Pozitivní psychologie: Porovnání verzí
m |
m (→Externí odkazy) |
||
(Není zobrazeno 41 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | '''Pozitivní psychologie''' je psychologické odvětví zabývající se '''vědeckým studiem pozitivních emocí, životních zkušeností a osobnostních rysů a jejich vlivem na život jedince a fungování společenství a institucí'''.<ref> Co je pozitivní psychologie. | + | '''Pozitivní psychologie''' je psychologické odvětví zabývající se '''vědeckým studiem pozitivních emocí, životních zkušeností a osobnostních rysů a jejich vlivem na život jedince a fungování společenství a institucí'''.<ref> Co je pozitivní psychologie. (n.d.). Retrieved November 30, 2014, from http://www.pozitivni-psychologie.cz/clanky/co-je-pozitivni-psychologie.html</ref> Pozitivní psychologie vznikla z potřeby nabídnout vyváženější pohled na duševní stavy a procesy člověka a alternativu k psychologii příliš jednostranně zaměřené na nefunkční charakteristiky a léčbu psychických obtíží.<ref>Seligman, M. E. P., Csikszentmihalyi, M. (2000). Positive Psychology: An Introduction. American Psychologist, 55, 5-14.</ref> |
[[File:Ben-Shahar kontinuum.JPG|600px|Kontinuum duševní nemoci a zdraví]] | [[File:Ben-Shahar kontinuum.JPG|600px|Kontinuum duševní nemoci a zdraví]] | ||
Řádek 11: | Řádek 11: | ||
== Historie == | == Historie == | ||
− | Pozitivní psychologie je jedním z nejmladších odvětví psychologie. Její kořeny vycházejí zejména z humanistické psychologie 50. a 60. let 20. století. Za významné předchůdce pozitivní psychologie jsou považováni průkopník psychologie osobnosti Gordon Allport, humanističtí psychologové jako Viktor Frankl, Carl Rogers a zejména Abraham Maslow, který termín ''pozitivní psychologie'' | + | Pozitivní psychologie je jedním z nejmladších odvětví psychologie. Její kořeny vycházejí zejména z humanistické psychologie 50. a 60. let 20. století. Za významné předchůdce pozitivní psychologie jsou považováni průkopník psychologie osobnosti [[Gordon W. Allport]], humanističtí psychologové jako [[Viktor E. Frankl]], [[Carl R. Rogers]] a zejména [[Abraham H. Maslow]], který termín ''pozitivní psychologie''<ref>Maslow, A. H. (1954). Motivation and personality. New York: Harper.</ref> použil jako vůbec první. [[File:Boniwell2006.jpg|vpravo|350px]] |
− | Už Sokrates, Platón a Aristoteles ve starém Řecku věřili, že budou-li lidé vést ctnostný život, stanou se autenticky šťastnými. Epikúros a později také zastánci utilitarismu tvrdili, že štěstí tkví v hojnosti pozitivních pocitů a radosti. | + | Už [[Sokrates]], [[Platón]] a [[Aristoteles]] ve starém Řecku věřili, že budou-li lidé vést ctnostný život, stanou se autenticky šťastnými. [[Epikúros]] a později také zastánci utilitarismu tvrdili, že štěstí tkví v hojnosti pozitivních pocitů a radosti.<ref name="hefferon"> Hefferon, K., Boniwell I. (2011). Positive Psychology: Theory, Research and Applications. Open University Press.</ref> |
