Portál:Psychologie

Otevřít všechny portály

otevřít editovat

Oborové disciplíny

Teoretické disciplíny psychologie

• Dějiny psychologie
• Psychologická metodologie
• Experimentální psychologie
• Psychometrie a teorie psychodiagnostiky
• Obecná psychologie
• Kognitivní psychologie
• Psychologie osobnosti
• Vývojová psychologie
• Sociální psychologie
• Psychopatologie
• Srovnávací psychologie
• Evoluční psychologie
• Fyziologická psychologie a neuropsychologie

Aplikované disciplíny psychologie

• Psychodiagnostika
• Klinická psychologie
• Sexuální psychologie
• Psychoterapie
• Poradenská psychologie
• Psychologie zdraví a psychohygiena
• Pedagogická psychologie
• Školní psychologie
• Psychologie práce a organizace
• Personální psychologie
• Inženýrská psychologie
• Manažerská psychologie
• Dopravní psychologie
• Ekonomická psychologie
• Aplikovaná sociální psychologie
• Forenzní psychologie
• Vojenská psychologie
• Psychologie sportu
• Psychologie náboženství

otevřít editovat

Všeobecné informace

TEORIE VŠEVÝVOJE - Reálskutečnost

Napsal: Ing. Miloslav Dědek

Abstrakt

Teorie poskytuje informaci o zcela obecné zákonitosti změn a vývoje veškeré dosud poznané i nepoznané reality ve všech formách existence hmoty a energie, tj. např. vývoje jedinců i různých živočišných a rostlinných druhů organizmů nebo vzniku, vývoje a změn různých vědeckých disciplín včetně všeobecného poznání a zkušeností ve všech oblastech činnosti lidí apod. Teorie se vztahuje na veškeré dění v minulosti, současnosti i budoucnosti. Teorii lze vnímat jako univerzální návod k tvůrčímu kreativnímu myšlení. Pochopit Teorii vševývoje bez důkladného osvojení všech v popisu definovaných pojmů není dost dobře možné, ale každému, kdo si tuto obecnou zákonitost osvojí, usnadní její znalost racionální řešení libovolně zvoleného problému.

Klíčová slova: veškerá realita, vývoj, univerzální zákonitost

Úvod

Teorie vševývoje popisuje obecně platnou zákonitost vývoje a změn veškeré dosud známé objektivní i iracionální reality. Teorii vševývoje lze vnímat jako psychologický návod k optimalizaci kreativního myšlení. Popsat a vysvětlit srozumitelným způsobem tuto obecně platnou zákonitost pouze s využitím stávající slovní zásoby se ukázalo prakticky nemožné. Proto, aby bylo možné tuto univerzální zákonitost srozumitelným způsobem popsat a vysvětlit, bylo nezbytné jednoznačně definovat řadu nových pojmů a vytvořit pro tyto pojmy názvy.

Seznámit se s Teorií vševývoje a porozumět jí v celém jejím rozsahu je poměrně obtížné a časově náročné. Pochopit tuto teorii bez důkladného osvojení všech v popisu definovaných nových pojmů není dost dobře možné, ale čas a úsilí nutné k pochopení této teorie mohou být pro každého užitečné.

Teorií popsaná zákonitost objasňuje podstatu vývoje a změn všeho možného i nemožného a její znalost usnadňuje racionální řešení problémů ve všech oblastech, kterým se lidé věnují, tj. např. v libovolné vědecké, technické nebo umělecké disciplíně nebo v osobním životě. Teorie se vztahuje na veškeré dění v minulosti, současnosti i budoucnosti.

Každá jazyková soustava vždy vykazuje určitou míru nedostatků z hlediska jednoznačnosti komunikace. Proto, aby informace uvedené v článku byly pokud možno srozumitelné a přesné, nebylo možné pro každý zatím nepoužívaný pojem definovat nové slovo. V případech, kdy se význam běžně používaného slova málo odlišuje od významu použitého při popisu a vysvětlení podstaty Teorie, je význam takového slova v článku pokud možno přesně popsán a je napsáno tučně. Tučně jsou v článku napsána rovněž všechna slova označující nově zavedené pojmy. Nedostatky v definicích nově zavedených slov jsou nahrazeny větším množstvím příkladů.

Vševývoj

Slovem vševývoj je označován veškerý vývoj a změny všeho možného, co se vyskytovalo, vyskytuje nebo bude vyskytovat v komplexu živé i neživé přírody. Slovem vševývoj jsou označovány např. vývoj a změny jednotlivých organizmů, vývoj a změny všech živočišných i rostlinných druhů organizmů, vývoj a změny nejrůznějších společenství organizmů, vývoj a změny různých vědeckých nebo technických oborů apod.

Slovo vševývoj významově zahrnuje slova: vznik, vznikání, vývoj, změny, proměny, záměny, výměny, průběh, trvání, setrvání, přetrvávání, zanikání, zánik apod.

Vjemové orgány, vjemy, vnímání

Slovy vjemový orgán je označován každý zrakový, sluchový, čichový nebo jiný orgán kteréhokoliv organizmu, jehož prostřednictvím získává organizmus informace o něčem v jeho okolí. Činnost vjemových orgánů je označována jako vnímání.

Každá informace vjemových orgánů je označována slovem vjem. Jednoduché vjemy jsou o něčem ve svém okolí schopné přijímat nejjednodušší nebuněčné organizmy. Naproti tomu jsou nejvyspělejší dosud známé organizmy schopné přijímat současně několika svými vjemovými orgány ze svého okolí rozmanité, komplikované a obsáhlé soubory vjemů.

Pocitová ústrojí, pocity, pociťování

Slovy pocitové ústrojí je označováno každé vnitřní ústrojí vyspělých druhů organizmů, které zprostředkovává organizmu informace o stavu některých jeho vnitřních orgánů, různých vnitřních funkcí organizmu, o tom jakou polohu má organizmus v prostoru, jakou polohu vůči organizmu zaujímají jeho pohybová ústrojí apod.

Slovem pocit je označována každá informace o stavu organizmu. Pocity jsou např. hlad, bolest, únava, ospalost apod. Pocity jsou také různé emocionální stavy, např. strach, zlost nebo radost. Některé pocity jsou ve větší nebo menší míře ovlivňovány vůli organismu, ale jsou i pocity zcela nezávislé na vůli organizmu.

Činnost pocitových ústrojí je označována jako pociťování.

Véskutečnost

Pro popis podstaty teorie vševývoje je nezbytné určit jednoznačně v jakém významu je používáno slovo véskutečnost.Jediným, jednoznačně srozumitelným příkladem, jehož pomocí lze přesně popsat, co je v následujícím textu označováno slovem véskutečnost, je Vaše véskutečnost.

Do této Vaší véskutečnosti patří vše, co právě v těchto okamžicích vnímáte a pociťujete, tj. např. zvuky, které slyšíte, slova vět textu, které čtete, a všechno ostatní, co před sebou vidíte, všechny myšlenky vyjádřené ve větách čteného textu, které vstupují do Vaší véskutečnosti, což lze přesněji popsat jako slovy vyjádřené představy, které vytváří Vaše představivost. Do Vaší véskutečnosti patří v těchto okamžicích i všechny vzpomínky, které se Vám z Vaší vůle nebo nezávisle na Vaší vůli vyčleňují z Vaší paměti, všechny při tom Vámi vytvářené představy všeho, co si třeba právě v souvislosti s tímto čteným textem chcete a dokážete představit. Kromě představ, které si právě teď vytváříte, se mohou ve Vaší véskutečnosti objevovat i představy zcela nezávislé na Vaší vůli.

Ve Vašich představách se může vyskytnout všechno, co se vyskytlo, proběhlo, odehrálo ve Vaší véskutečnosti v minulosti, a co se zcela nerozplynulo ve Vaší paměti, a to počínaje mlhavými představami vjemů z nejstarších okamžiků zapamatované minulosti Vašeho dětství a konče možná ještě přetrvávajícími pocity, jasnými představami a čerstvými vjemy z předcházejících okamžiků.

Ve Vaší véskutečnosti se může vyskytnout např. představa některé činnosti vykonávané v minulosti nebo činnosti, která se v minulosti uskutečňovala pouze ve Vašich představách.

Ve Vaší véskutečnosti se mohou vyskytnout také ve Vaší paměti uchované, více či méně konkrétní nebo abstraktní, realistické, fantastické nebo emocionální představy všeho možného i nemožného.

Ve Vaší véskutečnosti můžete např. vidět Vaší levou ruku obracející stránku textu, přičemž můžete hmatem vnímat povrch této stránky.

Ve Vaší véskutečnosti můžete vidět např. Vaší pravou ruku držící mezi prsty pero, přičemž můžete pociťovat polohu ruky I se zavřenými očními výčky.

Ve Vaší véskutečnosti se mohou vyskytnout představy, které se týkají Vaší budoucnosti, kterou plánujete, připravujete, očekáváte nebo předvídáte. Představy budoucnosti můžete ve své véskutečnosti pozměňovat, doplňovat nebo je zcela změnit.

Ve Vaší véskutečnosti se mohou objevovat více či méně realistické, fantastické nebo emocionální představy všeho možného i nemožného v libovolném čase vševývoje.

Zatímco vševývoj nepřetržitě trvá, Vaše véskutečnost se pomalu rozplývá, ztrácí, mizí, když usínáte, nebo okamžitě zmizí, např. když náhle upadnete do bezvědomí. Když spíte, objevuje se Vaše véskutečnost ve snových fázích Vašeho spánku. Ve snu probíhá ve Vaší véskutečnosti zdánlivě chaotická tvorba představ skládaných z útržků vzpomínek, zkresleně vnímaných vjemů z Vašeho okolí, přičemž tvorbu těchto snových představ můžete Vaší vůlí ovlivňovat jen výjimečně v malé míře při přechodu spánku do bdělého stavu.

Všechny dílčí procesy ve véskutečnostech lidí, např. vnímání tepla, vnímání zvuků, zrakové vnímání apod., probíhají v různých kombinacích současně, přičemž intenzita jednotlivých dílčích vjemů se mění, bývá značně nevyrovnaná a vůlí ve větší míře málo ovlivnitelná.

Ve véskutečnostech lidí se nemohou vyskytovat tak přesné a podrobné představy pachové, obrazové nebo sluchové vjemy, které se zřejmě vyskytují ve véskutečnostech některých šelem a dravců, u kterých se vyvinuly vjemové orgány mnohem dokonalejší v porovnání s vjemovými orgány lidí.

