Obsah
2018/52
Uraeus je vztyčená kobra na panovníkově čele. Byl především symbolem moci krále a slunečního boha a také ochrany. Kromě panovníka se může vyskytovat na čele božstev nebo na pokrývkách hlavy některých královen. Jako ochranný symbol se může objevovat i na panovníkově oděvu, zbraních atp. Často bývá spojován s bohyněmi s ohnivými aspekty představujícími sluneční oko, jako např. Sachmet nebo Wadžet.
Z oboru Egyptologie.
Podívejte se také na předchozí články týdne.
2019/35
Humanistická psychologie představuje jeden z hlavních proudů v rámci psychologie, který vznikl na počátku 60. let 20. stol. v USA, a to zejm. v reakci na dva tehdy dominující směry v rámci psychologie – psychoanalýzu a behaviorismus. Humanistická psychologie bývá zprav. nahlížena spíše než jako specifická disciplína psychologie, coby určitá psychologická orientace, perspektiva či postoj. Jde přitom o takový přístup, pro nějž je charakteristické specifické pojetí člověka, jež lze označit právě coby humanistické. Člověk je v tomto pojetí nahlížen coby svobodný, sebe samého si vědomý a proaktivní tvor. Jde o bytost, která disponuje jedinečnými, totiž specificky lidskými, charakteristikami, jež nesdílí s žádným jiným živočišným druhem. Nakonec je také člověk chápán jako dále nedělitelný a neredukovatelný celek.
Z oboru Psychologie.
Podívejte se také na předchozí články týdne.
2019/36
Termín replikační krize začal nabývat na významu zejména v posledních desítkách let, kdy se opakovaně nedařilo reprodukovat výsledky mnoha různých studií a výzkumů v řadě vědeckých disciplín. Přitom možnost prověřit dosavadní nálezy a dosáhnout stejných či obdobných výsledků je jednou z charakteristik, která činí vědu vědou a která ji vymezuje od metod nevědeckých.Prověřitelnost vědeckých poznatků dalšími badateli je brána jako definující vědu již po téměř sto let. V roce 1959 Popper označil replikaci za kruciální součást možnosti falzifikace hypotéz svým výrokem, že pokud může být některý efekt pouze nalezen, ale nikoli následně zopakován, neměl by být považován za vědecký objev. Podobný názor zastával i Dunlap, a to dokonce ještě 30 let před Popperem, který řekl, že žádný efekt není průkazným, dokud nejsou podmínky jeho dosažení, jakož i průběh samotného experimentu natolik přesně popsány, aby jej mohl kdokoli jiný následně zopakovat a dosáhnout stejného výsledku.
Z oboru Psychologie.
Podívejte se také na předchozí články týdne.
2019/37
Reklama je většinou placená propagace společnosti, výrobku nebo služby od konkrétního sponzora. Nejčastější formy reklamy jsou internetová, rozhlasová, televizní, novinová a letáková. Hlavním cílem reklamy je kromě zvýšení poptávky nebo zajištění opakovaného zájmu o daný produkt, také tvorba silné značky, odlišení produktu od produktů podobných a samozřejmě vytváření pozitivního obrazu firmy či produktu.
Z oboru Informační studia a knihovnictví.
Podívejte se také na předchozí články týdne.
2019/38
Digitální propast (z angl. digital divide) je problém, který je způsoben rozdílným množstvím informací mezi lidmi, kteří mají přístup k internetu (konkrétně širokopásmovému připojení), a obecněji k informačním a komunikačním technologiím, a lidmi, kteří ho nemají. Tento pojem začal být populární v 90. letech 20. století.
Z oboru Informační studia a knihovnictví.
Podívejte se také na předchozí články týdne.
2019/39
Texty pyramid jsou nejstarším dochovaným souborem tzv. textů pro dosažení zásvětí, které sloužily k tomu aby zemřelý mohl žít v zásvětní říši a aby bez újmy prošel všemi jejími nástrahami.
Z oboru Egyptologie.
Podívejte se také na předchozí články týdne.
2019/40
Linux, přesněji GNU/Linux, je řada svobodných operačních systémů, které spojuje jádro – Linux, na kterém jsou vystavěny další vrstvy operačního systému. Ty se od sebe často i výrazně liší a tvoří tak různé Linux distribuce.
Z oboru Informační studia a knihovnictví.
Podívejte se také na předchozí články týdne.
2019/41
Sociologie vědy je sociologická subdisciplína, v níž se věda a vědecké zkoumání samy stávají předmětem vědeckého zájmu, sociologického zkoumání.Zaměřuje se na sociální podmíněnost vědeckého poznání, vztahy vědy k ostatním sociologickým institucím, společenské působení vědeckých poznatků a jejich aplikací atp. Věda je chápána jako činnost a jako soubor objektivizovaného vědění a je vztahována k dalším sociálním fenoménům.
Z oboru Sociologie.
Podívejte se také na předchozí články týdne.
