Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace ČR, příklady zahraniční dobré praxe

Verze z 9. 12. 2020, 09:24, kterou vytvořil Veronika.Krivankova (diskuse | příspěvky) (→‎Školní knihovna)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Školní knihovna

Dle definice KTD je školní knihovna "knihovnou pro žáky a učitele na základní, střední nebo vyšší odborné škole, zřizovaná a udržovaná z rozpočtu školy. Jejím hlavním úkolem je informační a dokumentační zabezpečení vyučovacího procesu. Může mít dvě samostatné části - knihovnu učitelskou a žákovskou." [1]

Školní knihovny poskytují informace a myšlenky, které jsou základem úspěšného fungování dnešní informační a znalostní společnosti. Vybavují studenty celoživotními dovednostmi učení a rozvíjejí jejich představivost, která jim umožňuje žít jako zodpovědní občané. [2]

Školní knihovny mohou z právního pohledu fungovat jako:

  • Uzavřené školní knihovny: poskytují služby pouze žákům a pedagogům školy.
  • Veřejné školní knihovny: jsou otevřené též uživatelům z řad veřejnosti a poskytující veřejné knihovnické a informační služby.

Cíle školních knihoven

Školní knihovny jsou nedílnou součástí vzdělávacího procesu. Následující body jsou základem pro rozvoj informační gramotnosti, výukových metod, učení a kultury a také jsou základem a středem knihovnických služeb.

  • podpora a zvyšování vzdělávacích cílů jako hlavního rysu v poslání školy a studijních programů
  • rozvoj a podpora dětských návyků, jejich radosti ze čtení a z učení a využívání knihoven po jejich celý život
  • nabídka příležitostí pro získávání zkušeností s tvorbou a užíváním informací s cílem získat znalosti, porozumění, představivost a užitek
  • podpora všech studentů v učení a v získávání praktických dovedností pro zhodnocení a využívání informací bez ohledu na jejich formu, druh či nosič včetně vnímavosti pro komunikaci ve společnosti
  • umožnění přístupu k místním, regionálním, národním a globálním zdrojům a příležitostem, které odhalí studujícímu různost myšlenek, zkušeností a názorů
  • organizování aktivit, které podpoří kulturní a sociální povědomí a vnímavost
  • práce se studenty, učiteli, administrativními pracovníky a rodiči s cílem dosáhnout poslání (cílů) školy
  • šíření pojetí, že intelektuální svoboda a přístup k informacím jsou základem účinného a odpovědného občanství a spoluúčasti v demokratickém procesu
  • podpora čtení, zdrojů a služeb školní knihovny pro celou školní komunikaci i později

Školní knihovna plně naplňuje tyto funkce rozvojem určité politiky a služeb:

  • výběrem a získáváním zdrojů,
  • poskytováním fyzického a intelektuálního přístupu k příslušným informačním zdrojům,
  • poskytováním instruktážních dovedností a zaměstnáváním odborného personálu. [2]

Školní knihovna by měla mít své nezastupitelné místo ve vzdělávací práci škol. Jedním z důvodů je, že zahraniční výzkumy prokázaly, že studenti ze škol s kvalitní školní knihovnou dosahují lepších studijních výsledků než jejich vrstevníci. Hlavní úlohou školní knihovny by mělo být podporování a prohlubování čtenářských návyků od útlého dětství, zvyšování informační a čtenářské gramotnosti, cvičení schopnosti číst s porozuměním, pomoc při výuce (a to nejen v případě žáků, ale i učitelů), příprava žáků a studentů na dostatečné a efektivní využívání nejrůznějších zdrojů informací, naučit uživatele orientovat se v množství informací – dokázat posoudit jejich vhodnost. Knihovna by měla být nepostradatelným informační centrem školy, místem komunikace, setkávání a kulturního vyžití svých uživatelů. [3]

Zapojení do výuky

Školní knihovna je nedílným prvkem školního vzdělávacího programu a místem, kde žáci (jednotlivě či ve skupinách) pracují na školních projektech, referátech a taktéž studují s pomocí knihovníků nebo učitelů. Za chod školní knihovny je zodpovědný profesionální knihovník s pedagogickým vzděláním, který se podílí právě na rozvoji čtenářské a informační gramotnosti. [4]