− | Před druhou světovou válkou, se psychologie soustředila na tři různé cíle – léčbu duševních nemocí, zvýšení lidské produktivity a identifikaci a rozvíjení talentu. Po druhé světové válce se prioritou stala léčba abnormálního chování a duševních nemocí. V | + | Před druhou světovou válkou, se psychologie soustředila na tři různé cíle – léčbu duševních nemocí, zvýšení lidské produktivity a identifikaci a rozvíjení talentu. Po druhé světové válce se prioritou stala léčba abnormálního chování a duševních nemocí. V 50. letech 20. století humanističtí myslitelé, jako Carl Rogers, [[Erich Fromm]] a Abraham Maslow, pomohli obnovit zájem o další dvě zmíněné oblasti a rozvíjet nové teorie zaměřené na pozitivní aspekty lidské povahy.<ref name="cherry"> Cherry, K. (n.d.). What Is Positive Psychology? Retrieved November 30, 2014 from http://psychology.about.com/od/branchesofpsycholog1/a/positive-psychology.htm</ref> |
− | V roce 1998 byl prezidentem Americké psychologické asociace zvolen Martin Seligman, který je považován za otce současné pozitivní psychologie, a ta se také stala tématem jeho funkčního období. V roce 1999 proběhlo v americkém Lincolnu první setkání příznivců pozitivní psychologie a v roce 2002 se konala první mezinárodní konference. | + | V roce 1998 byl prezidentem Americké psychologické asociace zvolen [[Martin Seligman]], který je považován za otce současné pozitivní psychologie, a ta se také stala tématem jeho funkčního období. V roce 1999 proběhlo v americkém Lincolnu první setkání příznivců pozitivní psychologie a v roce 2002 se konala první mezinárodní konference.<ref> Positive Psychology. (n.d.). Retrieved November 30, 2014, from http://en.wikipedia.org/wiki/Positive_psychology</ref> |
== Přístupy k pozitivní psychologii a hlavní témata == | == Přístupy k pozitivní psychologii a hlavní témata == | ||
=== Přístupy zaměřené na emoce === | === Přístupy zaměřené na emoce === | ||
− | * Subjektivně vnímaná duševní pohoda (well-being): štěstí a životní spokojenost | + | * Subjektivně vnímaná duševní pohoda ([[well-being]]): [[štěstí]] a životní spokojenost |
− | * Resilience | + | * [[Resilience]] |
− | * Flow | + | * [[Flow]] |
* Pozitivní afektivita a emoce | * Pozitivní afektivita a emoce | ||
− | * Sebeúcta | + | * [[Sebeúcta]] |
* Emoční copingové strategie | * Emoční copingové strategie | ||
− | * Emoční inteligence | + | * [[Emoční inteligence]] |
− | * Emoční | + | * Emoční tvořivost |
+ | |||
=== Přístupy zaměřené na kognici === | === Přístupy zaměřené na kognici === | ||
− | * Myšlenková | + | * Myšlenková tvořivost |
* Sebekontrola a adaptabilita | * Sebekontrola a adaptabilita | ||
− | * Všímavost | + | * [[Všímavost]] |
− | * Optimismus | + | * [[Optimismus]] |
* Optimistický explanační styl | * Optimistický explanační styl | ||
− | * Naděje | + | * [[Naděje]] |
− | * | + | * [[Sebeúčinnost]] |
* Vyhodnocování situací zaměřené na řešení a psychologické přizpůsobení | * Vyhodnocování situací zaměřené na řešení a psychologické přizpůsobení | ||
* Schopnost klást si životní cíle | * Schopnost klást si životní cíle | ||
* Touha po poznání | * Touha po poznání | ||
− | * Moudrost | + | * [[Moudrost]] |
+ | |||
=== Přístupy založené na ''self'' === | === Přístupy založené na ''self'' === | ||
* Zacházení s informacemi a realitou | * Zacházení s informacemi a realitou | ||
* Zacházení s iluzemi | * Zacházení s iluzemi | ||
− | * Autenticita | + | * [[Autenticita]] |
* Hledání jedinečnosti | * Hledání jedinečnosti | ||
* Pokora | * Pokora | ||
=== Interpersonální přístupy === | === Interpersonální přístupy === | ||
* Blízkost ve vztahu | * Blízkost ve vztahu | ||
− | * Soucit | + | * [[Soucit]] |
* Odpouštění | * Odpouštění | ||