Ve véskutečnosti člověka s vrozenou úplnou hluchotou, podobně jako ve veskutečnostech těch druhů organizmů, u kterých se nevyvinuly sluchové vjemové orgány, se nemohou vyskytovat představy zvuků. Ve véskutečnosti člověka, který se narodil úplně barvoslepý, je vidění všeho černobílé.

Poměrně přesnou představu je možné si vytvořit o tom, co se odehrává ve véskutečnostech některých lidí, které dobře známe. Snadno si lze představit, že na rozdíl od nás může být véskutečnost některého člověka v něčem ochuzena. Obtížnější je si představit, že véskutečnost některého člověka je v něčem jiná, odlišná, že může obsahovat oblasti, které se v naší véskutečnosti nevyskytují, oblasti, o kterých si neumíme vytvořit ani neurčitou mlhavou představu.

Někdy si lze poměrně snadno vytvořit představu o véskutečnosti živočicha, přestože se jeho organizmus výrazně odlišuje od organizmu člověka. Lze si například poměrně snadno představit, co asi vidí sova, která se na nás dívá skrz pletivo klece v zoologické zahradě. Naproti tomu je téměř nemožné vytvořit si konkrétní reálnou představu o tom, jak vidí své okolí ty druhy ptáků, které mají oči umístěné přibližně v jedné ose po stranách hlavy.

Pokud se někdo rozhodne vytvořit si ve své představivosti představu o tom, jak vidí své okolí například slepice, musí vzít v úvahu nejen umístění očí na slepičí hlavě, ale i to, že slepičí oči jsou značně vypouklé, což má souvislost s jejich velkým úhlem zorného pole.

Člověk se zrakovými vjemovými orgány slepice, který by uměl tyto zrakové vjemy vnímat slepičím způsobem, by mohl bez otáčení hlavou vnímat současně téměř celé své okolí kolem sebe, nad sebou i pod sebou.

Pro popis a vysvětlení podstaty teorie vševývoje je význam slova véskutečnost dostatečně určen předcházejícími příklady

Reálskutečnost

K vytvoření představy o významu slova reálskutečnost je nutné si vytvořit představu významu sousloví ideální organizmus.

Ideální organizmus je hypotetický organizmus, který má neomezeně dokonalé vjemové orgány a je schopný vnímat všechno, co bylo, je a bude, v dosud známém prostoru Metagalaxie i za jeho hranicemi.

Ideální organizmus je schopný vnímat cokoliv, kdekoliv, a to tak, že to může vnímat neomezeně směrem k drobným podstrukturám sledovaných objektů a neomezeně i směrem k nadstrukturám sledovaných objektů, a to vše v libovolně dlouhém časovém intervalu.

Pozoruje-li ideální organizmus živý organizmus, potom může bez omezení vnímat všechny jeho fyziologické funkce v libovolně malých podrobnostech.

Uvedený ideální organizmus může vnímat podrobnosti neomezeně malých objektů v nekonečně velké vzdálenosti. Ideální organizmus může např. do neomezeně malých podrobností vnímat strukturu člověka a všechny jeho fyziologické funkce, které se projevují např. abstraktním myšlením.

Význam slova reálskutečnost: Reálskutečnost je všechno to, co může vnímat uvedený ideální organizmus.

Atomie

Atomie je fragment reálskutečnosti, který může organizmus patřící mezi druhy s vyvinutou véskutečností vnímat, pociťovat nebo si představovat. Člověk přitom může používat různé pomůcky, přístroje, zařízení apod. Atomie je prostorově, časově nebo prostorově a časově či jinak jednoznačně ohraničený, vymezený nebo jinak určený celek, útvar, seskupení, sestava, řetězec, shromáždění, spolčení apod.

Příklady atomií

Největší atomie, které můžeme dnes celé z jedné strany pozorovat, jsou nejvzdálenější skupiny galaxií. Tato mimořádně velká hnízda galaxií jsou nejvzdálenější pozorovatelné atomie, které jsou v dosahu současných pozorovacích přístrojů. Tyto nejvzdálenější pozorovatelné atomie vymezují prostor Metagalaxie, která je největší dosud známou atomií, pozorovatelnou z jejího středu.

Atomie jsou písmena, slova, věty a je jedno, jsou-li napsaná nebo vyslovená. Atomie jsou také různé písemnosti, např. dopisy, noviny, časopisy, knihy nebo jiné nosiče informací. Atomie jsou tóny, akordy, hudební skladby nebo noty, boty, kalhoty, brepty, recepty apod. Atomie jsou voda v hrnci i kapka deště. Atomie jsou všechny předměty vyskytující se v přírodě i ve světě lidí.

Atomie jsou všechny organizmy živočišného i rostlinného původu, přičemž tyto organizmy mají strukturu složenou z rozmanitých podstruktur atomií.

U organizmů živočišného původu, u kterých se vyvinula véskutečnost, je véskutečnost atomií v jejich struktuře.

Atomie jsou také různá společenství organizmů živočišného původu, např.: tlupa paviánů, smečka vlků, stádo bizonů, kmen indiánů, stát občanů, politická strana, klub poslanců , Svaz včelařů, armáda vojáků, parta zlodějů, apod.

Atomie jsou rovněž různá seskupení organizmů rostlinného původu, např. Boubínský prales, záhon cibule na zahradě nebo pole cukrové řepy.

Příklady atomií představ I.

Jako příklady atomií představ je možné uvést všechny představy výše uvedených příkladů atomií.

Z uvedené definice reálskutečnosti vyplývá, že všechny atomie , tj. i atomie všech představ, mají příslušnou, zcela jednoznačnou, určitou materiálovou strukturu, kterou bude u atomií představ snad možné někdy ve vzdálené budoucnosti jednoznačně popsat a určit. Atomie, která nemá materiálovou strukturu, neexistuje.

Reálatomie

Reálatomie je fragment reálskutečnosti, který se ideálnímu organizmu jeví jako prostorově, časově, nebo prostorově i časově jednoznačně ohraničený, vymezený nebo jinak určený celek, útvar, seskupení, shromáždění, soustava, řetězec apod.

Jako příklady reálatomií mohou posloužit všechny výše uvedené příklady atomií. Podmnožina atomií je nepatrnou částí nekonečné množiny reálatomií.

Myšlení

Odhlédneme-li od terminologicky bezbřehé psychologie myšlení, potom lze stručně popsat to podstatné, co probíhá ve strukturách nejvyspělejších dosud známých druhů organizmů s véskutečností následujícím způsobem:

V bdělém stavu v průběhu prožívání normálního dne vnímá zdravý a dospělý organizmus s véskutečností velké množství atomií ve svém okolí prostřednictvím svých vjemových orgánů, přičemž většina vjemů těchto atomií je již v atomiích představ včleněna v jeho paměti. Vjemy neznámých a pro organizmus zajímavých atomií v jeho okolí včleňuje organizmus jako atomie představ do své paměti a některé známé a pro organizmus zajímavé atomie v jeho okolí opakovaně vnímá a jejich představy ve své paměti obnovuje, doplňuje, upřesňuje apod., tj. připomíná si je.

Ve své véskutečnosti může organizmus operovat některými vnímanými a pociťovanými atomiemi, např. používáním svého pohybového ústrojí. Člověk může např. operovat i atomiemi, ve kterých je atomií jejich struktury. Člověk může dále operovat atomiemi představ některých vnímaných a pociťovaných atomií a dále může operovat atomiemi představ, které si vyčlení ze své paměti. Organizmus s véskutečností může provádět všechny uvedené operace současně, každou z nich zvlášť nebo jen některé v různých kombinacích.

Člověk nemá orgán, který by mu umožňoval bezprostředně vnímat změny a sled představ v jeho představivosti, ale člověk může ve své představivosti prostudovat změny a sled představ, které se v jeho představivosti uskutečnily, když průběh jejich uskutečňování včlenění do své paměti.

Působení mezi atomiemi

Působení mezi atomiemi může organizmus patřící k druhům s vyvinutou véskutečností vnímat, pociťovat nebo si představovat. Lidé přitom mohou používat různé pomůcky, přístroje, zařízení apod. Lidem se působení jeví jako prostorově, časově nebo prostorově i časově jednoznačně určená vazba, spojení, uspořádání, vztah, ovlivňování apod. mezi atomiemi.

Působením mezi atomiemi může doházet k spojování atomií do obvykle větší struktury atomie, k včleňování jedné nebo více atomií do struktury obvykle větší atomie, k vzájemnému prolínání atomií, k promísení atomií, k srážení atomií, k skládání atomií, k smršťování atomií, k soustřeďování atomií, k slučování atomií, k shromažďování atomií, k řetězení atomií apod. Zanikání působení mezi atomiemi se může uskutečňovat rozdělováním struktury atomií na obvykle menší atomie, vyčleňováním jedné nebo více atomií ze struktury obvykle vetší atomie, rozplýváním struktury atomií, rozpouštěním struktury atomií, rozpínáním struktury atomií, rozpojováním struktury atomií, rozkládáním struktury atomií, rozbíjením struktury atomií, rozcházením struktury atomií, rozháněním struktury atomií apod. Vznikání a zanikání působení mezi atomiemi se může uskutečňovat také prostřednictvím, zprostředkováním, pomocí, působením apod. jiných atomií. Různé varianty vznikání a zanikání působení mezi atomiemi mohou probíhat současně v různých kombinacích. Působení mezi dvěma atomiemi lze rozlišovat na jednostranné, oboustranné.

Příklady působení mezi atomiemi

Působení mezi atomiemi může trvat různě dlouhou dobu. Např. už hodně dlouho existuje Metagalaxie, která má strukturu obsahující velké množství rozmanitých atomií, která na sebe vzájemně působí např. gravitačními silami. Naproti tomu v nepatrných časových intervalech může probíhat oboustranné působení při srážkách elementárních částic mikrosvěta. Text, který člověk čte, působí jednostranně na člověka, ale člověk na text nepůsobí, pokud si např. nezačne do textu psát poznámky. Stroj na krájení salámu působí jednostranně na šišku salámu tak, že ji krájí na tenké plátky, pomineme-li to, že se stroj při jeho působení na salám opotřebovává. Tři lidé na sebe vzájemně působí mluvením při diskusi, ale mohou na sebe vzájemně působit také tak, že se začnou vzájemně prát. Cihly, z nichž je postavena zeď, jsou mezi sebou spojeny pevným působením malty, která s nimi tvoří strukturu atomie - zdi. Neurony v mozkové tkáni, propojené nervovými vlákny, na sebe působí prostřednictvím nervových impulzů.

