Wikisofia:Článek týdne/publikované

< Wikisofia:Článek týdne

2015/32

Disciplíny tvořící základ kognitivní vědy a jejich vztahy

Kognitivní psychologie je jedna z mnoha psychologických disciplín. Zkoumá vnitřní procesy a struktury zapojené v poznávání prostředí a ve výběru vhodné akce. Zabývá se tematikou pozornosti, vnímání, učení, paměti, řeči, řešením problémů, uvažováním, rozhodováním, myšlením a zpracováváním kognitivních informací obecně. Historické kořeny kognitivní psychologie leží jak v oblasti psychologie (psychofyzika, tvarová psychologie, behaviorismus a introspekcionismus), tak v oblasti neurověd a kybernetiky.

Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2015/33

Biblioterapie je metoda psychoterapie, využívající léčebné a podpůrné účinky četby. Nepředstavuje náhražku klasické léčby, ale spíše je jejím podpůrným doplňkem. Může být nápomocná při zvládání složitých životních situací, neboť prostřednictvím četby pacient/klient získá jiný pohled na sebe sama a dozví se nové informace, které mu umožní snadněji překonávat životní překážky. Vhodně zvolená literatura tak může pomoci vyrovnat se s nemocemi, postižením, závislostmi či různými sociálními problémy. Biblioterapie tedy není určena pouze nemocným lidem, protože rovněž funguje jako prostředek rozvíjení lidské osobnosti.

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2015/34

Biblioterapie je metoda psychoterapie, využívající léčebné a podpůrné účinky četby. Nepředstavuje náhražku klasické léčby, ale spíše je jejím podpůrným doplňkem. Může být nápomocná při zvládání složitých životních situací, neboť prostřednictvím četby pacient/klient získá jiný pohled na sebe sama a dozví se nové informace, které mu umožní snadněji překonávat životní překážky. Vhodně zvolená literatura tak může pomoci vyrovnat se s nemocemi, postižením, závislostmi či různými sociálními problémy. Biblioterapie tedy není určena pouze nemocným lidem, protože rovněž funguje jako prostředek rozvíjení lidské osobnosti.

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2015/35

Apop, v řecké variantě Apofis, je poprvé doložen v textech na přelomu Prvního přechodného období a Střední říše. Význam jména je nejistý - může znamenat "Velký řevem", tj. ten, který působí velký hluk, což by bylo odvozené od egyptských slov aa - "velký" a pep - "řvát" nebo "dělat hluk". Dalším možným slovem, od kterého by mohlo být jméno Apopa odvozené, je egyptské aap, které se objevuje v nápise v jedné hrobce ze Staré říše, a které znamená "koktat" nebo "zadrhávat se". Ve zmíněné hrobce je toto sloveso použito v tom smyslu, že zemřelý bude před bohy v zásvětí mluvit jasně a bez zahdrhávání. Apop by tak mohl být někdo, kdo vyluzuje nesrozumitelné zvuky. V této souvislosti je zajímavé zmínit, že v sedmé hodině knihy Amduat je o Apopovi psáno : " to jeho hlas k němu přivádí bohy".

Z oboru Egyptologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2015/36

Kognitivní zkreslení (cognitive bias) jsou určité tendence myšlení, díky nimž může docházet k chybným úsudkům. Jsou většinou podstatou předsudků a stereotypního myšlení. Většina argumentačních klamů mohou být zkreslení, pokud jsou však užity vědomě, nejde o zkreslení, ale o podvod.

U kognitivního zkreslení je podstatné, že si jej člověk neuvědomuje. Nejde tudíž o záměrnou chybu, ale o výsledek chybného myšlenkového procesu, při němž dotyčný z nějakého vnitřního nevědomého důvodu předpokládá (nebo naopak odmítá) nějaký výsledek a svá pozorování proto interpretuje zaujatě.

Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2015/37

Dunning-Krugerův efekt je kognitivní zkreslení (angl. cognitive bias) popisující jev, v němž lidé s nedostatečnými kompetencemi a schopnostmi pro danou věc trpí tzv. iluzorní nadřazeností (tendence své schopnosti přeceňovat a nadhodnocovat ve srovnání s ostatními). I přes to, že tito lidé v dané oblasti dosahují nízkého výkonu, dělají chybné závěry a špatná rozhodnutí, jejich metakognitivní neschopnost jim zabraňuje uvědomit si to. Což má vliv na celkové chybné hodnocení své osoby i osob druhých. Naopak lidé s vysokými schopnostmi a kompetencemi trpí tzv.iluzorní méněcenností (tendence své schopnosti podceňovat). V prvním případě jde o přecenění vlastních sil, ve druhém případě o přecenění sil ostatních.