− | * Vděčnost | + | * [[Vděčnost]] |
− | * Láska | + | * [[Láska]] |
− | * Empatie a | + | * [[Empatie]] a [[Altruismus]] |
− | * Etika | + | * [[Etika]] |
=== Biologické přístupy === | === Biologické přístupy === | ||
* Odolnost | * Odolnost | ||
Řádek 64: | Řádek 66: | ||
* Pozitivní reakce na ztrátu | * Pozitivní reakce na ztrátu | ||
* Usilování o životní smysluplnost | * Usilování o životní smysluplnost | ||
− | * Humor | + | * [[Humor]] |
− | * Meditace | + | * [[Meditace]] |
− | * Spiritualita <ref>Snyder, C. R. & Lopez, S. J. (Eds.) (2005). Handbook of Positive Psychology. New York: Oxford University Press.</ref> | + | * [[Spiritualita]]<ref>Snyder, C. R. & Lopez, S. J. (Eds.) (2005). Handbook of Positive Psychology. New York: Oxford University Press.</ref> |
== Taxonomie ctností == | == Taxonomie ctností == | ||
− | V roce 2004 | + | V roce 2004 Peterson a Seligman ve své knize ''Character Strengths and Virtues: A Handbook and Classification'' zpracovali taxonomii '''šesti klíčových ctností a 24 charakterových silných stránek''', které je blíže vymezují. |
− | * '''Moudrost a vědění''': tvořivost, zvídavost, otevřenost mysli, láska k učení, nadhled | + | * '''Moudrost a vědění''': [[tvořivost]], zvídavost, otevřenost mysli, láska k učení, nadhled |
− | * '''Statečnost''': udatnost, stálost, integrita, | + | * '''Statečnost''': udatnost, stálost, integrita, vitalita |
− | * ''' | + | * '''Lidskost''': láska, laskavost, [[sociální inteligence]] |
* '''Spravedlivost''': občanství, nestrannost, schopnost vést | * '''Spravedlivost''': občanství, nestrannost, schopnost vést | ||
* '''Umírněnost''': odpuštění, skromnost, opatrnost, autoregulace | * '''Umírněnost''': odpuštění, skromnost, opatrnost, autoregulace | ||
− | * '''Transcendentnost''': smysl pro krásu, vděčnost, naděje, smysl pro humor, | + | * '''Transcendentnost''': smysl pro krásu, vděčnost, naděje, smysl pro humor, spiritualita<ref>Mareš, J. (2008). Nová taxonomie kladných stránek člověka - Inspirace pro pedagogiku a pedagogickou psychologii. Pedagogika, 58, p. 4-20.</ref> |
== Teorie duševní pohody == | == Teorie duševní pohody == | ||
− | V roce 2011 Seligman společně se svou knihou ''Flourish'' představil i teorii duševní pohody (well-being), která navazuje na jeho a | + | V roce 2011 Seligman společně se svou knihou ''Flourish'' představil i '''teorii duševní pohody (well-being)''', která navazuje na jeho a Petersonových 24 silných stránek a jejíž akronym, '''PERMA''', byl vytvořen z počátečních písmen jejích pěti pilířů: |
* '''Positive emotions''' – cítit se dobře | * '''Positive emotions''' – cítit se dobře | ||
* '''Engagement''' – být plně zaujatý prováděnou činností | * '''Engagement''' – být plně zaujatý prováděnou činností | ||
Řádek 86: | Řádek 88: | ||
Tyto prvky jsou pro dlouhodobou duševní pohodu naprosto klíčové a zároveň tím, o co každý člověk přirozeně usiluje.<ref>Seligman, M.E.P. (2011). Flourish : A Visionary New Understanding of Happiness and Well-being. New York: Free Press.</ref> | Tyto prvky jsou pro dlouhodobou duševní pohodu naprosto klíčové a zároveň tím, o co každý člověk přirozeně usiluje.<ref>Seligman, M.E.P. (2011). Flourish : A Visionary New Understanding of Happiness and Well-being. New York: Free Press.</ref> | ||
− | == | + | == Uplatnění pozitivní psychologie v praxi == |
