Usir: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „===Jméno=== '''Usir''' (řecky '''Osiris''') byl jedním z nejznámějších a nevýznamnějších staroegyptských bohů. O významu jeho jméno existuje…“) |
m (added Category:Egyptologie using HotCat) |
||
(Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | + | '''Usir''' (řecky '''Osiris''') byl jedním z nejznámějších a nevýznamnějších staroegyptských bohů. Ohledně významu jeho jména existuje mnoho názorů a možných etymologií, ale zůstává stále nejasné.<ref>Shalomi-Hen, R. 2006 : The writing of gods: the evolution of divine classifiers in the Old Kingdom. Wiesbaden: Harrassowitz</ref> | |
− | '''Usir''' (řecky '''Osiris''') byl jedním z nejznámějších a nevýznamnějších staroegyptských bohů. | ||
− | + | == Ikonografie a sféry vlivu == | |
− | |||
− | |||
− | ===Mýty a funkce=== | + | [[File:BD Hunefer cropped 2.jpg|thumb|190x190px|Usir jako vládce podsvětní říše]] |
+ | Usir byl vládcem podsvětní říše, a tedy smrti, sestupu do podsvětí a posmrtného soudu, ale především vzkříšení a obnovy života. Význam Usira a celkově usirovské koncepce posmrtného života vzrůstá běhěm vlády [[5. dynastie]]. | ||
+ | |||
+ | Nejstarší zobrazení Usira pochází z 5. dynastie. Tehdy je zobrazen jako muž s božskou parukou, nicméně obvyke je zobrazován jako muž v mumiformní podobě, na hlavě mívá Bílou korunu Horního Egypta. Od [[Nová říše|Nové říše]] se objevuje s korunou atef, Bílou korunou doplněnou dvěma pery a beraními rohy. Mívá i další atributy královského úřadu jako např. důtky a žezlo. Jeho kůže je většinou černá nebo zelená, což souvisí s jeho chtonickými aspekty, a také vzkříšením, neboť se jednalo o barvy černého nilského bahna, země a nově vyrašivších rostlin. Dalším z jeho symbolů byl sloup džed, hieroglyf znamenající trvání a stálost, považovaný také za Usirovu páteř. U posmrtného soudu bývá zobrazen na podstavci ve tvaru hieroglyfu maat, znamenajícím řád maat, spravedlnost a pravdu. (s. 118 - 123)<ref name=":0" /> | ||
+ | |||
+ | == Mýty a funkce == | ||
+ | |||
+ | Usir se měl zrodit na místě zvaném Rasetau, což bylo označení pro [[Memfis|memfidskou]] nekropoli na západním břehu Nilu, a přeneseně tedy pro říši mrtvých. Původně mohl být možná božstvem vegetace a plodnosti, který tak měl vztah k zemi a půdě, případně i nilskými záplavami, ale spojování Usira se zemědělstvím jako takovým se objevuje až v dobách pozdějších. (s. 118 - 123)<ref name=":0">Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.</ref> Možná je tak původní charakter tohoto boha spojen spíše s královskou zádušní teologií. (s. 180 - 188)<ref name=":1">Janák, J. 2005 : Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.</ref> | ||
+ | |||
+ | Jeho původní charakteristiku není snadné určit, neboť během egyptských dějin se jeho charakter proměňoval a Usir na sebe přejímal různé další funkce a epiteta, případně do sebe asimiloval aspekty dalších božstev, zvláště těch, která měla nějaké vazby na podsvětí a smrt, např. [[Sokar|Sokara]] nebo '''Chontamentiho''', ale také '''Andžteje''', boha uctívaného v [[Busiris|Busiridě]] jako pozemského vládce, který byl po smrti vzkříšen, a který mívá totožné atributy jako později Usir. | ||
− | |||
− | |||
Zřejmě nejznámějších Usirovým přívlastkem bylo jméno Wennefer (řecky Onofris), znamenající "Ten, který zůstává svěží/mladý/dobrý". | Zřejmě nejznámějších Usirovým přívlastkem bylo jméno Wennefer (řecky Onofris), znamenající "Ten, který zůstává svěží/mladý/dobrý". | ||
