Přednosti a nedostatky modelu FRBR, vliv modelu FRBR na design informačních systémů.
Obsah
Funkční požadavky na bibliografické záznamy
Model funkčních požadavků na bibliografické záznamy (dále FRBR FRBR reaguje na změny bibliografického univerza v 80. a 90. letech 20. století. V této době došlo k rozšíření automatizovaných systémů a sdílené katalogizaci na jedné straně a vzniku nových forem bibliografického publikování na straně druhé. FRBR si dalo za cíl zmapovat jednotlivé prvky bibliografického záznamu, popsat jejich vzájemné vztahy a na základě jejich vyhodnocení navrhnout podobu základního jádra záznamu – tedy základní úrovně zpracování. Model odráží přístup knihovnické komunity – má v sobě inovační prvky reagující na požadavky sémantického webu i konzervatismus, vycházející z požadavku na kontinuitu zpracování. FRBR vyšlo v roce 1996 (český překlad v roce 2002) a poměrně rychle se stalo nejen hlavním tématem různých článků, konferencí a workshopů, ale i důležitou součástí katalogizační politiky a postupně i praxe. [1] FRBR není závislé na konkrétním systému, struktuře či katalogizačních pravidlech. Je to podrobný nový model bibliografického univerza, který zahrnuje všechny materiály, které jsou součástmi fondu v knihovnách, muzeích nebo knihkupectvích. [2]
Entity
FRBR je entitně vztahový konceptuální model. To znamená, že určuje základní entity, kterým rovněž přiřazuje charakteristické atributy. Taktéž tento typ modelu vymezuje mezi entitami různé druhy vztahů. Dalším významným prvkem modelu FRBR je zkoumání typu uživatelských požadavků, tedy například jakým způsobem uživatel pracuje s katalogem, jaké atributy a vztahy jsou podstatné pro vyhledání požadované entity atd. FRBR model se sestává z celkem deseti entit, které jsou rozděleny do tři skupin. [2]
- Skupina entit 1: produkty intelektuální nebo umělecké činnosti, které jsou jmenovány nebo popsány v bibliografických záznamech (dílo, vyjádření, provedení, jednotka)
- Skupina entit 2: entity, odpovědné za intelektuální nebo umělecký obsah, za fyzickou výrobu a rozšiřování nebo správu entit skupiny (osoba, korporace)
- Skupina entit 3: doplňkový soubor entit, které slouží jako předměty intelektuální nebo umělecké činnosti (pojem, objekt, místo a akce)
- Dílo: je výrazný intelektuální nebo umělecký výtvor. Je to abstraktní entita. Příklad: Kundera, Milan. Žert.
- Vyjádření: je intelektuální nebo umělecká realizace díla ve významotvorném systému, tj. v systému umožňujícím označovat významy (např. jazykovém systému apod.). Je to též abstraktní entita. Příklad: Kunderův Žert v českém jazyce.
- Zhmotnění (provedení): je fyzické zhmotnění vyjádření díla. Entita definovaná jako provedení zahrnuje širokou škálu nosičů, včetně rukopisů, knih, periodik, map, plakátů, zvukových záznamů, filmů, videonahrávek, CD-ROMů, multimédií apod. Je to konkrétní entita. Příklad: Kunderův Žert - vydání u Sixty-Eight Publishers, 1989.
- Jednotka: je jednotlivý exemplář provedení. Jednotka je konkrétní entita. Příklad: jeden výtisk vydání. [3]
- Osoba: entita definovaná jako osoba zahrnuje jednotlivé osoby, které již zemřely i ty, které ještě žijí. Příklad: Margaret Atwood, Victoria (britská královna).
- Korporace: zahrnuje organizace a skupiny jednotlivců a/nebo organizací, které jsou určeny jménem, včetně příležitostných skupin a skupin, které vznikly jak různé porady, konference, kongresy, expedice, výstavy, festivaly, veletrhy atd. Příklad: Museum of American Folk Art, BBC Symphony Orchestra.