− | Pozitivní psychologie má celou řadu reálných | + | Pozitivní psychologie má celou řadu reálných uplatnění v různých oblastech života včetně vzdělávání, [[primární prevence]], poradenství, terapie a řízení organizací.<ref>Slezáčková, A. (2012). Průvodce pozitivní psychologií. Grada Publishing.</ref> Používáním strategií z pozitivní psychologie mohou pedagogové, trenéři, koučové, sociální pracovníci, terapeuti, zaměstnavatelé a všichni pracující s lidmi motivovat ostatní a pomáhat jim pochopit a rozvíjet jejich silné stránky.<ref name="cherry" /> |
== Významní představitelé == | == Významní představitelé == | ||
− | * Albert Bandura | + | * [[Albert Bandura]] |
* Tal Ben-Shahar | * Tal Ben-Shahar | ||
− | * Mihaly Csikszentmihalyi | + | * [[Mihaly Csikszentmihalyi]] |
* Robert Biswas-Diener | * Robert Biswas-Diener | ||
* Ed Diener | * Ed Diener | ||
Řádek 99: | Řádek 101: | ||
* Barbara Fredrickson | * Barbara Fredrickson | ||
* Daniel Gilbert | * Daniel Gilbert | ||
− | * Daniel Kahneman | + | * [[Daniel Kahneman]] |
* Matt Killingsworth | * Matt Killingsworth | ||
* Shane J. Lopez | * Shane J. Lopez | ||
* Sonja Lyubomirsky | * Sonja Lyubomirsky | ||
* Christopher Peterson | * Christopher Peterson | ||
− | * Martin Seligman | + | * [[Martin Seligman]] |
* Kennon Sheldon | * Kennon Sheldon | ||
* Charles R. Snyder | * Charles R. Snyder | ||
− | * Philip Zimbardo | + | * [[Philip Zimbardo]] |
− | * Jaro Křivohlavý | + | * [[Jaro Křivohlavý]] |
* Jiří Mareš | * Jiří Mareš | ||
* Alena Slezáčková | * Alena Slezáčková | ||
Řádek 120: | Řádek 122: | ||
* Boniwell, I. (2006). Positive psychology in a nutshell: A balanced introduction to the science of optimal functioning (2nd ed. Rev. ed.). London, England: PWBC. | * Boniwell, I. (2006). Positive psychology in a nutshell: A balanced introduction to the science of optimal functioning (2nd ed. Rev. ed.). London, England: PWBC. | ||
* Hefferon, K., Boniwell I. (2011). Positive Psychology: Theory, Research and Applications. Open University Press. | * Hefferon, K., Boniwell I. (2011). Positive Psychology: Theory, Research and Applications. Open University Press. | ||
− | * Mareš, J. (2008). Nová taxonomie kladných stránek člověka - Inspirace pro pedagogiku a pedagogickou psychologii. Pedagogika | + | * Mareš, J. (2008). Nová taxonomie kladných stránek člověka - Inspirace pro pedagogiku a pedagogickou psychologii. Pedagogika, LVIII, p. 4-20 |
* Maslow, A. H. (1954). Motivation and personality. New York: Harper. | * Maslow, A. H. (1954). Motivation and personality. New York: Harper. | ||
* Seligman, M.E.P. (2011). Flourish : A Visionary New Understanding of Happiness and Well-being. New York: Free Press. | * Seligman, M.E.P. (2011). Flourish : A Visionary New Understanding of Happiness and Well-being. New York: Free Press. | ||
Řádek 128: | Řádek 130: | ||
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === | ||
− | * [http://en.wikipedia.org/wiki/Positive_psychology Pozitivní psychologie na | + | * [http://en.wikipedia.org/wiki/Positive_psychology Pozitivní psychologie na anglickojazyčné wikipedii] |
+ | * [http://www.pozitivni-psychologie.cz Centrum pozitivní psychologie v ČR] | ||
+ | * [http://www.ted.com/talks/martin_seligman_on_the_state_of_psychology TED Talk M. Seligmana: The New Era of Positive Psychology] | ||
