Porovnání konceptuálního modelu FRBR a konceptuálního modelu BIBFRAME se zaměřením na definované entity

FRBR (Functional Requirements on Bibliograhic Records)

  • FRBR je model, který respektuje bibliografické záznamy a zároveň uživatelské potřeby.
  • vytváří základní úroveň funkčnosti pro národní bibliografie (jsou důležité, protože vytváří obraz o celosvětové produkci a jsou považovány za nejpřesnější)[1]
  • díky orientaci na dílo a jeho vyjádření, tedy na obsah dokumentu a nikoliv na fyzický nosič, znamená značný průlom v katalogizaci. Jeho aplikace přispívá k lepší funkčnosti vyhledávání i ke snazší a jednoznačnější výměně záznamů.
  • studie představuje koncepční model, v němž jsou analyzovány vztahy entit; identifikuje vlastnosti či atributy spojené s každou entitou a vazby mezi entitami, které jsou nejdůležitější pro formulaci vyhledávacího dotazu, pro interpretaci odpovědí na vyhledávání a pro navigaci v univerzu entit popisovaných v bibliografických, resp. katalogizačních záznamech.[2]

Entity

Entita je jakýkoli objekt, který nás v rámci univerza zajímá (dílo, osoba, kniha, místo, korporace, cokoli, co je ve vztahu k bibliografickému univerzu).

Entity první skupiny

  • reprezentují rozdílné aspekty uživatelských zájmů o výsledky intelektuálního nebo uměleckého snažení
  • dílo a vyjádření reflektují intelektuální nebo umělecký obsah
  • provedení a jednotka reflektují fyzickou formu

1. Dílo

  • výrazný intelektuální nebo umělecký výtvor
  • abstraktní entita
  • dílo rozpoznáváme díky individuálním realizacím či vyjádřením díla
  • dílo samotné existuje pouze v častosti obsahu v rámci různých vyjádření díla
  • příklad: Kundera, Milan. Žert

2. Vyjádření

  • intelektuální nebo umělecká realizace díla
  • forma: alfa-numerická, hudební či choreografická notace, zvukový záznam, obrazový statický/pohyblivý záznam, objektu, kombinace takových forem
  • hranice této entity jsou definovány ovšem tak, že vylučují fyzickou formu
  • příklad: Kunderův Žert v českém jazyce

3. Provedení

  • fyzické ztělesnění vyjádření díla
  • fyzický exemplář nebo skupina exemplářů vyrobených stejným způsobem (náklad knihy)
  • široká škála nosičů
  • příklad: Kunderův Žert - vydání u Sixty-Eight Publishers, 1989

4. Jednotka

  • jednotlivý exemplář provedení
  • konkrétní entita
  • v mnoha případech se jedná o jeden materiální objekt (např. výtisk jednosvazkové monografie, jedna zvuková kazeta atd.). Existují však případy, kdy entita definovaná jako jednotka obsahuje více než jeden materiální objekt (např. monografie vydané jako dva samostatné svazky, záznam vydaný na třech samostatných kompaktních deskách atd.).
  • příklad: jeden výtisk vydání

Entity druhé skupiny

Reprezentuje entity zodpovědné za intelektuální nebo umělecký obsah, výrobu a distribuci nebo dozor nad entitami z první skupiny.

5. Osoba

  • zahrnuje jednotlivé osoby, které již zemřely a ty, které ještě žijí
  • příklad: Margaret Atwood, Victoria (britská královna)

6. Korporace

  • jakákoliv skupina jednotlivců působících jako celek
  • včetně příležitostných skupin a porad, konferencí, kongresů, expedicí, výstav, festivalů a veletrhů
  • včetně územních autorit (federace, stát, region, místní správa)
  • příklad: Museum of American Folk Art, BBC Symphony Orchestra

Entity třetí skupiny

Reprezentuje doplňkovou sadu entit, která slouží jako předmět díla.

