Psychologie osobnosti: Porovnání verzí
m (popis = deskripce) Značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
+ | {{Nedostatečné reference}} | ||
Psychologie osobnosti je psychologická disciplína zaměřující se na zkoumání obecností a individuálních charakteristik ve vztahu ke konceptu osobnosti. Na základě teorií v rámci psychologie osobnosti vznikla řada [[Osobnostní dotazníky|osobnostních dotazníků]]. Výstupy této disciplíny tak značnou měrou přispívají jak k psychologické teorii (teoretický základ pro ostatní psychologické disciplíny, např. [[psychologie sportu]]), tak praxe (klinický přístup, diagnostika). V rámci poznávání osobnosti usilujeme o čtyři cíle: | Psychologie osobnosti je psychologická disciplína zaměřující se na zkoumání obecností a individuálních charakteristik ve vztahu ke konceptu osobnosti. Na základě teorií v rámci psychologie osobnosti vznikla řada [[Osobnostní dotazníky|osobnostních dotazníků]]. Výstupy této disciplíny tak značnou měrou přispívají jak k psychologické teorii (teoretický základ pro ostatní psychologické disciplíny, např. [[psychologie sportu]]), tak praxe (klinický přístup, diagnostika). V rámci poznávání osobnosti usilujeme o čtyři cíle: | ||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | == Předmět psychologie osobnosti == | + | #Popis (deskripce) |
+ | #Výklad (explanace) | ||
+ | #Předpovídání (predikce) | ||
+ | #Ovlivňování | ||
+ | |||
+ | ==Předmět psychologie osobnosti== | ||
+ | |||
Psychologie osobnosti zkoumá '''individuální jednotu''', vytvořenou z dílčích složek a vazeb duševního života. Předmětem psychologie osobnosti je pak '''osobnost''' (koncept s určitou [[Struktura a dynamika osobnosti|strukturou a dynamikou]]), různé přístupy se však liší v uchopení tohoto konceptu a v jeho vymezování. Osobnost je během svého [[Vývoj a rozvoj osobnosti|vývoje a rozvoje]] silně [[Determinace osobnosti|determinována]] různými vlivy - každý z vlivů se však v rozdílných teorií liší. | Psychologie osobnosti zkoumá '''individuální jednotu''', vytvořenou z dílčích složek a vazeb duševního života. Předmětem psychologie osobnosti je pak '''osobnost''' (koncept s určitou [[Struktura a dynamika osobnosti|strukturou a dynamikou]]), různé přístupy se však liší v uchopení tohoto konceptu a v jeho vymezování. Osobnost je během svého [[Vývoj a rozvoj osobnosti|vývoje a rozvoje]] silně [[Determinace osobnosti|determinována]] různými vlivy - každý z vlivů se však v rozdílných teorií liší. | ||
+ | |||
<big>Různá pojetí osobnosti:</big> | <big>Různá pojetí osobnosti:</big> | ||
− | * Založená na [[Motivace|motivaci]] ([[Sigmund Freud|Freud]], [[Henry Murray|Murray]]) | + | |
− | * Založená na [[učení]] ([[John B. Watson|Watson]], [[John Dollard|Dollard]] a Miller) | + | *Založená na [[Motivace|motivaci]] ([[Sigmund Freud|Freud]], [[Henry Murray|Murray]]) |
− | * Založená na sebeuvědomění ([[Viktor E. Frankl|Frankl]], Laing, May, [[Carl R. Rogers|Rogers]]) | + | *Založená na [[učení]] ([[John B. Watson|Watson]], [[John Dollard|Dollard]] a Miller) |
− | * Založená na poznání ([[George A. Kelley|Kelley]], [[Jean Piaget|Piaget]]) | + | *Založená na sebeuvědomění ([[Viktor E. Frankl|Frankl]], Laing, May, [[Carl R. Rogers|Rogers]]) |
− | * Založená na pojetí celostního psychologického pole sil a vztahů ([[Kurt Lewin]], Joseph Murphy) | + | *Založená na poznání ([[George A. Kelley|Kelley]], [[Jean Piaget|Piaget]]) |
+ | *Založená na pojetí celostního psychologického pole sil a vztahů ([[Kurt Lewin]], Joseph Murphy) | ||
+ | |||
<big>Přístupy k poznávání osobnosti:</big> | <big>Přístupy k poznávání osobnosti:</big> | ||
− | * Biologický (člověk jako živočich, vzorem je biologie) | + | |
− | * Experimentální (zkoumá duševní funkce a jejich projevy v chování, vzorem jsou přírodní vědy, např. fyzika a chemie) | + | *Biologický (člověk jako živočich, vzorem je biologie) |
− | * Sociální (osobnost utváří a je utvářena sociálními vztahy) | + | *Experimentální (zkoumá duševní funkce a jejich projevy v chování, vzorem jsou přírodní vědy, např. fyzika a chemie) |
− | * Psychometrický (matematicky vyjádřená rekonstrukce osobnosti) | + | *Sociální (osobnost utváří a je utvářena sociálními vztahy) |
+ | *Psychometrický (matematicky vyjádřená rekonstrukce osobnosti) | ||
+ | |||
'''Základními znaky osobnosti jsou:''' | '''Základními znaky osobnosti jsou:''' | ||
− | # Individualita (jedinečnost) | + | |
− | # Organizovanost (strukturace, intergrace) | + | #Individualita (jedinečnost) |
− | # Vývoj na základě rozličných vlivů | + | #Organizovanost (strukturace, intergrace) |
− | # Konzistentnost (stabilita chování) | + | #Vývoj na základě rozličných vlivů |
