Služby knihoven podle Knihovního zákona, včetně problematiky rovného přístupu k informacím.

ZÁKON ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)

Knihovní zákon

Zákon upravující existenci, podmínky a funkce jednoho nebo více typů knihoven anebo jejich služeb.

Paragraf 1 stanovuje, že tento zákon upravuje systém knihoven poskytujících veřejné knihovnické a informační služby a podmínky jejich provozování. Knihovnou se zde pak rozumí zařízení, v němž jsou způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu poskytovány veřejné knihovnické a informační služby vymezené tímto zákonem, a které je zapsáno v evidenci knihoven.

Služby knihoven/ knihovní služby

Jde o služby poskytované knihovnami fyzickým i právnickým osobám za účelem uspokojení jejich potřeb a požadavků. V širším smyslu zahrnuje i kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti, příp. další činnosti.

Veřejné knihovnické a informační služby upravuje § 4 knihovního zákona takto:

(1) Veřejné knihovnické a informační služby spočívají

a) ve zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny nebo prostřednictvím meziknihovních služeb z knihovního fondu jiné knihovny,

b) v poskytování ústních bibliografických , referenčních a faktografických informací a rešerší,

c) ve zprostředkování informací z vnějších informačních zdrojů, zejména informací ze státní správy a samosprávy,

d) v umožnění přístupu k informacím na internetu, ke kterým má knihovna bezplatný přístup.

(2) Veřejné knihovnické a informační služby, uvedené v odstavci 1, je provozovatel knihovny povinen poskytovat bezplatně, s výjimkou

a) zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny, které mají povahu rozmnoženin zvukového či zvukově obrazového záznamu,³⁾

b) zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovních fondů jiných knihoven zprostředkováním jejich rozmnoženin v rámci meziknihovních reprografických služeb,

c) zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovních fondů knihoven v rámci mezinárodních meziknihovních služeb.

(3) Provozovatel knihovny může poskytovat další služby spočívající zejména

a) v umožnění přístupu k placeným informacím na internetu,

b) v kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti,

c) ve vydávání tematických publikací,

d) v poskytování reprografických služeb,

e) v poskytování písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší.

(4) Provozovatel knihovny je oprávněn požadovat za poskytování knihovnických a informačních služeb, uvedených v odstavci 2 písm. a) až c), a dalších služeb úhradu skutečně vynaložených nákladů.

(5) Provozovatel knihovny je oprávněn požadovat úhradu nákladů vynaložených na administrativní úkony spojené s evidencí uživatelů knihovny.

(6) Provozovatel knihovny je povinen zajistit rovný přístup všem k veřejným knihovnickým a informačním službám a dalším službám poskytovaným knihovnou.

(7) Provozovatel knihovny vydá knihovní řád, v němž stanoví podrobnosti poskytování knihovnických a informačních služeb.

Specifikace konkrétních služeb

Výpůjční služby

• absenční výpůjčka: dokument lze po zaevidování do výpůjčního protokolu zapůjčit mimo knihovnu
• prezenční výpůjčka: dokument nelze zapůjčit mimo knihovnu, je možné jej půjčit jenom v knihovně. Častým důvodem je vzácnost dokumentu.
• výpůjčka e-knih: chráněny technologií DRM, po skončení lhůty sama mizí, většinou nejde prodlužovat
• eReading přes portál elektronických zdrojů, EBSCO eBooks, Ebooks on Demand
• E-prezenčka: dokumenty v elektronické podobě, ke kterým lze přistupovat prostřednictvím IP adresy Univerzity Karlovy
• meziknihovní výpůjční služba: meziknihovní by měla být zdarma, avšak mezinárodní výpůjční služba je zpoplatněna
• elektronické dodávání dokumentů: řídí se kolektivní smlouvou s DILIA, na jejímž základě DILIA poskytuje knihovnám zastupovaným NK licenci k tzv. elektronickému sdělování děl. Elektronické dodávání dokumentů je služba knihoven, která umožňuje koncovému uživateli získat požadovaný dokument na požádání elektronickou cestou. Provádí se úhrada autorských odměn, zasílají se povinné údaje o užití děl.

Referenční služby

• informační služby, jejichž hlavním cílem je poskytování informací o informačních zdrojích nebo jiných pramenech informací, které jsou relevantní z hlediska požadavku konkrétního uživatele
• nemusí se výhradně týkat pouze knihoven - všechny typy informačních služeb, které jsou poskytovány tam, kde uživatel nebo zákazník vyžaduje určité informace z určitého oboru, např. call centra různých soukromých firem
• ústní referenční služby jsou vždy zdarma, písemné zpoplatněny
• virtuální referenční služby nabízejí celou řadu výhod oproti tradičním. Mezi ně patří například to, že uživatelé do knihovny nemusí docházet a nejsou limitování časem ani místem. Další výhodou je, že knihovna svoje služby nabízí, i když je fyzicky zavřená. Nevýhodou je však absence přímého kontaktu knihovníka a uživatele.