2019/42
Symetrická šifra je taková šifra, ve které je použit pro zašifrování zprávy ten samý klíč jako k jejímu dešifrování. Je zásadní, aby bez tohoto klíče nebylo možné zprávu rozšifrovat a zároveň aby byl algoritmus (většinou veřejný) takový, že po použití klíče získáme odpovídající původní text.
Z oboru Informační studia a knihovnictví.
Podívejte se také na předchozí články týdne.
2019/43
Pojem charakter pochází z řeckého slova charaktíras, které znamená "rytina, vryp" (a přeneseně tedy vyjadřuje trvalý a výrazný znak či útvar). V psychologii se pojmem charakter označuje souhrn získaných (a to naučených) relativně stabilních osobnostních vlastností určující psychosociální bytí fungování každé osobnosti každého člověka. Zahrnuje charakteristiky určující to, jak se člověk vztahuje vůči sobě (tedy sebepojetí), reguluje vztah člověka vůči osobě, ostatním lidem, společenským skupinám, institucím a přírodě.Charakter se utváří v dlouhodobém procesu sociálního učení.
Z oboru Psychologie.
Podívejte se také na předchozí články týdne.
2019/44
Alexandrijská knihovna byla založena kolem r. 295 př. n. l. Aristotelovým žákem Démétriem. Získala status nejvýznamnější knihovny starověku a současně plnila funkci hlavního centra antické vzdělanosti. V době největšího rozkvětu měla knihovna 500-700 tisíc svitků.
Z oboru Informační studia a knihovnictví.
Podívejte se také na předchozí články týdne.
2019/45
Pojmem temperament označujeme v současné psychologii ty psychologické charakteristiky, jež jsou vrozené (dědičné), můžeme u nich identifikovat biologický základ a týkají se formální (průběhové, dynamické, charakteristiky vztahující se ke stylu chování), nikoli obsahové stránky chování a prožívání.V zásadě se jedná o povahové vlastnosti člověka.
Kagan definuje temperament jako vrozené vzorce chování a biologických funkcí organismu, které se projevují od narození a nabývají různého fenotypického výrazu v závislosti na zkušenosti člověka. Cloninger pod pojmem temperament rozumí ty složky osobnosti, jež jsou dědičné, vztahují se k emocionalitě, jsou vývojově stabilní a nejsou ovlivnitelné učením. Blatný pro definici temperamentu uvádí další významný znak, ačkoliv ho jiní autoři explicitně neuvádí.
Temperamentové vlastnosti jsou jen velmi málo ovlivnitelné nejen výchovou, ale do značné míry nepodléhají ani volní kontrole - jsou charakterizovány spontánností projevů. To je jeden z aspektů, kterými lze temperament rozlišit například od charakteru - charakter je oproti temperamentu vědomou reflexí sebe sama a s ní spojenou intencionalitou (záměrností) chování. Balcar v této souvislosti uvádí, že “vlastní temperament můžeme jen v nepatrné míře trvale a záměrně ovlivnit; můžeme se však naučit účelně s ním zacházet”.
Z oboru Psychologie.
Podívejte se také na předchozí články týdne.
a
2019/47
Re patří bezesporu k nejznámějším a také nejvýznamnějším bohům starověkého Egypta. Jeho jméno znamená "Slunce". Jak je patrné již z jeho jména, jednalo se o slunečního boha, zastupujícího sluneční žár, teplo, světlo a energii. Mohl tak být zachycen jako (okřídlený) sluneční kotouč, v lidské podobě nebo také jako člověk s hlavou sokola, berana nebo ve tvaru skaraba. Dále mohl tento bůh nabývat zvířecí podoby, a to právě jako sokol, beran nebo skarabeus (vrboun posvátný), ale také jako kocour, býk, had, fénix atd. Jednotlivé atributy a zvířata se na Reových zobrazeních mohly i kombinovat.
Z oboru Egyptologie.
Podívejte se také na předchozí články týdne.
2019/48
Pozornost (prosexie) je zaměřenost a soustředěnost duševní činnosti na určitý objekt nebo děj. Její funkcí je do vědomí pouštět pouze omezený počet informací. Umožňuje monitorovat vnější i vnitřní prostředí a vybírat z něj pouze ty podněty, které si v daném okamžiku potřebujeme nebo přejeme uvědomit a ostatní ignorovat.
Člověk je neustále zavalován obrovským přívalem podnětů (např. změny tepla, světla, zvuky). Pokud by si jedinec všechny tyto podněty uvědomoval, došlo by k jeho naprostému ochromení. Lidská schopnost zpracovávat informace má však své limity.
Z oboru Psychologie.
Podívejte se také na předchozí články týdne.
2019/49
Neil Harbisson (narozen 27. července 1982) je první úředně uznávaný kyborg na světě. Neil se narodil s oční vadou, kvůli které nebyl schopen vnímat barvy, proto si nechal do lebky doživotně implantovat speciální anténu, která mu toto umožňuje.
Neil Harbisson se narodil katalánské matce a irskému otci. Narodil se se vzácnou poruchou zraku zvanou achromázie (úplná barvoslepost). V roce 2003 se rozhodl najít cestu ze své barvosleposti tím, že vytvoří technologii, která mu poskytne smyslovou zkušenost, kterou žádný člověk ješte nezažil.