− | === Osobnost === | + | #Konzistentnost (stabilita chování) |
+ | |||
+ | ===Osobnost=== | ||
+ | |||
<small>''"Osobnost je individuální jednota člověka; je to jednota jeho duševních vlastností a dějů založená na jednotě těla a utvářená a projevující se v jeho společenských vztazích"'' - Tardy</small><br /> | <small>''"Osobnost je individuální jednota člověka; je to jednota jeho duševních vlastností a dějů založená na jednotě těla a utvářená a projevující se v jeho společenských vztazích"'' - Tardy</small><br /> | ||
Kvalitativně nejvyšší úroveň interakční aktivity, monitorujících a řídících funkcí psychiky, jejíž dosažení je funkcí psychosociálních kontextů. Osobnost je produktem aktivní interakce mezi subjektem a vnějšími podmínkami. Osobnost není vrozená, u člověka se vytváří, a to hlavně prostřednictvím socioekonomických skutečností (vliv modifikován vnitřními předpoklady a kontextem životní existence). Jde o uvědomované řízení vnitřní a vnější aktivity subjektu. Osobnost je tvořivá, ne pouze adaptivní. Termín se používá '''pouze v souvislosti s člověkem'''. Určující jsou ústřední hodnoty jedince a jak se projevují i za vyhrocených situací.<br /><br /> | Kvalitativně nejvyšší úroveň interakční aktivity, monitorujících a řídících funkcí psychiky, jejíž dosažení je funkcí psychosociálních kontextů. Osobnost je produktem aktivní interakce mezi subjektem a vnějšími podmínkami. Osobnost není vrozená, u člověka se vytváří, a to hlavně prostřednictvím socioekonomických skutečností (vliv modifikován vnitřními předpoklady a kontextem životní existence). Jde o uvědomované řízení vnitřní a vnější aktivity subjektu. Osobnost je tvořivá, ne pouze adaptivní. Termín se používá '''pouze v souvislosti s člověkem'''. Určující jsou ústřední hodnoty jedince a jak se projevují i za vyhrocených situací.<br /><br /> | ||
<big>Různé způsoby pojímání osobnosti (G. Allport)</big> | <big>Různé způsoby pojímání osobnosti (G. Allport)</big> | ||
− | * '''Biofyzické definice''' | + | |
− | + | *'''Biofyzické definice''' | |
− | + | **Osobnost je něco '''existujícího o sobě''', obsaženého v poznávaném jedinci. | |
− | * '''Biosociální definice''' | + | **''"Osobnost je víceméně stabilní a trvalá organizace charakteru, temperamentu, intelektu a těla osoby, učující její jedinečné přizpůsobení okolí"'' - [[Hans J. Eysenck|Eysenck]] |
− | + | *'''Biosociální definice''' | |
− | + | **Osobnost je něco '''existujícího ve vědomí pozorovatele''' | |
+ | **''"Osobnost může být může být vystižena jako vjem či myšlenka vyplývající z toho, že jedinci mají své identity založené na vlastnostech chování, vykazující vnitřní příčinnou složku a mající určitou míru struktury a organizace."'' - Levy | ||
+ | |||
<br /> | <br /> | ||
<big>Definice osobnosti podle obsahového důrazu (Linzey a Hall)</big><br /> | <big>Definice osobnosti podle obsahového důrazu (Linzey a Hall)</big><br /> | ||
− | * '''Souhrnnost''' | + | |
− | + | *'''Souhrnnost''' | |
− | * '''Jednota''' | + | **Osobnost je úhrn psychologických prvků jedince -> vypočítávání těchto prvků v definici |
− | + | *'''Jednota''' | |
− | + | **Osobnost je vzorcem či zdrojem organizace za jednotlivými znaky jedince | |
− | + | **„Osobnost je dynamická organizace těch psychofyzických systémů v jedinci, které určují jeho charakteristické chování a myšlení.“ - Allport | |
− | * '''Přizpůsobení''' | + | **„Osobnost je individuum chápané jako integrace k seberealizaci v interakci se svým prostředím.“ - Říčan |
− | + | *'''Přizpůsobení''' | |
− | * '''Jedinečnost''' | + | **Osobnost je zvláštní způsob, jímž se jedinec přizpůsobuje podmínkám uvnitř i vně |
− | + | *'''Jedinečnost''' | |
− | + | **Osobnost je to, co jedince psychologicky odlišuje od druhých | |
− | * '''Podstata''' | + | **„Osobnost je jedinečný vzorec rysů, tj. trvalých způsobů, jimiž se jedinec liší od druhých.“ - Guilford |
− | + | *'''Podstata''' | |
− | + | **Osobnost je to v člověku, co je pro něj nejpříznačnější z hlediska podstaty | |
− | + | **„Osobnost je konečný produkt naší soustavy zvyků.“ - [[John B. Watson|Watson]] | |
+ | |||
<big>Definice osobnosti způsobem užití tohoto pojmu</big><br /> | <big>Definice osobnosti způsobem užití tohoto pojmu</big><br /> | ||
− | * „Osobnost je to, co dovoluje ředpovědět, co učiní osoba v určité situaci; zahrnuje všechno chování jedince, zjevné i vnitřní.“ ([[Raymond B. Cattel|Cattel]]) | + | |
− | * Osobnost konkrétně sestává ze souboru skórů či popisných výrazů, užitých k popisu studovaného jedince vzhledem k proměnným či dimenzím zaujímajícím ústřední místo v dané užité teorii.“ (Linzey, Hall) | + | *„Osobnost je to, co dovoluje ředpovědět, co učiní osoba v určité situaci; zahrnuje všechno chování jedince, zjevné i vnitřní.“ ([[Raymond B. Cattel|Cattel]]) |