* [http://www.positivepsychology.org/ Positive Psychology Center] | * [http://www.positivepsychology.org/ Positive Psychology Center] | ||
+ | * [http://www.youtube.com/watch?v=1qJvS8v0TTI What is positive psychology? What Is Positive Psychology? - video] | ||
* [http://www.psychologytoday.com/blog/the-good-life/200805/what-is-positive-psychology-and-what-is-it-not What Is Positive Psychology, And What It Is Not] | * [http://www.psychologytoday.com/blog/the-good-life/200805/what-is-positive-psychology-and-what-is-it-not What Is Positive Psychology, And What It Is Not] | ||
+ | * [http://www.div17pospsych.com/ Division 17 of the APA, Section on Positive Psychology] | ||
+ | * [https://www.authentichappiness.sas.upenn.edu/ Authentic Happiness] | ||
+ | * [http://www.viacharacter.org/www/ VIA Institute on Character] | ||
+ | * [http://www.youtube.com/watch?v=iK6K_N2qe9Y Seligman o PERMA - video] | ||
=== Zdroje obrázků === | === Zdroje obrázků === | ||
− | * Zpracováno podle T. Ben-Shahara (2006) [http://www.youtube.com/watch?v=RMtE25iKRVQ] | + | * Zpracováno podle K. Hefferon a I. Boniwell (2011) a T. Ben-Shahara (2006) [http://www.youtube.com/watch?v=RMtE25iKRVQ] |
* Boniwell (2006), p. 6 [http://www.positivedisintegration.com/Boniwell2006.jpg] | * Boniwell (2006), p. 6 [http://www.positivedisintegration.com/Boniwell2006.jpg] | ||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
=== Související články === | === Související články === | ||
− | + | *[[Štěstí]] | |
+ | *[[Emoce]] | ||
+ | *[[Myšlení]] | ||
+ | *[[Vůle]] | ||
+ | *[[Charakter]] | ||
+ | *[[Schopnosti]] | ||
+ | *[[Psychologie osobnosti]] | ||
+ | *[[Sociální psychologie]] | ||
=== Klíčová slova === | === Klíčová slova === | ||
− | + | pozitivní psychologie, Seligman, Csikszentmihalyi, well-being, štěstí, emoce, charakter, silné stránky, ctnosti, VIA, PERMA | |
+ | [[Kategorie: Základy obecné psychologie|*]] |
Aktuální verze z 7. 12. 2014, 19:12
Pozitivní psychologie je psychologické odvětví zabývající se vědeckým studiem pozitivních emocí, životních zkušeností a osobnostních rysů a jejich vlivem na život jedince a fungování společenství a institucí.[1] Pozitivní psychologie vznikla z potřeby nabídnout vyváženější pohled na duševní stavy a procesy člověka a alternativu k psychologii příliš jednostranně zaměřené na nefunkční charakteristiky a léčbu psychických obtíží.[2]
Pozitivní psychologie hledá vědecky podložené odpovědi na otázky jako:
- Co je duševní pohoda, co k ní přispívá, jak se projevuje a jaké má důsledky?
- Za jakých podmínek lidé, společenství a instituce vzkvétají?
- Co přispívá k k naplněnému, smysluplnému a uspokojujícímu životu?
- Jaké vnější a vnitřní faktory rozhodují o tom, že někteří lidé jsou v životě šťastnější než jiní?
- Jak si lidé nastavují inspirující cíle a co dělají, aby jich dosáhli?
- Jaké zdroje lidem pomáhají překonat životní nesnáze a mohou fungovat jako prevence?
Obsah
Historie
Pozitivní psychologie je jedním z nejmladších odvětví psychologie. Její kořeny vycházejí zejména z humanistické psychologie 50. a 60. let 20. století. Za významné předchůdce pozitivní psychologie jsou považováni průkopník psychologie osobnosti Gordon W. Allport, humanističtí psychologové jako Viktor E. Frankl, Carl R. Rogers a zejména Abraham H. Maslow, který termín pozitivní psychologie[3] použil jako vůbec první.