− | + | === Identifikace panovníka a zemřelých s Usirem === | |
− | Usir byl také spojován s panovníkem, který byl za života vtělením [[Hor|Hora]] a po smrti se stával Usirem. Už v [[Texty pyramid|Textech pyramid]] je Usir mnohokrát zmíněn, a také už zde je v mnohých říkáních ztotožňován s panovníkem.<ref>Viz např. různé pasáže z PT 134 - 179 | + | |
+ | Usir byl také spojován s panovníkem, který byl za života vtělením [[Hor|Hora]] a po smrti se stával Usirem. Už v [[Texty pyramid|Textech pyramid]] je Usir mnohokrát zmíněn, a také už zde je v mnohých říkáních ztotožňován s panovníkem.<ref>Viz např. různé pasáže z PT 134 - 179.</ref>{{?}} Později, kdy texty pro dosažení zásvětí nepoužíval už pouze panonvík, se z identifikace zemřelého s Usirem stává běžný koncept, který se udržel až do konce staroegyptských dějin. | ||
+ | |||
+ | === Usir jako soudce v podsvětí === | ||
+ | |||
+ | Už v Textech pyramid se objevuje motiv, že zemřelý (panovník) musí uniknout Usirovým nástrahám, a v [[Texty rakví|Textech rakví]] se objevují Usirovi kati či Usirovi rybáři, kteří plní funkci vyslanců Usira<ref>Lucarelli : 2010 </ref>{{?}}, a jejich úkolem je chytat zemřelé, kteří nemají dostatečné znalosti nebo morální kvality, a nemohou tak vstoupit do zásvětí. V některých textech se dokonce objevují prosby k Reovi, aby zemřelého před Usirem ochraňoval. (s. 118 - 123)<ref name=":0" /> V pozdější tradici vystupuje Usir jako nejvyšší soudce u pomsrtného soudu, před kterým musel každý zemřelý obstát. | ||
+ | |||
+ | === Usirova smrt a vzkříšení === | ||
+ | |||
+ | Narážky na usirovský mýtus se objevují už v Textech pyramid, nicméně jedná se jen o útržkovité informace (jejich kontext byl zřejmě Egypťanům dostatečně znám, a nebylo tedy třeba mýtus podrobně popisovat). Nejúplnější verzi příběhu známo od řeckého spisovatele Plútarcha, ta se ale zřejmě od původní varianty v mnoha aspektech liší.<ref>Plútarchos, a J Griffiths. 1970 : Plutarch's De Iside et Osiride. Cardiff: University of Wales Press.</ref> | ||
+ | |||
+ | Mýtus vypráví o zavraždění Usira jeho bratrem [[Sutech|Sutechem]], který jej zavřel do truhly či rakve a hodil do Nilu, případaně ještě rozsekal na 14 kusů. Jeho manželka a sestra [[Eset]] se ho spolu s jejich další sestrou [[Nebthet]] vydaly hledat. Pak jej Eset oživila pomocí kouzel a počala s ním jejich syna, boha Hora. Usir ovšem nebyl vzkříšen úplně, a tak zatímco se Eset s Horem skryli v houštinách delty před Sutechem, [[Thovt]] a [[Anup]] připravili Usira k pohřbu a přechodu do zásvětí. Tak se Usir stal vládcem říše mrtvých. K tomuto mýtu ovšem existuje mnoho různých variant, podle některých (např. dle pap. Salt 835) nebyl Usir zavražděn Sutechem, ale [[Geb|Gebem]].<ref>Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.</ref> | ||
+ | |||
+ | === Spojitost se slunečním božstvem === | ||
− | + | Zvláště od Nové říše je Usir spojován s [[Re|Reem]] a jeho každonočním putováním podsvětní říší. Usir je spojován s mrtvým tělem slunečního boha, a objevuje se pak v synkretické podobě jako Re-Usir. [[Héliopolios|Héliopolskými]] kněžími byl Usir také začleněn do héliopolského Devatera v rámci [[héliopolská kosmogonie|místní kosmogonie]].<ref name=":1" /> | |
− | |||
− | + | === Usir jako Orion === | |
− | |||
− | |||
