Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů

Rešerše

Rešerše je výsledek (popřípadě proces) vyhledávání informací ve formě dokumentografických nebo faktografických záznamů, popřípadě informací plných textů. Rešerše se zpracovává na základě rešeršního požadavku uživatele, který je zformulován pomocí dotazovacího jazyka do rešeršního dotazu; při provádění rešerše se uplatňuje rešeršní strategie. Rešeršním požadavkem se myslí konkrétně formulovaná žádost uživatele o zpracování rešerše. Rešeršní požadavek je obvykle formulován v přirozeném jazyce, prezentován písemně, ústně nebo jiným způsobem. Pokud rešerši poskytují knihovny a informační střediska, jedná se o placenou službu (podle knihovního zákona se zdarma poskytují pouze ústní rešerše. Rešeršní služby nepatří mezi služby povinně poskytované).

Za rešeršní službu pak považujeme dokumentografické nebo faktografické služby spočívající ve zpracování a poskytování rešerší uživatelům odborných informací. Rešerše mohou být průběžné nebo retrospektivní. Průběžné rešerše v dávkovém režimu představuje adresní rozšiřování informací. K rešeršním službám patří také online informační služby. Během poskytování rešeršních služeb je potřeba zvolit vhodnou rešeršní strategii, což je metodický postup, jak pomocí jednotlivých cílených kroků získat relevantní dokument. V době rozšíření online systémů je používán termín online rešeršní strategie. Pojem rešeršní strategie může být chápán v širším pojetí, tj. včetně výběru informačního zdroje. Většinou je rešeršní strategie chápána v užším smyslu, tj. jako způsob vedení dialogu s konkrétním informačním systémem.

Kdo vyhotovuje rešerše

• Informační pracovník: v tomto případě dostane odborný informační pracovník, který má zkušenosti s vyhledáváním ve vybraných informačních zdrojích, požadavek od uživatele a na základě jeho zadání vyhotoví rešerši. Informační instituce mají obvykle na svých internetových stránkách speciální rešeršní formuláře pro správné zadání rešerše. Nebezpečím při tomto druhu vyhledávání může být fakt, že rešeršér nemusí zcela správně pochopit informační požadavek uživatele.
• Uživatel: uživatel si může rešerši provést vlastními silami. Vystavuje se však nebezpečí, že při nedostatečné znalosti informačních zdrojů a vyhledávacích strategií nedosáhne kýžených výsledků.
• Informační pracovník v přítomnosti uživatele: tato varianta vyhledávání je pro účely rešerše optimální. Uživatel může v průběhu vyhledávacího procesu upřesňovat a korigovat svoje požadavky. Informační pracovník provádí samotné vyhledávání v systému. Jestliže bylo uvedeno, že je tato alternativa ideální, je nutno rovněž poznamenat, že je nejméně frekventovaná.

Fáze realizace rešerší

Samotný průběh rešeršní činnosti lze rozdělit do několika fází:

1. zadání (převzetí) dotazu,
2. výběr selekčních prvků (zvolení klíčových slov pro vyhledávání),
3. výběr optimálního informačního zdroje,
4. definice dotazu (kombinace klíčových slov spojených booleovskými či proximitními operátory),
5. vyhledání záznamů,
6. posouzení relevance,
7. případné doladění nebo přeformulování dotazu,
8. výběr relevantních záznamů pro samotné použití.

Klíčová slova

• Především podstatná jména nebo přídavná jména sloužící k jednoznačné identifikaci (např. dokument, relevance, citační analýza, informační chování),
• Vynecháváme zájmena, příslovce, slovesa a také předložky a spojky, které pro vyhledávání nemají žádný význam a většina systémů je považuje za tzv. stopslova (systém je při vyhledávání ignoruje).
• Zvažujeme synonyma, významově širší či užší pojmy

Typologie rešerší

Rešerše lze rozdělovat podle mnoha hledisek.

Typy rešerší podle hlediska časového:

• retrospektivní/jednorázové: vyhledávání v určitém vědeckém oboru za určité časové období,
• souběžné/průběžné: vyhledávání probíhající v daných periodách opakovaně. Účelem tohoto druhu rešerší je získat přehled o novinkách ve sledovaném oboru.