- Pojem: zahrnuje znační rozsah abstrakcí, které mohou být předmětem díla: oblasti vědních disciplín, oborů, myšlenkových směrů (filozofie náboženství, politické ideologie aj.), teorií, procesů, metod, praxe atd. Příklad: ekonomie, romantismus.
- Objekt: zahrnuje značný rozsah hmotných předmětů, které mohou být předmětem díla: živé a neživé objekty vyskytující se v přírodě; pevné, pohyblivé a pohybující se objekty, které jsou produkty lidské činnosti; objekty, které již neexistují. Příklad: Buckinghamský palác.
- Akce: zahrnuje značný rozsah činností nebo událostí, které mohou být předmětem díla: historické události, epochy, časové období atd. Například: doba osvícenství.
- Místo: zahrnuje značný rozsah lokací: zemské a mimozemské; historické a současné; geografické znaky a geopolitické jurisdikce. Například: Howard Beach (pobřeží) [4]
Atributy
Každá z entit definovaných v modelu má spolu spojených soubor vlastností nebo atributů. Atributy entity slouží jako prostředky, jimiž uživatelé při vyhledávání informací o určité entitě formulují své dotazy a interpretují odpovědi. Atributy, jak jsou definovány v modelu, obecně spadají do dvou širokých kategorií. Na jedné straně jsou atributy, které jsou v entitě obsaženy, na druhé straně jsou entity, které jsou převzaty z vnějšku. První kategorie zahrnuje nejen fyzické vlastnosti (např. druh materiálu a rozměry objektu), ale také znaky, které by mohly být charakterizovány jako adresné informace (např. údaje objevující se na titulní stránce, knižních deskách nebo přebalu). Druhá kategorie zahrnuje stanovené identifikátory pro entitu (např. číslo hudební skladby v tematickém katalogu) a související informace (např. politický kontext, v němž bylo dílo koncipováno). Atributy obsažené v entitě mohou být obvykle stanoveny prověřením samotných entit; atributy převzaté z vnějšku často vyžadují odkaz na externí zdroj. [4]
Přednosti
Mezi hlavní přednosti modelu FRBR patří:
- model je simulace skutečnosti
- zjednodušuje skutečnost a napomáhá jejímu porozumění
- je možné ho rychle a snadno měnit, aniž bychom měnili skutečnost
- není zatížen prostředím
- dá se rozšiřovat a propojovat s dalšími modely - nekonečné možnosti rozšiřování a zjemňování (což si lze představit např. jako spolupráci knihovny s dalšími kulturními či informačními institucemi, spočívající v integraci knihovního katalogu s nástroji muzeí či archivů)
- možnost zapojení informačních technologií - dobře využitelné při architektuře informačních systémů a sdílení dat
- respektuje linked data
- umožňuje zpracování různých typů dokumentů (i fyzické i digitální podstaty)
- úzce navázán na užitečnost vytvářených databází- 4 funkční požadavky umožňují dobrou verifikaci kvality databáze
- požaduje vytváření záznamů pouze jednou a to agenturou, která má nejširší kompetence - vytváří národní bibliografická agentura, ostatní mohou sdílet
- na teoretické, normativní a vědecké úrovni nabízí logický a konzistentní rámec všeobecného využití
- na pragmatické úrovni umožňuje vývoj uživatelsky příjemných nástrojů vyhledávání a usnadňuje uspokojivější výsledky vyhledávání za stejnou dobu
- konceptuální model FRBR je velmi obecný, což jej předurčuje k možnému využití v široké škále informačních institucí bez ohledu na jejich tematické zaměření nebo orientaci na určitý druh médií. Přínosy aplikace modelu FRBR, které se v knihovně předpokládají, jsou snadnější vyhledávání, přesnější výsledky, propojení záznamů více verzí téhož díla, efektivnější využívání bibliografických vztahů, přehlednější uspořádání dat v záznamech, rychlejší katalogizace včetně sdílené a jednodušší orientace v katalogu pro uživatele.