Už Sokrates, Platón a Aristoteles ve starém Řecku věřili, že budou-li lidé vést ctnostný život, stanou se autenticky šťastnými. Epikúros a později také zastánci utilitarismu tvrdili, že štěstí tkví v hojnosti pozitivních pocitů a radosti.[4]
Před druhou světovou válkou, se psychologie soustředila na tři různé cíle – léčbu duševních nemocí, zvýšení lidské produktivity a identifikaci a rozvíjení talentu. Po druhé světové válce se prioritou stala léčba abnormálního chování a duševních nemocí. V 50. letech 20. století humanističtí myslitelé, jako Carl Rogers, Erich Fromm a Abraham Maslow, pomohli obnovit zájem o další dvě zmíněné oblasti a rozvíjet nové teorie zaměřené na pozitivní aspekty lidské povahy.[5]
V roce 1998 byl prezidentem Americké psychologické asociace zvolen Martin Seligman, který je považován za otce současné pozitivní psychologie, a ta se také stala tématem jeho funkčního období. V roce 1999 proběhlo v americkém Lincolnu první setkání příznivců pozitivní psychologie a v roce 2002 se konala první mezinárodní konference.[6]
Přístupy k pozitivní psychologii a hlavní témata
Přístupy zaměřené na emoce
- Subjektivně vnímaná duševní pohoda (well-being): štěstí a životní spokojenost
- Resilience
- Flow
- Pozitivní afektivita a emoce
- Sebeúcta
- Emoční copingové strategie
- Emoční inteligence
- Emoční tvořivost
Přístupy zaměřené na kognici
- Myšlenková tvořivost
- Sebekontrola a adaptabilita
- Všímavost
- Optimismus
- Optimistický explanační styl
- Naděje
- Sebeúčinnost
- Vyhodnocování situací zaměřené na řešení a psychologické přizpůsobení
- Schopnost klást si životní cíle
- Touha po poznání
- Moudrost
Přístupy založené na self
- Zacházení s informacemi a realitou
- Zacházení s iluzemi
- Autenticita
- Hledání jedinečnosti
- Pokora
Interpersonální přístupy
Biologické přístupy
- Odolnost
- Role neuropsychologie a integrativní vědy
- Biologie sociální podpory
Specifické copingové přístupy
- Písemné nebo ústní sdílení emočních prožitků
- Hledání a připomínání si výhod a přínosů
- Pozitivní reakce na ztrátu
- Usilování o životní smysluplnost
- Humor
- Meditace
- Spiritualita[7]
Taxonomie ctností
V roce 2004 Peterson a Seligman ve své knize Character Strengths and Virtues: A Handbook and Classification zpracovali taxonomii šesti klíčových ctností a 24 charakterových silných stránek, které je blíže vymezují.
- Moudrost a vědění: tvořivost, zvídavost, otevřenost mysli, láska k učení, nadhled
- Statečnost: udatnost, stálost, integrita, vitalita
- Lidskost: láska, laskavost, sociální inteligence
- Spravedlivost: občanství, nestrannost, schopnost vést
- Umírněnost: odpuštění, skromnost, opatrnost, autoregulace
- Transcendentnost: smysl pro krásu, vděčnost, naděje, smysl pro humor, spiritualita[8]
Teorie duševní pohody
V roce 2011 Seligman společně se svou knihou Flourish představil i teorii duševní pohody (well-being), která navazuje na jeho a Petersonových 24 silných stránek a jejíž akronym, PERMA, byl vytvořen z počátečních písmen jejích pěti pilířů:
- Positive emotions – cítit se dobře
- Engagement – být plně zaujatý prováděnou činností
- Relationships – mít autentické a pozitivní vztahy s druhými
- Meaning – vést smysluplný život
- Accomplishment – dosáhnout cíle a úspěchu
Tyto prvky jsou pro dlouhodobou duševní pohodu naprosto klíčové a zároveň tím, o co každý člověk přirozeně usiluje.[9]
Uplatnění pozitivní psychologie v praxi
Pozitivní psychologie má celou řadu reálných uplatnění v různých oblastech života včetně vzdělávání, primární prevence, poradenství, terapie a řízení organizací.[10] Používáním strategií z pozitivní psychologie mohou pedagogové, trenéři, koučové, sociální pracovníci, terapeuti, zaměstnavatelé a všichni pracující s lidmi motivovat ostatní a pomáhat jim pochopit a rozvíjet jejich silné stránky.[5]
Významní představitelé
- Albert Bandura
- Tal Ben-Shahar
- Mihaly Csikszentmihalyi
- Robert Biswas-Diener
- Ed Diener
- Carol Dweck
- Angela Duckworth
- Barbara Fredrickson
- Daniel Gilbert
- Daniel Kahneman
- Matt Killingsworth
- Shane J. Lopez
- Sonja Lyubomirsky
- Christopher Peterson
- Martin Seligman
- Kennon Sheldon
- Charles R. Snyder
- Philip Zimbardo
- Jaro Křivohlavý
- Jiří Mareš
- Alena Slezáčková
Odkazy
Reference
- ↑ Co je pozitivní psychologie. (n.d.). Retrieved November 30, 2014, from http://www.pozitivni-psychologie.cz/clanky/co-je-pozitivni-psychologie.html
- ↑ Seligman, M. E. P., Csikszentmihalyi, M. (2000). Positive Psychology: An Introduction. American Psychologist, 55, 5-14.