− | ''' | + | Staří Egypťané spojovali Usira také se souhvězním '''Orion''', egyptsky '''Sah'''. Tato hvězda zůstává při své pouti nebesy sedmdestá dní pod obzorem, což Egypťané spojovali s dobou spočinutí zemřelého a dobou mumifikačních obřadů. Hvězda '''Sirius''' (egyptsky '''Sopdet'''),která vychází před Orionem, pak byla spjována s Usirovou manželkou Eset, která je vyvádí z podsvětí a vede k novému životu. (s. 197)<ref name=":2">Janák, J. 2009 : Staroegyptské náboženství I: Bohové na zemi a v nebesích", Praha: Oikoymenh.</ref> |
− | |||
− | + | === Usir a Atum na konci světa === | |
− | |||
− | |||
Podle některých egyptských textů (např. Texty rakví 1130, Kniha mrtvých 175) se na konci světa opět vše propadne do praoceánu [[Nun|Nu]], ve kterém zbydou jen [[Atum]] a Usir v podobě hadů. Přesný výklad těchto textů je ovšem nejasný. | Podle některých egyptských textů (např. Texty rakví 1130, Kniha mrtvých 175) se na konci světa opět vše propadne do praoceánu [[Nun|Nu]], ve kterém zbydou jen [[Atum]] a Usir v podobě hadů. Přesný výklad těchto textů je ovšem nejasný. | ||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
+ | == Kult == | ||
+ | |||
+ | Kromě významné spojitosti s královským úřadem je Usir už ve [[4.dynastie|4.dynastii]] doložen také na obětních formulích v soukromých hrobkách, a během 5. dynastie se vyskytje jako důležitý bůh zásvětí a zádušního kultu. | ||
+ | |||
+ | V mnoha egyptských městech byla uctívána místa Usirova pohřbu (případně místa, kde byla pohřbena někerá část jeho těla). | ||
+ | |||
+ | Často bývá Usir spojován především s dolnoegyptskými městy, jeho velmi častým titulem je např. "pán Džedu", tj. Busiridy. Právě v Busiridě se nacházel jeden z jeho nejstarších chrámů, doklady o něm jsou dochovány už z nápisů ze [[Stará říše|Staré říše]]. Bývá označován ale i jako "pán Abydu", a na vztah k Hornímu Egyptu ukazuje i jeho Bílá koruna. Hrobka panovníka [[1.dynastie]] [[Džer|Džera]], nacházející se v [[Abydos|Abydu]], byla považována za '''Usirův hrob''' a stala se významným centrem jeho kultu. V Abydu se nachází také '''Osireion''', chrám vybudovaný panovníkem Sethim I., s podzemními místnostmi, které obklopuje voda. V souvislosti s abydoským kultem Usira se objevuje emblém jakési paruky s vysokými pery, vyzdvižený na tyči či holi, který byl později považován za Usirovu hlavu. V Abydu se také konala každoroční slavnost na počest Usira, přemáhajícího nepřátele. | ||
+ | |||
+ | Kultovní prostory spojované s Usirem se nacházely např. i v [[Karnak|Karnaku]], [[Memfis|Memfidě]], Héliopoli nebo [[Filae]]. (s. 197)<ref name=":2" /> | ||
+ | |||
+ | Během Nové říše se v pohřební výbavě objevuje tzv. Usirovo lože, dřevěná deska v podobě ležícího Usira, do jejíž vyhloubeného vnitřku se nasypala hlína, a do té se zaselo obilí, které po vyklíčení představovalo nový život a zmrtvýchvstání Usira i dotyčného zemřelého. | ||
+ | |||
+ | Od Nové říše bývá Usir spojován s posvátným býkem Apidem (Hapi), který byl považován za jeho ba. Se spojení Usira s '''Apidem''' později vzniklo synkretické božstvo [[Serapis]]. | ||
+ | |||
+ | Usirův kult byl později populární i mezi Řeky, kteří je spojovali s Dionýsem a Hádem. (s. 180 - 188)<ref name=":1" /> | ||
+ | |||
+ | == Odkazy == | ||
=== Reference === | === Reference === | ||
+ | |||
<references/> | <references/> | ||
− | [[Kategorie: Egyptologie | + | === Literatura === |
+ | |||