7. Pojem

  • abstraktní představa nebo myšlenka
  • může být široký nebo může být definován úzce a přesně
  • příklad: ekonomie, romantismus

8. Objekt

  • zahrnuje značný rozsah hmotných předmětů, které mohou být předmětem díla: živé a neživé objekty vyskytující se v přírodě; pevné, pohyblivé a pohybující se objekty, které jsou produkty lidské činnosti; objekty, které již neexistují
  • příklad: Buckinghamský palác

9. Akce

  • akce zahrnuje značný rozsah činností nebo událostí, které mohou být předmětem díla: historické události, epochy, časové období atd.
  • příklad: doba osvícenství

10. Místo

  • lokace
  • zemské, mimozemské, historické, současné
  • příklad: Howard Beach (pobřeží) [1]

Konceptuální model BIBFRAME

V květnu roku 2011 Kongresová knihovna oficiálně ohlásila vznik iniciativy bibliografického rámce (Bibliographic Framework Initiative). Cílem analýzy je nahradit formáty typu MARC bibliografickým rámcem. Základní rozdíly mezi Bibframe a MARC21 jsou následující. Bibliografický formát MARC se zaměřuje na katalogové záznamy. MARC shromažďuje informace o díle, fyzickém nosiči a používá řetězce pro identifikátory, jako jsou osobní jména atd. Místo toho, aby se vše svazovalo do záznamu a tím duplikovaly informace, BIBFRAME spoléhá na vztahy mezi zdroji. [3]

Cílem je analyzovat:

Model BIBFRAME

Model BIBFRAME je konceptuálním modelem definujícím čtyři entity: dílo, instance, autoritu a anotaci. Je popsáno jedenáct typů (podtříd) díla.

Jsou to následující typy:

1. tvůrčí dílo

  • zdroj reflektující konceptuální základ katalogizovaného zdroje. Je to abstraktní entita, která se podobá dílu a vyjádření z FRBR. Podtřídy jsou: zvukový dokument (audio), kartografický zdroj, rukopis, hudebnina, soubor dat, smíšená data (více typů dat, která však nevyžadují software), video, multimédium, záznam pohybu (tedy grafický zapsaný, např. tanec), zaznamenaná hudba (taktéž graficky, nikoliv jako zvuk), obraz, text a trojrozměrný objekt.

2. instance

  • instance je individuální, hmotné provedení díla. Je popsáno deset typů (podtříd) instance. Jsou jimi: archiválie, sbírka, elektronický dokument, integrující zdroj, rukopis, monografie, vícesvazková monografie, tisk, seriál a daktyloskopický dokument. Podobá se provedení a jednotce z modelu FRBR.

3. autorita

  • autorita je zdroj reflektující klíčové autoritní koncepty, které mají definovaný vztah k dílu a instanci. Podobá se entitám 2. a 3. skupiny FRBR. Jsou popsány čtyři typy (podtřídy) autority: agent (ve smyslu osoby, instituce, rodiny, akce, organizace), místo, časový koncept, klasifikační entita a téma.

4. anotace

  • anotace doplňuje naše informace o jiných zdrojích. Je popsáno pět typů (podtříd) anotací: obálka (odkaz na obálku), informace o jednotkách (holdings), recenze, redukovaný text (abstrakt apod.), obsah (ve smyslu table of contents). [4]

Vlastnosti entit

Každá z výše uvedených entit má následující vlastnosti:

  • autorizovaný přístupový bod: je kontrolovaný řetězec znaků sloužící k identifikaci, např. jedinečný název nebo jedinečný název a jméno
  • identifikátor: identifikátor je řetězec znaků jednoznačně identifikující entitu, např. URI, ISBN
  • návěští: textový řetězec vyjadřující hodnotu vlastnosti
  • vztah: jedná se o jakýkoliv vztah mezi zdroji (URL - Univerzální lokátor zdroje)

Formát BIBFRAME v praxi

Formát BIBFRAME začal být testován převážně v amerických knihovnách. Podle seznamu uveřejněného iniciativou bibliografického rámce byly testujícími knihovnami: Britská knihovna, Německá národní knihovna, Knihovna Univerzity George Washingtona, Národní lékařská knihovna (USA), OCLC, Princetonská knihovna a Kongresová knihovna. Výsledkem bylo vytvoření Slovníku BIBFRAME (BIBFRAME Vocabulary), který je ještě stále zpřesňován, a konverze několika milionů dat ve formátu BIBFRAME.

