488&local_base=KTD.
  4. ŠVEJDA, Jan. Relevanční zpětná vazba. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-01-31]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001865&local_base=KTD.
  5. JONÁK, Zdeněk. Relevantní informace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-08-19]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000488&local_base=KTD.
  6. 6,0 6,1 6,2 6,3 JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Rešeršní strategie pro vědu a výzkum - Relevance. Moodle UK pro výuku 1 [online]. [cit. 2022-01-31]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716
  7. JONÁK, Zdeněk. Pertinentní informace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-08-19]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000483&local_base=KTD.

Doporučená literatura

  • PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. V Tribunu EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2011. [6], 169 s. ISBN 978-80-7399-338-2.
  • RECHTOŘÍK, Jaroslav. Jak zpracovat rešerši. Ostrava: Státní vědecká knihovna, 1987. 23 s. Metodické listy / St. věd. knihovna v Ostravě; č. 27/1987.
  • TKAČÍKOVÁ, Daniela. Nástroje pro účinné vyhledávání informací [CD-ROM]. 1. vyd. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita, 2010. Požadavky na systém: Adobe Acrobat Reader. ISBN 978-80-248-2156-6. Dostupné také z: http://dspace.vsb.cz/dspace/bitstream/10084/78275/1/nastroje-pro-ucinne-vyhledavani-tkacikova.pdf.
  • PIÁČEK, Jiří. Úvod do práce s elektronickými informačními zdroji: terminologie, typologie, rešerše, databáze, knihovny [CD-ROM]. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Skripta. ISBN 978-80-244-4108-5.
  • KAPOUN, Pavel. Informační zdroje. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, katedra informačních a komunikačních technologií, 2013. 77 s. ISBN 978-80-7464-400-9.

Související články

Klíčová slova

relevance, relevantní informace, druhy relevance, pertinence