Školní knihovny se mohou do výuky zapojovat v rámci informační výchovy a rozvoje čtenářské gramotnosti. Informační výchova bývá do výuky integrována v rámci informatiky a výpočetní techniky. Má-li škola možnost, je lepší existence samostatného předmětu informační výchovy. Významnou roli může knihovna sehrát také v oblasti podpory samostatné autorské tvorby žáků, měla by jim zajistit inspiraci, vedení i patřičný servis s případným vydáním díla a jeho propagací. Právě podpora knihovny v oblasti tvůrčího psaní může být pro řadu žáků důležitá a může se v ní nabízet spojení s informační výchovou. [5]

Situace školních knihoven v ČR

Gymnázium Příbram

  • Knihovna evidovaná u Ministerstva kultury ČR jako základní knihovna
  • Odpovídá standardu doporučenému MŠMT ČR pro školní knihovny
  • Čítá 10 500 svazků, většinu svazků si lze půjčit domů, lze využít MVS
  • Uživatelem knihovny se automaticky stává každý student bezplatně
  • K dispozici je žákům také studovna
  • Některé archivní exempláře si lze vypůjčit pouze prezenčně [6]

Příklad aktivit, jež jsou realizovány přímo ve výuce:

  • lekce Informační bezpečnost pro primu, tercii a 1. ročníky v rozsahu dvou vyučujících hodin, zařazeno do předmětu Výchova ke zdraví, Informační výchova a technologie.
  • lekce Služby knihoven pro 1. ročníky v rozsahu 1 vyučující hodiny, zařazeno do předmětu Informační výchova a technologie.
  • lekce Služby knihoven pro primu v rozsahu jedné vyučující hodiny, zařazeno do předmětu Český jazyk a literatura.
  • lekce Dokumenty a slovníky pro 1. ročníky, v rozsahu 1 – 2 vyučující hodiny, zařazeno do předmětu Český jazyk a literatura.
  • lekce Čtenářské dílny pro primu, sekundu, tercii a kvartu v rozsahu deseti vyučujících hodin, zařazeno do předmětu Český jazyk a literatura.

Školní knihovna má také za úkol organizovat tematická literární odpoledne, čtenářské dílny, výstavy, maratony čtení, autorská čtení a další jednorázové akce, zaměřené na četbu a tvorbu literatury. Nejužší spolupráce školní knihovna navázala na předměty český jazyk a literatura, informační výchovy a technologie. V těchto předmětech kooperuje s vyučujícími ve výuce s tématy, které mají za cíl zvyšování informační gramotnosti studentů. [7]

ZŠ Ostrava, školní informační centrum

  • Spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
  • Nabízí moderní technické vybavení, knihovní fond cca 3 400 svazků
  • Disponuje kopírkou, scannerem
  • Nabízí prostory ke studování
  • Knihovna pořádá soutěže [8]

Čtenářské kluby

Čtenářské kluby jsou určeny pro děti z mateřských a základních škol. Jejich cílem je podpořit děti v klubech při budování vlastních pevných čtenářských návyků. Přímá práce s dětmi probíhá po dobu školního roku. Skupina dětí v čele s knihovníkem se sejdou v prostorách klubu či knihovny a přibližně na hodinu a půl čtou knihy a dělají další doplňkové aktivity.

Školní čtenářské kluby

Díky grantům ESF (Evropský sociální fond) fungovalo v ČR v letech 2011-2014 dvacet tzv. školních čtenářských klubů, v nichž se scházely děti z prvního stupně se speciálními vzdělávacími potřebami. Navzdory obavám a počáteční skepsi se ukázalo, že jednoduše koncipovaný klub děti přitahuje a chodí do něj. Projekt „Školní čtenářské kluby – Brána ke vzdělávání“ inspiroval vznik i řady jiných klubů napříč republikou. Čtenářský klub má být odpolední aktivita, kde je čtení, knihy, čtenáři v centru veškerého dění. V takovém klubu hrají zásadní roli knihy a ti, kteří do jejich světa žáky uvádějí. V případě školních čtenářských klubů to bývá pedagog a knihovník (případně jiný externí odborník). [9]

