Uveďte, co je relevance, relevantní informace, jaké druhy relevance rozeznáváme? Co je pertinence a co ovlivňuje její stanovení?

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg

Relevance

Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)

Pro informační vědu a vyhledávání informací je relevance klíčový pojem. Obecně můžeme relevanci definovat jako stav, kdy jsou v informačním systému nalezeny informace, které odpovídají zadanému dotazu. [1] Relevance tedy znamená vhodnost a významnost informace vzhledem k danému účelu. Je to vztah významnosti mezi dokumentem a člověkem, který hledá informace. Nejrelevantnější jsou poté ty informace, které se nejvíce blíží informační potřebě či otázce, kterou si člověk klade. Vztah relevance je také mezi spojovanými informacemi a je záležitostí tvořeného kontextu, který je poté více smysluplný a kompaktní nebo se naopak rozpadá v nespojité střípky. [2]

Dle definice TDKIV je potom relevantní informace informace, která je formálně nebo věcně shodná s dotazem zadaným uživatelem v přirozeném či selekčním jazyku. Formální relevance je shoda formulace rešeršního dotazu se selekčními údaji dokumentu, věcná relevance je shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu. Ke zjišťování relevance se používají koeficienty úplnosti a přesnosti. [3]

Podle S. Mizzara je relevance vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin.

Do první skupiny řadí:

  • dokument (fyzickou entitu, kterou uživatel obdrží)
  • zástupce (reprezentaci dokumentu ve formě bibliografického záznamu)
  • informaci (to, co uživatel při čtení dokumentu získá)

Do druhé skupiny řadí:

  • problém (to, co uživatel potřebuje vyřešit)
  • informační potřebu (reprezentace problému v mysli uživatele)
  • požadavek (reprezentace informační potřeby v přirozeném jazyce uživatele)
  • dotaz (ztvárnění informační potřeby v systémovém jazyce informačního systému; tj. v databázi či vyhledávači)

Relevanci pak můžeme vnímat jako vztah mezi dvěma prvky z první a druhé skupiny: například relevanci mezi dokumentem a požadavkem, relevanci mezi informací, kterou uživatel získá a svou informační potřebou a podobně. [1]

Relevanční zpětná vazba

V rámci relevance se můžeme také setkat s pojmem relevanční zpětná vazba (ang. relevance feedback), která se využívá v informačních systémech. Dle definice TDKIV se jedná o vztah mezi výsledkem vyhledání a nově formulovaným rešeršním dotazem, který lze využít pro ladění rešerše a nové formulace rešeršního dotazu. Tím lze zvýšit úplnost, popř. přesnost rešerše. [4]

Využití v informačních systémech:

  • Related/similar articles – na základě dokumentů, které si uživatel vybere, jsou mu nabídnuty podobné dokumenty.
  • Learning to rank – systémy se učí řadit na základě dat z předchozích dotazů (co uživatelé v dané situaci považují za relevantní – vyjádřeno kliknutím/zobrazením).

Druhy relevance

Relevance - průniky (autor: Adéla Jarolímková Rešeršní strategie pro vědu a výzkum)
  • Formální relevance (také jako systémová) je shoda formulace rešeršního dotazu se selekčními údaji dokumentu. V rámci ní informační systémy posuzují relevanci v závislosti na modelu vyhledávání, který používají (booleovský x vekterový x pravděpodobností). Toto řazení dle relevance je typické pro webové vyhledávače a discovery systémy (v některých případech se vyskytuje i u "tradičních" informačních systémech).
  • Věcná (obsahová) relevance je shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu. Ke zjišťování relevance se používají koeficienty úplnosti a přesnosti. [5]

Druhy relevance podle Saracevice

Tefko Saracevic definuje relevanci jako vztah mezi informací či informačním objektem a kontextem (informační potřeba, dotaz, úkol, záměr, téma atd.). Také se dá říct, že je to míra příbuznosti.

  • Systémová/algoritmická relevance: vztah mezi dotazem a informací/informačním objektem.
  • Tématická/věcná relevance: vztah mezi tématem vyjádřeným v dotazu a tématem pokrytým informací/informačním objektem.
  • Kognitivní relevance/pertinence: vztah mezi stavem znalostí uživatele a informací/informačním objektem.
  • Situační relevance/přínosnost: vztah mezi situací, úkolem či problémem a vyhledaným či existujícím informačním objektem. Hodnotí se podle přínosnosti pro rozhodování, řešení problému, snižování míry nejistoty apod.
  • Afektivní/motivační relevance: vztah mezi záměry, cíli, emocemi a motivací uživatele a vyhledaným či existujícím informačním objektem. Hodnotí se podle míry spokojenosti uživatele a dosažení úspěchu. [6]

Druhy relevance podle Huang & Soergel

Dalším typem relevance je relevance podle Xiaoli Huang a Dagobert Soergel.

