Bibliometrie, scientometrie a jejich účel. Empirický zákona jeho role v bibliometrii a scientometrii. Uveďte nejdůležitější metriky scientometrie a vysvětlete jejich princip: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 35 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
{{Pracuje se}}
 
 
==Bibliometrie==
 
==Bibliometrie==
−
[[Bibliometrie]] zkoumá kavntitativními metodami různé typy [[Dokument|dokumentů]] (články, časopisy, monografie, patenty). [[Bibliometrické metody]] jsou založeny na předpokladu, že dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání, myšlení a komunikace znalostí. <ref name="hele">MURYSOVÁ, Tereza. Možnosti využití bibliometrických metod. [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm</ref> Dle definice TDKIV je bibliometrie vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci vědecké komunikace, který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a sémantickou strukturou dokumentů (např. [[Bradfordův zákon]], [[Lotkův zákon]], [[Zipfovy zákony|Zipfův zákon]] atd.). Bibliometrie se chápe jako součást [[informetrie]] anebo [[scientometrie]], prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá. <ref>ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000344&local_base=KTD.</ref>
+
[[Bibliometrie]] zkoumá [[Kvantitativní výzkum|kvantitativními]] metodami různé typy [[Dokument|dokumentů]] (články, časopisy, monografie, [[Patent|patenty]]). [[Bibliometrické metody]] jsou založeny na předpokladu, že dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání, [[myšlení]] a [[Komunikace|komunikace]] znalostí. <ref name="hele">MURYSOVÁ, Tereza. Možnosti využití bibliometrických metod. [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm</ref> Dle definice TDKIV je pak bibliometrie vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace|vědecké komunikace]], který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a [[Sémantika|sémantickou]] strukturou dokumentů (např. [[Bradfordův zákon]], [[Lotkův zákon]], [[Zipfovy zákony|Zipfův zákon]] atd.). Bibliometrie se chápe jako součást [[informetrie]] anebo [[scientometrie]], prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá. <ref>ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000344&local_base=KTD.</ref>
  
 
===Bibliometrické zákony===
 
===Bibliometrické zákony===
  
 
====Zipfův zákon====
 
====Zipfův zákon====
−
Zákon definovaný v roce 1935 americkým psychologem a lingvistou [[George Kingsley Zipf|George Kingsley Zipfem]], nazvaný jako zákon rozložení, rozptylu slov. <ref name="při">PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.</ref> Zipfův zákon (Zipf’s law) je dle definice TDKIV zákon, vyjadřující vztah mezi pořadím [[Klíčová slova|klíčových slov]] uspořádaných podle frekvence jejich výskytů. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu v textu tak, že nejčastější slovo má pořadí (rank) r=1, druhé nejčastější má rank r=2 atd., potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta C, která závisí na délce textu. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. <ref>JONÁK, Zdeněk. Zipfův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000497&local_base=KTD</ref>
+
Zipfův zákon (zvaný také zákon rozložení či rozptylu slov; angl. Zipf’s law) je zákon definovaný v roce 1935 americkým [[psychologie|psychologem]] a [[Lingvistika|lingvistou]] [[George Kingsley Zipf|George Kingsley Zipfem]]. <ref name="při">PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.</ref> Dle definice TDKIV se jedná o zákon, vyjadřující vztah mezi pořadím [[Klíčová slova|klíčových slov]] uspořádaných podle frekvence jejich výskytů. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu v textu tak, že nejčastější slovo má pořadí (rank) r=1, druhé nejčastější má rank r=2 atd., potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta C, která závisí na délce textu. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. <ref>JONÁK, Zdeněk. Zipfův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000497&local_base=KTD</ref>
 +
 
 +
'''Vzorec: r * f = c'''
  