Typy rešerší podle hlediska úplnosti:

• úplné: všechny možné zjistitelné materiály
• orientační: záznamy sloužící k rychlé orientaci v daném oboru
• výběrové: obsahuje dokumenty vybrané na základě formálního či věcného kritéria, které je součástí požadavku

Typy rešerší podle hlediska tematického:

• úplné: vyčerpávající rešerše
• výběrové: orientační rešerše

Typy rešerší podle druhu dokumentů:

• komplexní
• jednodruhová: např. patentová
• vícedruhové: např. literární
• druhově specializované

Typy rešerší podle účelu:

• rešerše na stav techniky
• na novost řešení
• na technickoprávní nezávadnost
• na jméno

Typy rešerší podle typu zahrnutých informací:

• dokumentografické/bibliografické: rešerše obsahuje bibliografické záznamy dokumentů
• faktografické: rešerše zahrnuje faktografické záznamy

Typy rešerší podle způsobu zpracování:

• ruční
• strojové
• kombinované
• bibliografické
• studijní

Podle použité technologie

• klasická: s použitím papírových indexů, bibliografií a katalogů
• strojová: prostřednictvím automatizovaného rešeršního systému (online x offline)

Typy rešeršní strategií

Výběr strategie závisí na možnostech systému:

• Způsob komunikace se systémem – formulář x příkazový řádek x browsing
• Dostupnost operátorů
• Dostupnost filtrů, fazet
• Omezování vyhledávání na vybrané pole
• Ukládání jednotlivých dotazů do rešeršní historie
• Používané selekční jazyky (tezaury, klasifikace, číselníky)

Analytické vyhledávání

Strategie stavebních kamenů

Dotaz je rozložen na jednotlivé části (koncepty, fazety), které se zpracují samostatně a následně se kombinují. Mezi výhody patří to, že je možné jednotlivé koncepty mezi sebou libovolně kombinovat a dále také skutečnost, že vidíme, kolik dokumentů se váže k jednotlivým konceptům. Nevýhodou však může být fakt, že tato strategie může být zdlouhavá. Vhodné je tuto strategii využít ve chvíli, pokud jsme seznámeni s daným tématem a když má téma jasnou strukturu.

Strategie rostoucí perly

Jedná se o postupné rozšiřování dotazu a doplňování dalších klíčových slov tak, abychom získali více výsledků. Na začátku vyhledávání máme velmi malou množinu výsledných záznamů, avšak při postupném rozšiřování vyhledávaných pojmů získáváme další výsledky. Tato metoda je vhodná ve chvíli, kdy dochází k orientačnímu seznamování se s daným tématem či ve chvíli, když pokud známe relevantní dokument. Za nevýhodu by se dalo považovat vyžadování velké interakce se systémem při hledání a skutečnost, že se nemusí dařit nalézt výchozí dokument.

Strategie omezení /osekávání

Postup je opačný než u předchozího příkladu. V první fázi vyhledávání definujeme velmi všeobecný pojem, po jehož vyhledání získáme velké množství záznamů. Postupným zpřesňováním (osekáváním) dotazu dostáváme stále menší množinu relevantních výsledků. K omezení dochází pomocí dalšího upřesnění klíčových slov, omezení vyhledávání na určitá pole či využitím filtru a fazet. Výhodou je, že máme přehled o jednotlivých krocích a možnost vracet se zpět. Nevýhodou je že pokud zadám velmi obecný dotaz, množina bude velmi velká a nepřehledná a my se v ní můžeme ztratit. Tuto strategii je vhodné využít na počátku vyhledávání, když se seznamujeme s daným tématem.

Intuitivní strategie

Prohlížecí (browsing) strategie

Metoda zběžného prohlížení dokumentů, umožňující vidět další související dokumenty v kontextu. Typické pro koncové uživatele, kteří ty analytické nástroje neznají, nebo je neumí využívat. Hodí se pro vyhledávání odborné literatury, kdy není téma přesně definováno (potřebuji získat přehled), není ale vhodné pro velké databáze. Využívání této metody vzrostlo s nástupem webu.

Typy prohlížení:

• skenování,
• pozorování,
• navigování,
• monitorování.

Sběr lesních plodů

Nejedná se vysloveně o strategii, spíše intuitivní způsob vyhledávání, který využívá analytické prvky. Za tímto postupem stojí M. Batesová, která přirovnává vyhledávání informací ke „sběru lesních plodů“. Informace jsou vyhledávány rychlým střídáním zdrojů a přebíháním z jedno zdroje na druhý. Informace jsou pak skládány dohromady podobně jako mozaika. Tímto způsobem vyhledávání informací člověk získává názor na svůj informační problém z více úhlů pohledů a vytváří si vlastní interpretaci problému. M. Batesová dále poukazuje na to, že informační chování nemusí být vždy cílené, aktivní a systematické, ale i pasivní. Domnívá se, že lidé upřednostňují jednodušší postup při vyhledávání informací, dostupnější informační zdroje a vynaložení menší námahy při získávání informací.

