Vysvětlete, co je to informační společnost. Jaké jsou její hlavní rysy?: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 64 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Pracuje se}}
+
==[[Informační společnost]]==
==Informační společnost==
+
„Sociální fenomén spojený s transformací společnosti tradiční industriální do informační. Informační společnost s rozvinutým [[Informační průmysl|informačním průmyslem]] a vysokým podílem [[Informační služby|informačních služeb]]  vytváří předpoklady pro vznik nové elitní sociální vrstvy schopné využívat [[Východiska informační vědy a teorie informace|informace]], znalosti a [[Informační a komunikační technologie|informační a komunikační technologie]] a naopak vede k chudnutí vrstev zaměstnanců spojených s tradičními odvětvími, kteří se nedokázali včas rekvalifikovat a nenalézají proto v informační společnosti uplatnění. <ref>JONÁK, Zdeněk. Informační společnost. KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-[cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000468&local_base=KTD</ref>
''„Sociální fenomén spojený s transformací společnosti tradiční industriální do informační. Informační společnost s rozvinutým [[informační průmysl|informačním průmyslem]] a vysokým podílem informačních služeb vytváří předpoklady pro vznik nové elitní sociální vrstvy schopné využívat [[Východiska informační vědy a teorie informace|informace]], znalosti a informační a komunikační technologie a naopak vede k chudnutí vrstev zaměstnanců spojených s tradičními odvětvími, kteří se nedokázali včas rekvalifikovat a nenalézají proto v informační společnosti uplatnění.“''<ref>JONÁK, Zdeněk. Informační společnost. KTD: ''Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy'' (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-[cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000468&local_base=KTD</ref>
 
  
 
== Charakteristika informační společnosti ==
 
== Charakteristika informační společnosti ==
  
* Vzniká '''kvalitativní proměnou industriální společnosti''',
+
* Vzniká kvalitativní proměnou industriální společnosti,
* Nositelem inovačních změn a '''výchozím zdrojem rozvoje jsou znalosti a informace''',  
+
* Nositelem inovačních změn a výchozím zdrojem rozvoje jsou znalosti a informace,  
* Intenzivní '''informatizace společnosti''' související hlavně s rozvojem informačních a komunikačních technologií,
+
* Intenzivní informatizace společnosti související hlavně s rozvojem informačních a komunikačních technologií,
* '''násobí se objem informací''',
+
* násobí se objem informací,
* '''zvyšuje se schopnost konkurence''',  
+
* zvyšuje se schopnost konkurence,  
* nejvýznamnější oblastí se stává '''[[management informací]] a znalostí''' ve všech společenských sférách,
+
* nejvýznamnější oblastí se stává [[Management informací|management informací]] a znalostí ve všech společenských sférách,
* rozvíjí se '''[[informační ekonomika]]''',
+
* rozvíjí se [[Informační ekonomika|informační ekonomika]],
* všemi negativními i pozitivními důsledky se zvyšuje závislost na '''elektronizaci života''',
+
* všemi negativními i pozitivními důsledky se zvyšuje závislost na elektronizaci života,
* '''změny v oblasti práce''' (prostředí, návyky, činnosti),  
+
* změny v oblasti práce (prostředí, návyky, činnosti),  
* dominuje '''uchování informací v elektronické podobě''' <ref>VYMĚTAL, Jan, DIAČIKOVÁ, Anna a VÁCHOVÁ, Miriam. ''Informační a znalostní management v praxi.'' 1. vyd. Praha: LexisNexis CZ, 2006. 399 s. Studijní texty. ISBN 80-86920-01-1.</ref>
+
* dominuje uchování informací v elektronické podobě <ref>VYMĚTAL, Jan, DIAČIKOVÁ, Anna a VÁCHOVÁ, Miriam. Informační a znalostní management v praxi.1. vyd. Praha: LexisNexis CZ, 2006. 399 s. Studijní texty. ISBN 80-86920-01-1.</ref>
  
 
=== Možnosti informační společnosti ===
 
=== Možnosti informační společnosti ===
  
Dokument ''Státní informační politika – cesta k informační společnosti''<ref>RADA PRO INFORMAČNÍ POLITIKU. 1999. ''Státní informační politika – cesta k informační společnosti'' [online]. [cit. 2014-06-12] Dostupné z: http://www.epractice.eu/files/media/media_425.pdf</ref> uvádí hlavní '''přínosy budoucí informační společnosti''':
+
Dokument Státní informační politika – cesta k informační společnosti<ref>RADA PRO INFORMAČNÍ POLITIKU. 1999. Státní informační politika – cesta k informační společnosti [online]. [cit. 2014-06-12] Dostupné z: http://www.epractice.eu/files/media/media_425.pdf</ref> uvádí hlavní přínosy budoucí informační společnosti:
  
* ''„'''zvýšení kvality života''' širším výběrem služeb a zábavy,''
+
* zvýšení kvality života širším výběrem služeb a zábavy,
* ''lepší '''podpora vzdělanosti''' a jejímu průběžnému doplňování během aktivního profesního života, podpora profesní flexibility společnosti,''  
+
* lepší podpora vzdělanosti a jejímu průběžnému doplňování během aktivního profesního života, podpora profesní flexibility společnosti,   
* ''nové možnosti pro '''uplatnění tvůrčích schopností''' lidí,  
+
* nové možnosti pro uplatnění tvůrčích schopností lidí,  
* '''''zvýšení schopnosti''' společnosti '''reagovat na změny''' ve struktuře nabídky a poptávky profesní kvalifikace pracovní síly,''
+
* zvýšení schopnosti společnosti reagovat na změny ve struktuře nabídky a poptávky profesní kvalifikace pracovní síly,
* ''nové možnosti '''uplatnění kulturních tradic a identity regionů''' a odstranění odlehlosti periferních oblastí,''
+
*nové možnosti uplatnění kulturních tradic a identity regionů a odstranění odlehlosti periferních oblastí,
* ''kvalitativní posun v '''respektování ekologických požadavků''', šetření přírodních zdrojů a životního prostředí,''
+
* kvalitativní posun v respektování ekologických požadavků, šetření přírodních zdrojů a životního prostředí,
* '''''účinnější a transparentnější legislativa a administrativa''', bližší k občanovi a pracující s nižšími náklady, vyšší podíl občanů na veřejné správě,''
+
* účinnější a transparentnější legislativa a administrativa, bližší k občanovi a pracující s nižšími náklady, vyšší podíl občanů na veřejné správě,  
* ''efektivnější řízení podniků a usnadnění spojení výrobců a poskytovatelů služeb se zákazníky, které zvýší konkurenceschopnost,''
+
* efektivnější řízení podniků a usnadnění spojení výrobců a poskytovatelů služeb se zákazníky, které zvýší konkurenceschopnost,
* '''''nové služby''' poskytované v rámci '''telekomunikací''' a nové trhy pro výrobce '''software''',''
+
*nové služby poskytované v rámci telekomunikací a nové trhy pro výrobce [[Software|software]],
* '''''vyšší úroveň stability a bezpečnosti''', racionální [[chování|chování]] a řízení mimořádných a krizových situací.“''
+
*vyšší úroveň stability a bezpečnosti, racionální [[Chování|chování]] a řízení mimořádných a krizových situací.
  