Při fotbalovém utkání na sebe oboustranně působí dvě jedenáctky fotbalistů. V předvolební kampani působí politické strany převážně jednostranně na občany státu, přičemž obvykle působí také vzájemně mezi sebou. Armády znepřátelených států na sebe působí například ve válce o území. Příkladem neobyčejně obsáhlého, komplikovaného, složitého a rozmanitého působení je komplexní působení mezi lidstvem a světem, ve kterém lidstvo žije jako atomie jeho struktury.

Příklady atomií představ II.

Jako další příklady atomií představ je možné uvést všechny představy výše uvedených příkladů působení, které se vesměs mohou vyskytovat výhradně v představivosti lidí.

V představivosti organizmů s málo vyvinutou véskutečností, tj. především s málo vyvinutými vjemovými orgány a představivostí, žijících např. téměř v úplné tmě někde v hlubinách oceánů, se vyskytují relativně jednoduché atomie chuťových a hmatových představ a atomie představ působení se u nich možná nevyskytují. Zcela určitě se atomie představ působení vyskytují v představivosti savců a dalších druhů organizmů s dobře vyvinutou véskutečností.

V paměti lidí se vyskytují atomie řetězců na sebe navazujících představ, např. představa řečnického projevu politika, kterou má politik připravenou před projevem v televizi. V paměti lidí se mohou vyskytovat atomie komplikovaných a složitých seskupení představ, např. seskupení představ Einsteinovy obecné teorie relativity, představa výše uvedeného ideálního organizmu nebo představa boha a svaté trojice: "boha otce", "boha syna" a "ducha svatého" v křesťanském náboženství. Příkladem složitější logicky uspořádané soustavy atomií představ může být i v tomto článku popisovaná a vysvětlovaná teorie vševývoje.

K atomiím představ je třeba poznamenat, že značná část komunikace představ mezi lidmi se uskutečňuje prostřednictvím rozmanitých, nepřetržitě se vyvíjejících komunikačních prostředků, přičemž drtivá většina komunikovaných představ má formu v různé míře kombinovaných řetězců a seskupení představ, tj. v podstatě v různé míře kombinovaných "vyprávění příběhů" a "popisů stavů". Přitom jsou atomie představ, jejich řetězce i seskupení prakticky vždy komunikovány tak, že racionalita informací je v různé míře a poměruu zkreslena fantazií, emocionalitou a použitou komunikační technikou.

Abstraktní myšlení

Struktura nejvyspělejších dosud známých organizmů s véskutečností obsahuje atomii paměti, atomii vůle a atomii představivosti.

Strukturu paměti popisuje jedna starší fyziologická teorie paměti organizmů s centrální nervovou soustavou. Tato teorie bude pravděpodobně dříve či později potvrzena přímým pozorováním nebo měřením.

Podle této teorie má paměť podobu různě intenzivních, různě dlouhých a různě tvarovaných nervových impulzů, které neustále obíhají paměťovými smyčkami nervových vláken, tvořených výběžky rozmanitých paměťových neuronů.

Podobnou strukturu jako paměť organizmů s véskutečností má zřejmně i jejich vůle a představivost.

Působení uvedených atomií ve struktuře organizmů s véskutečností lze popsat pomocí následujícího příkladu:

Nervové impulzy z pocitového ústrojí putují nervovými vlákny do vůle organizmu. Po včlenění nervových impulzů z pocitového ústrojí do vůle organizmu se z vůle organizmu vyčlení nervové impulzy, které putují nervovými vlákny do paměti organizmu. Po včlenění nervových impulzů do paměti organizmu se z paměti organizmu vyčlení nervové impulzy, které putují nervovými vlákny do představivosti organizmu. Včleněním nervových impulzů do představivosti organizmu vznikne v představivosti organizmu nejméně jedna představa, např. představa požírání potravy u organizmu pociťujícího hlad.

Příklad tvořivého abstraktního způsobu myšlení člověka lze zjednodušeně popsat tak, že člověk svou vůlí může působit na svou paměť, která působením na jeho představivost v jeho představivosti vytvoří představy. Na svou představivost může člověk dále působit svou vůlí tak, že z paměti vyčleněné představy v jeho představivosti na sebe nechá vzájemně působit, čímž může vzniknout v představivosti člověka dosud neznámá představa, kterou může člověk působením vůle včlenit do své paměti.

Existence dosud neznámé představy v paměti člověka může mít za následek to, že člověk svou vůlí začne působit na paměť a řetězce dalších atomií v jeho struktuře tak, že něco konkrétního vytvoří.

Reálpůsobení

Poslední slovo, jehož význam je pro popis podstaty teorie vševývoje nezbytné popsat a vysvětlit, je slovo reálpůsobení. Reálpůsobení se jeví ideálnímu organizmu jako prostorově, časově nebo prostorově i časově jednoznačně určená vazba, spojení, uspořádání. vztah, ovlivňování apod. mezi reálatomiemi.

Jako příklady reálpůsobení mezi reálatomiemi mohou posloužit všechny výše uvedené příklady působení mezi atomiemi. Podmnožina působení mezi atomiemi je nepatrnou částí nekonečné množiny reálpůsobení mezi reálatomiemi.

Podstata Teorie vševývoje reálskutečnosti

Podstata Teorie vševývoje reálskutečnosti spočívá v tom, že se vševývoj uskutečňuje výhradně a jedině vznikáním, průběhem a zanikáním reálpůsobení mezi reálatomiemi.

Konkrétní příklady průběhů vývoje v tehnické tvůrčí práci popsané pomocí Teorie vševývoje

Příklad Č. 1: atomie Č. 1 = ruční vrtačka atomie Č. 2 = elektromotor atomie Č. 1 + atomie Č. 2 = atomie Č. 3 = elektrická vrtačka

Příklad Č. 2: atomie Č. 1 = kleště atomie Č. 2 = nůž A atomie Č. 3 = nůž B atomie Č. 1 + atomie Č. 2 + atomie Č. 3 = atomie. Č. 4 = nůžky

Příklad Č. 3: atomie Č. 1 = dvojice šroubů zapadající do sebe závity atomie Č. 2 = labirintová ucpávka atomie Č. 3 = spalovací, elektrický nebo jiný motor atomie Č. 1 + atomie Č. 2 + atomie Č. 3 = atomie Č. 4 = šroubový kompresor

Konkrétní příklad průběhu vývoje politického uspořádání lidstva popsaný pomocí Teorie vševývoje

Příklad Č. 4: atomie Č. 1 = Evropská unie včetně Velké Británie atomie Č. 2 = Velká Británie atomie Č. 1 - atomie Č. 2 = atomie Č. 3 = Evropská unie bez Velké Británie

Seznam literatury

Doležel, Lubomír. "Jak dospět k fikčním světům." Filosofický časopis (Philosophical Journal) 3 (2012): 323-336.

Druga, Rastislav. Anatomie centrálního nervového systému. Praha: Galén, 1989.

Funda, O. A. "Filosofické tázání ve shodě se skutečností–Ale jak poznat, co je skutečnost? Otazník nad filosofií." FILOSOFIE DNES 1.1 (2009): 7-31.

Hajn, Miroslav. Přehled přesné mechaniky. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1969.

Hynie, Sixtus, and Klenerová, Věra. "Neurobiologie paměti." Československá fyziologie 2 (2010): 44-47.

Kafka, B. Nové základy experimentální psychologie, Duševědné výzkumy a objevy, nákladem autora-tiskem Al. Kubáskové v České Skalici, 1947.

Kolman, Vojtěch. “Řízení se pravidlem jako nový název pro staré věci.” Filosofie dnes 2 (2010): 25–39.

Kraus, Jiří. Rétorika v evropské kultuře i ve světě. Praha, Karolinum, 2011.

Hvorecký, Juraj, and Marvan, Tomáš. Základní pojmy filosofie jazyka a mysli. Nymburk, OPS, 2007.

Materna, P., and Kominíček, V. “Pojmy aneb co bylo dříve.” Filosofický časopis 7 (2010): 733-747.

Tomeček, M. “Pohlcení sémantiky pragmatikou.“ In Jazyk z pohľadu sémantiky, pragmatiky a filozofie vedy, edited by M. Zouhar, 33-37. Bratislava: Iris, 2006.

Stránský, Jiří. Řízení technické tvůrčí práce, vynálezectví a zlepšovatelství, Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1988.

Napsal: Ing. Miloslav Dědek

Hesla pojící se k jednotlivým disciplínám Teoretické disciplíny psychologie

otevřít editovat

Dějiny psychologie

Předvědecká psychologie – protopsychologie

• Náboženské a mytické představy o lidském vnitřním světě
  • Nejstarší představy o duši (starověké kultury)

• Psychologické představy antických filozofů
  • a) řeckých: Psychologické názory starších přírodních filosofů (Miléťané) | Herakleitův názor na člověka | Psychologické názory mladších přírodních filosofů (Empedokles, Anaxagoras) | Demokritův materialistický výklad duševna | Psychologické názory sofistů a Sokrata | Lidská duše v nazírání Platonově | Psychologická soustava Aristotelova
  • b) římských: Materialistický výklad psychiky v podání Lucretia Cara | Pojem pneumatu a psychologie stoiků |
• Psychologické představy v rámci antické medicíny: Řecká lékařská věda a antické učení o temperamentech
• Psychologické představy v rámci arabské filozofie a medicíny: Arabská psychologie a medicína

• Psychologické představy v rámci středověké filozofie (křesťanské teologie)
  • Aurelius Augustinus - psychologické názory v době patristiky | Spor mezi nominalismem a realismem a jeho význam pro psychologii | Tomáš Aquinský a jeho psychologické učení

• Význam renesance pro psychlogii (antropocentrismus, základy vědecké metodologie)
  • Renesanční psychologie | Francis Bacon a filozofie vědy | Galileo Galilei jako zakladatel matematické metody v přírodovědě

• Proudy novověké filozofie významné pro psychologii
  • Racionalismus | Spinoza – přínos pro psychologii | Leibniz a Wolff
  • Empirismus | Hobbes - přínos pro psychologii
  • Mechanistický materialismus
  • Kant - přínos pro psychologii
  • Německý idealismus - přínos pro psychologii | Hegel - přínos pro psychologii | Schopenhauer - přínos pro psychologii | Herbart - přínos pro psychologii
  • Romantismus (Rousseau, Goethe) - přínos pro psychologii
  • Pozitivismus a naivní empirismus, empiriokriticismus

• Proudy filozofie 20. stol. významné pro psychologii
  • Existencialismus - význam pro psychologii
  • Fenomenologie - význam pro psychologii

Počátky vědecké - empirické psychologie

• Počátky psychologie v Evropě
  • Experimentální, naturalistická psychologie
    • Spojení psychologie s jinými vědeckými obory (zejm. fyziologií): Purkyně - přínos pro psychologii | Psychofyzika
    • Atomistická psychologie: Asocianismus, Počátky experimentální psychologie
  • Deskriptivní, fenomenologicky orientovaná psychologie: Fenomenologická psychologie | Brentano - přínos pro psychologii
• Počátky psychologie v USA
  • Funkcionalismus v psychologii: William James, James a Dewey - přínos pro psychologii

Rozumějící větev psychologie

• Wilhelm Dilthey
• Psychologie života

Dějiny dílčích a vybraných psychologických disciplín

• Dějiny psychologie osobnosti
  • Personalismus
  • Typologie v psychologii
  • Charakterologie
• Dějiny vývojové psychologie
  • Vývojový přístup v psychologii
• Dějiny sociální psychologie
• Dějiny pedagogické psychologie | Dějiny školní psychologie
• Dějiny psychologie práce a organizace
• Dějiny klinické psychologie
• Dějiny psychoterapie

Významné národní školy v rámci psychologie 19. a 20. stol.