+ | *Osobnost konkrétně sestává ze souboru skórů či popisných výrazů, užitých k popisu studovaného jedince vzhledem k proměnným či dimenzím zaujímajícím ústřední místo v dané užité teorii.“ (Linzey, Hall) | ||
+ | |||
<br /> | <br /> | ||
<big>Jádro osobnosti</big><br /> | <big>Jádro osobnosti</big><br /> | ||
Jedince lze charakterizovat pomocí klíčové psychologické kvality = '''jádra osobnosti'''. Já je určeno hlavně: | Jedince lze charakterizovat pomocí klíčové psychologické kvality = '''jádra osobnosti'''. Já je určeno hlavně: | ||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | === Jedinec === | + | *motivačním systémem |
+ | *strukturou a kvalitou potencí | ||
+ | *způsobem interakcí, autoregulace a vyrovnávání se se změnami | ||
+ | *kým je a co je s to realizovat | ||
+ | *kým by se měl stát | ||
+ | *kým je s to se stát | ||
+ | |||
+ | ===Jedinec=== | ||
+ | |||
Nejširší pojem, využívá se i k označování zvířat. Zahrnuje všechny úrovně genotypové i fenotypové stavby. Vyjadřuje nedělitelnost pohledu na zvláštnosti a vlastnosti člověka (celistvost ve všech úrovních). | Nejširší pojem, využívá se i k označování zvířat. Zahrnuje všechny úrovně genotypové i fenotypové stavby. Vyjadřuje nedělitelnost pohledu na zvláštnosti a vlastnosti člověka (celistvost ve všech úrovních). | ||
− | === Subjekt === | + | |
+ | ===Subjekt=== | ||
+ | |||
Užší pojem, než jedinec. Označuje se jím nositel psychických jevů. Subjekt je charakteristický obsahem, povahou, strukturou a dynamikou psychických procesů, stavů a vztahů se zřetelem na interakční a autoregulační kontexty. Pojem je aplikovatelný i na zvířata prokazatelně schopná psychické činnosti. | Užší pojem, než jedinec. Označuje se jím nositel psychických jevů. Subjekt je charakteristický obsahem, povahou, strukturou a dynamikou psychických procesů, stavů a vztahů se zřetelem na interakční a autoregulační kontexty. Pojem je aplikovatelný i na zvířata prokazatelně schopná psychické činnosti. | ||
− | === Psychika a osobnost === | + | |
− | * V psychologii osobnosti řešíme kvalitativně novou, integrovanou úrovep uvažování vnitřního neoddělitelného sepětí všech pro člověka příznačných psychických jevů | + | ===Psychika a osobnost=== |
− | * výchozí hledisko - všechny psychické jevy jsou neoddělitelné od subjektu | + | |
− | * usilujeme o pochopení psychiky jako: | + | *V psychologii osobnosti řešíme kvalitativně novou, integrovanou úrovep uvažování vnitřního neoddělitelného sepětí všech pro člověka příznačných psychických jevů |
− | + | *výchozí hledisko - všechny psychické jevy jsou neoddělitelné od subjektu | |
− | + | *usilujeme o pochopení psychiky jako: | |
− | * psychika se realizuje v procesu aktivní interakce subjektu s podmínkami jeho existence | + | **dynamického interakčního systému, který se rozvíjí na bázi vrozených předpokladů |
− | * rozhodující vazby a souvislosti mezi proměnnými: | + | **interakčního prostředku a produktu realizace existence v sociálních kontextech |
− | + | *psychika se realizuje v procesu aktivní interakce subjektu s podmínkami jeho existence | |
− | * proniknout do systému znamená: | + | *rozhodující vazby a souvislosti mezi proměnnými: |
− | + | **subjekt - podstata a povaha aktivit - podmínky jeho existence - subjekt | |
− | + | *proniknout do systému znamená: | |
− | + | **pochopit vztah mezi pojmem osobnost a psychikou vůbec | |
− | ==== Pojem Já ==== | + | **řešit celý systém v souladu s tím, že se osobnost realizuje v bio-psycho-sociálních interakčních aktivitách |
+ | **do psychiky nejsme s to proniknout přímo ale jen zprostředkovaně na základě vnějších projevů v konkrétních situacích | ||
+ | |||
+ | ====Pojem Já==== | ||
+ | |||
'''Vědomí – dvojí vztah Já''' | '''Vědomí – dvojí vztah Já''' | ||
− | * Předmět (vědomí čeho) | + | |
− | * Subjekt (čí vědomí) | + | *Předmět (vědomí čeho) |
+ | *Subjekt (čí vědomí) | ||
+ | |||
'''Chápání Já''' | '''Chápání Já''' | ||
− | * Hovorový jazyk – Já je činné (vnímající, hodnotící, rozhodující a činící) | + | |
− | + | *Hovorový jazyk – Já je činné (vnímající, hodnotící, rozhodující a činící) | |
− | * Psychologické pojmosloví – Já je obrazem sebe (vnímané, hodnocené, chráněné a zdokonalované) | + | **Mluvnicky první pád – Já, I nebo Ego, Ich, Moi |
− | + | *Psychologické pojmosloví – Já je obrazem sebe (vnímané, hodnocené, chráněné a zdokonalované) | |
− | * '''William James''' – Já poznávajíc x Já poznávané | + | **Mluvnicky zvratná zájmena – Sebe, Me nebo self, selbat, soi |
− | * Vnímání Já jako zážitek styčnosti | + | *'''William James''' – Já poznávajíc x Já poznávané |
− | + | *Vnímání Já jako zážitek styčnosti | |