 
== Trendy měnící knihovny v informační společnosti ==
 
== Trendy měnící knihovny v informační společnosti ==
 +
Se vznikem informační společnosti souvisí pokrok a změny v informačních a komunikačních technologiích a právě ty nesou potenciál pro změny [[Veřejné knihovny|knihoven]]. Se změnami společenskými přichází i změna pracovního trhu – v popředí je profese [[Informační specialista|informačního specialisty]], který je charakterizován jako člověk ekonomicky využívající informace (učitelé, lékaři, vědci, ...).
  
Se vznikem informační společnosti souvisí pokrok a změny v informačních a komunikačních technologiích a právě ty nesou potenciál změny [[Veřejné knihovny|knihoven]]. Se změnami společenskými přichází i změna pracovního trhu – v popředí je profese '''informačního specialisty''', který je charakterizován jako '''člověk ekonomicky využívající informace''' (učitelé, lékaři, vědci, ...).
+
Úloha knihoven spočívá v podpoře informačních specialistů, která by měla být realizována v několika rovinách (současně představující nové oblasti působení knihoven ve společnosti):
  
'''Úloha knihoven spočívá v podpoře informačních specialistů''', která by měla být realizována v několika rovinách (současně představující nové oblasti působení knihoven ve společnosti):
+
*popularizace technologií – seznamování uživatelů s novými technologiemi, jejich využitím a sociálním kontextem (zejména se to týká [[akademické knihovny|knihoven]] na univerzitách, které mají snadný přístup k technologiím a specialistům, a v malých městech, kde jsou knihovny ještě nositeli pokroku).  
 
+
*[[Informační vzdělávání|informační vzdělání]] - nejen na rozvoj měkkých dovedností a počítačové gramotnosti, ale i implementace klasicky informačních témat ([[Informační chování|informační chování]], [[Informační etika|informační etika]], ...).  
* '''popularizace technologií''' – seznamování uživatelů s novými technologiemi, jejich využitím a sociálním kontextem (zejména se to týká [[akademické knihovny|knihoven]] na univerzitách, které mají snadný přístup k technologiím a specialistům, a v malých městech, kde jsou knihovny ještě nositeli pokroku).  
 
* '''[[informační vzdělání]]''' - nejen na rozvoj měkkých dovedností a počítačové gramotnosti, ale i implementovace klasicky informačních témat ([[informační chování]], [[informační etika]], ...).  
 
  
 
Knihovny by měly využít dvou zdrojů, kterými disponují:
 
Knihovny by měly využít dvou zdrojů, kterými disponují:
  
* '''specializovaný [[knihovní fond]]''' obsahující množství [[metadat]] využitelných pro další účely (například tvorba specializovaných webů, díky čemuž mohou kolem sebe sdružovat zajímavou [[komunitu]])
+
*specializovaný [[Knihovní fond|knihovní fond]] obsahující množství [[Metadata|metadat]] využitelných pro další účely (například tvorba specializovaných webů, díky čemuž mohou kolem sebe sdružovat zajímavou [[Komunita|komunitu]])
* '''[[sociální kapitál]] knihovníků''' - knihovníci dávají informacím společenský rozměr a zároveň dokáží s informacemi pracovat tvůrčím způsobem, což zahrnuje jejich vizualizaci, analýzu, sběr či hodnocení. Nové kreativní projekty, události, osobní spojení knihovníka a [[čtenáře]] jsou mimořádně důležité z hlediska dalšího vývoje těchto institucí.<ref>ČERNÝ, Michal. Osm technologických trendů, které promění knihovny v informační společnosti. ITlib: ''Informačné technológie a knižnice [online]. 2013, roč. 2013, č. 2, s. 30-35'' [cit. 2014-06-13]. Dostupné z:http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2013/2/osm-technologickych-trendu-ktere-promeni-knihovny-v-informacni-spolecnosti.html</ref>
+
*[[Sociální kapitál|sociální kapitál]] knihovníků - knihovníci dávají informacím společenský rozměr a zároveň dokáží s informacemi pracovat tvůrčím způsobem, což zahrnuje jejich vizualizaci, analýzu, sběr či hodnocení. Nové kreativní projekty, události, osobní spojení knihovníka a [[Čtenář|čtenáře]] jsou mimořádně důležité z hlediska dalšího vývoje těchto institucí. <ref>ČERNÝ, Michal. Osm technologických trendů, které promění knihovny v informační společnosti. ITlib: ''Informačné technológie a knižnice [online]. 2013, roč. 2013, č. 2, s. 30-35'' [cit. 2014-06-13]. Dostupné z:http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2013/2/osm-technologickych-trendu-ktere-promeni-knihovny-v-informacni-spolecnosti.html</ref>
  