• Francouzská psychologie
  • Ženevská škola
• Ruská psychologie 20. století
  • Reflexologie a reaktologie
• Německá psychologie 19. a 20. stol.
  • Würzburská škola

Systémy v rámci psychologie od konce 19. stol. a během 20. stol.

• Gestaltismus
• Behaviorismus
  • Vznik behaviorismu | Neobehaviorismus a operacionalismus | Subjektivní behaviorismus

• Psychodynamické směry
  • Psychoanalýza | Egopsychologie | Kulturní psychoanalýza | Selfpsychologie | Britská škola objektních vztahů
  • Analytická psychologie | Individuální psychologie

• Humanistická psychologie
• Transpersonální psychologie
• Biologický proud v psychologii
  • Evoluční psychologie
• Interkulturní psychologie
• Kognitivní psychologie

otevřít editovat

Psychologická metodologie

Základní metodologické otázky

• Vymezení oboru psychologická metodologie
• Vědecká metoda a její charakteristika | Nevědecké metody získávání poznatků | Pseudověda
• Povaha vědeckého poznání (Empirická povaha vědeckých poznatků | Empirie | Objektivita a verifikovatelnost vědeckých poznatků | Autokorektivní mechanismy vědy) | Vědecké poznání vs. laické poznání | Cíle vědeckého poznání (Deskripce, Explanace, Predikce, Porozumění)
• Vědecký výzkum
• Základní metodologické problémy v psychologii
• Replikační krize v psychologii

Vědecká teorie

• Hypotéza, teorém, axiom | Ověřené tvrzení, vědecký poznatek
• Vědecká teorie - její specifika, struktura a proces utváření | Vztah empirie a teorie
• Falzifikace a Popperova břitva | Occamova břitva
• Paradigma ve vědě a jejich vývoj
• Vědecké modely

Vědecký jazyk

• Zdroje vědeckého jazyka
• Přirozené a vědecké pojmy, definice
• Konstrukt, koncept
• Operacionalizace

Měření a proměnné

• Teorie měření | Škály měření (nominální, intervalová, racionální)
• Proměnná | Klasifikace proměnných podle škál | Proměnné spojité vs. nespojité | Proměnné v rámci experimentu (nezávislá, závislá, intervenující)

Realizace vědeckého výzkumu

• Základní fáze vědeckého výzkumu
  • Jednotlivé kroky při realizaci kvantitativního výzkumu
  • Jednotlivé kroky při realizaci kvalitativního výzkumu
• Rešerše a vyhledávání informací
• Etické zásady psychologického výzkumu

Výzkumné strategie

• Kvantitativní výzkum | Kvalitativní výzkum
• Idiografické a nomotetické aspekty psychologie

Výzkumné projekty/plány či designy

• Kvantitativní výzkumné projekty
  • Experimentální studie - Experiment, Kvaziexperiment
  • Neexperimentální studie
    • Statistická šetření či vzorkové přehledy : Kvantitativní popisný výzkum | Korelační studie | Diferenciační přehledy | Vývojové přehledy (Transverzální výzkum, Longitudinální výzkum | Příčně-sekvenční výzkum
    • Výzkum založený na obsahové analýze
• Kvalitativní výzkumné projekty
  • Etnografický výzkum
  • Zakotvený výzkum | Diskurzivní výzkum | Výzkum založený na interpretativní fenomenologické analýze | Narativní výzkum
• Výzkumné projekty kvantitativního či kvalitativního charakteru
  • Případové studie
  • Souhrny vědeckých studií : Systematické přehledy | Metaanalýzy

Vzorkové přehledy

• Výběr vzorku
• Reprezentativita

Sběr dat

• Specifika sběru dat v kvantitativních studiích
• Specifika sběru dat v kvalitativních studiích
• Metody sběru dat : Pozorování (Neexperimentální pozorování, Experiment; Extraspekce, Introspekce) | Analýza stop a výsledků činnosti | Rozhovor | Dotazník | Psychologické testy

Experiment

• Experimentální designy (Mezisubjektové plány, Vnitrosubjektové plány), Kontrola v experimentu, Nežádoucí proměnné, Eliminace nežádoucích proměnných

Metodologicky relevantní charakteristiky posuzované u metod sběru dat a výzkumu obecně

• Standardizace
• Reliabilita vědeckých metod
• Validita vědeckých metod

Testování hypotéz

• Testování platnosti/pravdivosti hypotéz
• Kritéria pro hodnocení pravdivosti tvrzení

Analýza a interpretace dat

• Analýza a interpretace dat v kvantitativních studiích | Statistická analýza dat v rámci popisné statistiky | Statistická analýza dat v rámci konfirmatorní statistiky
• Analýza a interpretace dat v kvalitativních studiích
• Sekundární analýza dat a metaanalýza

Vědecká zpráva – její podoba a psaní

• Struktura vědecké zprávy
• Rešerše a vyhledávání informaci
• Druhy vědeckých publikací

Sociální zakotvení vědy – vědecká obec a etické otázky vědy

• Vědecké instituce
• Komunikace v psychologii (vědecké publikace a jejich druhy, vědecká setkání)
• Hodnocení vědeckého přínosu – scientometrie
• Citace a citování
• Etika vědeckého výzkumu

otevřít editovat

Experimentální psychologie

otevřít editovat

Psychometrie a teorie psychodiagnostiky

otevřít editovat

Obecná psychologie

Základní obecně-psychologické otázky

• Vymezení psychologie jako vědeckého oboru
• Předmět studia psychologie
• Cíle psychologie
• Jednotlivé psychologické disciplíny
• Jednotlivé psychologické směry a přístupy
• Nomotetický a idiografický přístup k poznávání v psychologii

Základní pojmy obecné psychologie

• Psychika
  • Psychické procesy | Psychické obsahy | Psychické stavy | Psychické vlastnosti
• Prožívání
• Chování

Oblasti studia v rámci obecné psychologie

• Čivost
• Vnímání
• Pozornost
  • Teorie pozornosti
• Představivost
  • Fantazie | Paiviova teorie dvojího kódování | Mentální rotace | Kognitivní mapy
• Mentální reprezentace
  • Propoziční reprezentace | Analogové reprezentace
• Paměť
  • Paměťové procesy (kódování, retence, reprodukce) | Modely paměti | Priming | Neurobiologie paměti
• Učení
  • Základní druhy učení | Komplexní druhy učení | Teorie učení
• Myšlení
  • Usuzování | Posuzování | Řešení problémů | Rozhodování | Tvořivost
• Inteligence
  • Teorie inteligence | Sociální inteligence | Emoční inteligence | Měření inteligence
• Kognitivní styly
• Kategorizace a pojmy
• Jazyk a řeč
  • Vlastnosti jazyka | Percepce řeči | Porozumění řeči | Produkce řeči | Vztah jazyka a myšlení
• Vědomí
  • Spánek | Sny | Problém fenoménu vědomí
• Nevědomí
• Emoce
• Motivace
  • Instinkty | Potřeby a zájmy | Hodnoty
• Exekutivní funkce
  • Plánování | Inhibice činnosti
• Vůle
  • Volní procesy | Volní vlastnosti | Svobodná vůle z pohledu psychologie | Seberegulace

otevřít editovat

Kognitivní psychologie

• Kognitivní psychologie
  • Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách
• Kognitivní styly | Vědomí | Vnímání | Rozhodování | Učení | Paměť | Pozornost | Inteligence | Myšlení

Pomůcky

• Přehled kognitivních zkreslení | Přehled paměťových zkreslení

otevřít editovat

Psychologie osobnosti

Předmět psychologie osobnosti a základní otázky psychologie osobnosti

• Psychologie osobnosti
• Vymezení předmětu psychologie osobnosti
• Pojem osobnost | Pojem jedinec, subjekt
• Hlavní problémové oblasti psychologie osobnosti

• Sousední obory psychologie osobnosti
• Aplikační oblasti psychologie osobnosti

• Dějiny psychologie osobnosti
• Současné trendy v psychologii osobnosti

Metodologické, diagnostické a metodologicko-teoretické otázky psychologie osobnosti

• Poznávání osobnosti | Výzkumné a diagnostické techniky pro zkoumání osobnosti
• Explanace a predikce chování – možnosti a meze
• Nálepkování a další nežádoucí efekty při výzkumu osobnosti

• Evaluace poznatků a teorií psychologie osobnosti
• Významné vědecké nálezy a experimenty psychologie osobnosti

Determinace osobnosti a determinace chování a prožívání

• Determinace osobnosti
• Vrozené a naučené v osobnosti

• A) vliv vnějších faktorů na osobnost, prožívání a chování
  • A] determinace biologickými faktory
    • Vliv biologických faktorů na osobnost | Vliv pohlaví na osobnost | Rozdíly v chování a prožívání žen a mužů
  • B] determinace socio-kulturními faktory
    • Vliv prostředí na chování a prožívání | Vliv druhých osob na chování a prožívání | Vliv kultury na chování a prožívání | Získávání informací o determinaci osobnosti konkrétního klienta - Osobnostní anamnéza - faktory utvářející osobnost
• B) vliv dílčích psychologických faktorů na osobnost
  • Vliv chování na osobnost
• C) vliv situace na prožívání a chování
  • Vliv situace na chování a prožívání | Interakce osobnosti a situace

Biologický základ osobnosti

• Neurobiologie chování a prožívání
• Konstituční přístupy v psychologii osobnosti