- má významný potenciál jak pro zefektivnění katalogizace (hierarchická struktura entit první skupiny umožňuje přiřazení bibliografických dat odpovídajícím entitám a tedy omezení duplicitní katalogizace), tak pro zlepšení možností vyhledávání a přehlednější zobrazování informací. [2]
Nedostatky
Mezi hlavní nedostatky modelu FRBR patří:
- konceptuální model popisuje pouze obsahovou stránku reality
- oproti realitě je zjednodušený
- nemá prostor pro chyby a kompromisy
FRBR model měl dlouho velké nedostatky. Například i po více než deseti letech od zveřejnění studie FRBR nebylo stále zcela jasné, jakým způsobem lze tento konceptuální model efektivně a konkrétně využít v knihovnické praxi, ať už v rámci katalogizace či standardů. Rovněž neexistovali jasné odpovědi ohledně implementace principů modelu FRBR do informačních systémů tak, aby usnadnily práci uživatelům a více odpovídaly jejich aktuálním informačním potřebám. Důvodem k tomu byl fakt, že FRBR je pouze konceptuálním modelem, který poskytuje nový, uživatelsky zaměřený pohled na bibliografické záznamy jen na abstraktní úrovni, což má za následek obtíže při implementaci v knihovnické praxi. Dále také v roce 2008 Maxwell uvedl, že za uplynulých deset let byly učiněny jen malé pokroky týkající se konverze katalogizačních systémů do podoby entitně vztahových databází, ačkoli FRBR podněcuje řadu diskuzí a pokusů.
Zhang a Salaba v roce 2009 vypracovaly přehled klíčových problémů při implementaci, který vychází z dostupné literatury, ale především z FRBR Delphi Study. Nejvíce se ve spojení s FRBR uvažuje o FRBRizaci existujících knihovních katalogů. Problematické je extrahování FRBR elementů ze záznamů ve formátu MARC MARC, jelikož záznamy někdy obsahují chybné informace vzniklé při katalogizaci a struktura těchto záznamů neodpovídá FRBR modelu. Často tedy některé údaje nutné z pohledu FRBR úplně chybí. [2]
Vliv modelu FRBR na design informačních systémů
OCLC
OCLC (Online Computer Library Centre) je americká nezisková organizace zabývající se online službami a vývojem softwarových nástrojů pro knihovny. Její služby používá více než 71000 knihoven ve 112 zemích. Je správcem celosvětového souborného katalogu WorldCat, který obsahuje asi 110 milionů bibliografických záznamů. Věnuje se také výzkumu aplikace FRBR ve čtenářských OPAC katalozích. OCLC realizovala několik projektů a experimentů s implementacemi modelu FRBR. Experimenty se záznamy ve WorldCat ukázaly, že pro frbrizaci katalogu je vhodnější vycházet z díla než z jeho vyjádření. Tým odborníků včele s Thomasem Hickeyem se zaměřil na vývoj počítačového algoritmu pro automatickou konverzi stávajících bibliografických záznamů ve formátu MARC21 na model FRBR. Algoritmus byl aplikován u projektu Fiction Finder. [5]
Primo
Jedná se o discovery systém od společnosti Ex Libris. FRBRizace discovery systému Primo je založena pouze na FRBRizovaném zobrazování výsledků ze stávajících systémů. V případě systému Primo se nejedná o FRBRizaci záznamů, ale o FRBRizované zobrazování výsledků na základě bibliografických záznamů stávajících.