 
==[[Kyberprostor]]==
 
==[[Kyberprostor]]==
Termín kyberprostor použil poprvé na počátku osmdesátých let v povídce Vypálit chrom (v orig. Burning Chrome) americký prozaik William Gibson. Gibson později v románu Neuromancer kyberprostor popsal jako konsenzuální datovou halucinaci, vizualizovanou v podobě imaginárního prostoru, tvořeného počítačově zpracovanými daty a přístupného pouze vědomí (a nikoli fyzické tělesnosti) uživatelů.
+
Termín kyberprostor použil poprvé na počátku osmdesátých let v povídce Jak vypálit Chrome (v orig. Burning Chrome) americký prozaik [[William Gibson]]. Gibson později v románu Neuromancer kyberprostor popsal jako konsenzuální datovou halucinaci, vizualizovanou v podobě imaginárního prostoru, tvořeného počítačově zpracovanými daty a přístupného pouze vědomí (a nikoli fyzické tělesnosti) uživatelů. Jako jeden z prvních začal termínu kyberprostor ve vztahu k existujícím počítačovým sítím užívat [[John Perry Barlow]]. Podle Barlowa je jako kyberprostor možno označit jakýkoli deteritorializovaný, symbolický prostor mediované komunikace; a záleží jen na složitosti technologie, nakolik komplexní tento kyberprostor bude – barlowovský kyberprostor tedy variuje od jednoduchých audiálních prostor telefonních hovorů přes prostředí současného [[Internet|Internetu]] až po (zatím ještě zčásti fiktivní) zcela pohlcující prostory virtuálních realit. Antropolog [[David Hakken]] v návaznosti na Barlowa charakterizuje kyberprostor jako sociální arénu, do níž vstupují všichni sociální aktéři, kteří používají ke vzájemné sociální interakci pokročilé informační technologie. Termín kyberprostor dále podle Hakkena odkazuje ke všem potenciálním životním stylům, svázaných s kulturním bytím vytvářeným prostřednictvím pokročilých informačních technologií. <ref>MACEK, Jakub. Kyberprostor (Cyberspace). REVUE PRO MÉDIA. [cit. 2020-08-11] Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm</ref>
 +
 
 +
Dnes je pojmem kyberprostor označován svět [[Virtuální realita|virtuální reality]], v němž se odehrávají různé, paradoxně reálné věci – např. telefonické hovory, mailová komunikace, apod. Kyberprostor však čelí určitým hrozbám. Jednou z nich je [[Kyberterorismus|kyberterorismus ]], který je možné vymezit jako neletální formu teroristické činnosti realizovanou skrze služby, které podporuje a sdílí daná informační či komunikační síť. Neletální forma je však pouze vnější skořápkou, protože sekundárním důsledkem kyberútoku může být právě fyzická likvidace konkrétního objektu nebo systému. <ref>PODHOREC, Milan. Kybernetická a informační válka. Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu. [cit. 2020-08-17] Dostupné z: https://moodle.unob.cz/pluginfile.php/20717/mod_resource/content/5/KIV%20T-1.pdf</ref>
 +
 
 +
'''Vlastnosti:'''
 +
*formování virtuální identity - vstupuje pouze náš otisk, přirozená identita tlumena (virtuální realitu si každý vytváří sám)
 +
*zavedení společného času - vstupem do kyberprostoru člověk opouští své časové souřadnice
 +
*zavedení planetární kyberkultury - plošné šíření angličtiny jako jazyka komputerizace
 +
*virtuální (planetární) vědomí - sdílením společných obsahů a komunikací se vytváří společné vědomí
 +
*dostupný stále se zvyšující výkon [[Hardware počítače|HW]] a [[Software|SW]] (serverové farmy)
 +
*počítač funguje jako extenze paměti, mozku a komunikace
 +
 
 +
'''Vliv na člověka:'''
 +
*závislost na internetu - nejadiktivnější je komunikace v reálném čase
 +
*projevuje se neschopností ukončit práci na internetu, rostoucím počtem hodin online, lhaním o délce času stráveném v síti či jinými projevy psychologické závislosti
 +
*experimentování s vlastní identitou - lze měnit pohlaví, věk, vlastnosti, jiné formy sexuálního chování (tzv. [[Kybersex|kybersex]] - odcizení, rizika oboustranné anonymity, ale zároveň legitimní forma sexuálního projevu)
 +
*práce na dálku - negativní sociální vztahy, ale úspora na pracovišti, možnost zaměstnat pracovníky z jiných zemí
 +
*[[Sociální sítě|sociální sítě]]
 +
*nové formy online spirituality
  
 
==[[Informační gramotnost]]==
 
==[[Informační gramotnost]]==
Nejčastěji používanou definicí informační gramotnosti je definice zveřejněná roku 1989 ve zprávě Komise pro informační gramotnost (vytvořená v rámci [[Asociace amerických knihoven]] - ALA): K dosažení informační gramotnosti musí být jedinec schopen rozeznat, kdy potřebuje informace, a dále je vyhledat, vyhodnotit a efektivně využít. Informačně gramotní lidé se naučili, jak se učit. Vědí, jak se učit, protože vědí, jak jsou znalosti pořádány, jak je možné informace vyhledat a využít je tak, aby se z nich další mohli učit. Jsou to lidé připravení pro celoživotní vzdělávání, protože mohou vždy najít informace potřebné k určitému rozhodnutí či k vyřešení daného úkolu.  
+
Tento termín zpopularizoval s rozvojem ICT, které je dnes součástí našeho každodenního života. Nejčastěji používanou definicí informační gramotnosti je definice zveřejněná roku 1989 ve zprávě Komise pro informační gramotnost (vytvořená v rámci [[Asociace amerických knihoven]] - ALA): K dosažení informační gramotnosti musí být jedinec schopen rozeznat, kdy potřebuje informace, a dále je vyhledat, vyhodnotit a efektivně využít. Informačně gramotní lidé se naučili, jak se učit. Vědí, jak se učit, protože vědí, jak jsou znalosti pořádány, jak je možné informace vyhledat a využít je tak, aby se z nich další mohli učit. Jsou to lidé připravení pro celoživotní vzdělávání, protože mohou vždy najít informace potřebné k určitému rozhodnutí či k vyřešení daného úkolu.  
  
Poprvé tento termín použil Paul Zurkowski (tehdejší prezident "Information Industry Association") v r. 1974. Za informačně gramotné považoval jedince, kteří jsou připraveni používat informační zdroje při práci, kteří se naučili, jak využívat širokou škálu technik a informačních nástrojů stejně jako primární zdroje při řešení problémů. Během sedmdesátých let se objevilo několik dalších definic, které se všechny shodovaly na tom, že informace jsou pro společnost nezbytné, a že je třeba stále více znalostí a dovedností k zacházení s nimi.  
+
Poprvé tento termín použil [[Paul Zurkowski]] (tehdejší prezident "Information Industry Association") v r. 1974. Za informačně gramotné považoval jedince, kteří jsou připraveni používat informační zdroje při práci, kteří se naučili, jak využívat širokou škálu technik a informačních nástrojů stejně jako primární zdroje při řešení problémů. Během sedmdesátých let se objevilo několik dalších definic, které se všechny shodovaly na tom, že informace jsou pro společnost nezbytné, a že je třeba stále více znalostí a dovedností k zacházení s nimi.  
  