− | + | **V místě – vnímáme Já ve svém těle (uprostřed hlavy, v rovině očí atd.) | |
− | + | **V čase – Já má svou přítomnost, minulost a budoucnost, je v čase totožné | |
− | === Obraz Já - sebepojetí === | + | **V dění – já je jediný příjemce událostí a původce činů (co se děje, děje se mě) |
− | * Základem je vjem a představa vlastní osoby – vlastního těla a vlastní osobnosti ve světě | + | |
− | * Je obsahovou zážitkovou strukturou vztaženou k nezávisle existující, nebo jen pomyslné skutečnosti | + | ===Obraz Já - sebepojetí=== |
+ | |||
+ | *Základem je vjem a představa vlastní osoby – vlastního těla a vlastní osobnosti ve světě | ||
+ | *Je obsahovou zážitkovou strukturou vztaženou k nezávisle existující, nebo jen pomyslné skutečnosti | ||
+ | |||
'''Význam obrazu já''' | '''Význam obrazu já''' | ||
− | * Zobrazení („Jsem...“) | + | |
− | + | *Zobrazení („Jsem...“) | |
− | * Hodnocení („Mám být...“) | + | **Člověk si o sobě utváři někdy přiměřený a jindy nepříměřený obraz |
− | + | *Hodnocení („Mám být...“) | |
− | + | **Citový a značně složitý hodnotící vztah k sobě | |
− | * Směřování („Chci být...“) | + | **Vztah mezi tím jací jsme a jací chceme být (ideální já) |
− | + | *Směřování („Chci být...“) | |
− | * Moc („Mohu učinit...“) | + | **Výzva, zdroj motivace, na rozdíl od hodnocení je tu i činné směřování, vůle |
− | + | *Moc („Mohu učinit...“) | |
− | * Role („Mám učinit...“) | + | **Možnost dosáhnout určitého výsledku vlastní snahou a na vlastní zodpovědnost |
− | + | *Role („Mám učinit...“) | |
− | + | **Role, kterou člověk zaujme, patří k jeho sebevymezení | |
+ | **Kvantitativní vyjádření – stupeo zápalu pro roli; kvalitativní vyjádření – obsah role | ||
+ | |||
'''Vývoj sebepojetí (Říčan podle [[Erik Erikson|Eriksonova]] pojetí vývojových stadií)''' | '''Vývoj sebepojetí (Říčan podle [[Erik Erikson|Eriksonova]] pojetí vývojových stadií)''' | ||
− | # Batolecí období – „Jsem to, co mohu svobodně dělat“ | + | |
− | # Předškolní období – „Jsem to, co učiním“ | + | #Batolecí období – „Jsem to, co mohu svobodně dělat“ |
− | # Školní období – Jsem to, co dovedu | + | #Předškolní období – „Jsem to, co učiním“ |
− | # Dospívání – „Jsem to, čemu věřím“ | + | #Školní období – Jsem to, co dovedu |
− | # Mladá dospělost – „Jsem to, co miluji“ | + | #Dospívání – „Jsem to, čemu věřím“ |
− | # Střední věk – Jsem to, co poskytuji | + | #Mladá dospělost – „Jsem to, co miluji“ |
− | # Období zralosti – „Jsem to, co po mně zůstane.“ | + | #Střední věk – Jsem to, co poskytuji |
+ | #Období zralosti – „Jsem to, co po mně zůstane.“ | ||
+ | |||
'''Vlivy působící na rozvoj sebepojetí''' | '''Vlivy působící na rozvoj sebepojetí''' | ||
− | * Zkušenosti s druhými lidmi, s interakcí a se světem vůbec | + | |
− | * Rodinné prostředí | + | *Zkušenosti s druhými lidmi, s interakcí a se světem vůbec |
− | * Společenské stereotypy | + | *Rodinné prostředí |
− | + | *Společenské stereotypy | |
− | * Nové zkušenosti | + | **To co se dítě o sobě dozví na základě příslušnosti ke svému pohlaví, národnosti, věku a dalších skupinových znaků – co je od něj očekáváno |
+ | *Nové zkušenosti | ||
+ | |||
'''Úloha sebepojetí''' | '''Úloha sebepojetí''' | ||
− | * Nástroj orientace | + | |
− | + | *Nástroj orientace | |
− | * Stabilizátor činnosti (ustalovací působení v duševní činnosti člověka) | + | **Obraz sebe je jakousi „osobní mapou člověka“ a je součástí osobní mapy světa |
+ | *Stabilizátor činnosti (ustalovací působení v duševní činnosti člověka) | ||
+ | |||
'''Obrany sebepojetí''' | '''Obrany sebepojetí''' | ||
− | * Vytěsnění | + | |
− | + | *Vytěsnění | |
− | + | **úmyslné = potlačení, neúmyslné = vytěsnění (represe) | |
− | + | **utlumení projevu vlastních pohnutek | |
− | * Regrese | + | **Úplné vytěsnění = zapomenutí |
− | + | *Regrese | |
− | * Projekce | + | **Únik před současnou úzkostí, tísní nebo frustrací k takovému dřívějšímu stavu, aby člověk měl menší schopnosti a dovednosti, méně zodpovědnosti a tak více podpory okolí |
− | + | *Projekce | |
− | + | **Účelný sklon ke vcítění do nevyjádřených citů a myšlenek druhých lidí | |
− | * Izolace | + | **Využívá se k odvrácení určitého prvku sebeuvědomění, který je s vlastním sebepojetím neslučitelný a vyvolává úzkost |
− | + | *Izolace | |
− | * Racionalizace | + | **Schopnost člověka oddělit obsah poznání od citu, který vyvolává |
− | + | *Racionalizace | |
− | * Somatizace | + | **Logický rozbor jednotlivých stránek situace, hledá se nejprospěšnější postup jednání |
− | + | *Somatizace | |
− | * Odčinění | + | **Citové stavy se mohou projevit i tělesnými příznaky (Freud) |
− | + | *Odčinění | |