+ | * Chassinat, É. G. : 1968 : Le mystere d'Osiris au mois de Khoiak. Caire: Institut Français d'Archéologie Orientale. | ||
+ | * Griffiths, J. G. 1966 : The origins of Osiris. Berlin: Hessling. | ||
+ | * Janák, J. 2009 : Staroegyptské náboženství I: Bohové na zemi a v nebesích", Praha: Oikoymenh. | ||
+ | * Janák, J. 2005 : Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri. | ||
+ | * Mojsov, Bojana 2005 : Osiris: death and afterlife of a god. 1. publ. Malden: Blackwell. | ||
+ | * O'Connor, D. B. 20009 : Abydos: Egypt's first pharaohs and the cult of Osiris. London: Thames & Hudson. | ||
+ | * Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press. | ||
+ | * Plútarchos, a J Griffiths. 1970 : Plutarch's De Iside et Osiride. Cardiff: University of Wales Press. | ||
+ | * Shalomi-Hen, R. 2006 : The writing of gods: the evolution of divine classifiers in the Old Kingdom. Wiesbaden: Harrassowitz | ||
+ | * Schilm, P. 1998 : Der Osiris-Mythos als Medium von Lebensfuhrung und Lebensdeutung. Hamburg: Verlag Dr. Kovac | ||
+ | * Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson. | ||
+ | |||
+ | [[Kategorie:Egyptští bohové]] | ||
+ | [[Kategorie:Egyptologie]] |
Aktuální verze z 2. 8. 2016, 21:49
Usir (řecky Osiris) byl jedním z nejznámějších a nevýznamnějších staroegyptských bohů. Ohledně významu jeho jména existuje mnoho názorů a možných etymologií, ale zůstává stále nejasné.[1]
Obsah
Ikonografie a sféry vlivu
Usir byl vládcem podsvětní říše, a tedy smrti, sestupu do podsvětí a posmrtného soudu, ale především vzkříšení a obnovy života. Význam Usira a celkově usirovské koncepce posmrtného života vzrůstá běhěm vlády 5. dynastie.
Nejstarší zobrazení Usira pochází z 5. dynastie. Tehdy je zobrazen jako muž s božskou parukou, nicméně obvyke je zobrazován jako muž v mumiformní podobě, na hlavě mívá Bílou korunu Horního Egypta. Od Nové říše se objevuje s korunou atef, Bílou korunou doplněnou dvěma pery a beraními rohy. Mívá i další atributy královského úřadu jako např. důtky a žezlo. Jeho kůže je většinou černá nebo zelená, což souvisí s jeho chtonickými aspekty, a také vzkříšením, neboť se jednalo o barvy černého nilského bahna, země a nově vyrašivších rostlin. Dalším z jeho symbolů byl sloup džed, hieroglyf znamenající trvání a stálost, považovaný také za Usirovu páteř. U posmrtného soudu bývá zobrazen na podstavci ve tvaru hieroglyfu maat, znamenajícím řád maat, spravedlnost a pravdu. (s. 118 - 123)[2]
Mýty a funkce
Usir se měl zrodit na místě zvaném Rasetau, což bylo označení pro memfidskou nekropoli na západním břehu Nilu, a přeneseně tedy pro říši mrtvých. Původně mohl být možná božstvem vegetace a plodnosti, který tak měl vztah k zemi a půdě, případně i nilskými záplavami, ale spojování Usira se zemědělstvím jako takovým se objevuje až v dobách pozdějších. (s. 118 - 123)[2] Možná je tak původní charakter tohoto boha spojen spíše s královskou zádušní teologií. (s. 180 - 188)[3]
Jeho původní charakteristiku není snadné určit, neboť během egyptských dějin se jeho charakter proměňoval a Usir na sebe přejímal různé další funkce a epiteta, případně do sebe asimiloval aspekty dalších božstev, zvláště těch, která měla nějaké vazby na podsvětí a smrt, např. Sokara nebo Chontamentiho, ale také Andžteje, boha uctívaného v Busiridě jako pozemského vládce, který byl po smrti vzkříšen, a který mívá totožné atributy jako později Usir.