 
====Bradfordův zákon====
 
====Bradfordův zákon====
−
[[Samuel Clement Bradford]], povoláním knihovník, formuloval v roce 1934 zákon rozptylu [[Informace|informací]] - Bradfordův zákon (Bradford’s law), kdy při analýze vědeckých časopisů zjistil, že jen jejich malý počet vydává velké množství kvalitních článků. Tuto skupinu pak označil jako jádro. Další časopisy (zdroje), rozdělené celkem na tři skupiny (včetně jádra) pak obsahují stejný počet kvalitních článků i když jsou obsaženy v násobně větším počtu zdrojů (časopisů) . Při svém výzkumu Bradford zjistil konkrétně, že 8 nejlepších časopisů vydalo 110 kvalitních článků, dalších 29 časopisů vydalo 133 článků a v poslední skupině 127 časopisů zveřejnilo 152 článků. Jak je možné pozorovat, počet kvalitních informací v různých skupinách se tedy od sebe příliš neliší. Avšak počet časopisů (zdrojů) je v poměru 8 : 29 : 152, což lze vyjádřit též poměrem 1 : 4 : 16. Z toho nám vyplývá, že poměr mezi zdroji může být obecně vyjádřen jako 1 : n : n2, kde n je nazýván Bradfordův multiplikátor <ref name="při">PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.</ref>
+
[[Samuel Clement Bradford]], povoláním knihovník, formuloval v roce 1934 zákon rozptylu [[Informace|informací]] - Bradfordův zákon (Bradford’s law), kdy při analýze vědeckých časopisů zjistil, že jen jejich malý počet vydává velké množství kvalitních článků. Tuto skupinu pak označil jako jádro. Další časopisy (zdroje), rozdělené celkem na tři skupiny (včetně jádra) pak obsahují stejný počet kvalitních článků i když jsou obsaženy v násobně větším počtu zdrojů (časopisů). Při svém výzkumu Bradford zjistil, že 8 nejlepších časopisů vydalo 110 kvalitních článků, dalších 29 časopisů vydalo 133 článků a v poslední skupině 127 časopisů zveřejnilo 152 článků. Jak je možné pozorovat, počet kvalitních informací se v různých skupinách od sebe příliš neliší. Avšak počet časopisů (zdrojů) je v poměru 8 : 29 : 152, což lze vyjádřit též poměrem 1 : 4 : 16. Z toho nám vyplývá, že poměr mezi zdroji může být obecně vyjádřen jako 1 : n : n<sup>2</sup>, kde n je nazýván Bradfordův multiplikátor. <ref name="při">PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.</ref>
  
−
Bradfordův zákon je tedy dle definice TDKIV bibliometrický zákon popisující rozptyl dokumentů v určité vědní oblasti Stanovuje závislost mezi celkovým počtem dokumentů (nejčastěji časopisů) a rozložením dokumentů týkajících se konkrétní tematické oblasti; ze zákona vyplývá, že maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro oboru. <ref>JONÁK, Zdeněk. Bradfordův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000441&local_base=KTD.</ref>
+
====Lotkův zákon====
 +
Lotkův zákon (Lotka’s law) je dle definice TDKIV zákon vyjadřující vztah mezi počtem autorů a jimi publikovaných článků. Zjišťuje, že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články. Na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek. Pokud a1 autorů publikuje jeden článek, pak an bude počet autorů, kteří publikují n článků. Uplatňování tohoto zákona je významným prostředkem k měření produktivity vědecké práce. <ref>JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000510&local_base=KTD</ref>
  
−
====Lotkův zákon====
+
'''Vzorec: a<sub>n</sub> = a<sub>1</sub> / n<sup>2</sup>'''
−
Lotkův zákon (Lotka’s law) je dle definice TDKIV zákon vyjadřující vztah mezi počtem autorů a jimi publikovaných článků. Zjišťuje, že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články. Na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek. Uplatňování tohoto zákona je významným prostředkem k měření produktivity vědecké práce. <ref>JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000510&local_base=KTD</ref>
 
  
−
===Bibliometrické indikátory===
+
===Scientometrické a bibliometrické indikátory===
 +
Scientometrie je věda, která se snaží vstupy a výstupy ve vědě uchopit zejména kvantitativně. K tomu potřebujeme definované metriky, na jejichž základě můžeme právě kvantitu určit. Určujeme ji indikátory, v kontextu evaluativní scientometrie hovoříme o scientometrických prvcích. V průběhu vývoje scientometrie bylo navrženo velké množství indikátoru, které charakterizují scientometrické elementy neboli určují jejich status a dnes jsou navrhovány a vyvíjeny indikátory další. <ref>SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu</ref>
  