Vyhledávací pomůcky

Booleovské operátory

Booleovské operátory

Pomocí booleovských operátorů vymezujeme vztahy mezi hledanými termíny.

• Operátor AND: AND udává, že ve výsledcích vyhledávání musí být pouze dokumenty obsahující oba vyhledávané pojmy. Příklad: management AND marketing. Při zadání takovéhoto dotazu nalezne systém veškeré dokumenty, které obsahují slovo management a zároveň slovo marketing. Tento operátor zužuje počet výsledků vyhledávání.
• Operátor OR: při použití tohoto operátoru je postačující to, že se ve výsledcích vyhledávání objeví dokumenty, které obsahují alespoň jeden z požadovaných termínů. Příklad: management OR marketing. V tomto případě se ve výsledcích objevily všechny dokumenty, které obsahují slovo management nebo slovo marketing, a taktéž dokumenty, které obsahují oba tyto výrazy. Tento operátor rozšiřuje počet výsledků vyhledávání.
• Operátor NOT: v tomto případě je vymezeno, že se ve výsledcích vyhledávání musí objevit dokumenty obsahující první ze zadaných výrazů, avšak vyloučeny jsou dokumenty, které mají ve svém obsahu pojem druhý. Příklad: management NOT marketing. Systém vyhledá dokumenty, které obsahují slovo management, ale neobsahují zároveň slovo marketing. Tento operátor zužuje počet výsledků vyhledávání.

Proximitní operátory

Proximitní operátory vyjadřují vztahy mezi hledanými termíny v kontextu jejich postavení v textu. U některých z nich lze navíc číselně vyjádřit, v jakém rozptylu se v textu mohou hledané pojmy vyskytovat.

• Near: jsou nalezena slovní spojení, v nichž se objevují požadovaná slova odděleně od sebe maximálně ve vzdálenosti určené číslem, a to bez ohledu na pořadí, ve kterém se vyskytují. Příklad: auto N2 škoda – ve výsledcích se objeví jak spojení „auto značky škoda“, tak spojení „škoda auto“.
• Within: systém nalezne slovní spojení, ve kterých se vyskytují požadovaná slova v pořadí, v jakém byla zapsána, a to v rozmezí, které je udáno číslem. Příklad: daňová W3 reforma – ve výsledcích se objeví např. spojení „daňová a sociální reforma“, nikoliv však spojení „reforma daňová a sociální“.

Numerické operátory

• =, ≥, ≤, ...

Numerické operátory (autor A. Jarolímková - Bibliografické rešeršní služby)

Rozšíření a zástupné znaky

• Podoba se v jednotlivých systémech liší
• Rozšíření – pravostranné ve všech systémech (librar*), levostranné nemusí být umožněno

Rozšíření a zástupné znaky (autor A. Jarolímková - Bibliografické rešeršní služby)

Zdroje

Doporučená literatura

• Rechtořík, Jaroslav. Jak zpracovat rešerši. Ostrava: Státní vědecká knihovna, 1987. 23 s. Metodické listy / St. věd. knihovna v Ostravě; č. 27/1987.
• Šulc, Miloslav. Metodika a technika rešerší. 1. vyd. Praha: Státní technická knihovna, 1971. 46 s. Učební texty St. techn. knihovny.
• Papík, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. V Tribunu EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2011. [6], 169 s. ISBN 978-80-7399-338-2.
• Piáček, Jiří. Úvod do práce s elektronickými informačními zdroji: terminologie, typologie, rešerše, databáze, knihovny [CD-ROM]. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Skripta. ISBN 978-80-244-4108-5.
• Landová, Helena a Landová, Hana. Informační zdroje ve vašich službách: jak a kde hledat informace pro studium a vědeckou práci. 1. vyd. V Českých Budějovicích: Jihočeská univerzita, Ekonomická fakulta, 2007. 35 s. ISBN 978-80-7040-984-8.

Související články

Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241)
Vytváření Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele
Rešerše
Rešeršní strategie
Modely chování při vyhledávání informací
Zpětná vazba v rešeršních službách
Pojednejte o bibliografických rešeršních službách a uveďte typologii rešerší.
Gerald Salton
Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách
Vyhodnocování relevance
Pojednejte o vývoji a teorii vyhledávacích systémů typu OPAC z hlediska rešeršních technik a komunikace člověk-počítač.

Klíčová slova

rešerše, typologie rešerší, rešeršní služby, rešeršní strategie, rešeršní postupy