− | * Reaktivní výtvor | + | **Nutkavý čin, kterým má být zabráněno uvědomění nepřijatelné pohnutky či myšlenky, nebo vyvážen její výskyt |
− | + | *Reaktivní výtvor | |
− | * Přesunutí | + | **Neuvědomělé nahrazení nepřijatelného citu nebo sklonu žádoucím, zpravidla opačným |
− | + | *Přesunutí | |
− | + | **Původní nepřijatelné pudové sklony jsou přesunuty do jiné oblasti | |
− | === Osobnost a psychologický model osobnosti === | + | **Jednou z možností je i sublimace (přesunutí do společensky kladně hodnocených činností) |
− | * Model je hmotný nebo pomyslný útvar vybraný nebo vytvořený tak, aby se ve zvoleném ohledu '''shodoval s originálem''' | + | |
− | * V psychologii je modelovaným útvarem osobnost nebo jeho složka | + | ===Osobnost a psychologický model osobnosti=== |
− | * modelem je pak '''ucelená soustava prvků a vztahů mezi nimi''', která je našemu zkoumání přístupnější, a přitom máme za to, že ve zkoumaném ohledu funguje stejně jako osobnost | + | |
+ | *Model je hmotný nebo pomyslný útvar vybraný nebo vytvořený tak, aby se ve zvoleném ohledu '''shodoval s originálem''' | ||
+ | *V psychologii je modelovaným útvarem osobnost nebo jeho složka | ||
+ | *modelem je pak '''ucelená soustava prvků a vztahů mezi nimi''', která je našemu zkoumání přístupnější, a přitom máme za to, že ve zkoumaném ohledu funguje stejně jako osobnost | ||
+ | |||
Zkoumají se: | Zkoumají se: | ||
− | * podstatné komponenty | + | |
− | * principy vazeb mezi nimi | + | *podstatné komponenty |
− | * fungování systému jako celku | + | *principy vazeb mezi nimi |
+ | *fungování systému jako celku | ||
+ | |||
Modely by měly: | Modely by měly: | ||
− | * zahrnovat klíčové souvislosti, kvality a aspekty na dostatečně konkrétní a současně i zobecněné úrovni | + | |
− | * být vědecky konzistentní, smysluplné a využitelné | + | *zahrnovat klíčové souvislosti, kvality a aspekty na dostatečně konkrétní a současně i zobecněné úrovni |
− | * být empiricky ověřitelné do té míry, že lze vyslovit reálný předpoklad pronikání do struktury | + | *být vědecky konzistentní, smysluplné a využitelné |
+ | *být empiricky ověřitelné do té míry, že lze vyslovit reálný předpoklad pronikání do struktury | ||
+ | |||
Potíže při modelování osobnosti | Potíže při modelování osobnosti | ||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | == Základní teorie osobnosti == | + | *individuální rozrůzněnost |
− | === Hlubinně orientované koncepce osobnosti === | + | *dynamický projev – subjektivní způsob vnímání, vztah mezi aktivitami a okolnostmi jejich vzniku |
− | * Psychoanalytická teorie osobnosti ([[Sigmund Freud]]) | + | *metodologické obtíže – nepřímé postihování, zprostředkovaně přes projevy osobnosti |
− | * Individuální psychologie osobnosti ([[Alfred Adler]]) | + | **Pokud pronikáme do osobnosti analýzou vnějších projevů, je nutné zahrnout i '''činnost''', bereme pak v úvahu, že: |
− | * Analytická teorie osobnosti ([[Carl Gustav Jung]]) | + | ***vše co se týká činnosti, je spojeno s psychikou |
− | * Ego teorie osobnosti ([[Erik Erikson]]) | + | ***psychické jevy, projevující se činností, mají své příčiny |
− | * Ego-psychologická koncepce osobnosti ([[Henry Murray]]) | + | ***musíme studovat smysluplné celky (psychické jevy se utvářejí jen v aktivním procesu interakce s podmínkami) |
− | * Sociokulturní teorie osobnosti ([[Karen Horney]]) | + | |
− | * Osobnost v humanistické psychoanalýze ([[Erich Fromm]]) | + | ==Základní teorie osobnosti== |
− | * Osobnost utvářená mezilidskými vztahy ([[Harry S. Sullivan]]) | + | |
− | * Role self a chtění v utváření osobnosti ([[Otto Rank]]) | + | ===Hlubinně orientované koncepce osobnosti=== |
+ | |||
+ | *Psychoanalytická teorie osobnosti ([[Sigmund Freud]]) | ||
+ | *Individuální psychologie osobnosti ([[Alfred Adler]]) | ||
+ | *Analytická teorie osobnosti ([[Carl Gustav Jung]]) | ||
+ | *Ego teorie osobnosti ([[Erik Erikson]]) | ||
+ | *Ego-psychologická koncepce osobnosti ([[Henry Murray]]) | ||
+ | *Sociokulturní teorie osobnosti ([[Karen Horney]]) | ||
+ | *Osobnost v humanistické psychoanalýze ([[Erich Fromm]]) | ||
+ | *Osobnost utvářená mezilidskými vztahy ([[Harry S. Sullivan]]) | ||
+ | *Role self a chtění v utváření osobnosti ([[Otto Rank]]) | ||
+ | |||
+ | ===Behavioristicky orientované přístupy k osobnosti=== | ||
+ | |||
+ | *Osobnost v pojetí klasického behaviorismu ([[John B. Watson]]) | ||
+ | *Osobnost v pojetí neobehaviorismu ([[Edward C. Tolman]], [[Clark L. Hull]]) | ||
+ | *Osobnost v pojetí subjektivního behaviorismu ([[Dollard a Miller|John Dollard a Neal Miller]], Eugene Galanter, C. H. Pribram) | ||
+ | *Osobnost v radikálním behaviorismu ([[B. F. Skinner]]) | ||
+ | *Sociálně kognitivní teorie osobnosti ([[Albert Bandura]]) | ||