Ti ji dělí na:

  • Relevance-as-is („jak stojí a leží“): smysluplný vztah mezi informačním objektem a informační potřebou (součásti informační potřeby: téma, uživatel, problém, situace).
  • Relevance-as-determined: výsledek posouzení relevance-as-is posuzujícím (člověk nebo systém), který je založený na reprezentacích informačního objektu a informační potřeby. [6]

Pertinence

Pertinentní informace je informace, které vyhovují subjektivním požadavkům uživatele na obsah informace nebo dokumentu. [7] Jinými slovy se dá také říct, že pertinence popisuje stav, kdy jsou v informačním systému nalezeny informace, které odpovídají informační potřebě uživatele (tj. to, co uživatel ve skutečnosti potřeboval). [1]

Mezi takový příklad patří:

  • Tématičnost (topicality):do jaké míry obsah dokumentu odpovídá tématu.
  • Spolehlivost (reliability): do jaké míry je obsah dokumentu vnímán jako pravdivý, přesný a spolehlivý.
  • Pochopitelnost (understandability): do jaké míry je obsah uživateli srozumitelný.
  • Novost (novelty): do jaké míry přináší uživateli nové informace.
  • Rozsah (scope): do jaké šíře a hloubky je téma zpracováno. [6]

Metriky používané při evaluaci rešeršních systémů

Můžeme se také setkat s metriky pro evaluaci rešeršních systémů, mezi které patří patří například:

  • P@k: přesnost v rámci množiny prvních k výsledků (kolik výsledků z k je relevantních).
  • R-precision: přesnost po načtení dokumentů R, kde R je počet relevantních dokumentů pro dané téma. Odpadá důraz na přesné pořadí vyhledaných relevantních. Přesnost je definována jako část získaných dokumentů, které jsou skutečně relevantní pro dané téma dotazu.
  • Cumulative Gain nebo Discounted Cumulative Gain: využití při hodnocení efektivity webových vyhledávačů. Cumulative Gain - Posuzuje se jak moc jsou výsledky vyhledávání relevantní (to posuzují experti a výsledkům přisuzují váhu). [6]

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 BOLDIŠ, Petr. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2022-01-31]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf
  2. TULINKSÁ, Hana. Aktuálnost a relevance. KISK: kurz práce s informacemi [online]. [cit. 2022-01-31]. Dostupné z: https://kisk.phil.muni.cz/kpi/hodnoceni-kvality-informaci/aktualnost-a-relevance
  3. JONÁK, Zdeněk. Relevantní informace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-01-31]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000488&local_base=KTD.
  4. ŠVEJDA, Jan. Relevanční zpětná vazba. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-01-31]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001865&local_base=KTD.
  5. JONÁK, Zdeněk. Relevantní informace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-08-19]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000488&local_base=KTD.
  6. 6,0 6,1 6,2 6,3 JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Rešeršní strategie pro vědu a výzkum - Relevance. Moodle UK pro výuku 1 [online]. [cit. 2022-01-31]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716
  7. JONÁK, Zdeněk. Pertinentní informace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-08-19]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000483&local_base=KTD.

Doporučená literatura

  • PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. V Tribunu EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2011. [6], 169 s. ISBN 978-80-7399-338-2.
  • RECHTOŘÍK, Jaroslav. Jak zpracovat rešerši. Ostrava: Státní vědecká knihovna, 1987. 23 s. Metodické listy / St. věd. knihovna v Ostravě; č. 27/1987.
  • TKAČÍKOVÁ, Daniela. Nástroje pro účinné vyhledávání informací [CD-ROM]. 1. vyd. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita, 2010. Požadavky na systém: Adobe Acrobat Reader. ISBN 978-80-248-2156-6. Dostupné také z: http://dspace.vsb.cz/dspace/bitstream/10084/78275/1/nastroje-pro-ucinne-vyhledavani-tkacikova.pdf.
  • PIÁČEK, Jiří. Úvod do práce s elektronickými informačními zdroji: terminologie, typologie, rešerše, databáze, knihovny [CD-ROM]. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Skripta. ISBN 978-80-244-4108-5.
  • KAPOUN, Pavel. Informační zdroje. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, katedra informačních a komunikačních technologií, 2013. 77 s. ISBN 978-80-7464-400-9.

Související články

Klíčová slova

relevance, relevantní informace, druhy relevance, pertinence