Na webových stránkách Kongresové knihovny ve Washingtonu jsou volně přístupné veškeré potřebné materiály a aplikace pro konverzi dat, které mohou knihovny pro svou práci používat. V roce 2015 byl Kongresovou knihovnou ohlášen i BIBFRAME Editor, určený pro katalogizaci přímo do struktury BIBFRAME. V editoru jsou připraveny šablony pro zpracování v souladu s pravidly RDA monografií, hudebnin, seriálů, kartografických dokumentů, BluRay, DVD a Audio CD. U těchto kategorií je vždy na výběr mezi instancí nebo dílem.

V tuto chvíli některé americké knihovny již nechávají celé své katalogy konvertovat do podoby propojených dat, a to komerčně firmou Zepheira, která se na vývoji formátu BIBFRAME podílela. V současnosti konverzí prochází přes tři miliony bibliografických záznamů knihoven Univerzity v Bostonu (Boston University Libraries) nebo knihovny University v Manitobě. Program pro konverzi z formátu MARC/XML je však na webu přístupný taktéž, a to volně.

V Evropě patří mezi pionýry v této oblasti Německá národní knihovna, která své bibliografické záznamy poskytuje i v souladu se standardem RDF od roku 2010. Přestože knihovna používá vlastní publikační model založený na rozšíření modelu Schema.org, hlásí se i k BIBFRAME. [5]

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 CELBOVÁ, Ludmila. Funkční požadavky na bibliografické záznamy: závěrečná zpráva. IFLA [online]. Národní knihovna České republiky, 2001 [cit. 2020-05-14]. Dostupné z: https://www.ifla.org/files/assets/cataloguing/frbr/frbr-cs.pdf
  2. CELBOVÁ, Ludmila. Český překlad studie Functional Requirements for Bibliographic Records (FRBR). Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 1 [cit. 2020-06-02]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11199
  3. ŠIMEČEK, Jan. Porovnání katalogizačních informačních systémů Clavius a Tritius. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Ekonomická fakulta, Katedra aplikované matematiky a informatiky, 2014. 65 s. [cit. 2020-05-20]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/xvt2x/Studie_FRBR.pdf
  4. BLÁHOVÁ, Blanka. Metadatová popisná schémata a rozvoj nových formátů. SlidePlayer. [cit. 2020-06-01] Dostupné z: https://slideplayer.cz/slide/11734077/
  5. RÖSSLEROVÁ, Klára. Výměnné formáty bibliografických dat: jejich proměna v současnosti. Knihovna: knihovnická revue. 2016, 27(1), 43–60. ISSN 1801-3252. [cit. 2020-05-25] Dostupné z: https://knihovnarevue.nkp.cz/archiv/2016-1/recenzovane-prispevky/vymenne-formaty-bibliografickych-dat-jejich-promena-v-soucasnosti

Doporučená literatura

Související články

Pojednejte o síti identifikátorů bibliografických a autoritních informačních entit v aplikaci modelu FRBR
Struktura katalogizačních pravidel RDA ve vztahu k modelu FRBR, včetně entit, atributů a vztahů.
Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci
Pojednejte o studii „Funkční požadavky na bibliografické záznamy“; v jakém směru studie ovlivňuje katalogizační teorii i praxi?
Přednosti a nedostatky modelu FRBR, vliv modelu FRBR na design informačních systémů.

Klíčová slova

FRBR, konceptuální model, BIBFRAME, entity