Polovina osmdesátých let je ve vývoji pojmu IG klíčovým obdobím. V r. 1986 William Demo rozvinul definici, kterou o rok dříve vyslovil Martin Tessmer: "Informační gramotnost je schopnost efektivně vyhledávat a hodnotit informace vztahující se k určité potřebě." Důležitými body jeho definice bylo rozšíření z pouhého vyhledávání informací i na porozumění a hodnocení informací, a dále i přesná identifikace potřebných schopností (vyhledávací strategie, hodnocení). Demo už nepovažuje knihovnu za jediný zdroj informací, což v té době nebylo obvyklé. Velký důraz klade na schopnost uvědomování si vlastních informačních potřeb. Na konci osmdesátých let měl tedy už pojem IG konkrétní podobu a objevil se prostor pro vytváření konkrétních programů, které by vedly k jejímu zvyšování. A v tomto okamžiku se dostáváme k tématu informační výchovy. Je třeba odpovědět na otázky týkající se metodiky informační výchovy, jejího začlenění do stávajících studijních programů, úloha knihoven a mnoho dalších.<ref>LANDOVÁ, Hana. Informační gramotnost - náš problém(?). Ikaros [online]. 2002, ročník 6, číslo 8 [cit. 2020-08-11]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10980</ref>
+
Polovina osmdesátých let je ve vývoji pojmu IG klíčovým obdobím. V r. 1986 [[William Demo]] rozvinul definici, kterou o rok dříve vyslovil [[Martin Tessmer]]: "Informační gramotnost je schopnost efektivně vyhledávat a hodnotit informace vztahující se k určité potřebě." Důležitými body jeho definice bylo rozšíření z pouhého vyhledávání informací i na porozumění a hodnocení informací, a dále i přesná identifikace potřebných schopností (vyhledávací strategie, hodnocení). Demo už nepovažuje knihovnu za jediný zdroj informací, což v té době nebylo obvyklé. Velký důraz klade na schopnost uvědomování si vlastních [[Informační potřeba|informačních potřeb]]. Na konci osmdesátých let měl tedy už pojem IG konkrétní podobu a objevil se prostor pro vytváření konkrétních programů, které by vedly k jejímu zvyšování. A v tomto okamžiku se dostáváme k tématu informační výchovy. Je třeba odpovědět na otázky týkající se metodiky informační výchovy, jejího začlenění do stávajících studijních programů, úloha knihoven a mnoho dalších. <ref>LANDOVÁ, Hana. Informační gramotnost - náš problém(?). Ikaros [online]. 2002, ročník 6, číslo 8 [cit. 2020-08-11]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10980</ref>
  
==[[Digitální propast]]==
+
'''Informačně gramotný jedinec je schopen:'''
 +
*definovat informační potřebu
 +
*získat informace efektivním způsobem, použít je i ke specifickým účelům
 +
*kriticky zhodnotit zdroje
 +
*zpracovat informace ve znalosti pro další použití
 +
*rozumět ekonomickým, právním a sociálním aspektům informací
 +
*použít informaci s etickými a právními normami
 +
 +
===Výrazné domácí i zahraniční aktivity na podporu informačního vzdělávání===
 +
====Mezinárodní aktivity ====
 +
*2003 Information Literacy Meeting of Experts (odborný seminář v Praze)
 +
*Aktivity [[UNESCO]]/[[IFLA]]- udělali logo informační gramotnosti
 +
*[[European Conference on Information Literacy|ECIL]] 2013-2018 - Evropská konference o informační gramotnosti, pořádala se i u nás, je jednou za dva roky.
 +
*[[LILAC]] - konference v Británii, je určena pro knihovní a informační profesionály, kteří se věnují informačnímu vzdělávání a kteří chtějí zlepšovat a rozšiřovat své dovednosti a znalosti vztahující se k informační gramotnosti. Zaměřeno na univerzitní knihovny
 +
*Regionální konference a setkání
 +
 
 +
====Veřejná politika====
 +
*Hlavní aktéři: ministerstva, profesní organizace, knihovny, školy, neziskové organizace
 +
*Situace v ČR ([[Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky|MŠMT]], [[Ministerstvo kultury České republiky|MK]], [[Asociace knihoven vysokých škol ČR|AKVŠ]], [[SKIP]], [[SDRUK]], neziskové organizace)
 +
*Politické dokumenty
 +
*Legislativa, doporučení
 +
*[[Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020]]
 +
*Silný vliv: sociální sítě, [[Fake news|fake news]], [[Plagiátorství|plagiátorství]]
 +
 
 +
====Profesní sdružení v ČR====
 +
*[[Svaz knihovníků a informačních pracovníků]]: založeno v roce 1968 z iniciativy několika příznivců školních knihoven i samostatných školních knihovníků. Cílem je podpora, propagace a zkvalitňování služeb knihoven na základních a středních školách).
 +
*Asociace knihoven vysokých škol ČR: hlavním cílem je podporovat aktivity vysokoškolských knihoven v oblasti informační výchovy, který přispívá k informační gramotnosti studentů i dalších uživatelů, vytvořit zázemí pro pracovníky knihoven, kteří s informační výchovou začínají, sídel získané zkušenosti atd.
 +
 
 +
==[[Digitální propast]] (Digital devide) ==
 +
Termín se poprvé objevil už v roce 1995 v novinovém deníku Los Angeles Times, více začal rezonovat společností až od roku 1998. Spojení digital divide se sice začalo frekventovaně používat až v pozdních 90. letech 20. století, ale první nesmělé odhady o problému nerovného přístupu k novým médiím se objevovaly už dříve. Na intenzitě nabraly až s masivním rozšířením [[Počítač|počítačů]] a internetu v devadesátých letech. Digitální propast je velice komplikovaný jev (zasahující do ekonomie, sociologie, politiky a mnoha dalších oblastí).
 +
 
 +
Celbová (2003) ve své definici digitální propasti popisuje, že digitální propast může vznikat mezi různými subjekty. Uvádí, že digitální propast se může otevírat mezi obyvateli měst a venkovských oblastí, mezi zástupci různých ekonomických tříd, ale také v globálním měřítku mezi obyvateli v různých částech světa. <ref>KOLDA, Ondřej. Digitální propast (digital devide). MedKult [online]. 2018 [cit. 2020-08-11]. Dostupné z: http://medkult.upmedia.cz/Keywords/digitalni-propast-digital-devide/</ref>
 +
 