Popis osobnosti

• Různé přístupy k popisu osobnosti

• A) Popis struktury osobnosti – tj. Strukturální modely osobnosti
  • Vrstvy osobnosti
  • Typy osobnosti či Osobnostní typologie | Jungova typologie
  • Osobnostní dimenze či rysy - Faktorový přístup k popisu osobnosti | Pětifaktorový model osobnosti či Big Five

• B) Popis dynamiky osobnosti - tj. Vývoj a rozvoj osobnosti
  • Psychologická diferenciace osobnosti
  • Stadiální vývoj osobnosti

Struktura a dynamika osobnosti

• Struktura a dynamika osobnosti
• A) Struktura osobnosti - tj. Psychické dispozice
  • 1) Osobnostní vlastnosti a rysy
    • A) temperamentové vlastnosti - Temperament | Teorie temperamentu
    • B) charakterové vlatnosti - Charakter
  • 2) Schopnosti
    • Schopnosti a talent | Kompetence a kompetenční modely
    • Inteligence | Emoční inteligence
  • 3) Motivační dispozice
    • Motivace chování | Pudy a osobnost | Potřeby a zájmy | Životní hodnoty a osobnost
• B) Dynamika osobnosti
  • A] Motivační dispozice (viz výše)
    • Něvedomá motivační dynamika | Obranné mechanismy
  • B] Vývoj a rozvoj osobnosti (viz výše)
    • Vývojové teorie osobnosti

Integrace osobnosti

• Jáství a osobnost
  • Sebepojetí | Sebehodnocení
• Vědomí
  • Vědomí a nevědomí
• Vůle a dosahování cílů

Teorie osobnosti

• Psychoanalytická teorie osobnosti
• Jungova analytická psychologie osobnosti
• Adlerova individuální psychologie osobnosti
• Neopsychoanalytické psychologie osobnosti

• Gestalt psychologie osobnosti
• Transakční psychologie osobnosti
• Behaviorální psychologie osobnosti
• Neobehaviorální psychologie osobnosti
• Kognitivní psychologie osobnosti
• Humanistická psychologie osobnosti
• Pozitivní psychologie osobnosti

• Biologická psychologie osobnosti
• Evoluční psychologie osobnosti

Další otázky související s psychologií osobnosti

• Osobnost v náročných podmínkách a situacích
• Patologie osobnosti
• Kognitivní styly

Významní autoři v psychologii osobnosti

• Sigmund Freud | Carl Gustav Jung | Alfred Adler | Erik Erikson | Erich Fromm | Karen Horney | Harry S. Sullivan‎ | Henry Murray | Albert Bandura | Julian B. Rotter | J. Dollard a N. Miller | Viktor E. Frankl | Ronald D. Laing | Rollo May | Carl R. Rogers | Abraham H. Maslow | Artur W. Combs a Donald Snygg - fenomenologický přístup | Max Wertheimer | Wolfgang Köhler | Kurt Koffka | Ulrych Neisser‎ | George A. Kelley | Kurt Lewin | Dimitri N. Uznadze - Teorie ustanovky | Vladimir G. Norakidze | William Stern - Personalismus | Gordon W. Allport - Dispoziční teorie osobnosti | Raymond B. Cattel | Hans J. Eysenck

otevřít editovat

Vývojová psychologie

Obecná vývojová psychologie

• Vývojová psychologie | Předmět a úkoly vývojové psychologie | Klíčové okruhy vývojové psychologie | Základní cíle vývojové psychologie | Aplikace poznatků vývojové psychologie | Poznatkové zdroje vývojové psychologie | Vztah vývojové psychologie a dalších vědních disciplín | Biopsychologické zákony lidského vývoje | Obecné zákonitosti vývoje

Dějiny vývojové psychologie

• Historické zdroje vývojové psychologie | Základ pro různé školy vývojové psychologie
• Dějiny studia důležitosti emoční vazby mezi dítětem a primárním pečovatelem
  • Kulturně-antropologické přístupy a následně interkulturální studie | Poválečné situační podněty pro výzkum

Determinace lidské psychiky

• Dědičnost vs. prostředí | Determinace osobnosti z hlediska vývojové psychologie

Perodizace lidského vývoje - hlavní terorie vývoje člověka v příslušných oblastech

• Periodizace lidského vývoje
  • Periodizace lidského vývoje - Sigmund Freud | Periodizace lidského vývoje - Erik Erikson | Periodizace lidského vývoje - Margaret Mahlerová | Periodizace lidského vývoje - Henri Wallon

Ontogeneze člověka a její jednotlivé fáze

• Prenatální období
  • Charakteristiky jednotlivých prenatálních období | Vývoj smyslů v prenatálním období | Vývoj CNS v prenatálním období | Pohyby v prenatálním období | Komunikace v prenatálním období | 5 stavů chování v prenatálním období | Škodlivé faktory prenatálního vývoje | Psychologické fáze těhotenství na straně matky
• Porod
  • Porodní fáze | Historie porodnictví | Alternativní formy porodu | Lamazova metoda | Nedonošené dítě | Přenášený novorozenec
• Novorozenecké období
  • Základní novorozenecké reflexy | Posuzování novorozenců | Novorozenecké stavy | Směry vývojové motoriky v novorozeneckém období | Motorické schopnosti v novorozeneckém období | První extrauterinní kontakt dítěte s matkou | Specifika rané interakce rodič - dítě | Socioemocionální vývoj v novorozeneckém období | Brazelton - komunikace | Novorozenecké období - psychoanalýza | Etologické výzkumy
• Kojenecké období
  • Rané formy učení | Lokomotorický vývoj kojence | Potřeby dítěte kojeneckého věku
• Období batolete
  • Fáze vzdoru - negativismu | Separační reakce - fáze | Hra - batolecí období
• Předškolní období
  • Socializace v předškolním období | Vývoj kognitivních procesů v předškolním období | Znaky myšlení dítěte předškolního věku | Určování školní zralosti
• Mladší školní věk
  • Kognitivní vývoj v mladším školním věku | Socializace v mladším školním věku
• Pubescence
  • Fyzická rovina v pubescenci | Sociální rovina v pubescenci | Psychická rovina v pubescenci | Zrání kognitivních struktur v pubescenci | Identita v pubescenci | Socializace v pubescenci | Vývoj prvních sexuálních zkušeností | Kariérový obraz v pubescenci
• Adolescence
  • Adolescentní moratorium | Adolescence jako čas pro splnění vývojového úkolu | Fyzické změny v adolescenci | Kognitivní změny v adolescenci | Emocionalita v adolescenci | Sekulární akcelerace | Vztah k rodičům v adolescenci | Identita v adolescenci | Role vrstevníků v adolescenci
• Dospělost
  • Vynořující se dospělost | Mladá dospělost | Krize rané dospělosti | Střední dospělost | Psychologické aspekty rodičovství | Manželství | Psychologické aspekty rozvodu | Rodina | Fáze životního cyklu nukleární rodiny | Role rodiny v dospělosti | Problematika krize středního věku | Pozdní dospělost
  • Emoční prožívání v dospělosti | Práce v dospělosti | Činnosti ve volném čase v dospělosti | Kognitivní vývoj v dospělosti | Vývojové etapy dospělého člověka | Obtíže v dospělosti
• Stáří
  • Biologické aspekty stáří | Psychologické aspekty stáří | Sociální aspekty stáří | Role prarodičů | Formy přípravy na stáří | Strategie adaptace na stáří

Vývoj lidského jedince v dílčích oblastech

• Vývoj hry
  • Psychodiagnostické a psychoterapeutické využití hry
• Vývoj kresby
  • Diagnostické využití kresby
• Vývoj řeči
  • Teorie ohledně vývoje řeči | Předřečový vývoj | Child directed speech | Rituální jazykové hry - kojenecké období | Otcovská mluva | Bilingvismus
• Vývoj identity a sebepojetí
• Vývoj lidského myšlení (dle Jeana Piageta)
• Vývoj morálního usuzování
• Socioemocionální vývoj
  • Teorie citové vazby | Druhy attachmentu | Synchronní a asynchronní komunikace matka-dítě
• Vývoj sociálních vztahů | Význam funkčních partnerských vztahů pro psychický vývoj jedince

Další dílčí témata vývojové psychologie

• Deprivace
• Kritické a senzitivní vývojové periody
  • Pražská studie nechtěných dětí
• Náhradní rodinná péče
• Rodičovské výchovné styly | Otázka trestů ve výchově
• Socializace
  • Různá pojetí socializace | Socializační činitelé | Vlivy působící chorobné změny v socializaci | Týrání | Zneužívání | Zanedbávání | Syndrom CAN
• Vojtova metoda
• Vývojová diagnostika
• Výzkumné projekty ve vývojové psychologii

Významné osobnosti vývojové psychologie

• John Bowlby | Marie Damborská | Arnold Gessel | Jaroslav Koch | Jarmila Koluchová | Josef Langmeier | Zdeněk Matějček | Hanuš Papoušek | Jean Piaget | René Spitz | Lev Vygotskij

Vývojová patologie - vývojové poruchy

• Nestandardní typy vývoje
• Vývojové poruchy
  • Dysfázie | Specifické poruchy učení | Poruchy autistického spektra

otevřít editovat

Sociální psychologie

Základní východiska sociální psychologie

• Sociální psychologie - základní informace
• Vymezení a pojetí sociální psychologie | Předmět studia sociální psychologie
• Sociální psychologie v kontextu příbuzných disciplín
• Psychologizující a sociologizující linie sociální psychologie

Dějiny sociální psychologie

• Historičtí předchůdci sociální psychologie
  • Psychologie národů | Psychologie davu
• Myšlenkové zdroje sociální psychologie
  • Myšlenkové zdroje sociální psychologie v rámci psychoanalýzy
  • Myšlenkové zdroje sociální psychologie v rámci behaviorismu
  • Myšlenkové zdroje sociální psychologie v rámci gestaltismu (Teorie pole)
  • Myšlenkové zdroje sociální psychologie v rámci kognitivní psychologie
  • Symbolický interakcionismus
• Vznik a utváření sociální psychologie jako samostatné vědecké disciplíny
• Možnosti oficiální datace vzniku sociální psychologie (První učebnice sociální psychologie | První sociálně-psychologické experimenty)
• Etapy vývoje sociální psychologie od doby jejího vzniku coby samostatné vědecké disciplíny
  • Vývoj sociální psychologie v období 1908-1945
  • Vývoj sociální psychologie v období 1946-1969 (Zlatá 50. léta sociální psychologie | Krize v sociální psychologie - její podstata, důsledky a překonání)
  • Vývoj sociální psychologie v období 1969-dodnes (Nové metodologické přístupy uplatňované v sociální psychologii - Etnometodologie | Dramaturgický přístup v sociální psychologii | Sociologický konstruktivismus | Deskriptivní psychologie v sociální psychologii)
• Sociální psychologie v Severní Americe | Sociální psychologie v Evropě
• Speciální kapitoly dějin sociální psychologie
  • Vývoj studia postojů v rámci sociální psychologie