Zřejmě nejznámějších Usirovým přívlastkem bylo jméno Wennefer (řecky Onofris), znamenající "Ten, který zůstává svěží/mladý/dobrý".
Identifikace panovníka a zemřelých s Usirem
Usir byl také spojován s panovníkem, který byl za života vtělením Hora a po smrti se stával Usirem. Už v Textech pyramid je Usir mnohokrát zmíněn, a také už zde je v mnohých říkáních ztotožňován s panovníkem.[4][zdroj?] Později, kdy texty pro dosažení zásvětí nepoužíval už pouze panonvík, se z identifikace zemřelého s Usirem stává běžný koncept, který se udržel až do konce staroegyptských dějin.
Usir jako soudce v podsvětí
Už v Textech pyramid se objevuje motiv, že zemřelý (panovník) musí uniknout Usirovým nástrahám, a v Textech rakví se objevují Usirovi kati či Usirovi rybáři, kteří plní funkci vyslanců Usira[5][zdroj?], a jejich úkolem je chytat zemřelé, kteří nemají dostatečné znalosti nebo morální kvality, a nemohou tak vstoupit do zásvětí. V některých textech se dokonce objevují prosby k Reovi, aby zemřelého před Usirem ochraňoval. (s. 118 - 123)[2] V pozdější tradici vystupuje Usir jako nejvyšší soudce u pomsrtného soudu, před kterým musel každý zemřelý obstát.
Usirova smrt a vzkříšení
Narážky na usirovský mýtus se objevují už v Textech pyramid, nicméně jedná se jen o útržkovité informace (jejich kontext byl zřejmě Egypťanům dostatečně znám, a nebylo tedy třeba mýtus podrobně popisovat). Nejúplnější verzi příběhu známo od řeckého spisovatele Plútarcha, ta se ale zřejmě od původní varianty v mnoha aspektech liší.[6]
Mýtus vypráví o zavraždění Usira jeho bratrem Sutechem, který jej zavřel do truhly či rakve a hodil do Nilu, případaně ještě rozsekal na 14 kusů. Jeho manželka a sestra Eset se ho spolu s jejich další sestrou Nebthet vydaly hledat. Pak jej Eset oživila pomocí kouzel a počala s ním jejich syna, boha Hora. Usir ovšem nebyl vzkříšen úplně, a tak zatímco se Eset s Horem skryli v houštinách delty před Sutechem, Thovt a Anup připravili Usira k pohřbu a přechodu do zásvětí. Tak se Usir stal vládcem říše mrtvých. K tomuto mýtu ovšem existuje mnoho různých variant, podle některých (např. dle pap. Salt 835) nebyl Usir zavražděn Sutechem, ale Gebem.[7]
Spojitost se slunečním božstvem
Zvláště od Nové říše je Usir spojován s Reem a jeho každonočním putováním podsvětní říší. Usir je spojován s mrtvým tělem slunečního boha, a objevuje se pak v synkretické podobě jako Re-Usir. Héliopolskými kněžími byl Usir také začleněn do héliopolského Devatera v rámci místní kosmogonie.[3]
Usir jako Orion
Staří Egypťané spojovali Usira také se souhvězním Orion, egyptsky Sah. Tato hvězda zůstává při své pouti nebesy sedmdestá dní pod obzorem, což Egypťané spojovali s dobou spočinutí zemřelého a dobou mumifikačních obřadů. Hvězda Sirius (egyptsky Sopdet),která vychází před Orionem, pak byla spjována s Usirovou manželkou Eset, která je vyvádí z podsvětí a vede k novému životu. (s. 197)[8]
Usir a Atum na konci světa
Podle některých egyptských textů (např. Texty rakví 1130, Kniha mrtvých 175) se na konci světa opět vše propadne do praoceánu Nu, ve kterém zbydou jen Atum a Usir v podobě hadů. Přesný výklad těchto textů je ovšem nejasný.