- ↑ Maslow, A. H. (1954). Motivation and personality. New York: Harper.
- ↑ Hefferon, K., Boniwell I. (2011). Positive Psychology: Theory, Research and Applications. Open University Press.
- ↑ 5,0 5,1 Cherry, K. (n.d.). What Is Positive Psychology? Retrieved November 30, 2014 from http://psychology.about.com/od/branchesofpsycholog1/a/positive-psychology.htm
- ↑ Positive Psychology. (n.d.). Retrieved November 30, 2014, from http://en.wikipedia.org/wiki/Positive_psychology
- ↑ Snyder, C. R. & Lopez, S. J. (Eds.) (2005). Handbook of Positive Psychology. New York: Oxford University Press.
- ↑ Mareš, J. (2008). Nová taxonomie kladných stránek člověka - Inspirace pro pedagogiku a pedagogickou psychologii. Pedagogika, 58, p. 4-20.
- ↑ Seligman, M.E.P. (2011). Flourish : A Visionary New Understanding of Happiness and Well-being. New York: Free Press.
- ↑ Slezáčková, A. (2012). Průvodce pozitivní psychologií. Grada Publishing.
Použitá literatura
- Boniwell, I. (2006). Positive psychology in a nutshell: A balanced introduction to the science of optimal functioning (2nd ed. Rev. ed.). London, England: PWBC.
- Hefferon, K., Boniwell I. (2011). Positive Psychology: Theory, Research and Applications. Open University Press.
- Mareš, J. (2008). Nová taxonomie kladných stránek člověka - Inspirace pro pedagogiku a pedagogickou psychologii. Pedagogika, LVIII, p. 4-20
- Maslow, A. H. (1954). Motivation and personality. New York: Harper.
- Seligman, M.E.P. (2011). Flourish : A Visionary New Understanding of Happiness and Well-being. New York: Free Press.
- Seligman, M. E. P., Csikszentmihalyi, M. (2000). Positive Psychology: An Introduction. American Psychologist, 55, 5-14.
- Slezáčková, A. (2012). Průvodce pozitivní psychologií. Grada Publishing.
- Snyder, C. R. & Lopez, S. J. (Eds.) (2005). Handbook of Positive Psychology. New York: Oxford University Press.
Externí odkazy
- Pozitivní psychologie na anglickojazyčné wikipedii
- Centrum pozitivní psychologie v ČR
- TED Talk M. Seligmana: The New Era of Positive Psychology
- Positive Psychology Center
- What is positive psychology? What Is Positive Psychology? - video
- What Is Positive Psychology, And What It Is Not
- Division 17 of the APA, Section on Positive Psychology
- Authentic Happiness
- VIA Institute on Character
- Seligman o PERMA - video
Zdroje obrázků
- Zpracováno podle K. Hefferon a I. Boniwell (2011) a T. Ben-Shahara (2006) [1]
- Boniwell (2006), p. 6 [2]
Související články
Klíčová slova
pozitivní psychologie, Seligman, Csikszentmihalyi, well-being, štěstí, emoce, charakter, silné stránky, ctnosti, VIA, PERMA