−
===Impakt faktor===
+
====Impakt faktor====
−
[[Impakt faktor]] (Journal Impact Factor; JIF; faktor dopadu časopisu, faktor vlivu časopisu) je statistický údaj získaný při vytváření citačních bibliografických databází společnosti Clarivate Analytics (dříve Thomson Reuters). <ref name="bib">Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/</ref> Impakt faktor byl definován v roce 1955 [[Eugene Garfield|Eugenem Garfieldem]] v rámci vzniku a tvorby [[Citační rejstřík|citačních rejstříků]]. Předpokládal, že tento nástroj pomůže zabránit nekritickému citování neúplných či zastaralých údajů.26 Impakt faktor vyjadřuje dopad individuálních časopisů podle jejich průměrné citovanosti v předchozích dvou letech. To znamená, že např. impakt faktor v roce 2019 vychází z citovanosti za léta 2017 a 2018.  
+
[[Impakt faktor]] je [[Statistika|statistický]] údaj získaný při vytváření citačních bibliografických [[Databáze|databází]] společnosti Clarivate Analytics (dříve Thomson Reuters). <ref name="bib">Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/</ref> Impakt faktor byl definován v roce 1955 [[Eugene Garfield|Eugenem Garfieldem]] v rámci vzniku a tvorby [[Citační rejstřík|citačních rejstříků]]. Předpokládal, že tento nástroj pomůže zabránit nekritickému citování neúplných či zastaralých údajů. Impakt faktor vyjadřuje dopad individuálních časopisů podle jejich průměrné citovanosti v předchozích dvou letech. To znamená, že např. impakt faktor v roce 2021 vychází z citovanosti za léta 2019 a 2020.  
  
−
Impakt faktor se mimo jiné stal vyhledávaným indikátorem pro hodnocení výsledků produktivity vědeckých pracovníků, jeho hodnota hraje roli např. při přidělování podpory vědeckým projektům. V této souvislosti sám Eugene Garfield upozorňuje na nebezpečí vztažení tohoto identifikátoru k hodnocení jednotlivých článků či dokonce vědců, neboť vysoký impakt
+
Impakt faktor se mimo jiné stal vyhledávaným indikátorem pro hodnocení výsledků produktivity vědeckých pracovníků, jeho hodnota hraje roli např. při přidělování podpory vědeckým projektům. V této souvislosti sám Eugene Garfield upozorňuje na nebezpečí vztažení tohoto identifikátoru k hodnocení jednotlivých článků či dokonce vědců, neboť vysoký impakt faktor příslušného časopisu nezaručuje, že v něm zveřejněný článek bude hojně citován čili impakt faktor nenahradí skutečnou citační výkonnost. <ref name="při">PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.</ref>
−
faktor příslušného časopisu nezaručuje, že v něm zveřejněný článek bude hojně citován čili impakt faktor nenahradí skutečnou citační výkonnost. <ref name="při">PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.</ref>
 