Významné osobnosti pro dějiny sociální psychologie

• Norman Triplett | William McDougall | Edward Ross | Floyd H. Allport | Gordon W. Allport
• Kurt Lewin | Fritz Heider | Solomon Asch | Leon Festinger
• Edward E. Jones | Keith Davis | Harold H. Kelley | Victor Harris | Theodore Newcomb
• Daryl Bem | Richard LaPiere | Leon Festinger | Allan W. Wicker | Martin Fishbein | Icek Ajzen
• Muzafer Scherif | Richard Crutchfield | Stanley Milgram
• Robert Zajonc | Henri Tajfel | William G. Sumner | James Stoner | Serge Moscovici | Irving Janis | Daniel Katz
• Bibb Latané | John Darley | Daniel Batson
• John Dollard | Neal E. Miller | Leonard Berkowitz | Dolf Zillman | Rowell Huesmann | Craig A. Anderson
• Julian B. Rotter | Albert Bandura
• Edward Lee Thorndike | John Thibaut | John A. Lee | Stanley Schachter

Vybrané disciplíny sociální psychologie a jejich témata

• Evoluční sociální psychologie
  • Altruismus z evoluční perspektivy (Inkluzivní fitness | Reciproční altruismus)
  • Afiliace z evoluční perspektivy
    • Partnerské vztahy z evoluční perspektivy (Žárlivost v partnerství z evoluční perspektivy | Výběr partnera z evoluční perspektivy)

• Vývojová sociální psychologie
  • Socializace jedince
    • Různá pojetí socializace
    • Obsah socializace (Sociální role | Sociální scénáře | Sociální normy)
    • Socializační činitelé | Cíle socializace
    • Procesy zajišťující socializaci (Výchova | Vzdělávání | Sociální učení, nápodoba a identifikace | Internalizace sociálních norem)
  • Vývoj sociálních vztahů
  • Vývoj sociálních znalostí a porozumění sociálnímu světu

Metodologické otázky sociální psychologie

• Výzkumné strategie uplatňované v sociální psychologii
• Hlavní charakteristiky sociálně-psychologického experimentu

Sociální kognice

• Sociální kognice
• Sociální percepce
  • Determinanty sociální percepce
  • Kauzální atribuce
    • Teorie atribuce (Teorie korespondujících inferencí | Kovariační teorie atribuce)
    • Atribuční styly | Atribuční tendence a chyby v atribučních procesech (Základní atribuční chyba)
  • Kognitivní zkreslení v rámci sociální percepce (Implicitní teorie osobnosti | Efekt centrálních rysů | Efekt rysů pozorovatele | Efekt primarity | Halo efekt | Efekt rohů | Stereotypizace) | Heuristiky v sociální percepci

Sociální postoje

• Sociální postoje
• Dimenze postojů | Zdroje postojů | Funkce postojů
• Měření postojů
• Změny postojů
  • Persuase (Složky persuasivního procesu | Faktory důležité pro úspěšnost persuase | Persuasivní techniky | Kognitivní disonance)

Sociální interakce a vztahy

• Prosociální chování
  • Altruismus | Pomáhající chování
  • Faktory ovlivňující prosociální chování (Efekt přihlížejícího)
  • Možnosti posílení míry prosociálního chování

• Afiliace
  • Faktory ovlivňující míru afiliace
  • Teorie afiliace (Teorie sociálního srovnávání | Teorie sociální směny)
• Atraktivita
  • Aspekty atraktivity
  • Faktory ovlivňující atraktivitu
• Interpersonální vztahy
  • Partnerské vztahy
    • Intimita (Komponenty intimity | Druhy intimity | Veřejná intimita | Enmeshment)
    • Láska (Druhy lásky | Teorie lásky – Triangulární teorie lásky | Teorie barevného kola lásky)
    • Spokojenost ve vztahu | Oddanost ve vztahu | Rozchod a jeho psychologické důsledky

• Agrese a násilí
  • Agresivní chování | Agresivita | Hostilita | Asertivita
  • Formy agrese
  • Faktory ovlivňující agresi
  • Teorie agrese (Agrese coby vrozený pud | Frustrační hypotéza agrese | Kognitivní teorie agrese | Teorie transferu excitace | Teorie sociálního učení agrese | Interakční teorie agrese | Teorie scénářů | Integrativní teorie agrese | Všeobecný model agrese)
  • Domácí násilí | Agrese ve škole a v práci | Skupinová agrese

• Konflikty
  • Příčiny konfliktů | Klasifikace konfliktů
  • Strategie řešení konfliktů (Vyjednávání | Mediace konfliktů)
  • Eskalace konfliktů

• Kooperace | Kompetice (soupeření)

Komunikace

• Struktura komunikace | Komunikační prostředky | Druhy komunikace
• Verbální komunikace
• Neverbální komunikace (Mimika | Gestika | Kinezika | Posturika | Proxemika | Haptika | Paralingvistické projevy)
• Interpersonální, skupinová a masová komunikace

Sociální skupiny

• Druhy sociálních útvarů : Sociální agregát (Dav | Masa) | Sociální skupina
• Typy sociálních skupin
• Struktura malé skupiny – vztahy, role, statusy, normy (Diferenciace rolí v sociální skupině | Diferenciace postavení v sociální skupině | Sociometrie) | Kompozice skupiny
• Vlastnosti hodnocené u sociáních skupin (Homogenita, koheze, stabilita, propustnost)
• Dynamika malé skupiny
  • Vývoj sociálních skupin | Jevy spojené s chováním jedince ve skupině
• Specifika komunikace v sociálních skupinách
• Členství ve skupině – [[Sociální identita]
• Vztahy jedinců v rámci skupině | Skupinová koheze
• Vztahy mezi sociálními skupinami | Meziskupinové chování (In-group a out-group fenomén | In-group favoritismus) | Odlišnosti meziskupinového a interpersonálního chování | Meziskupinové konflikty
• Hromadné chování, masové psychické jevy

Sociální vliv (vliv druhých osob či sociálních skupin na jedince)

• Vliv jedince na chování druhého jedince
  • Poslušnost vůči autoritě | Hawthornský efekt
• Vliv více osob (zejm. sociálních skupin) na chování jedince
  • Efekt přihlížejícího
  • Konformita | Inovace coby vliv menšiny
  • Pluralitní ignorance
  • Skupinový výkon – Sociální facilitace a Skupinová inhibice | Sociální zahálení
  • Skupinové rozhodování a řešení problémů – Skupinová polarizace | Skupinové myšlení

Sebepojetí z perspektivy sociální psychologie

• Činné já (Já-motivy: Egocentricita | Benefektance | Kognitivní konzervatismus)
• Sebepojetí (Identita | Složky sebepojetí | Zdroje sebepojetí) | Sebehodnocení | Teorie diskrepance v sebepojetí

Problematika emocí z perspektivy sociální psychologie

• Komponenty emocí (Expresivní složka emocí – Mikrovýrazy | Display rules)
• Druhy emocí
• Teorie emocí
• Emoční inteligence
• Vliv emocí na sociální percepci | Vliv emocí na rozhodování v sociálních situacích

otevřít editovat

Psychopatologie

otevřít editovat

Obecná psychopatologie

• Obecná psychopatologie
  • Základy vyšetření | Vyšetření a dokumentace | Alternativní metody v léčbě | Psychofarmaka
• Patologie osobnosti

Poruchy základních psychických funkcí

• Poruchy myšlení | Poruchy vnímání | Poruchy emocí, nálad a afektivity | Poruchy vědomí | Poruchy spánku | Poruchy paměti | Poruchy pozornosti | Poruchy vůle

otevřít editovat

Speciální psychopatologie

Základní terminologie

• Symptom | Syndrom | Diagnóza

Klasifikace duševních nemocí

• Klasifikační soustavy nemocí: MKN | DSM

Organické duševní poruchy

• Mírná kognitivní porucha
• Demence
  • A) atroficko-degenerativní
    • Demence u Alzheimerovy choroby | Frontotemporální demence | Demence s Lewyho tělísky
  • B) sekundární demence
    • a) ischemicko-vaskulární demence: Vaskulární demence
    • b) další sekundární demence: Alkoholová demence (Wernickeho-Korsakovův syndrom) | Demence při traumatickém poškození mozku
  • C) demence smíšeného typu
  • D) demence u specifických chorob: Demence u Huntingtonovy choroby | Demence u Parkinsonovy choroby | Demence u Pickovy choroby | Demence u infekce HIV | Demence u Creutzfeldt-Jakobovy nemoci

Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem psychoaktivních látek

• Akutní intoxikace
• Abúzus
• Syndrom závislosti na psychoaktivních látkách
• Abstinenční syndrom
• Psychotická porucha- objevující se při užití psychoaktivních látek
• Reziduální psychotická porucha a Psychotická porucha s pozdním začátkem- spojená s užíváním psychoaktivních látek

Schizofrenie, schizotypální poruchy a poruchy s bludy

• pojem Psychóza | Poruchy s psychotickými příznaky
• A) poruchy spojující více psychotických symptomů
  • A] stabilnější
    • Schizofrenie: Paranoidní schizofrenie, Hebefrenní schizofrenie, Katatonní schizofrenie, Nediferencovaná schizofrenie, Postschizofrenní deprese, Reziduální schizofrenie, Simplexní schizofrenie
    • Schizotypální porucha
  • B] přechodné
    • Akutní polymorfní psychóza | Akutní schizoformní psychotická porucha
• B) poruchy charakteristické jen některými psychotickými symptomy
  • Porucha s trvalými bludy: Paranoidní psychóza
• C) poruchy charakteristické kombinací schizofrenních příznaků a příznaků afektivních poruch
  • Schizoafektivní poruchy: Schizoafektivní porucha, manický typ | Schizoafektivní porucha, depresivní typ | Schizoafekivní porucha, smíšený typ
• D) poruchy připomínající poruchy s psychotickými symptomy
  • Indukovaná porucha s bludy

Afektivní poruchy

• Manická fáze: Hypománie | Mánie
• Depresivní fáze: Mírná depresivní fáze | Středně těžká depresivní fáze | Těžká depresivní fáze
• Periodická depresivní porucha: Periodická depresivní porucha současná mírná | Periodická depresivní porucha současná středně těžká | Periodická depresivní porucha současná těžká | Periodická depresivní porucha současná v remisi
• Bipoláení afektivní porucha
• Perzistentní afektivní poruchy: Cyklothymie | Dysthymie