Rešeršní služby

• je placenou nadstandardní službou a neprovozuje ji každá knihovna - knihovny mají své rešeršní pracoviště a vyčleněno několik pracovníků.
• dokumentografické nebo faktografické služby spočívající ve zpracování a poskytování rešerší uživatelům
• může být průběžné, opakované, retrospektivní, jednorázové, kompletní (obsahuje všechny možné zjistitelné druhy dokumentů k danému tématu) atd.
• někdy rešerše obsahují i plné texty
• podmínky zpracování rešerše v konkrétní knihovně naleznete na jejích internetových stránkách s tím, že ve většině knihoven jsou tyto služby placené

Vzdělávací služby

• pro uživatele jako jsou děti či studenti, v rámci obohacení školní výuky. Vzdělání dětí v oblasti práce s knihou a textem či orientací v knihovně a vyhledávání informací. Dále pro seniory, kdy se mohou zúčastňovat například kurzů práce na počítači. Dále také výuka pro uchazeče o zaměstnání či matky na mateřské dovolené.
• vzdělávací služby poté mohou probíhat formou exkurze, týkat se čtenářské či informační gramotnosti. Naučit uživatele efektivně vyhledávat v knihovně, vyhodnocovat výsledky vyhledání, rozpoznat své informační potřeby. Vzdělávání v rámci etiky a odpovědnosti při užívání informací. Způsobu komunikace a sdílení získaných zjištění a znalostí a mnoho dalšího.
• knihovny také pořádají mnoho různých akcí na podporu vzdělanosti jako je Audioknihy, Bibliohelp - léčba knihou, Celé Česko čte dětem, Čítárny.

Komunitní služby

• tato služba v současnosti patří mezi nejdůležitější funkce knihoven
• komunitní knihovna je knihovna, která aktivně vstupuje do života místní komunity a pomáhá jí v jejím rozvoji. Neomezuje se jen na své registrované čtenáře, ale reaguje na potřeby komunity. Pomáhá řešit problémy komunity informační podporou všech zainteresovaných
• současně tak také posiluje místo knihovny v dané komunitě. Mezi to patří pořádání výstav, besed, festivalů, seminářů, přednášek, veřejného čtení, soutěží, filmové projekce a mnoho dalšího.

Rovný přístup k informacím

Zaručuje rovnoprávné podmínky pro přístup k informacím a všeobecná dostupnost veřejných informací. Jde o základní princip a jednu z priorit demokratické společnosti. Veřejné knihovny jsou nástrojem rovných možností, mají být ochranou před sociálním zaostáváním za technickým pokrokem a jakousi elektronickou branou k informacím v digitální věku. Mají umožnit všem přístup k informacím, a to jak v tištěné, tak i v elektronické podobě, a to bez rozdílu ekonomického postavení uživatele. Jde o soubor opatření, zajišťujících dostupnost informací menšinám, tělesně či duševně postiženým pacientům či uvězněným obyvatelům žijícím ve vzdálených lokalitách apod. Dále také mají poskytovat materiály pro zvláštní skupiny obyvatel, např. texty ve slepeckém písmu či "mluvící knihy". Pro snazší přístupnost musí být využívány jak informační, tak komunikační technologie. Optimalizace meziknihovní a mezinárodní výpůjční služby pro vzájemné sdílení informačních zdrojů pak umožňuje přístup ke všem typům publikovaných dokumentů bez ohledu na místo a dobu jejich vzniku. Vzhledem k tomuto poslání jsou základní veřejné knihovnické a informační služby poskytovány zdarma. Knihovní zákon č. 257/2001 Sb. je jeden ze zákonů, které realizují rovnost před zákonem a rovnost příležitostí.

Tento princip ovšem nelze chápat jako absolutní, protože jak právně, tak ani fakticky není možné docílit toho, aby všem osobám byly poskytovány všechny veřejné knihovnické a informační služby bez jakéhokoli rozdílu. Princip rovnosti má určité meze, dané jednak právními předpisy a jednak faktickým stavem.

Mezi nerovnosti patří:

• zvláštní právní vztah ke knihovně - zaměstnavatel povinen pečovat o odborný rozvoj zaměstnanců. Pokud tedy například zdravotnické zařízení provozuje specializovanou knihovnu evidovanou Ministerstvem kultury a poskytuje svým zaměstnancům (lékařům, zdravotním sestrám a podobně) výhody při využívání služeb knihovny v porovnání s jinými uživateli.
• zvýhodnění některých skupin jako jsou handicapovaní či cizinci
• pornografie se nepůjčuje dětem (byť je v rámci povinného výtisku v knihovně přítomna)
• omezení poskytování služeb nezletilým (většinou do 15 let) - nezletilí mají způsobilost pouze k takovým právním úkonům, které odpovídají jejich rozumové a volní vyspělosti
• knihovna nemůže ze svého fondu poskytnout knihovní dokument, protože je právě absenčně půjčen a knihovna nemá jiný
• všechny počítače jsou obsazeny, vypadlo připojení
• knihovna nemůže prezenčně půjčit knihovní dokument, protože studovna je plně obsazena
• špatný fyzický stav dokumentu (v tomto případě by knihovna měla zpřístupnit kopii dokumentu nebo dokument převedený na jiný nosič (např. digitální kopie)
• vyloučení uživatel, z důvodů obtěžování ostatních uživatelů či knihovníků

Standard Handicap Friendly

Každý desátý člověk v České republice má nějaké postižení. To znamená, že jejich počet rozhodně není zanedbatelný a je potřeba těmto občanům věnovat pozornost. Každá knihovna, která je pak přístupná lidem se specifickými potřebami, může získat certifikát Handicap Friendly. Certifikace může být udělena ve čtyřech oblastech a platí po dobu dvou let. Oceněné knihovny budou navíc označeny stejnojmenným logem. Certifikát uděluje Sekce služeb osobám se specifickými potřebami SKIP.