  
−
===H-index===
+
====H-index====
−
[[H-index]] byl představen v roce 2005 americkým fyzikem [[Jorge E. Hirsch|Jorge Eduardo Hirschem]] v článku An index to quantify an individual´s scientific research output. <ref name="při">PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.</ref> Hirschův index (h-index) vyjadřuje, jaký je citační dopad publikací určitého autora. Kombinuje měření počtu publikací a jejich dosaženého citačního dopadu a vychází ze seznamu publikací autora, skupiny autorů, instituce. Tato metrika je užitečná, protože odstraňuje nevyrovnanost váhy vysoce citovaných publikací a publikací, které (ještě) nebyly citovány. Pokud je např. hodnota h-indexu 3, znamená to, že v seznamu analyzovaných publikací jsou 3 publikace, které mají 3 nebo více citačních ohlasů. Hodnota h-indexu se samozřejmě liší podle zvoleného časového rozpětí při vyhledávání publikací. Ani H-index ovšem nepostihuje mnohé citační zkreslení, dané např. častým publikováním prací s mnoha spoluautory, diametrálními citační rozdíly v jednotlivých oborech, atp. <ref name="bib">Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/</ref>
+
[[H-index]] byl představen v roce 2005 americkým fyzikem [[Jorge E. Hirsch|Jorge Eduardo Hirschem]] v článku ''An index to quantify an individual´s scientific research output''. <ref name="při">PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.</ref> Hirschův index (h-index) vyjadřuje, jaký je citační dopad publikací určitého autora. Kombinuje měření počtu publikací a jejich dosaženého citačního dopadu. Vychází přitom ze seznamu publikací autora, skupiny autorů a instituce. Tato metrika je užitečná, protože odstraňuje nevyrovnanost váhy vysoce citovaných publikací a publikací, které (ještě) nebyly citovány. Pokud je např. hodnota h-indexu 3, znamená to, že v seznamu analyzovaných publikací jsou 3 publikace, které mají 3 nebo více citačních ohlasů. Hodnota h-indexu se samozřejmě liší podle zvoleného časového rozpětí při vyhledávání publikací. Ani H-index ovšem nepostihuje mnohé citační zkreslení, dané např. častým publikováním prací s mnoha spoluautory, diametrálními citační rozdíly v jednotlivých oborech atp. <ref name="bib">Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/</ref>
  
−
Jeho význam je především pro hodnocení na mikroúrovni. Minimalizuje vliv vědců s jednou citovanou pulikací, která však nemá jiný přínos. Hlavní výhodou je též jednoduchost a odvoditelnost z jednoduchého záznamu. <ref name="sav">TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf</ref> Nevýhody - Index nerozlišuje kvalitní vědce, kterých je v poupulárních disciplínách mnoho. H-index je také považován za index průměrnosti, protože zvýhodňuje vědce, kteří dlouhodobě působí v oboru. <ref name="sav">TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf</ref>
+
Jeho význam je především hodnocení na mikroúrovni. Minimalizuje vliv vědců s jednou citovanou publikací, která však nemá jiný přínos. Hlavní výhodou je též jednoduchost a odvoditelnost z jednoduchého záznamu. <ref name="sav">TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf</ref> Nevýhodou je, že index nerozlišuje kvalitní vědce, kterých je v populárních disciplínách mnoho. H-index je také považován za index průměrnosti, protože zvýhodňuje vědce, kteří dlouhodobě působí v oboru. <ref name="sav">TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf</ref>
  
 
'''H-index lze najít v databázích:'''  
 
'''H-index lze najít v databázích:'''  
−
* [[Web of Science]]
+
 
−
* [[Scopus]]
+
*[[Web of Science]]
−
* [[Google Scholar]] <ref name="bib">Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/</ref>
+
*[[Scopus]]
 +
*[[Google Scholar]] <ref name="bib">Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/</ref>
  
 
==Scientometrie==
 
==Scientometrie==
−
Dle definice TDKIV je scientometrie vědní obor zabývající se metodami matematické a statistické analýzy vědeckého výzkumu, především v přírodních vědách. <ref>JONÁK, Zdeněk. Scientometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000002793&local_base=KTD.</ref> Z pohledu sociologického se jedná o studium kvantitativních aspektů vědecké komunikace (publikace, citace). Jejím cílem je vyvinout indikátory intelektuální a sociální organizace vědeckých disciplín za pomoci vzájemných vztahů mezi autory a texty. Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a impaktu/vlivu vědeckých informací. Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod (publikační analýzy), vlastních metod ([[Citační analýza|citační analýzy]]) a jiných. <ref name="vav">VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf</ref> Scientometrii můžeme rozdělit na několik dílčích disciplín, zejména podle toho, na jaké výstupy se orientuje, jaký je jejich cíl.  
+
Dle definice TDKIV je scientometrie vědní obor zabývající se metodami matematické a statistické analýzy vědeckého výzkumu (především v přírodních vědách). <ref>JONÁK, Zdeněk. Scientometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000002793&local_base=KTD.</ref> Z pohledu [[Sociologie|sociologického]] se jedná o studium kvantitativních aspektů vědecké komunikace. Jejím cílem je vyvinout indikátory intelektuální a sociální [[organizace]] vědeckých disciplín za pomoci vzájemných vztahů mezi autory a texty. Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a vlivu [[Vědecká informace|vědeckých informací]]. Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod ([[Publikační analýza|publikační analýzy]]), vlastních metod ([[Citační analýza|citační analýzy]]) a jiných. <ref name="vav">VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf</ref> Scientometrii můžeme rozdělit na několik dílčích disciplín, zejména podle toho, na jaké výstupy se orientuje, jaký je jejich cíl.  
  