Neurotické, stresové; disociativní a somatoformní poruchy

• 1) Neurotické poruchy
  • pojem Neuróza
  • A) Fobické úzkostné poruchy či Fobie
    • Agorafobie | Sociální fobie | Specifické fobie
  • B) Jiné úzkostné poruchy
    • Panická porucha | Generalizovaná úzkostná porucha
  • C) Obsedantně kompulzivní porucha
• 2) Stresové poruchy
  • Reakce na akutní stres
  • Posttraumatická stresová porucha
  • Poruchy přizpůsobení
• 3) Disociativní (konverzní) poruchy
  • pojem Hysterie
  • Disociativní amnézie | Disociativní fuga | Disociativní stupor | Trans a stavy posedlosti
  • Jiné disociativní poruchy
    • Ganserův syndrom pseudodemence
    • Mnohačetná porucha osobnosti
• 4) Somatoformní poruchy
  • Hypochondrická porucha
  • Somatoformní vegetativní dysfunkce
• 5) Jiné neurotické poruchy
  • Neuroastenie
  • Depersonalizační a derealizační syndrom

Poruchy chování spojené se somatickými či fyziologickými problémy

• 1) Poruchy příjmu potravy
  • Mentální anorexie | Mentální bulimie
  • Jiné poruchy příjmu potravy: Pica u dospělých
• 2) Neorganické poruchy spánku
  • Neorganická nespavost | Neorganická hypersomnie
  • Neorganická porucha rytmu spánek-bdění
  • Somnambulismus
  • Noční děsy | Noční můry
• 3) Sexuální dysfunkce nevyvolané organickou poruchou
  • Sexuální dysfunkce u mužů
    • Selhání genitální odpovědi - Erektilní dysfunkce (Porucha vzrušivosti u mužů) | Léčba poruch erekce
    • Předčasná ejakulace | Opožděná ejakulace | Anejakulace | Retrográdní ejakulace
  • Sexuální dysfunkce u žen
    • Selhání genitální odpovědi - Poruchy vzrušivosti u žen
    • Dyspareunie | Algopareunie
    • Vaginismus
  • Sexuální dysfunkce u mužů a žen
    • Poruchy sexuální apetence (Odpor k sexualitě | Nedostatek sexuální apetence) | Hypersexualita (Nymfomanie | Satyriasis) | Nesoulad sexuálních apetencí)
    • Dysfunkční orgasmus - Anorgasmie
• 4) Duševní poruchy a poruchy chování spojené s puerperiem
  • Poporodní deprese
  • Poporodní psychóza

Poruchy osobnosti a chování u dospělých

• 1) Poruchy osobnosti
  • A) Specifické poruchy osobnosti
    • Paranoidní porucha osobnosti | Schizoidní porucha osobnosti | Disociální porucha osobnosti | Emočně nestabilní porucha osobnosti (Impulzivní porucha osobnosti | Hraniční porucha osobnosti) | Histrionská porucha osobnosti | Anankastická porucha osobnosti | Anxiózní porucha osobnosti | Závislá porucha osobnosti
    • Jiné specifické poruchy osobnosti: Narcistická porucha osobnosti | Pasivně-agresivní porucha osobnosti
    • Smíšené poruchy osobnosti
  • B) Přetrvávající změny osobnosti bez organického pokladu
• 2) Návykové a impulzivní poruchy
  • Gambling | Pyromanie | Kleptomanie | Trichotilomanie | Workoholismus
• 3) Poruchy sexuálního chování
  • Parafilie či sexuální deviace
    • Deviace v aktivitě | Deviace v objektu | Polymorfní deviace
  • Poruchy pohlavní identity
    • Adult-baby syndrom | Porucha pohlavní identity v dětství | Transsexualismus | Transvestitismu dvojí role

Mentální retardace

• Lehká mentální retardace
• Střední mentální retardace
• Těžká mentální retardace
• Hluboká mentální retardace

Poruchy psychického vývoje

• A) Specifické vývojové poruchy
  • Specifické vývojové poruchy řeči a jazyka
    • Dyartrie – Porucha artikulace řeči | Dysfázie: Experesivní dysfázie | Receptivní dysfázie
  • Specifické vývojové poruchy školních dovedností či Specifické poruchy učení
    • Dyslexie | Dysgrafie | Dyskalkulie
• B) Pervazivní vývojové poruchy – Poruchy autistického spektra
  • Dětský autismus | Atypický autismus | Rettův syndrom | Aspergerův syndrom

Poruchy chování a emocí se začátkem obvykle v dětství a během dospívání

• 1) Poruchy chování v dětství a během dospívání
  • A) související s nedodržováním sociálních norem
    • Poruchy chování
  • B) nesouvisející s nedodržováním sociálních norem
    • Hyperkinetické poruchy: ADHD
    • Tiky
• 2) Poruchy emotivity v dětství a během dospívání
  • Separační úzkostná porucha v dětství | Fobická úzkostná porucha v dětství | Sociální úzkostná porucha v dětství
• 3) Smíšené poruchy chování a emotivity v dětství a dospívání
  • Depresivní porucha chování
• 4) Jiné poruchy chování a emocí v dětství a dospívání
  • Neorganická enuréza | Neorganická enkopréza
  • Poruchy příjmu potravy v kojeneckém a dětském věku | Pika kojenců a dětí
  • Poruchy řeči: Koktavost | Breptavost
  • Poruchy sociálních funkcí: Selektivní mutismus

otevřít editovat

Srovnávací psychologie

otevřít editovat

Evoluční psychologie

otevřít editovat

Fyziologická psychologie a neuropsychologie

• Neuropsychologie ve světě a u nás
• Neuroanatomie
  • CNS
  • Mícha hřbetní | Prodloužená mícha | Mozkomíšní mok | Míšní a útrobní nervy
  • Varolův most | Mozeček - cerebellum | Střední mozek - mesencephalon | Mezimozek - diencephalon | Koncový mozek | Mozkové a obvodové nervy
  • Mozkové komory | Retikulární formace | Kůra mozková | Korová projekční centra | Limbický systém (LS) | Spodinové uzliny | Hrbol mezimozkový | Podhrbolí | Bílá hmota | Obaly
• Klinická neuropsychologie
  • Apraxie |Afázie | Aprozodie | Amnézie | Agnózie
  • Strach
  • Exekutivní funkce | Testování exekutivních funkcí
• Vědomí a pozornost

Aplikované disciplíny psychologie

otevřít editovat

Psychodiagnostika

otevřít editovat

Psychodiagnostika dospělých

otevřít editovat

Psychodiagnostika dětí a dospívajících

otevřít editovat

Klinická psychologie

otevřít editovat

Sexuální psychologie

Základní informace k oboru sexuální psychologie

• Vymezení oboru sexuální psychologie
• Dějiny sexuáln psychologie v Čechách | Dějiny sexuální psychologie ve světě

Projevy sexuálního života - sexualita

• Pohlavní identita
• Sexuální role
• Sexuální preference | Pohlavní pud | Sexuální apetence | Sexuální orientace | Diagnostika sexuální orientace
• Sexuální chování
• Sexuální prožívání | Sexuální vzrušení | Orgasmus (Specifika ženského orgasmu)

Muži, ženy a sexualita

• Klasifikace pohlavních rozdílů mezi mužem a ženou
• Faktory sexuální přitažlivosti

Normalita a patologie v rámci sexuality

• Normalita sexuálního chování
• Sexuální deviace
  • Esencialistický a konstruktivistický přístup k sexuálním deviacím
  • Sexuální deviace vs. sexuální delikvence
  • Deviace v aktivitě | Deviace v objektu | Polymorfní deviace
  • Sexuální deviace u žen
  • Diagnostika sexuálních deviací | Terapie sexuálních deviací

• Poruchy pohlavní identity
  • Adult-baby syndrom
  • Porucha pohlavní identity v dětství
  • Transsexuaismus | Diagnostika transsexualismu | Proces přeměny pohlaví (Real life test | Hormonální léčba u transsexualismu)
  • Transvestitismus dvojí role

• Sexuální dysfunkce
  • Sexuální dysfunkce u mužů
    • Selhání genitální odpovědi - Erektilní dysfunkce (Porucha vzrušivosti u mužů) | Léčba poruch erekce
    • Předčasná ejakulace | Opožděná ejakulace | Anejakulace | Retrográdní ejakulace
  • Sexuální dysfunkce u žen
    • Selhání genitální odpovědi - Poruchy vzrušivosti u žen
    • Dyspareunie | Algopareunie
    • Vaginismus
  • Sexuální dysfunkce u mužů a žen
    • Poruchy sexuální apetence (Odpor k sexualitě | Nedostatek sexuální apetence) | Hypersexualita (Nymfomanie | Satyriasis) | Nesoulad sexuálních apetencí)
    • Dysfunkční orgasmus - Anorgasmie

Další anomálie v rámci sexuality

• Intersexualita (Testikulární feminizace | Pravý hermafroditismus | Pseudohermafroditismus | Adrenogenitální syndrom)

Další sexuologická témata

• Operace pohlavních orgánů
• Sexuální chování v ČR

otevřít editovat

Psychoterapie

otevřít editovat

Poradenská psychologie

otevřít editovat

Psychologie zdraví a psychohygiena

Základní informace o oboru psychologie zdraví

• Vymezení oboru psychologie zdraví
• Historie oboru psychologie zdraví | Vývoj a stav české psychologie zdraví | Reforma péče o duševní zdraví
• Vztah psychologie zdraví k příbuzným oborům
• Odborné společnosti, periodika a konference v rámci psychologie zdraví
• Aplikační oblasti psychologie zdraví

Zdraví

• Determinanty zdraví
• Kapacita zdraví
• Valeologie | Sofrologie
• Hodnocení zdraví

• Podpora zdraví | Prevence
• Nerovnosti ve zdraví

Zdraví a nemoc

• Vztah nemoci a zdraví | Monokauzální a multikauzální pohled na nemoc a na zdraví | Salutogenetický a patogenetický směr v uvažování o zdraví a nemoci
• Nemoc
• Klasifikační soustavy nemocí
• Chování a prožívání člověka ve zdraví a v nemoci (Compliance | Avoidance | Maintenance)

Well-being

• Koncepce osobní pohody
• Sociální souvislosti osobní pohody
• Vztah spirituality a religiozity k osobní pohodě
• Flourishing | Flow
• Tělesná zdatnost
• Naděje

Štěstí

• Štěstí a well-being
• Měření štěstí
• Naučený optimismus vs. Naučený pesimismus | Naučená bezmocnost