Souborný katalog BORéAL
Za katalogem BORéAL stojí knihovnický informační systém Virtua, který umožňuje vytváření FRBRizovaných záznamů. Za nejdůležitější bylo považováno to, aby zavedení prvků FRBR bylo rychlé a zároveň mělo jen minimální dopad na stávající provoz knihovny. Struktury FRBR nejsou vždy v katalogu na první pohled zřejmé. [2]
Australian Literature Gateway
Významná databáze o australské literatuře, která představuje jednu z nejúplnějších aplikací FRBR modelu. Díky tomu, že vznikla na základě spolupráce knihovníku a vědců, je frbrizace přesnější a bibliografické entity obsahují řadu užitečných informací, atributů a vztahů. Od roku 2013 má databáze nové uživatelské rozhraní, které nabízí lepší řazení vyhledaných záznamů, řadu možností pokročilého vyhledávání i fasetovou navigaci pro filtrování a řazení výsledků vyhledávání. Tvůrci použili model frbr pro reprezentaci historie díla pomocí 4 entit v jednom záznamu namísto každého záznamu pro každé vydání. [2]
BiBSYS
Norská bibliografická databáze využívající formát NORMARC. Do projektu aplikace modelu FRBR v této databázi je zapojena Norwegian University of Science and Technology, která je odpovědná za projektový management, modelování a implementaci, The National Library of Norway (Národní norská knihovna) mapující FRBR vůči NORMARCu, OCLC se svým algoritmem „Work Set“ na vytváření děl a jejich vyjádření a The National Database Project of Norwegian University museum s modelem CRM. Implementace FRBR na databázové i prezentační úrovni. Postupovalo se tak, že se vytvořila speciální XML databáze, bibliografické záznamy se převedly do formátu MARCXML a v prostředí Java vznikla vrstva, v níž jsou aplikována konverzní pravidla a odstraňovány následné duplicity. [5]
Odkazy
Reference
- ↑ LICHTENBERGOVÁ, Edita, Funkční požadavky na bibliografické záznamy (FRBR) v praxi. Sdružení knihoven ČR [online]. [cit. 2020-05-14]. Dostupné z: http://sdruk.mlp.cz/data/xinha/sdruk/2007-3-355.pdf
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 LÍSKOVÁ, Marie. FRBRizace katalogů a databází – situace v zahraničí. Praha, 2017 77 s., Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. [cit. 2020-05-20]
- ↑ SOUČEK, Jiří; SOUČEK, Martin; DROBÍKOVÁ, Barbora. Konceptuální model informace a FRBR. ProInflow [online]. 2013, č. 5 [cit. 2020-05-20]. ISSN 1804–2406 Dostupný z: <http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/731>
- ↑ 4,0 4,1 CELBOVÁ, Ludmila. Funkční požadavky na bibliografické záznamy: závěrečná zpráva. IFLA [online]. Národní knihovna České republiky, 2001 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z: https://www.ifla.org/files/assets/cataloguing/frbr/frbr-cs.pdf
- ↑ 5,0 5,1 KOVÁŘOVÁ, Dana. Model FRBR a jeho aplikace. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2009. 118 s. [cit. 2020-05-20]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/xvt2x/Studie_FRBR.pdf
Doporučená literatura
- SMIRAGLIA, Richard P., Pat RIVA a Maja ŽUMER, ed. The FRBR Family of Conceptual Models: toward a Linked Bibliographic Future. London: Routledge, 2013. ISBN 978-0-415-64104-3.
- MAXWELL, Robert. FRBR: a guide for the perplexed. Chicago: American Library Association, 2008. ISBN 978-0-8389-0950-8.
- LE BOEUF, Patrick, ed. Functional Requirements for Bibliographic Records (FRBR): hype or cure-all?. Binghamton: Haworth, 2005. ISBN 0-7890-2799-2.
- DROBÍKOVÁ, Barbora, Radka ŘÍMANOVÁ, Jiří SOUČEK a Martin SOUČEK. Teoretická východiska informační vědy: využití konceptuálního modelování v informační vědě. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2018. ISBN 978-80-246-3716-7.
Související články
Pojednejte o síti identifikátorů bibliografických a autoritních informačních entit v aplikaci modelu FRBR
Struktura katalogizačních pravidel RDA ve vztahu k modelu FRBR, včetně entit, atributů a vztahů.
Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci
Pojednejte o studii „Funkční požadavky na bibliografické záznamy“; v jakém směru studie ovlivňuje katalogizační teorii i praxi?
Klíčová slova
FRBR, přednosti FRBR, nedostatky FRBR, katalogizace