 
'''Jedná se o:'''  
 
'''Jedná se o:'''  
  
 
*<u>strukturální scientometrie</u>: orientuje se na zkoumání mapování epistemologické struktury vědy,
 
*<u>strukturální scientometrie</u>: orientuje se na zkoumání mapování epistemologické struktury vědy,
−
*<u>dynamická scientometrie</u>: vytváří sofistikované modely vývoje vědy, jejího nárůstu, zastarávání, citačních procesů aj.
+
*<u>dynamická scientometrie</u>: vytváří sofistikované [[Model|modely]] vývoje vědy, jejího nárůstu, zastarávání, citačních procesů aj.
−
*<u>evaluativní scientometrie</u>: zaměřuje se na vývoj indikátorů, které by charakterizovaly výkonnost vědy a výzkumu na různé úrovni agregace.
+
*<u>evaluativní scientometrie</u>: zaměřuje se na vývoj indikátorů, které by charakterizovaly výkonnost vědy a výzkumu na různé úrovni agregace. <ref name="vav">VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf</ref>
−
 
 
−
Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod (publikační analýzy), vlastních metod (citační analýzy) a jiných. Scientometrie je také disciplínou, která úzce souvisí s dalšími obory, vzhledem k její povaze „měření“ je nezbytné využití matematické statistiky, pro práci s odborným textem a potažmo jazykem je velmi blízká s kvantitativní lingvistikou a s textovou analýzou, interpretace výsledků zasahuje do sociologie, psychologie, teorie komunikace a dalších sociálních oborů. <ref name="vav">VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf</ref>
 
  
 
===Publikační analýza===
 
===Publikační analýza===
Řádek 71: Řádek 71:
 
*společenské a humanitní vědy
 
*společenské a humanitní vědy
 
**knihy (antologie a monografie; recenzované a vydané)
 
**knihy (antologie a monografie; recenzované a vydané)
−
**recenzované články
 
  
 
===Citační analýza===
 
===Citační analýza===
Řádek 81: Řádek 80:
 
*vztahy dokumentů
 
*vztahy dokumentů
 
*vzájemnou obsahovou souvislost
 
*vzájemnou obsahovou souvislost
−
*nepřímou obsahová souvislost (více dokumentů citovaných jedním dokumentem, jeden dokument citovaný více dokumenty)
+
*nepřímou obsahovou souvislost (více dokumentů citovaných jedním dokumentem, jeden dokument citovaný více dokumenty)
 
*jádro oboru
 
*jádro oboru
 
*kvantifikované profily oboru a prognostické odhady
 
*kvantifikované profily oboru a prognostické odhady
Řádek 93: Řádek 92:
  
 
==Webometrie==
 
==Webometrie==
−
[[Webometrie]] se zabývá kvantitativními aspekty vytváření a užití [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]], struktur a technologií celého internetu, přičemž využívá bibliometrického a informetrického přístupu. Web může být v jistých aspektech nahlížen stejně jako klasická „papírová“ komunikace, kde tradiční informační entity a citace jsou nahrazeny webovými stránkami a odkazy. <ref name="vav">VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf</ref>
+
[[Webometrie]] se zabývá kvantitativními aspekty vytváření a užití [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]], struktur a technologií celého [[Internet|internetu]], přičemž využívá bibliometrického a informetrického přístupu. [[World Wide Web|Web]] může být v jistých aspektech nahlížen stejně jako klasická „papírová“ komunikace, kde tradiční informační entity a citace jsou nahrazeny [[Webová stránka|webovými stránkami]] a odkazy. <ref name="vav">VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf</ref>
  