Dunning-Krugerův efekt je poměrně nový jev zkoumaný sociální psychologií, s jehož koncepcí přišel David Dunning a Justin Kruger v roce 1999.

Tento výzkum získal v roce 2000 “Ig Nobelovu cenu“ udělovanou za neobvyklé nebo triviální výsledky vědeckého výzkumu.

Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2015/38

Lotkův zákon vědecké produktivity publikoval v roce 1926 při srovnávání publikační činnosti chemiků a fyziků Alfred James Lotka (1880 – 1949). Zákon popisuje rozložení počtu odborných autorů podle jejich produkce publikování článků. Lotka podle jejich profesí zjišťoval, kolik publikují vědeckých článků za rok a dlouhodobě. Zjistil, že někteří publikují mnoho článků, více autorů publikuje střední počet článků a nejvíce jich publikuje zřídka. Odvodil vztah mezi frekvencí publikování autorů a zjistil, že pokud víme, kolik autorů publikuje jeden článek, můžeme zjistit, kolik jich publikuje více.

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2015/39

Heuristika dostupnosti (Availability heuristic), je mentální zkratka, příklad kognitivního zkreslení.Je to tendence člověka prosazovat první myšlenku, která ho napadne při rozhodování se či hodnocení.Osoba má pocit, že daná myšlenka musí být důležitá, nebo alespoň důležitější než alternativní řešení, které nepřijde na mysl tak snadno. Na základě této dostupnosti mají lidé tendenci vztahovat své úsudky k aktuálním informacím a vytvářet nové názory zaujatě, ve prospěch té nejnovější zprávy. K problematice se tedy podstatně váže paměť.

Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2015/40

Veni z Abydu, známý též jako Veni starší, byl významným úředníkem a vezírem v období vlády 6.dynastie. Jeho narození a počátky jeho působení spadají do vlády panovníka Tetiho, jeho kariéra je však dosledovatelná až do období vlády panovníka Merenrea. Jedná se o jednu z nejznámějších nekrálovských osobností Staré říše. Jeho kariéra a vliv dokládají vývoj na konci Staré říše, kdy docházelo k drobení centrální moci a osamostatňování vlivných místních úředníků.

Z oboru Egyptologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2015/41

Folklor je součástí širšího systému kultury označované jako lidová kultura. Poprvé tento pojem použil Angličan Walter J. Thoms roku 1846 a označoval jím "to, co lid zná" (folk - lid, lore - vědomosti). Původně byla tímto termínem označovaná široká oblast lidové kultury jako celku.

Folklor je vázaný na základní principy tvorby a uchovávání kultury. Tvorba se dříve nejvíce opírala o kulturu všedního dne, jejíž základ tvořila práce. Umělecká tvorba se vázala zvláště na praktické potřeby člověka a stala se tak užitkovou. Ve folklorní tvorbě se objevují projevy poznání okolního světa, které obsahují vědomosti a názory na přírodu, práci, vztahy atd.

Z oboru Etnologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2015/42

Rozdělení prostoru na intimní, osobní, sociální a veřejný prostor

Proxemika je vědní disciplína zabývající se vnímáním osobního prostoru - vzdálenosti, blízkosti a odstupu v mezilidské neverbální komunikaci. Tato vzdálenost se nazývá proximita (lat. blízkost).

Informace o vzdálenosti je vnímána především opticky, dále jsou zapojeny smysly jako čich, hmat, sluch apod. Výraz proxemika prosadil v roce 1963 kulturní antropolog Edward T. Hall. Zároveň zdůrazňoval její vliv v lidské komunikaci. Mluví o osobním prostoru (zóně), jako o prostoru bezprostředně obklopujícím každého člověka, a o osobním území (teritoriu), které popisuje jako oblast, jež si člověk může nárokovat a bránit.

Z oborů Informační studia a knihovnictví a Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2015/43

Čtečka Sony PRS T2 (vlevo) a Amazon Kindle Touch (vpravo)

Elektronické čtečky knih (angl. e-reader) slouží k zobrazování a čtení elektronických knih či jiných elektronických dokumentů. K tomuto účelu také bývají navrženy a vyrobeny.

Základním bodem, v kterém se čtečky liší od tabletů, je displej na bázi elektronického inkoustu (e-ink), který zajišťuje dlouhou výdrž zařízení na jedno nabití. Nedovoluje však další možnosti typické pro tablety, jako je například prohlížení barevných fotografií, přehrávání videa či hraní her. Čtečkou e-knih se nerozumí jen hardwarové přenosné zařízení (tj. hardwarová čtečka), ale i program či aplikace v počítači, chytrém mobilním telefonu či tabletu sloužící stejnému účelu (tj. softwarová čtečka).