 +
'''Digitální propas můžeme dělit na:'''
 +
*[[Primární digitální propast]] souvisí se standardním rozdělením na osoby s přístupem k informačním a komunikačním technologiím a bez přístupu k nim. Tato forma digitální propasti má v dnešní době tendenci se uzavírat, jelikož moderní technologie a přístup k internetu jsou stále více dostupné. Díky tomu je jejich zastoupení ve společnosti čím dál více běžné, což znamená, že k nim má přístup větší počet lidí.
 +
 
 +
*[[Sekundární digitální propast]] se již nezakládá pouze na přístupu k ICT, ale klade důraz na schopnost používání informačních a komunikačních technologií. To, že osoba s přístupem k síti s ní bude mít více zkušeností zní celkem logicky, ale je velmi důležité zvážit také efektivitu vyhledávání a využívání těchto technologií. Ne každá aktivita totiž přispívá rozvoji naší informační gramotnosti. J. C. Bertot ve své publikaci „The Multiple Dimensions of the Digital Divide“ zmiňuje, že klíčovým není pouhá možnost přístupu k informačním a komunikačním technologiím, ale převážně umění je využít, být schopen najít potřebné informace, zhodnotit jejich relevantnost a umět je použít.
 +
 
 +
===Digitální vyloučení===
 +
Digitálně vyloučená je osoba, která nemá z různých příčin možnost používat digitální technologie a služby, a tím není začleněna do moderní společnosti. Souvisí s demografickými charakteristikami, a to především s věkem, vzděláním, socioekonomickým postavením a s geografickými faktory. Zároveň může jít také o tzv. vyhýbače, tj. osoby odpojené nebo se zprostředkovaným přístupem. Konkrétně se digitální vyloučení týká seniorů, osob se zdravotním postižením, osob s duševním onemocněním, etnických menšin, jednotlivců i lokalit ohrožených chudobou. Nejde o kompletní výčet digitální vyloučení se objevuje napříč celou populací, a ne vždy se váže na jasné sociodemografické charakteristiky. Také z tohoto důvodu často zůstává u jednotlivců neidentifikováno.
 +
 
 +
'''Mezi hlavní příčiny digitálního vyloučení patří:'''
 +
*nulová nebo nízká digitální gramotnost, která se projevuje nízkou úrovní v kompetenční, motivační a strategické dimenzi,
 +
*sociálně tíživá životní situace,
 +
*omezená schopnost učení,
 +
*specifická zdravotní postižení bránící ve využívání ICT,
 +
*nízká osobní motivace (v prostředí jedince neexistuje nikdo, kdo by jej motivoval),
 +
*odmítavé postoje k digitálním technologiím,
 +
*nedostupnost digitálních technologií ,
 +
*nedostatek příležitosti k využívání technologií (jedinec nevyhledává příležitost, kdy jej využít nebo ani nemá představu, kde by s ICT mohl pracovat). <ref>Strategie digitální gramotnosti ČR naobdobí 2015 až 2020. [online]. 2015 [cit. 2020-08-11]. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/documents/20142/372765/Strategie_DG.pdf/46b094c8-609b-458d-cdcd-8c686ca87131</ref>
  
 
== Zdroje ==
 
== Zdroje ==
Řádek 87: Řádek 152:
  
 
=== Související články ===
 
=== Související články ===
 +
[[Industriální společnost]]
 +
<br />
 +
[[Postindustriální společnost]]
 +
<br />
 +
[[Informační průmysl]]
 +
<br />
 +
[[Informační a komunikační technologie]]
 +
<br />
 +
[[Digitální propast. Definice digitální propasti, základní dimenze digitální propasti, demografické skupiny nejvíce ohrožené digitální propastí ve vyspělém světě]]
 +
<br />
 +
[[Kyberprostor]]
 +
<br />
 +
[[Virtuální realita]]
 +
<br />
 +
[[Informační gramotnost]]
 +
<br />
 +
[[Mediální gramotnost]]
 +
<br />
 +
[[Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky/old]]
 +
<br />
 +
[[Uchopení informační společnosti informační vědou]]
  
* [[Industriální společnost]]
+
===Klíčová slova===
* [[Postindustriální společnost]]
+
informační společnost, kyberprostor, informační gramotnost, digitální propast, informační a komunikační technologie, ICT, Internet, počítač
* [[Informační průmysl]]
 
* [[Informační a komunikační technologie]]
 
 
 
 
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]
 
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]

Aktuální verze z 7. 9. 2020, 11:44

Informační společnost

„Sociální fenomén spojený s transformací společnosti tradiční industriální do informační. Informační společnost s rozvinutým informačním průmyslem a vysokým podílem informačních služeb vytváří předpoklady pro vznik nové elitní sociální vrstvy schopné využívat informace, znalosti a informační a komunikační technologie a naopak vede k chudnutí vrstev zaměstnanců spojených s tradičními odvětvími, kteří se nedokázali včas rekvalifikovat a nenalézají proto v informační společnosti uplatnění. [1]

Charakteristika informační společnosti

  • Vzniká kvalitativní proměnou industriální společnosti,
  • Nositelem inovačních změn a výchozím zdrojem rozvoje jsou znalosti a informace,
  • Intenzivní informatizace společnosti související hlavně s rozvojem informačních a komunikačních technologií,
  • násobí se objem informací,
  • zvyšuje se schopnost konkurence,
  • nejvýznamnější oblastí se stává management informací a znalostí ve všech společenských sférách,
  • rozvíjí se informační ekonomika,
  • všemi negativními i pozitivními důsledky se zvyšuje závislost na elektronizaci života,
  • změny v oblasti práce (prostředí, návyky, činnosti),
  • dominuje uchování informací v elektronické podobě [2]

Možnosti informační společnosti

Dokument Státní informační politika – cesta k informační společnosti[3] uvádí hlavní přínosy budoucí informační společnosti:

  • zvýšení kvality života širším výběrem služeb a zábavy,
  • lepší podpora vzdělanosti a jejímu průběžnému doplňování během aktivního profesního života, podpora profesní flexibility společnosti,
  • nové možnosti pro uplatnění tvůrčích schopností lidí,
  • zvýšení schopnosti společnosti reagovat na změny ve struktuře nabídky a poptávky profesní kvalifikace pracovní síly,
  • nové možnosti uplatnění kulturních tradic a identity regionů a odstranění odlehlosti periferních oblastí,
  • kvalitativní posun v respektování ekologických požadavků, šetření přírodních zdrojů a životního prostředí,
  • účinnější a transparentnější legislativa a administrativa, bližší k občanovi a pracující s nižšími náklady, vyšší podíl občanů na veřejné správě,
  • efektivnější řízení podniků a usnadnění spojení výrobců a poskytovatelů služeb se zákazníky, které zvýší konkurenceschopnost,
  • nové služby poskytované v rámci telekomunikací a nové trhy pro výrobce software,
  • vyšší úroveň stability a bezpečnosti, racionální chování a řízení mimořádných a krizových situací.