 
==Altmetrie==
 
==Altmetrie==
−
Pojem altmetrie vznikl kombinací dvou slov „alternative metrics“ tedy alternativní metrika. Byl předložen Jasonem Priemem v tweetu roku 2010. Altmetrie se zaměřuje na studium a užití metrik určených pro měření dopadu vědeckých prací. Tyto metriky jsou založeny na aktivitě v on-line nástrojích a prostředích. Termín byl také použit k popisu samotných metrik – bylo by možné navrhnout plurál těchto metrik jako soubor nových altmetrik. Altmetrie je ve většině případů podmnožinou jak scientometrie, tak webometrie; je to podskupina těchto dvou pojmů v tom, že se zaměřuje na vědecký vliv měřený v on-line nástrojích a prostředích spíše než na webu obecně. <ref name="při">PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.</ref>
+
Pojem [[altmetrie]] vznikl kombinací dvou slov „alternative metrics“ tedy alternativní metrika. Byl předložen [[Jason Priem|Jasonem Priemem]] v tweetu roku 2010. Altmetrie se zaměřuje na studium a užití metrik určených pro měření dopadu vědeckých prací. Tyto metriky jsou založeny na aktivitě v on-line nástrojích a prostředích. Termín byl také použit k popisu samotných metrik – bylo by možné navrhnout plurál těchto metrik jako soubor nových altmetrik. Altmetrie je ve většině případů podmnožinou jak scientometrie, tak webometrie; je to podskupina těchto dvou pojmů v tom, že se zaměřuje na vědecký vliv měřený v on-line nástrojích a prostředích spíše než na webu obecně. <ref name="při">PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.</ref>
  
 
==Odkazy==
 
==Odkazy==

Aktuální verze z 24. 3. 2022, 15:46

Bibliometrie

Bibliometrie zkoumá kvantitativními metodami různé typy dokumentů (články, časopisy, monografie, patenty). Bibliometrické metody jsou založeny na předpokladu, že dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání, myšlení a komunikace znalostí. [1] Dle definice TDKIV je pak bibliometrie vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci vědecké komunikace, který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a sémantickou strukturou dokumentů (např. Bradfordův zákon, Lotkův zákon, Zipfův zákon atd.). Bibliometrie se chápe jako součást informetrie anebo scientometrie, prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá. [2]

Bibliometrické zákony

Zipfův zákon

Zipfův zákon (zvaný také zákon rozložení či rozptylu slov; angl. Zipf’s law) je zákon definovaný v roce 1935 americkým psychologem a lingvistou George Kingsley Zipfem. [3] Dle definice TDKIV se jedná o zákon, vyjadřující vztah mezi pořadím klíčových slov uspořádaných podle frekvence jejich výskytů. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu v textu tak, že nejčastější slovo má pořadí (rank) r=1, druhé nejčastější má rank r=2 atd., potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta C, která závisí na délce textu. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. [4]

Vzorec: r * f = c

Bradfordův zákon

Samuel Clement Bradford, povoláním knihovník, formuloval v roce 1934 zákon rozptylu informací - Bradfordův zákon (Bradford’s law), kdy při analýze vědeckých časopisů zjistil, že jen jejich malý počet vydává velké množství kvalitních článků. Tuto skupinu pak označil jako jádro. Další časopisy (zdroje), rozdělené celkem na tři skupiny (včetně jádra) pak obsahují stejný počet kvalitních článků i když jsou obsaženy v násobně větším počtu zdrojů (časopisů). Při svém výzkumu Bradford zjistil, že 8 nejlepších časopisů vydalo 110 kvalitních článků, dalších 29 časopisů vydalo 133 článků a v poslední skupině 127 časopisů zveřejnilo 152 článků. Jak je možné pozorovat, počet kvalitních informací se v různých skupinách od sebe příliš neliší. Avšak počet časopisů (zdrojů) je v poměru 8 : 29 : 152, což lze vyjádřit též poměrem 1 : 4 : 16. Z toho nám vyplývá, že poměr mezi zdroji může být obecně vyjádřen jako 1 : n : n2, kde n je nazýván Bradfordův multiplikátor. [3]