Centrum školních knihoven

Centrum školních knihoven má za cíl pomáhat ředitelům základních a středních škol při rozhodování o tom, zda a jak ve škole vytvoří školní knihovnu, respektive studijní a informační centrum školy. Doporučují vhodnou velikost prostorů, vybavení HW a SW, obsah knihovního fondu či provozní dobu. Popisují důležitost funkce školní knihovny jako studijního a informačního centra, které je důležité pro rozvoj žáků. Poskytuje odborné rady ohledně toho, jak vytvořit knihovní fond. A poskytuje také poradenství v tom, co by měl zahrnovat plán činnosti školní knihovny (např. vlastní aktivity jako jsou besedy, projekty, lekce informační gramotnosti), začlenění knihovny do dalších aktivit dané školy. Dále pomáhá učitelům a dalším pracovníkům školy, kteří mají na starosti vedení školní knihovny a často si s odbornou stránkou vedení školní knihovnou nevědí rady. Pomoc poskytuje případně i profesionálním knihovníkům, kteří jsou, nebo se právě stali knihovníky školní knihovny nebo vedoucími studijního a informačního centra školy a hledají cesty, jak tuto práci dělat co nejlépe.

Školní knihovny v zahraničí

V ekonomicky rozvinutých státech světa se školní knihovny a jejich postavení v rámci školy začalo měnit v druhé polovině 20. století. [10] Školní knihovny nyní fungují jako odborné učebny, kde jsou žákům předávány dovednosti pro práci s informacemi (čtenářská a informační gramotnost). V některý státech, školní knihovny mají naopak funkci informačních center škol (ty najdeme především v USA). [4]

Asociace školních knihoven: School Library Association, SLA

Asociace SLA je nezávislá organizace s dlouholetou historií. Založena byla již v roce 1937, jako nezisková organizace Anglie, Walesu a Skotska. Základní myšlenkou celé organizace je rovný přístup všech žáků ke knihám a školním knihovnám. Pro obsažení těchto cílů nabízí SLA kvalitní poradenské a informační služby, různá školení a podporu. Cenné informace poskytuje také prostřednictvím publikací, které vydává a čtvrtletního časopisu Knihovník školní knihovny (The School Librarian). Pomocí svých projektů se asociace snaží o vyšší využívání knihoven ve školách. Členy SLA se mohou stát jak instituce či školy, tak jednotlivci, včetně studentů a důchodců. [11]

Školní knihovny na Slovensku

Ministerstvo školství Slovenské republiky poprvé v roce 2006 vyhlásilo grantový program s názvem Elektronizace a revitalizace školních knihoven. Program byl určen zřizovatelům základních a středních škol. V okruhu podpory tohoto grantového programu byly aktivity zaměřené na:

  • elektronizaci vnitřních knihovních procesů, kooperaci a výměnu informací s jinými knihovnami,
  • aplikaci informačních a komunikačních technologií,
  • rozšíření a zkvalitnění knihovnicko-informačních služeb žákům, pedagogům, nepedagogickým zaměstnancům školy, případně členům místní komunity,
  • oživení akviziční činnosti,
  • zvyšování čtenářské kultury žáků.

K podpoře školních knihoven také slouží soutěž konaná od roku 2005. Soutěž nese název "Soutěž o nejzajímavější akci školní knihovny k Mezinárodnímu dni školních knihoven" a je velmi oblíbená. [12]

Školní knihovny ve Francii

Francie se vydala cestou budování středisek dokumentace a informací (CDI) především na středních školách. Školní knihovny jsou pojaté jako střediska vědy, která shromažďují knižní a didaktické materiály, zajišťují všestrannou pomoc při vzdělávání a umožňují žákům individuální rozvoj vědomostí. Na středních školách jsou CDI legislativně zakotvena, na základních školách jsou jen na bázi doporučení. Pracovníci střediska - dokumentátoři - jsou zapojeni do pedagogické činnosti, vedou vzdělávací projekty, organizují informační výchovu. [10]

Školní knihovny ve Švédsku

Ve Švédsku se od roku 1946 v osnovách hovoří o školní knihovně jako centru podpory školní vzdělávací a výchovné činnosti (educational aid centres). Výchova k práci s informacemi se stala povinnou součástí výuky od roku 1969 a tzv. knihovnické minimum se dostalo do učebnic základní školy. Školní knihovna funguje jako pracovna i klub. O knihovny vedené učitelem pečuje po odborné stránce regionální knihovní středisko, které nakupuje a zpracovává knihy a časopisy pro všechny knihovny v regionu. Plní také funkci regionální pedagogické knihovny. [10]