Trendy měnící knihovny v informační společnosti

Se vznikem informační společnosti souvisí pokrok a změny v informačních a komunikačních technologiích a právě ty nesou potenciál pro změny knihoven. Se změnami společenskými přichází i změna pracovního trhu – v popředí je profese informačního specialisty, který je charakterizován jako člověk ekonomicky využívající informace (učitelé, lékaři, vědci, ...).

Úloha knihoven spočívá v podpoře informačních specialistů, která by měla být realizována v několika rovinách (současně představující nové oblasti působení knihoven ve společnosti):

  • popularizace technologií – seznamování uživatelů s novými technologiemi, jejich využitím a sociálním kontextem (zejména se to týká knihoven na univerzitách, které mají snadný přístup k technologiím a specialistům, a v malých městech, kde jsou knihovny ještě nositeli pokroku).
  • informační vzdělání - nejen na rozvoj měkkých dovedností a počítačové gramotnosti, ale i implementace klasicky informačních témat (informační chování, informační etika, ...).

Knihovny by měly využít dvou zdrojů, kterými disponují:

  • specializovaný knihovní fond obsahující množství metadat využitelných pro další účely (například tvorba specializovaných webů, díky čemuž mohou kolem sebe sdružovat zajímavou komunitu)
  • sociální kapitál knihovníků - knihovníci dávají informacím společenský rozměr a zároveň dokáží s informacemi pracovat tvůrčím způsobem, což zahrnuje jejich vizualizaci, analýzu, sběr či hodnocení. Nové kreativní projekty, události, osobní spojení knihovníka a čtenáře jsou mimořádně důležité z hlediska dalšího vývoje těchto institucí. [4]

Kyberprostor

Termín kyberprostor použil poprvé na počátku osmdesátých let v povídce Jak vypálit Chrome (v orig. Burning Chrome) americký prozaik William Gibson. Gibson později v románu Neuromancer kyberprostor popsal jako konsenzuální datovou halucinaci, vizualizovanou v podobě imaginárního prostoru, tvořeného počítačově zpracovanými daty a přístupného pouze vědomí (a nikoli fyzické tělesnosti) uživatelů. Jako jeden z prvních začal termínu kyberprostor ve vztahu k existujícím počítačovým sítím užívat John Perry Barlow. Podle Barlowa je jako kyberprostor možno označit jakýkoli deteritorializovaný, symbolický prostor mediované komunikace; a záleží jen na složitosti technologie, nakolik komplexní tento kyberprostor bude – barlowovský kyberprostor tedy variuje od jednoduchých audiálních prostor telefonních hovorů přes prostředí současného Internetu až po (zatím ještě zčásti fiktivní) zcela pohlcující prostory virtuálních realit. Antropolog David Hakken v návaznosti na Barlowa charakterizuje kyberprostor jako sociální arénu, do níž vstupují všichni sociální aktéři, kteří používají ke vzájemné sociální interakci pokročilé informační technologie. Termín kyberprostor dále podle Hakkena odkazuje ke všem potenciálním životním stylům, svázaných s kulturním bytím vytvářeným prostřednictvím pokročilých informačních technologií. [5]

Dnes je pojmem kyberprostor označován svět virtuální reality, v němž se odehrávají různé, paradoxně reálné věci – např. telefonické hovory, mailová komunikace, apod. Kyberprostor však čelí určitým hrozbám. Jednou z nich je kyberterorismus , který je možné vymezit jako neletální formu teroristické činnosti realizovanou skrze služby, které podporuje a sdílí daná informační či komunikační síť. Neletální forma je však pouze vnější skořápkou, protože sekundárním důsledkem kyberútoku může být právě fyzická likvidace konkrétního objektu nebo systému. [6]

Vlastnosti:

  • formování virtuální identity - vstupuje pouze náš otisk, přirozená identita tlumena (virtuální realitu si každý vytváří sám)
  • zavedení společného času - vstupem do kyberprostoru člověk opouští své časové souřadnice
  • zavedení planetární kyberkultury - plošné šíření angličtiny jako jazyka komputerizace
  • virtuální (planetární) vědomí - sdílením společných obsahů a komunikací se vytváří společné vědomí
  • dostupný stále se zvyšující výkon HW a SW (serverové farmy)
  • počítač funguje jako extenze paměti, mozku a komunikace

Vliv na člověka:

  • závislost na internetu - nejadiktivnější je komunikace v reálném čase
  • projevuje se neschopností ukončit práci na internetu, rostoucím počtem hodin online, lhaním o délce času stráveném v síti či jinými projevy psychologické závislosti
  • experimentování s vlastní identitou - lze měnit pohlaví, věk, vlastnosti, jiné formy sexuálního chování (tzv. kybersex - odcizení, rizika oboustranné anonymity, ale zároveň legitimní forma sexuálního projevu)
  • práce na dálku - negativní sociální vztahy, ale úspora na pracovišti, možnost zaměstnat pracovníky z jiných zemí
  • sociální sítě
  • nové formy online spirituality

Informační gramotnost

Tento termín zpopularizoval s rozvojem ICT, které je dnes součástí našeho každodenního života. Nejčastěji používanou definicí informační gramotnosti je definice zveřejněná roku 1989 ve zprávě Komise pro informační gramotnost (vytvořená v rámci Asociace amerických knihoven - ALA): K dosažení informační gramotnosti musí být jedinec schopen rozeznat, kdy potřebuje informace, a dále je vyhledat, vyhodnotit a efektivně využít. Informačně gramotní lidé se naučili, jak se učit. Vědí, jak se učit, protože vědí, jak jsou znalosti pořádány, jak je možné informace vyhledat a využít je tak, aby se z nich další mohli učit. Jsou to lidé připravení pro celoživotní vzdělávání, protože mohou vždy najít informace potřebné k určitému rozhodnutí či k vyřešení daného úkolu.