Lotkův zákon

Lotkův zákon (Lotka’s law) je dle definice TDKIV zákon vyjadřující vztah mezi počtem autorů a jimi publikovaných článků. Zjišťuje, že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články. Na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek. Pokud a1 autorů publikuje jeden článek, pak an bude počet autorů, kteří publikují n článků. Uplatňování tohoto zákona je významným prostředkem k měření produktivity vědecké práce. [5]

Vzorec: an = a1 / n2

Scientometrické a bibliometrické indikátory

Scientometrie je věda, která se snaží vstupy a výstupy ve vědě uchopit zejména kvantitativně. K tomu potřebujeme definované metriky, na jejichž základě můžeme právě kvantitu určit. Určujeme ji indikátory, v kontextu evaluativní scientometrie hovoříme o scientometrických prvcích. V průběhu vývoje scientometrie bylo navrženo velké množství indikátoru, které charakterizují scientometrické elementy neboli určují jejich status a dnes jsou navrhovány a vyvíjeny indikátory další. [6]

Impakt faktor

Impakt faktor je statistický údaj získaný při vytváření citačních bibliografických databází společnosti Clarivate Analytics (dříve Thomson Reuters). [7] Impakt faktor byl definován v roce 1955 Eugenem Garfieldem v rámci vzniku a tvorby citačních rejstříků. Předpokládal, že tento nástroj pomůže zabránit nekritickému citování neúplných či zastaralých údajů. Impakt faktor vyjadřuje dopad individuálních časopisů podle jejich průměrné citovanosti v předchozích dvou letech. To znamená, že např. impakt faktor v roce 2021 vychází z citovanosti za léta 2019 a 2020.

Impakt faktor se mimo jiné stal vyhledávaným indikátorem pro hodnocení výsledků produktivity vědeckých pracovníků, jeho hodnota hraje roli např. při přidělování podpory vědeckým projektům. V této souvislosti sám Eugene Garfield upozorňuje na nebezpečí vztažení tohoto identifikátoru k hodnocení jednotlivých článků či dokonce vědců, neboť vysoký impakt faktor příslušného časopisu nezaručuje, že v něm zveřejněný článek bude hojně citován čili impakt faktor nenahradí skutečnou citační výkonnost. [3]

H-index

H-index byl představen v roce 2005 americkým fyzikem Jorge Eduardo Hirschem v článku An index to quantify an individual´s scientific research output. [3] Hirschův index (h-index) vyjadřuje, jaký je citační dopad publikací určitého autora. Kombinuje měření počtu publikací a jejich dosaženého citačního dopadu. Vychází přitom ze seznamu publikací autora, skupiny autorů a instituce. Tato metrika je užitečná, protože odstraňuje nevyrovnanost váhy vysoce citovaných publikací a publikací, které (ještě) nebyly citovány. Pokud je např. hodnota h-indexu 3, znamená to, že v seznamu analyzovaných publikací jsou 3 publikace, které mají 3 nebo více citačních ohlasů. Hodnota h-indexu se samozřejmě liší podle zvoleného časového rozpětí při vyhledávání publikací. Ani H-index ovšem nepostihuje mnohé citační zkreslení, dané např. častým publikováním prací s mnoha spoluautory, diametrálními citační rozdíly v jednotlivých oborech atp. [7]

Jeho význam je především hodnocení na mikroúrovni. Minimalizuje vliv vědců s jednou citovanou publikací, která však nemá jiný přínos. Hlavní výhodou je též jednoduchost a odvoditelnost z jednoduchého záznamu. [8] Nevýhodou je, že index nerozlišuje kvalitní vědce, kterých je v populárních disciplínách mnoho. H-index je také považován za index průměrnosti, protože zvýhodňuje vědce, kteří dlouhodobě působí v oboru. [8]

H-index lze najít v databázích:

Scientometrie

Dle definice TDKIV je scientometrie vědní obor zabývající se metodami matematické a statistické analýzy vědeckého výzkumu (především v přírodních vědách). [9] Z pohledu sociologického se jedná o studium kvantitativních aspektů vědecké komunikace. Jejím cílem je vyvinout indikátory intelektuální a sociální organizace vědeckých disciplín za pomoci vzájemných vztahů mezi autory a texty. Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a vlivu vědeckých informací. Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod (publikační analýzy), vlastních metod (citační analýzy) a jiných. [10] Scientometrii můžeme rozdělit na několik dílčích disciplín, zejména podle toho, na jaké výstupy se orientuje, jaký je jejich cíl.