Rovný přístup vyžaduje aktivní vytváření nejrůznějších opatření vyrovnávajících podmínky znevýhodněných uživatelů. Kniha pojednává o jednotlivých typech postižení. Ve čtyřech kapitolách je popsána metodika práce s osobami se zrakovým postižením, sluchovým postižením, tělesným postižením a mentálním postižením. Kapitoly specifikují požadavky pro každý typ postižení. Standard Handicap Friendly nepočítá s tím, že všechny knihovny budou schopny plně zajistit veškerá doporučení pro každou kategorii, ale vychází z lokálních potřeb jejich uživatelů. Příkladem může být např. Knihovna pro nevidomé a slabozraké v Knihovně Jiřího Mahena v Brně, kde se knihovníci soustředí především na metodiku pro práci s osobami se zrakovým postižením. To samozřejmě neznamená, že pomíjejí potřeby osob s jiným typem postižení. Knihovník navíc musí počítat s tím, že řada uživatelů může kombinovaný typ postižení (např. sluchové a tělesné postižení apod.)

Konkrétní požadavky Standardu jsou rozděle­ny do osmi oblastí, zahrnujících kromě obecných předpokladů:

• Požadavky na personál, jeho znalosti a komunikační dovednosti, školení, zvyšování kvalifi­ka­ce, přítomnost speciálně vyškoleného pracovníka/asistenta v závislosti na místních pod­mínkách.
• Fond a služby knihovny (speciální fond pro znevýhodněné osoby, informace o problematice znevýhodnění, nabídka speciálních a dálkových služeb, Wi-Fi připojení, služba doručování dokumentů).
• Technické a materiální podmínky, především odstranění fyzických bariér, pořízení speciálního technického vybavení, vytvoření názorného orien­tačního systému.
• Webové stránky knihovny: jednak jejich přístupnost, jednak dostupnost informací o službách (včetně speciálních) a informačních zdrojů k problematice znevýhodnění.
• Spolupráci s organizacemi, které pracují s handicapovanými uživateli (organizace zastřešující, sdružující, pomáhající, vzdělávací); to přispívá také k efektivní propagaci knihoven a jejich služeb.
• Přístupnost akcí, doporučení vhodných typů akcí pro znevýhodněné uživatele.
• Nadstandardní požadavky, především aktivity přispívající k integraci znevýhodněných jedinců do většinové společnosti.

Uživatelům se specifickými potřebami v knihovnách se zabývá také Koncepce rozvoje knihoven v ČR na léta 2011–2015 a její tematická sekce Rovný přístup ke službám.

Odkazy

Doporučená literatura

• DANIELISOVÁ, Tereza. Knihovní zákon (č. 257/2001 Sb.): komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2018. ISBN 978-80-7598-156-1.
• KOONTZ, Christie a Barbara GUBBIN, ed. Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012. ISBN 978-80-7050-612-7. Dostupné také z: http://knihovnam.nkp.cz/docs/IFLA/Smernice_IFLA_DEF_2012.pdf
• KRČÁL, Martin a Pavla KOVÁŘOVÁ, ed. Knihovnické fondy, procesy a služby. Brno: Citace.com, 2018. Knihovnictví a informační vědy. ISBN 978-80-88071-03-7.
• MACHONSKÝ, Jiří. Vývoj a proměny služeb veřejných knihoven v 90. letech 20. století. Praha, 2005. Vedoucí práce Milena Černá.
• JELÍNKOVÁ, Jitka. Zákon o svobodném přístupu k informacím. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2019. Praktický komentář. ISBN 978-80-7598-548-4.
• CERNIŇÁKOVÁ, Eva. Přístup k informacím pro osoby se speciálními potřebami se zřetelem na služby veřejných knihoven [online]. 2010 [cit. 2020-07-27]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/86398. Vedoucí práce Ivanka Příbramská.

Související články

Knihovnický zákon a návazné vyhlášky
Knihovní zákon
Služby veřejných knihoven
Služby knihoven pro dětské čtenáře, typologie a projekty
Služby odborných knihoven
Vzdělávací služby knihoven
Virtuální služby knihoven
Služby veřejných knihoven pro zrakově postižené
Služby knihoven pro seniory, typologie a projekty
Služby veřejných a odborných knihoven
Knihovní zákony v Československu a České republice, jejich srovnání.

Klíčová slova

legislativa, knihovní zákon, služby knihoven, rovný přístup k informacím