+ | *Osobnost v teorii sociálního učení ([[Julian B. Rotter]]) | ||
+ | |||
+ | ===Dispoziční přístupy k teorii osobnosti=== | ||
+ | |||
+ | *Personologické pojetí osobnosti ([[William Stern]]) | ||
+ | *Dispoziční teorie osobnosti ([[Gordon W. Allport]]) | ||
+ | *Rysová teorie osobnosti ([[Raymond B. Cattel]]) | ||
+ | *Teorie typů a rysů osobnosti ([[Hans J. Eysenck]]) | ||
+ | *Lexikální přístupy k rysům osobnosti ([[Big Five]]) | ||
+ | |||
+ | ===Fenomenologické a humanistické koncepce osobnosti=== | ||
+ | |||
+ | *Naplňování smyslu života osobnosti ([[Viktor E. Frankl]]) | ||
+ | *Fenomenologická teorie osobnosti ([[Carl R. Rogers]]) | ||
+ | *Humanistická teorie osobnosti ([[Abraham H. Maslow]]) | ||
+ | |||
+ | ===Kognitivní teorie osobnosti=== | ||
+ | |||
+ | *Kognitivní teorie osobnosti ([[George A. Kelley]]) | ||
+ | *Osobnost jako kognitivní schéma ([[Ulrych Neisser]]) | ||
+ | |||
+ | ===Celostní modely osobnosti=== | ||
+ | |||
+ | *Celostní přístup k osobnosti ([[Kurt Lewin]]) | ||
+ | *Pojetí osobnosti v teorii ustanovky ([[Dimitri N. Uznadze]]) | ||
+ | |||
+ | ==Odkazy== | ||
+ | |||
+ | ===Reference=== | ||
− | + | <references /> | |
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | === | + | ===Použitá literatura=== |
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | === | + | ===Zdroj=== |
− | |||
− | |||
− | + | Článek vychází z výpisků pro přednášku ''Psychologie osobnosti'' pro první ročníky bakalářského programu Psychologie na FF UK. Přednášejícím je Radvan Bahbouh. | |
− | |||
− | |||
− | + | [[Kategorie:Psychologie osobnosti|*]] | |
− | [[Kategorie: Psychologie osobnosti|*]] |
Aktuální verze z 14. 5. 2020, 16:03
Tento článek (nebo jeho část) není dostatečně ozdrojován. Prosím doplňte relevantní odbornou literaturu do příslušné sekce na konci článku či do poznámek pod čarou tam, kde to uznáte za vhodné. |
Psychologie osobnosti je psychologická disciplína zaměřující se na zkoumání obecností a individuálních charakteristik ve vztahu ke konceptu osobnosti. Na základě teorií v rámci psychologie osobnosti vznikla řada osobnostních dotazníků. Výstupy této disciplíny tak značnou měrou přispívají jak k psychologické teorii (teoretický základ pro ostatní psychologické disciplíny, např. psychologie sportu), tak praxe (klinický přístup, diagnostika). V rámci poznávání osobnosti usilujeme o čtyři cíle:
- Popis (deskripce)
- Výklad (explanace)
- Předpovídání (predikce)
- Ovlivňování
Předmět psychologie osobnosti
Psychologie osobnosti zkoumá individuální jednotu, vytvořenou z dílčích složek a vazeb duševního života. Předmětem psychologie osobnosti je pak osobnost (koncept s určitou strukturou a dynamikou), různé přístupy se však liší v uchopení tohoto konceptu a v jeho vymezování. Osobnost je během svého vývoje a rozvoje silně determinována různými vlivy - každý z vlivů se však v rozdílných teorií liší.
Různá pojetí osobnosti:
- Založená na motivaci (Freud, Murray)
- Založená na učení (Watson, Dollard a Miller)
- Založená na sebeuvědomění (Frankl, Laing, May, Rogers)
- Založená na poznání (Kelley, Piaget)
- Založená na pojetí celostního psychologického pole sil a vztahů (Kurt Lewin, Joseph Murphy)
Přístupy k poznávání osobnosti:
- Biologický (člověk jako živočich, vzorem je biologie)
- Experimentální (zkoumá duševní funkce a jejich projevy v chování, vzorem jsou přírodní vědy, např. fyzika a chemie)
- Sociální (osobnost utváří a je utvářena sociálními vztahy)
- Psychometrický (matematicky vyjádřená rekonstrukce osobnosti)
Základními znaky osobnosti jsou:
- Individualita (jedinečnost)
- Organizovanost (strukturace, intergrace)
- Vývoj na základě rozličných vlivů
- Konzistentnost (stabilita chování)
Osobnost
"Osobnost je individuální jednota člověka; je to jednota jeho duševních vlastností a dějů založená na jednotě těla a utvářená a projevující se v jeho společenských vztazích" - Tardy
Kvalitativně nejvyšší úroveň interakční aktivity, monitorujících a řídících funkcí psychiky, jejíž dosažení je funkcí psychosociálních kontextů. Osobnost je produktem aktivní interakce mezi subjektem a vnějšími podmínkami. Osobnost není vrozená, u člověka se vytváří, a to hlavně prostřednictvím socioekonomických skutečností (vliv modifikován vnitřními předpoklady a kontextem životní existence). Jde o uvědomované řízení vnitřní a vnější aktivity subjektu. Osobnost je tvořivá, ne pouze adaptivní. Termín se používá pouze v souvislosti s člověkem. Určující jsou ústřední hodnoty jedince a jak se projevují i za vyhrocených situací.
Různé způsoby pojímání osobnosti (G. Allport)
- Biofyzické definice
- Osobnost je něco existujícího o sobě, obsaženého v poznávaném jedinci.