Poprvé tento termín použil Paul Zurkowski (tehdejší prezident "Information Industry Association") v r. 1974. Za informačně gramotné považoval jedince, kteří jsou připraveni používat informační zdroje při práci, kteří se naučili, jak využívat širokou škálu technik a informačních nástrojů stejně jako primární zdroje při řešení problémů. Během sedmdesátých let se objevilo několik dalších definic, které se všechny shodovaly na tom, že informace jsou pro společnost nezbytné, a že je třeba stále více znalostí a dovedností k zacházení s nimi.

Polovina osmdesátých let je ve vývoji pojmu IG klíčovým obdobím. V r. 1986 William Demo rozvinul definici, kterou o rok dříve vyslovil Martin Tessmer: "Informační gramotnost je schopnost efektivně vyhledávat a hodnotit informace vztahující se k určité potřebě." Důležitými body jeho definice bylo rozšíření z pouhého vyhledávání informací i na porozumění a hodnocení informací, a dále i přesná identifikace potřebných schopností (vyhledávací strategie, hodnocení). Demo už nepovažuje knihovnu za jediný zdroj informací, což v té době nebylo obvyklé. Velký důraz klade na schopnost uvědomování si vlastních informačních potřeb. Na konci osmdesátých let měl tedy už pojem IG konkrétní podobu a objevil se prostor pro vytváření konkrétních programů, které by vedly k jejímu zvyšování. A v tomto okamžiku se dostáváme k tématu informační výchovy. Je třeba odpovědět na otázky týkající se metodiky informační výchovy, jejího začlenění do stávajících studijních programů, úloha knihoven a mnoho dalších. [7]

Informačně gramotný jedinec je schopen:

  • definovat informační potřebu
  • získat informace efektivním způsobem, použít je i ke specifickým účelům
  • kriticky zhodnotit zdroje
  • zpracovat informace ve znalosti pro další použití
  • rozumět ekonomickým, právním a sociálním aspektům informací
  • použít informaci s etickými a právními normami

Výrazné domácí i zahraniční aktivity na podporu informačního vzdělávání

Mezinárodní aktivity

  • 2003 Information Literacy Meeting of Experts (odborný seminář v Praze)
  • Aktivity UNESCO/IFLA- udělali logo informační gramotnosti
  • ECIL 2013-2018 - Evropská konference o informační gramotnosti, pořádala se i u nás, je jednou za dva roky.
  • LILAC - konference v Británii, je určena pro knihovní a informační profesionály, kteří se věnují informačnímu vzdělávání a kteří chtějí zlepšovat a rozšiřovat své dovednosti a znalosti vztahující se k informační gramotnosti. Zaměřeno na univerzitní knihovny
  • Regionální konference a setkání

Veřejná politika

Profesní sdružení v ČR

  • Svaz knihovníků a informačních pracovníků: založeno v roce 1968 z iniciativy několika příznivců školních knihoven i samostatných školních knihovníků. Cílem je podpora, propagace a zkvalitňování služeb knihoven na základních a středních školách).
  • Asociace knihoven vysokých škol ČR: hlavním cílem je podporovat aktivity vysokoškolských knihoven v oblasti informační výchovy, který přispívá k informační gramotnosti studentů i dalších uživatelů, vytvořit zázemí pro pracovníky knihoven, kteří s informační výchovou začínají, sídel získané zkušenosti atd.

Digitální propast (Digital devide)

Termín se poprvé objevil už v roce 1995 v novinovém deníku Los Angeles Times, více začal rezonovat společností až od roku 1998. Spojení digital divide se sice začalo frekventovaně používat až v pozdních 90. letech 20. století, ale první nesmělé odhady o problému nerovného přístupu k novým médiím se objevovaly už dříve. Na intenzitě nabraly až s masivním rozšířením počítačů a internetu v devadesátých letech. Digitální propast je velice komplikovaný jev (zasahující do ekonomie, sociologie, politiky a mnoha dalších oblastí).

Celbová (2003) ve své definici digitální propasti popisuje, že digitální propast může vznikat mezi různými subjekty. Uvádí, že digitální propast se může otevírat mezi obyvateli měst a venkovských oblastí, mezi zástupci různých ekonomických tříd, ale také v globálním měřítku mezi obyvateli v různých částech světa. [8]

Digitální propas můžeme dělit na:

  • Primární digitální propast souvisí se standardním rozdělením na osoby s přístupem k informačním a komunikačním technologiím a bez přístupu k nim. Tato forma digitální propasti má v dnešní době tendenci se uzavírat, jelikož moderní technologie a přístup k internetu jsou stále více dostupné. Díky tomu je jejich zastoupení ve společnosti čím dál více běžné, což znamená, že k nim má přístup větší počet lidí.
  • Sekundární digitální propast se již nezakládá pouze na přístupu k ICT, ale klade důraz na schopnost používání informačních a komunikačních technologií. To, že osoba s přístupem k síti s ní bude mít více zkušeností zní celkem logicky, ale je velmi důležité zvážit také efektivitu vyhledávání a využívání těchto technologií. Ne každá aktivita totiž přispívá rozvoji naší informační gramotnosti. J. C. Bertot ve své publikaci „The Multiple Dimensions of the Digital Divide“ zmiňuje, že klíčovým není pouhá možnost přístupu k informačním a komunikačním technologiím, ale převážně umění je využít, být schopen najít potřebné informace, zhodnotit jejich relevantnost a umět je použít.

Digitální vyloučení

Digitálně vyloučená je osoba, která nemá z různých příčin možnost používat digitální technologie a služby, a tím není začleněna do moderní společnosti. Souvisí s demografickými charakteristikami, a to především s věkem, vzděláním, socioekonomickým postavením a s geografickými faktory. Zároveň může jít také o tzv. vyhýbače, tj. osoby odpojené nebo se zprostředkovaným přístupem. Konkrétně se digitální vyloučení týká seniorů, osob se zdravotním postižením, osob s duševním onemocněním, etnických menšin, jednotlivců i lokalit ohrožených chudobou. Nejde o kompletní výčet digitální vyloučení se objevuje napříč celou populací, a ne vždy se váže na jasné sociodemografické charakteristiky. Také z tohoto důvodu často zůstává u jednotlivců neidentifikováno.