Z oborů Informační studia a knihovnictví a Informační technologie, knihovnické technologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2015/44

Sociální role je očekávaný způsob chování, který se váže k určitému sociálnímu statusu a vztahu jedince k ostatním lidem (např. lékař, ředitel, matka, otec, dcera, syn atd.). Sociální role zahrnuje i způsob nahlížení na jedince, moduluje vztahy, přístup k jedinci a celý proces komunikace. Role, které člověk zastává, jsou předpokladem konformity. Každý člověk má v životě mnoho rolí, které tvoří složitý a propletený systém rolí.

Systémem rolí se rozumí souhrn očekávaného chování (soubor sociálních rolí), který se vztahuje ke každému jedinci. Toto chování je vázáno na jeho společenské okolí. Každá role v tomto systému vyžaduje dodržování pravidel, které se k ní pojí. Jejich nedodržení vyvolá sociální nesouhlas či odmítnutí.

Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2015/45

Ivan Pavlov je znám pro svůj výzkum klasického podmiňování

Chování (angl. behavior) je souhrn či komplex vnějších projevů, činností, jednání a reakcí organismu na vnější i vnitřní podněty, včetně projevů slovních. Jakákoli akce, aktivita nebo proces, který může být pozorován a měřen. Chování je spolu s prožíváním (mentálními procesy) hlavním předmětem studia psychologie jako vědy.

Klasické studie ohledně chování vešly do povědomí široké veřejnosti. Hovoříme zde například o Pavlovových experimentech s klasickým podmiňováním, Ashových výzkumech konformity nebo Milgramových studiích poslušnosti vůči autoritě.

Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2015/46

Vztahy mezi proměnnými

Experiment (vědecký pokus) může být definován jako objektivní pozorování jevů vyskytujích se v přísně kontrolovaných podmínkách. Je to empirická metoda s cílem ověřit (verifikovat), vyvrátit (falzifikovat) anebo stanovit platnost hypotézy a umožňuje objev kauzálních souvislostí. Podmínkou zjištění kauzality je, že kromě vysvětlení změn závislé proměnné proměnnou nezávislou by nemělo existovat žádné alternativní vysvětlení změn jinou proměnnou.

Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2015/47

Umělá inteligence je věda o vytváření strojů nebo systémů, které budou při řešení určitého úkolu užívat takového postupu, který, kdyby ho dělal člověk, bychom považovali za projev jeho inteligence.” (Marvin Minsky, 1967)

V souvislosti se zjišťováním, zda je stroj inteligentní, se proslavil Turingův test. V testu se porovnává stroj s člověkem. Test probíhá tak, že v jedné místnosti je umístěn testující člověk. Ve druhé místnosti je umístěn člověk a testovaný předmět, např. počítač s daným programem. Testující člověk pokládá otázky v přirozené řeči a předává je do druhé místnosti, kde na ně náhodně odpoví buď člověk nebo počítač formou tištěné odpovědi.

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2015/48

Programovací jazyk je nástroj pro vytváření algoritmů neboli programů, díky nimž mohou počítače provádět různé operace. Programovacím jazykem formuluje programátor řešení daného problému, podle kterého následně počítač postupuje. Programovací jazyk je vlastně soubor pravidel pro zápis algoritmů.

Programovacích jazyků existuje přes 2000, avšak pouze několik je široce používáno. Mezi nejpopulárnější patří JavaScript, Python, PHP, C, C++, C#, Perl, Visual Basic a Ruby.

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2015/49

Půst (Thomas Rowlandson)

Strava a náboženství jsou spolu velice úzce spjaty. Hinduismus diktuje jídelníček podle příslušnosti ke kastě. Buddhisté jsou vegetariány. Judaismus si zakládá na správné přípravě jídel (košer). Křesťané dodržují půsty. Islám kombinuje správnou přípravu masa (halal) a půsty.

Všechna světová náboženství předepisují svým věřícím, co jíst a co nejíst. Vytváří tak určité normy, které se zpravidla časem kodifikují v psaných nařízeních a zákazech. Alimentární tabu se většinou týkají konkrétních potravin nebo skupiny potravin v každodenním stravování, nebo určitého zákazu jídla v určitou dobu. Alimentární tabu se mohou vztahovat také na způsob přípravy jídla či nádob, v nichž je pokrm připravovaný a materiálů, z nichž jsou nádoby vyrobeny.

Z oboru Etnologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.