- "Osobnost je víceméně stabilní a trvalá organizace charakteru, temperamentu, intelektu a těla osoby, učující její jedinečné přizpůsobení okolí" - Eysenck
- Biosociální definice
- Osobnost je něco existujícího ve vědomí pozorovatele
- "Osobnost může být může být vystižena jako vjem či myšlenka vyplývající z toho, že jedinci mají své identity založené na vlastnostech chování, vykazující vnitřní příčinnou složku a mající určitou míru struktury a organizace." - Levy
Definice osobnosti podle obsahového důrazu (Linzey a Hall)
- Souhrnnost
- Osobnost je úhrn psychologických prvků jedince -> vypočítávání těchto prvků v definici
- Jednota
- Osobnost je vzorcem či zdrojem organizace za jednotlivými znaky jedince
- „Osobnost je dynamická organizace těch psychofyzických systémů v jedinci, které určují jeho charakteristické chování a myšlení.“ - Allport
- „Osobnost je individuum chápané jako integrace k seberealizaci v interakci se svým prostředím.“ - Říčan
- Přizpůsobení
- Osobnost je zvláštní způsob, jímž se jedinec přizpůsobuje podmínkám uvnitř i vně
- Jedinečnost
- Osobnost je to, co jedince psychologicky odlišuje od druhých
- „Osobnost je jedinečný vzorec rysů, tj. trvalých způsobů, jimiž se jedinec liší od druhých.“ - Guilford
- Podstata
- Osobnost je to v člověku, co je pro něj nejpříznačnější z hlediska podstaty
- „Osobnost je konečný produkt naší soustavy zvyků.“ - Watson
Definice osobnosti způsobem užití tohoto pojmu
- „Osobnost je to, co dovoluje ředpovědět, co učiní osoba v určité situaci; zahrnuje všechno chování jedince, zjevné i vnitřní.“ (Cattel)
- Osobnost konkrétně sestává ze souboru skórů či popisných výrazů, užitých k popisu studovaného jedince vzhledem k proměnným či dimenzím zaujímajícím ústřední místo v dané užité teorii.“ (Linzey, Hall)
Jádro osobnosti
Jedince lze charakterizovat pomocí klíčové psychologické kvality = jádra osobnosti. Já je určeno hlavně:
- motivačním systémem
- strukturou a kvalitou potencí
- způsobem interakcí, autoregulace a vyrovnávání se se změnami
- kým je a co je s to realizovat
- kým by se měl stát
- kým je s to se stát
Jedinec
Nejširší pojem, využívá se i k označování zvířat. Zahrnuje všechny úrovně genotypové i fenotypové stavby. Vyjadřuje nedělitelnost pohledu na zvláštnosti a vlastnosti člověka (celistvost ve všech úrovních).
Subjekt
Užší pojem, než jedinec. Označuje se jím nositel psychických jevů. Subjekt je charakteristický obsahem, povahou, strukturou a dynamikou psychických procesů, stavů a vztahů se zřetelem na interakční a autoregulační kontexty. Pojem je aplikovatelný i na zvířata prokazatelně schopná psychické činnosti.
Psychika a osobnost
- V psychologii osobnosti řešíme kvalitativně novou, integrovanou úrovep uvažování vnitřního neoddělitelného sepětí všech pro člověka příznačných psychických jevů
- výchozí hledisko - všechny psychické jevy jsou neoddělitelné od subjektu
- usilujeme o pochopení psychiky jako:
- dynamického interakčního systému, který se rozvíjí na bázi vrozených předpokladů
- interakčního prostředku a produktu realizace existence v sociálních kontextech
- psychika se realizuje v procesu aktivní interakce subjektu s podmínkami jeho existence
- rozhodující vazby a souvislosti mezi proměnnými:
- subjekt - podstata a povaha aktivit - podmínky jeho existence - subjekt
- proniknout do systému znamená:
- pochopit vztah mezi pojmem osobnost a psychikou vůbec
- řešit celý systém v souladu s tím, že se osobnost realizuje v bio-psycho-sociálních interakčních aktivitách
- do psychiky nejsme s to proniknout přímo ale jen zprostředkovaně na základě vnějších projevů v konkrétních situacích
Pojem Já
Vědomí – dvojí vztah Já
- Předmět (vědomí čeho)
- Subjekt (čí vědomí)
Chápání Já
- Hovorový jazyk – Já je činné (vnímající, hodnotící, rozhodující a činící)
- Mluvnicky první pád – Já, I nebo Ego, Ich, Moi
- Psychologické pojmosloví – Já je obrazem sebe (vnímané, hodnocené, chráněné a zdokonalované)
- Mluvnicky zvratná zájmena – Sebe, Me nebo self, selbat, soi
- William James – Já poznávajíc x Já poznávané
- Vnímání Já jako zážitek styčnosti
- V místě – vnímáme Já ve svém těle (uprostřed hlavy, v rovině očí atd.)
- V čase – Já má svou přítomnost, minulost a budoucnost, je v čase totožné
- V dění – já je jediný příjemce událostí a původce činů (co se děje, děje se mě)
Obraz Já - sebepojetí
- Základem je vjem a představa vlastní osoby – vlastního těla a vlastní osobnosti ve světě
- Je obsahovou zážitkovou strukturou vztaženou k nezávisle existující, nebo jen pomyslné skutečnosti
Význam obrazu já
- Zobrazení („Jsem...“)
- Člověk si o sobě utváři někdy přiměřený a jindy nepříměřený obraz
- Hodnocení („Mám být...“)
- Citový a značně složitý hodnotící vztah k sobě
- Vztah mezi tím jací jsme a jací chceme být (ideální já)
- Směřování („Chci být...“)
- Výzva, zdroj motivace, na rozdíl od hodnocení je tu i činné směřování, vůle
- Moc („Mohu učinit...“)
- Možnost dosáhnout určitého výsledku vlastní snahou a na vlastní zodpovědnost
- Role („Mám učinit...“)
- Role, kterou člověk zaujme, patří k jeho sebevymezení
- Kvantitativní vyjádření – stupeo zápalu pro roli; kvalitativní vyjádření – obsah role
Vývoj sebepojetí (Říčan podle Eriksonova pojetí vývojových stadií)
- Batolecí období – „Jsem to, co mohu svobodně dělat“