Kult
Kromě významné spojitosti s královským úřadem je Usir už ve 4.dynastii doložen také na obětních formulích v soukromých hrobkách, a během 5. dynastie se vyskytje jako důležitý bůh zásvětí a zádušního kultu.
V mnoha egyptských městech byla uctívána místa Usirova pohřbu (případně místa, kde byla pohřbena někerá část jeho těla).
Často bývá Usir spojován především s dolnoegyptskými městy, jeho velmi častým titulem je např. "pán Džedu", tj. Busiridy. Právě v Busiridě se nacházel jeden z jeho nejstarších chrámů, doklady o něm jsou dochovány už z nápisů ze Staré říše. Bývá označován ale i jako "pán Abydu", a na vztah k Hornímu Egyptu ukazuje i jeho Bílá koruna. Hrobka panovníka 1.dynastie Džera, nacházející se v Abydu, byla považována za Usirův hrob a stala se významným centrem jeho kultu. V Abydu se nachází také Osireion, chrám vybudovaný panovníkem Sethim I., s podzemními místnostmi, které obklopuje voda. V souvislosti s abydoským kultem Usira se objevuje emblém jakési paruky s vysokými pery, vyzdvižený na tyči či holi, který byl později považován za Usirovu hlavu. V Abydu se také konala každoroční slavnost na počest Usira, přemáhajícího nepřátele.
Kultovní prostory spojované s Usirem se nacházely např. i v Karnaku, Memfidě, Héliopoli nebo Filae. (s. 197)[8]
Během Nové říše se v pohřební výbavě objevuje tzv. Usirovo lože, dřevěná deska v podobě ležícího Usira, do jejíž vyhloubeného vnitřku se nasypala hlína, a do té se zaselo obilí, které po vyklíčení představovalo nový život a zmrtvýchvstání Usira i dotyčného zemřelého.
Od Nové říše bývá Usir spojován s posvátným býkem Apidem (Hapi), který byl považován za jeho ba. Se spojení Usira s Apidem později vzniklo synkretické božstvo Serapis.
Usirův kult byl později populární i mezi Řeky, kteří je spojovali s Dionýsem a Hádem. (s. 180 - 188)[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Shalomi-Hen, R. 2006 : The writing of gods: the evolution of divine classifiers in the Old Kingdom. Wiesbaden: Harrassowitz
- ↑ 2,0 2,1 2,2 Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.
- ↑ 3,0 3,1 3,2 Janák, J. 2005 : Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.
- ↑ Viz např. různé pasáže z PT 134 - 179.
- ↑ Lucarelli : 2010
- ↑ Plútarchos, a J Griffiths. 1970 : Plutarch's De Iside et Osiride. Cardiff: University of Wales Press.
- ↑ Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.
- ↑ 8,0 8,1 Janák, J. 2009 : Staroegyptské náboženství I: Bohové na zemi a v nebesích", Praha: Oikoymenh.
Literatura
- Chassinat, É. G. : 1968 : Le mystere d'Osiris au mois de Khoiak. Caire: Institut Français d'Archéologie Orientale.
- Griffiths, J. G. 1966 : The origins of Osiris. Berlin: Hessling.
- Janák, J. 2009 : Staroegyptské náboženství I: Bohové na zemi a v nebesích", Praha: Oikoymenh.
- Janák, J. 2005 : Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.
- Mojsov, Bojana 2005 : Osiris: death and afterlife of a god. 1. publ. Malden: Blackwell.
- O'Connor, D. B. 20009 : Abydos: Egypt's first pharaohs and the cult of Osiris. London: Thames & Hudson.
- Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.
- Plútarchos, a J Griffiths. 1970 : Plutarch's De Iside et Osiride. Cardiff: University of Wales Press.
- Shalomi-Hen, R. 2006 : The writing of gods: the evolution of divine classifiers in the Old Kingdom. Wiesbaden: Harrassowitz
- Schilm, P. 1998 : Der Osiris-Mythos als Medium von Lebensfuhrung und Lebensdeutung. Hamburg: Verlag Dr. Kovac
- Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.