Zdroje

Reference

  1. SODOMKOVÁ, Jana. Školní knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2020-11-22]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000002021&local_base=KTD.
  2. 2,0 2,1 CHMÁTALOVÁ, Martina a Petra ZELENKOVÁ. Manifest UNESCO a IFLA o školních knihovnách. IPK - Informace pro knihovníky [online]. 2015 [cit. 2020-11-22]. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/legislativa/mezinarodni-doporuceni/Manifest_sk.htm.
  3. ČUMPLOVÁ, Ludmila. O školních knihovnách vážně, a co dál? : prezentace k přednášce ze dne 15.10. 2007 [online]. Praha : ÚISK FF UK, 15. 10. 2007 [cit. 2020-11-24]. Dostupné z World Wide Web: <http://uisk.ff.cuni.cz/detail.do?articleId=2616>.
  4. 4,0 4,1 JIRKŮ, Miroslav. Moderní školní knihovna. [online] Liberec, 2019. Diplomová práce. Technická univerzita v Liberci, Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Vedoucí diplomové práce: PaedDr. Jitka Jursová, Ph.D. [cit. 2020-11-28]. Dostupné z: https://dspace.tul.cz/bitstream/handle/15240/153672/Miroslav_Jirku_Diplomova_prace_Moderni_skolni_knihovna.pdf?sequence=1
  5. ČERNÁ, Zuzana. Role školních knihoven v informační výchově. Metodický portál RVP.cz [online]. 2012 [cit. 2020-12-01]. Dostupné z:https://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/14819/role-skolnich-knihoven-v-informacni-vychove.html/ .
  6. Knihovna - Gymnázium Příbram. Gymnázium Příbram [online]. [cit. 2020-11-23]. Dostupné z: http://gympb.cz/o-skole/sluzby-skoly/knihovna.
  7. MAKOSOVÁ, Edita. Propojení školních knihoven s výukou. Příbram, 2016. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce: PhDr. Hana Slámová, Ph.D.
  8. Školní informační centrum a základní knihovna. ZŠ Provaznická [online]. [cit. 2020-11-23]. Dostupné z: https://zsprovaznicka.cz/index.php/sic/obecne-informace/58-obecne-informace.
  9. POLÁKOVÁ, Irena. Školní čtenářské kluby – spolupráce školy a knihovny. Duha: Informace o knihách a knihovnách z Moravy [online]. 2017, 31(1) [cit. 2020-11-23]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/skolni-ctenarske-kluby-spoluprace-skoly-knihovny
  10. 10,0 10,1 10,2 ČUMPLOVÁ, Ludmila. Současnost a budoucnost školních knihoven v České republice. Čtenář [online]. 2008 [cit. 2020-12-01]. Dostupné z: <https://www.svkkl.cz/en/ctenar/clanek/2484.
  11. MORONGOVÁ, Václava. Knihovnické organizace a sítě ve Velké Británii [Library organizations and networks in Great Britain]. Praha, 2013. 126 s. x s. obr. příl. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informaþních studií a knihovnictví.
  12. CENIGOVÁ, Rozália. ZE ZAHRANIČÍ: Práce školních knihoven ve Slovenské republice. Čtenář. [online] 2009 [cit. 2020-11-28]. Dostupné z: https://www.svkkl.cz/en/ctenar/clanek/2250

Doporučená literatura

  • ROŠICKÁ, Ladislava. Pojetí školních knihoven ve výchovně vzdělávacím procesu: met. list. Brno: Kraj. pedagog. ústav, 1987. 12 s.
  • ŠLAMPOVÁ, Jiřina a PETRTÝL, Miroslav. Školní knihovny: Zákl. směrnice a met. pokyny pro budování a činnost pražských školních knihoven: Pracovní materiál. 1. vyd. Praha: Kraj. pedagog. ústav, 1975. 188, [2] s. Na pomoc pedagog. praxi; Čís. 107.
  • HEPTNER, Jiří, ed. Zkušenosti ze zahraničních školních knihoven. Praha: St. pedagog. knihovna Komenského - ústř. pedagog. knihovna ČSSR, 1967. 22 s.
  • SAK, Petr a kol. Člověk a vzdělání v informační společnosti. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007. 290 s. ISBN 978-80-7367-230-0.
  • Služby knihoven knihovnám: krajské programy regionálních funkcí na podporu knihoven. 2. přepracované vydání. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2020. 19 stran. ISBN 978-80-7050-726-1.

Související články

Školní knihovna
Vzdělávací služby knihoven
Informační vzdělávání
Služby knihoven pro dětské čtenáře, typologie a projekty
Informační gramotnost
Veřejná knihovna

Klíčová slova

školní knihovny, knihovny, výuka