- Předškolní období – „Jsem to, co učiním“
- Školní období – Jsem to, co dovedu
- Dospívání – „Jsem to, čemu věřím“
- Mladá dospělost – „Jsem to, co miluji“
- Střední věk – Jsem to, co poskytuji
- Období zralosti – „Jsem to, co po mně zůstane.“
Vlivy působící na rozvoj sebepojetí
- Zkušenosti s druhými lidmi, s interakcí a se světem vůbec
- Rodinné prostředí
- Společenské stereotypy
- To co se dítě o sobě dozví na základě příslušnosti ke svému pohlaví, národnosti, věku a dalších skupinových znaků – co je od něj očekáváno
- Nové zkušenosti
Úloha sebepojetí
- Nástroj orientace
- Obraz sebe je jakousi „osobní mapou člověka“ a je součástí osobní mapy světa
- Stabilizátor činnosti (ustalovací působení v duševní činnosti člověka)
Obrany sebepojetí
- Vytěsnění
- úmyslné = potlačení, neúmyslné = vytěsnění (represe)
- utlumení projevu vlastních pohnutek
- Úplné vytěsnění = zapomenutí
- Regrese
- Únik před současnou úzkostí, tísní nebo frustrací k takovému dřívějšímu stavu, aby člověk měl menší schopnosti a dovednosti, méně zodpovědnosti a tak více podpory okolí
- Projekce
- Účelný sklon ke vcítění do nevyjádřených citů a myšlenek druhých lidí
- Využívá se k odvrácení určitého prvku sebeuvědomění, který je s vlastním sebepojetím neslučitelný a vyvolává úzkost
- Izolace
- Schopnost člověka oddělit obsah poznání od citu, který vyvolává
- Racionalizace
- Logický rozbor jednotlivých stránek situace, hledá se nejprospěšnější postup jednání
- Somatizace
- Citové stavy se mohou projevit i tělesnými příznaky (Freud)
- Odčinění
- Nutkavý čin, kterým má být zabráněno uvědomění nepřijatelné pohnutky či myšlenky, nebo vyvážen její výskyt
- Reaktivní výtvor
- Neuvědomělé nahrazení nepřijatelného citu nebo sklonu žádoucím, zpravidla opačným
- Přesunutí
- Původní nepřijatelné pudové sklony jsou přesunuty do jiné oblasti
- Jednou z možností je i sublimace (přesunutí do společensky kladně hodnocených činností)
Osobnost a psychologický model osobnosti
- Model je hmotný nebo pomyslný útvar vybraný nebo vytvořený tak, aby se ve zvoleném ohledu shodoval s originálem
- V psychologii je modelovaným útvarem osobnost nebo jeho složka
- modelem je pak ucelená soustava prvků a vztahů mezi nimi, která je našemu zkoumání přístupnější, a přitom máme za to, že ve zkoumaném ohledu funguje stejně jako osobnost
Zkoumají se:
- podstatné komponenty
- principy vazeb mezi nimi
- fungování systému jako celku
Modely by měly:
- zahrnovat klíčové souvislosti, kvality a aspekty na dostatečně konkrétní a současně i zobecněné úrovni
- být vědecky konzistentní, smysluplné a využitelné
- být empiricky ověřitelné do té míry, že lze vyslovit reálný předpoklad pronikání do struktury
Potíže při modelování osobnosti
- individuální rozrůzněnost
- dynamický projev – subjektivní způsob vnímání, vztah mezi aktivitami a okolnostmi jejich vzniku
- metodologické obtíže – nepřímé postihování, zprostředkovaně přes projevy osobnosti
- Pokud pronikáme do osobnosti analýzou vnějších projevů, je nutné zahrnout i činnost, bereme pak v úvahu, že:
- vše co se týká činnosti, je spojeno s psychikou
- psychické jevy, projevující se činností, mají své příčiny
- musíme studovat smysluplné celky (psychické jevy se utvářejí jen v aktivním procesu interakce s podmínkami)
- Pokud pronikáme do osobnosti analýzou vnějších projevů, je nutné zahrnout i činnost, bereme pak v úvahu, že:
Základní teorie osobnosti
Hlubinně orientované koncepce osobnosti
- Psychoanalytická teorie osobnosti (Sigmund Freud)
- Individuální psychologie osobnosti (Alfred Adler)
- Analytická teorie osobnosti (Carl Gustav Jung)
- Ego teorie osobnosti (Erik Erikson)
- Ego-psychologická koncepce osobnosti (Henry Murray)
- Sociokulturní teorie osobnosti (Karen Horney)
- Osobnost v humanistické psychoanalýze (Erich Fromm)
- Osobnost utvářená mezilidskými vztahy (Harry S. Sullivan)
- Role self a chtění v utváření osobnosti (Otto Rank)
Behavioristicky orientované přístupy k osobnosti
- Osobnost v pojetí klasického behaviorismu (John B. Watson)
- Osobnost v pojetí neobehaviorismu (Edward C. Tolman, Clark L. Hull)
- Osobnost v pojetí subjektivního behaviorismu (John Dollard a Neal Miller, Eugene Galanter, C. H. Pribram)
- Osobnost v radikálním behaviorismu (B. F. Skinner)
- Sociálně kognitivní teorie osobnosti (Albert Bandura)
- Osobnost v teorii sociálního učení (Julian B. Rotter)
Dispoziční přístupy k teorii osobnosti
- Personologické pojetí osobnosti (William Stern)
- Dispoziční teorie osobnosti (Gordon W. Allport)
- Rysová teorie osobnosti (Raymond B. Cattel)
- Teorie typů a rysů osobnosti (Hans J. Eysenck)
- Lexikální přístupy k rysům osobnosti (Big Five)
Fenomenologické a humanistické koncepce osobnosti
- Naplňování smyslu života osobnosti (Viktor E. Frankl)
- Fenomenologická teorie osobnosti (Carl R. Rogers)
- Humanistická teorie osobnosti (Abraham H. Maslow)
Kognitivní teorie osobnosti
- Kognitivní teorie osobnosti (George A. Kelley)
- Osobnost jako kognitivní schéma (Ulrych Neisser)
Celostní modely osobnosti
- Celostní přístup k osobnosti (Kurt Lewin)
- Pojetí osobnosti v teorii ustanovky (Dimitri N. Uznadze)
Odkazy
Reference
Použitá literatura
Zdroj
Článek vychází z výpisků pro přednášku Psychologie osobnosti pro první ročníky bakalářského programu Psychologie na FF UK. Přednášejícím je Radvan Bahbouh.