Z oboru Informační studia a knihovnictví.
Podívejte se také na předchozí články týdne.
2019/50
Abydos (egyptsky Abdžu, arabsky Arába el-Madfúna) je jedno z nejvýznamnějších náboženských center starého Egypta. Archeologicky jsou zde doložena všechna období staroegyptských dějin.
Z oboru Egyptologie.
Podívejte se také na předchozí články týdne.
2019/51
Vánoční písně jsou jedním z okruhů vyučovaných v rámci předmětu Etnomuzikologie na FF UK doc. PhDr. Lubomírem Tyllnerem, CSc. Mezi další areály probírané během přednášek evropské etnomuzikologie patří: alpské země, Balkán, Středomoří, Střední Evropa, oblast od řeky Moravy po Maďarsko, Severské země, Pobaltí, ale také okruhy jako židovská hudba, český hudební folklor nebo bordunová hudba.
Pojem koleda se v našem slova smyslu objevuje jen u Slovanů, v neslovanských jazycích (kromě rumunštiny) se toto slovo nevyskytuje. V latině se pak setkáváme s výrazem collecta - almužna, nebo calendy - první dny v roce.
Z oboru Etnologie.
Podívejte se také na předchozí články týdne.
2019/52
Štěstí také označováno jako "subjektivní well-being" je kombinací životní spokojenosti a přebytku pozitivních emocí nad těmi negativními.
Pojem štěstí bychom mohli zařadit do směru pozitivní psychologie, kterou na přelomu 20. a 21. století začal rozvíjet Martin Seligman. Ta se kromě štěstí také zabývá fenomény jako např. radost, naděje či láska, anebo kladnými životními zkušenostmi a pozitivně fungujícími společenstvími. K tomuto směru psychologie nepochybně patří pojem flourish, který nám říká, že v životě bychom měli rozkvétat a osobnostně zrát.
Z oboru Psychologie.
Podívejte se také na předchozí články týdne.
2020/1
Termín „arkologie“, z anglického „arcology”, je splynutí dvou slov – architektura a ekologie.
Tento termín označuje vědu, která má hlavní cíl projektovat konstrukce staveb či měst, které se se budou řídit ideí o splynutí člověka s přírodou.
Tento architektonický druh zpracování města bych si dokázala představit na místech, kde jsou lidé blíže k přírodě. Teoreticky by se dalo říci, že nejsou v epicentru nových médií. Tím pádem je možné, že nepřináší arkologie pouze nový druh staveb, ale rovněž nový druh médií. Lidé se dostanou k moderním technologiím. Moderní technologie jako mobilní telefon, počítač či televize je zřejmě samozřejmost, ale může se s tím pojit i umění nových médií, jako např. interaktivní instalace, virtuální umění, robotika, video art a mnoho dalších.
Tudíž arkologie není jen revoluční styl v architektuře, ale také v kultuře lidí.
Ústřední osobou byl Paolo Soleri, což byl italský architekt, zakladatel arkologie a hlavním zřizovatelem experimentálního města Arcosanti.
Z oboru Informační studia a knihovnictví.
Podívejte se také na předchozí články týdne.
2020/2
Imhotep byl významnou osobností za doby panovníka Džosera. Byl významným lékařem, knězem slunečního boha Rea v Héliopoli a královským architektem . Byl považován za prvního stavitele, který na svá díla použil ve větším měřítku kámen a zjevně stál za stavbou první, stupňovité pyramidy v Sakkáře. Později byl tento mudrc dokonce zbožštěn.
O Imhotepovi jako historické osobnosti příliš mnoho informací nemáme. Jeho jméno (znamená "Ten, který přichází v míru") je z období 3.dynastie doloženo pouze dvakrát, a to na podstavci jedné sochy, zobrazující Džosera, nalezené v jeho pyramidovém komplexu, a na graffitu na ohradní zdi dalšího panovníka této dynastie, Sechemcheta.
Z oboru Egyptologie.
Podívejte se také na předchozí články týdne.
2020/3
Kauzální atribuce je sociálně-psychologický pojem. Je to kognitivní proces přisuzování jedné či více příčin vlastnímu chování a chování jiných lidí. Jedná se o způsob subjektivního vytváření spojitostí mezi příčinou a následkem chování. Jako speciální případ atribuce je někdy vydělována sebepercepce.
Atribuce umožňuje lidem pochopit příčiny vnitřních i vnějších událostí a pochopení těchto příčin jim umožňuje se lépe adaptovat.
Atribuce se dělí na dvě základní skupiny:
- vnější
- vnitřní.
Vnější (situační, environmentální) atribuce je ovlivněna situačními faktory, tzn. vnějším okolím aktéra (např.: obeznámenost s prostředím, síla podnětů).
Vnitřní (osobnostní, dispoziční) atribuce je ovlivněna dispozičními faktory, tzn. osobností aktéra (z atribučního hlediska to jsou především motivy a schopnosti).
Z oboru Psychologie.
Podívejte se také na předchozí články týdne.
2020/4
2020/5
2020/6
2020/7
2020/8
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