Mezi hlavní příčiny digitálního vyloučení patří:

  • nulová nebo nízká digitální gramotnost, která se projevuje nízkou úrovní v kompetenční, motivační a strategické dimenzi,
  • sociálně tíživá životní situace,
  • omezená schopnost učení,
  • specifická zdravotní postižení bránící ve využívání ICT,
  • nízká osobní motivace (v prostředí jedince neexistuje nikdo, kdo by jej motivoval),
  • odmítavé postoje k digitálním technologiím,
  • nedostupnost digitálních technologií ,
  • nedostatek příležitosti k využívání technologií (jedinec nevyhledává příležitost, kdy jej využít nebo ani nemá představu, kde by s ICT mohl pracovat). [9]

Zdroje

Reference

  1. JONÁK, Zdeněk. Informační společnost. KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-[cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000468&local_base=KTD
  2. VYMĚTAL, Jan, DIAČIKOVÁ, Anna a VÁCHOVÁ, Miriam. Informační a znalostní management v praxi.1. vyd. Praha: LexisNexis CZ, 2006. 399 s. Studijní texty. ISBN 80-86920-01-1.
  3. RADA PRO INFORMAČNÍ POLITIKU. 1999. Státní informační politika – cesta k informační společnosti [online]. [cit. 2014-06-12] Dostupné z: http://www.epractice.eu/files/media/media_425.pdf
  4. ČERNÝ, Michal. Osm technologických trendů, které promění knihovny v informační společnosti. ITlib: Informačné technológie a knižnice [online]. 2013, roč. 2013, č. 2, s. 30-35 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z:http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2013/2/osm-technologickych-trendu-ktere-promeni-knihovny-v-informacni-spolecnosti.html
  5. MACEK, Jakub. Kyberprostor (Cyberspace). REVUE PRO MÉDIA. [cit. 2020-08-11] Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm
  6. PODHOREC, Milan. Kybernetická a informační válka. Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu. [cit. 2020-08-17] Dostupné z: https://moodle.unob.cz/pluginfile.php/20717/mod_resource/content/5/KIV%20T-1.pdf
  7. LANDOVÁ, Hana. Informační gramotnost - náš problém(?). Ikaros [online]. 2002, ročník 6, číslo 8 [cit. 2020-08-11]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10980
  8. KOLDA, Ondřej. Digitální propast (digital devide). MedKult [online]. 2018 [cit. 2020-08-11]. Dostupné z: http://medkult.upmedia.cz/Keywords/digitalni-propast-digital-devide/
  9. Strategie digitální gramotnosti ČR naobdobí 2015 až 2020. [online]. 2015 [cit. 2020-08-11]. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/documents/20142/372765/Strategie_DG.pdf/46b094c8-609b-458d-cdcd-8c686ca87131

Doporučená literatura

  • Bell, D. 1973. The Coming of Post-Industrial Society: A Venture in Social Forecasting. Harmondsworth : Penguin Books.
  • Boyd Rayward, W. (ed.). 2008. European Modernism and the Information Society: Informing the Present, Understanding the Past. Aldershot, Burlington : Ashgate.
  • Castells, M. 2000. The Information Age: Economy, Society and Culture, vol. I: The Rise of Network Society. Cambridge, MA; Oxford, UK: Blackwell.
  • Castells, M. 2000. The Information Age: Economy, Society and Culture, vol. III.: End of Millenium. Cambridge, MA; Oxford, UK: Blackwell.
  • Castells, M. 2004. The Information Age: Economy, Society and Culture, vol. II: The Power of Identity. Cambridge, MA; Oxford, UK: Blackwell.
  • Cejpek, J. 1998. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. Praha: Karolinum.
  • Ducatel, K.; Webster, J.; Herrmann, W. (eds.) The Information Society in Europe: Work and Life in the Age of Globalization. Lanham: Rowman & Littlefield.
  • Eriksen, T. H. 2005. Tyranie okamžiku: rychlý a pomalý čas. Brno: Doplněk.
  • Kohyama, K. 1968. Introduction to Information Society Theory. Tokyo: Chuo Koron.
  • Mansell, R. (ed.). 2009. The Information Society: Critical Concepts in Sociology. (vol. I: History and Perspectives, vol. II: Knowledge, Economics and Organization, vol. III.: Democracy, Government and Regulation, vol. IV: Everyday Life). London: Routledge.
  • Martin, J. 1978. The Wired Society: A Challenge for Tomorrow. Englewood Cliffs: Prentice-Hall.
  • Masuda, Y. 1980. The Information Society as a Post-Industrial Society. Tokyo: Institute for the Information Society.
  • Mattelart, A. 2003. The Information Society: An Introduction. London: Sage.
  • Musil, J. 2003. Elektronická média v informační společnosti. Praha: Votobia.
  • Musil, J. 2007. Komunikace v informační společnosti. Praha: UJAK.
  • Rankov, P. 2006. Informačná spoločnosť - perspektívy, problémy, paradoxy. Levice: Koloman Kertész Bagala.
  • Schauer, T. 2003. The Sustainable Information Society: Visions and Risks. Ulm : Universitätsverlag.
  • Toffler, A. 1981. The Third Wave. New York: Bantam Books.
  • Virilio, P. 2004. Informatická bomba. Červený Kostelec: Pavel Mervart.
  • Vlasák, R. 1999. Světový informační průmysl. Praha: Karolinum.
  • Webster, F. 2002. Theories of the Information Society. London: Routledge.
  • Webster, F.; Blom, R. (eds.). 2004. The Information Society Reader. London: Routledge - Taylor & Francis Group.

Související články

Industriální společnost
Postindustriální společnost
Informační průmysl
Informační a komunikační technologie
Digitální propast. Definice digitální propasti, základní dimenze digitální propasti, demografické skupiny nejvíce ohrožené digitální propastí ve vyspělém světě
Kyberprostor
Virtuální realita
Informační gramotnost
Mediální gramotnost
Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky/old
Uchopení informační společnosti informační vědou

Klíčová slova

informační společnost, kyberprostor, informační gramotnost, digitální propast, informační a komunikační technologie, ICT, Internet, počítač