Jedná se o:

  • strukturální scientometrie: orientuje se na zkoumání mapování epistemologické struktury vědy,
  • dynamická scientometrie: vytváří sofistikované modely vývoje vědy, jejího nárůstu, zastarávání, citačních procesů aj.
  • evaluativní scientometrie: zaměřuje se na vývoj indikátorů, které by charakterizovaly výkonnost vědy a výzkumu na různé úrovni agregace. [10]

Publikační analýza

Citační a publikační analýzy jsou základní bibliometrické metody, které umožňují měření a tím vzájemné srovnávání v oblasti vědy a výzkumu. Publikační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která se zabývá kvantitativním měřením produkce publikací.

Publikační analýzou nejčastěji vyhodnocujeme:

  • geografickou oblast
  • vědní oblast
  • časovou periodu
  • typ vědecké literatury
  • autora v oboru nebo zemi
  • časopisy v oboru
  • instituce

Publikační analýzou stanovujeme např. jaké typy publikací jsou typické pro danou oblast:

  • přírodní vědy a medicína
    • recenzované články
    • článek typu review
    • dopisy a poznámky (typické zejména pro fyziku a obdobné oblasti)
  • technické a počítačové vědy
    • recenzované články
    • příspěvky ve sborníku (recenzované)
    • patenty
  • společenské a humanitní vědy
    • knihy (antologie a monografie; recenzované a vydané)

Citační analýza

Citační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Konkrétně citační analýzy zkoumají citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod.

Citační analýzy měří a indikují zejména:

  • počet citací dokumentu
  • vztahy dokumentů
  • vzájemnou obsahovou souvislost
  • nepřímou obsahovou souvislost (více dokumentů citovaných jedním dokumentem, jeden dokument citovaný více dokumenty)
  • jádro oboru
  • kvantifikované profily oboru a prognostické odhady

Výsledky citačních analýz lze interpretovat v několika směrech, lze z nich usuzovat na:

  • výkonnost vědy
  • odbornou kvalitu
  • vliv
  • dopad

Webometrie

Webometrie se zabývá kvantitativními aspekty vytváření a užití informačních zdrojů, struktur a technologií celého internetu, přičemž využívá bibliometrického a informetrického přístupu. Web může být v jistých aspektech nahlížen stejně jako klasická „papírová“ komunikace, kde tradiční informační entity a citace jsou nahrazeny webovými stránkami a odkazy. [10]

Altmetrie

Pojem altmetrie vznikl kombinací dvou slov „alternative metrics“ tedy alternativní metrika. Byl předložen Jasonem Priemem v tweetu roku 2010. Altmetrie se zaměřuje na studium a užití metrik určených pro měření dopadu vědeckých prací. Tyto metriky jsou založeny na aktivitě v on-line nástrojích a prostředích. Termín byl také použit k popisu samotných metrik – bylo by možné navrhnout plurál těchto metrik jako soubor nových altmetrik. Altmetrie je ve většině případů podmnožinou jak scientometrie, tak webometrie; je to podskupina těchto dvou pojmů v tom, že se zaměřuje na vědecký vliv měřený v on-line nástrojích a prostředích spíše než na webu obecně. [3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ MURYSOVÁ, Tereza. Možnosti využití bibliometrických metod. [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm
  2. ↑ ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000344&local_base=KTD.
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.
  4. ↑ JONÁK, Zdeněk. Zipfův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000497&local_base=KTD
  5. ↑ JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000510&local_base=KTD
  6. ↑ SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu
  7. ↑ 7,0 7,1 7,2 Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/
  8. ↑ 8,0 8,1 TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf
  9. ↑ JONÁK, Zdeněk. Scientometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000002793&local_base=KTD.
  10. ↑ 10,0 10,1 10,2 VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf

Doporučená literatura

Související články

Klíčová slova

bibliometrie, scientometrie, empirický zákon, metriky

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_účel._Empirický_zákona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uveďte_nejdůležitější_metriky_scientometrie_a_vysvětlete_jejich_princip&oldid=70964“