Resilience a vulnerabilita

• Koncepce resilience
  • A) Prototypické koncepce resilience: Teorie kauzální atribuce | Lokalizace kontroly | Self-efficacy
  • B) Hlavní současné koncepce resilience: Hardiness| Sense of coherence | Fortigeneze | Ego-resiliency | Optimal experience
• Diagnostika resilience | Resilience u dětí a dospívajících | Rodinná resilience
• Protektivní faktory u resilience
• Aplikace výzkumů o resilienci
• Vulnerabilita

Vztah chování/osobnosti a zdraví

• Chování typu A | Chování typu B | Chování typu C | Chování typu D

Zdravotní péče

• Systémy zdravotní péče a jejich specifika
• Zdravotnictví v USA
• Aktuální problémy zdravotní péče

otevřít editovat

Pedagogická a školní psychologie

Základní východiska a vymezení oboru pedagogické a školní psychologie

• Předmět, cíle a úkoly pedagogické a školní psychologie
• Psychologické a nepsychologické disciplíny příbuzné pedagogické a školní psychologii, možnosti interdisciplinární spolupráce

Historické souvislosti pedagogické a školní psychologie

• Dějiny pedagogické psychologie | Dějiny školní psychologie
• Významné osobnosti pro dějiny pedagogické a školní psychologie

Vybrané teoretické přístupy v pedagogické a školní psychologii

• Adlerova individuální psychologie a její význam pro pedagogickou a školní oblast

Metodologické otázky pedagogické a školní psychologie

• Výzkumné metody pedagogické psychologie

Speciální témata pedagogické psychologie

• Učení:
  • Druhy, obecné zákonitosti a teorie učení
    • Vybrané druhy učení: Senzomotorické učení | Sociální učení | Osvojování vědomostí
• Edukační (vzdělávací) procesy a vybraná témata s nimi související:
  • Výchova:
    • Faktory ovlivňující proces výchovy na straně vychovávaného jedince:
      • Interindividuální odlišnosti v reagování výchovné působení
      • Autoregulační procesy a sebevýchova
    • Faktory ovlivňující proces výchovy na straně vychovatele:
      • Edukační styly – výchovné styly
      • Psychologické aspekty výchovných prostředků (Odměny a tresty ve výchově, přesvědčování ve výchově, působení příkladem ve výchově)
    • Vybraní aktéři ve výchovném procesu a jejich interakce:
      • Rodiče či jiní vychovatelé: Působení rodiče a rodiny na vývoj a rozvoj dítěte

• • Vyučování (vzdělávání v užším smyslu):
    • Faktory ovlivňující proces vyučování na straně žáka:
      • Kognitivní styly | Učební styly žáků
      • Školní sebepojetí a sebehodnocení | Vnímaná akademická účinnost | Možnosti psychologické intervence pro zvyšování vnímané akademické účinnosti
      • Psychické stavy při učení a vyučování, jejich vznik a působení a možnosti regulace (ve smyslu stavů a procesů na úrovni emocí, motivace a vědomí)
      • Motivace při učení a ve vyučovacím procesu | Možnosti psychologické intervence pro zvyšování motivace k učení
    • Faktory ovlivňující proces vyučování na straně učitele:
      • Edukační styly – vyučovací styly | Možnosti psychologické intervence z hlediska pozitivního ovlivňování edukačních stylů
      • Způsoby individualizace edukačního přístupu k žákovi
      • Psychologické aspekty vybraných metod vyučování: Psychologické aspekty problémového, skupinového a kooperativního vyučování
    • Vybraní aktéři ve vyučovacím procesu a jejich interakce:
      • Učitel: Působení učitele na vývoj a rozvoj dítěte | Osobnost učitele a jeho profesní kompetence | Interakce a komunikace učitel-žák

Speciální témata školní psychologie

• Školní psycholog:
  • Hlavní okruhy činnosti školního psychologa (včetně legislativního vymezení činnosti školního psychologa)
  • Školní psycholog v systému školy

• Příprava a adaptace dítěte na školu a na změny ve škole:
  • Školní zralost
  • Příprava dítěte předškolního věku pro nástup do školy (z pohledu rodičů - doporučení a intervence pro ně)
  • Práce psychologa s dětmi předškolního věku a s žáky prvních ročníků základní školy (z pohledu odborníka)
  • Psychologické aspekty přechodu žáků ze základní na střední školu

• Školní třída, její širší kontext a související jevy:
  • Školní třída jako sociální skupina (Struktura školní třídy | Vývoj školní třídy | Sociálně-psychologické jevy přítomné ve školní třídy | Resilientní školní třídy)
  • Sociální vztahy ve školní třídě
  • Sociální klima ve třídě a ve škole
  • Psychologické aspekty managementu a vedení školní třídy
  • Specifika a metody psychologické práce se školní třídou (specifika psychologické (diagnostické a intervenční) práce se školní třídou proti práci s jinými sociálními skupinami, základní přehled metod pro diagnostiku školní třídy a základní přehled intervencí a intervenčních programů uplatnitelných při práci se školní třídou))
    • Preventivní programy práce se školní třídou (druhy prevence; specifická prevence pro konkrétní formy rizikového chování - např. záškoláctví, užívání návykových látek, kyberšikana apod.) | Programy na podporu vrstevnických vztahů ve školní třídě (nespecifická prevence a programy kultivující dovednosti pro život - např. programy orientované na sociálně-emoční učení, programy vycházející z rámce pozitivní psychologie atd.) | Krizová intervence v kontextu třídy a školy
  • Šikana ve školní třídě
    • Možnosti psychologické intervence pro práci se šikanou ve školní třídě

• Školní úspěšnost:
  • Psychologické aspekty školní úspěšnosti a prospěchu žáků
  • Psychologické aspekty hodnocení a známkování žáků

• Školní zátěž:
  • Školní zátěž
  • Možnosti psychologické intervence pro podporu zvládání školní zátěže

• Obtíže žáků zasahující do vyučovacího procesu:
  • Učební a výukové problémy žáků | Možnosti psychologické intervence pro řešení učebních a výukových problémů
  • Výchovné problémy žáků | Možnosti psychologické intervence pro řešení výchovných problémů žáků | Možnosti psychologické intervence pro žáky s ADHD
  • Osobní problémy žáků zasahující do vyučovacího procesu | Možnosti psychologické intervence pro řešení osobních problémů žáků
  • Tělesné zdravotní obtíže a jejich zásah do vyučovacího problému | Psychologická problematika dětí se speciálními vzdělávacími potřebami | Psychologické aspekty segregace, integrace a inkluze

Poradenství v pedagogické a školní oblasti

• Školní poradenská psychologie a pedagogicko-psychologické poradenství (vymezení předmětu a metod disciplín a jejich postavení vůči dalším oblastem psychologického poradenství)
• Hlavní okruh činnosti poradenského psychologa ve školských poradenských zařízeních (tj. v rámci PPP a SPC; včetně legislativního vymezení práce těchto zařízení)
• Profesní kompetence poradenského psychologa

• Podmínky adekvátního poradenského vztahu a optimální vedení poradenského rozhovoru
• Specifika a metody poradenské práce psychologa s dítětem
• Specifika a metody poradenské práce psychologa s třídou
• Specifika a metody poradenské práce psychologa s učiteli | Metodická podpora, supervize a intervize práce učitelů
• Specifika a metody poradenské práce psychologa s rodinou
  • Možnosti psychologické intervence v porozvodovém období
  • Možnosti psychologické intervence v oblasti střídavé výchovné péče
• Specifika a metody poradenské práce u zdravotně a sociálně znevýhodněných

• Školský poradenský systém v ČR
  • Pedagogicko-psychologické poradny | Speciální pedagogická centra | Střediska výchovné péče

Témata pedagogické a školní psychologie s významným překryvem s dalšími psychologickými disciplínami

• Témata s překryvem s vývojovou psychologií:
  • Vývoj osobnosti a role působení výchovných činitelů
    • Morální vývoj lidského jedince a role působení výchovných činitelů
  • Významný dospělý a jeho role ve vývoji a rozvoji dítěte
  • Vrstevnické skupiny a jejich role ve vývoji a rozvoji dítěte | Školní třída a její role ve vývoji a rozvoji dítěte
  • Význam hry a zájmové činnosti pro rozvoj dítěte

• Témata s překryvem s obecnou psychologií:
  • Tvořivost
    • Metody rozvíjení tvořivosti

• Témata s překryvem s psychologií osobnosti:
  • Inteligence
    • Osvojování a rozvíjení intelektových dovedností

• Témata s překryvem s psychologií práce a organizace:
  • Kariérové poradenství – teoretické přístupy a historický vývoj

• Témata s překryvem s psychologií zdraví:
  • Psychologická aspekty zdravého životního stylu dětí a dospívajících
  • Psychologické aspekty problematiky zdravé školy

Diagnostika v oblasti pedagogické a školní psychologie

• Specifika psychologické diagnostiky pro pedagogickou a školní praxi
• Alternativní přístupy k psychodiagnostice v pedagogické a školní psychologii

• Speciální otázky diagnostiky v oblasti pedagogické a školní psychologie:
  • Diagnostika výchovných a vyučovacích stylů | Diagnostika kognitivních a učebních stylů
  • Diagnostika školní zralosti
  • Diagnostika specifických poruch učení | Diagnostika specifických poruch chování | [[o Diagnostika ADHD]]
  • Diagnostika školní třídy a diagnostika sociálního klimatu ve třídě

Etické aspekty práce pedagogického a školního psychologa

• Etické aspekty práce pedagogického a školního psychologa
  • Etické standardy tvorby a použití psychodiagnostických metod v pedagogické oblasti

otevřít editovat

Psychologie práce a organizace

Základní východiska psychologie práce a organizace

• Předmět psychologie práce a organizace
• Současné oblasti zájmu psychologie práce a organizace
• Vztah psychologie práce a dalších vědních oborů

Historie psychologie práce a organizace a pracovní činnost v historické perspektivě

• Historie psychologie práce a organizace ve 20. století | Rozvoj psychologie práce a organizace
• Vývoj teorií managementu (Taylorismus | Hnutí human relations)
• Psychotechnika
• Vývoj psychologie práce v Čechách a na Slovensku
• Významné osobnosti v rámci dějin psychologie práce a organizace: Frederick W. Taylor | manželé Gilbrethovi | Hugo Münsterberg | Elton Mayo | Edgar Schein | Jan Doležal | Walter Blumenfeld
• Změny pracovní činnosti v průběhu dějin (Práce v období zemědělství | Práce v období industrialismu | Práce v postindustriální společnosti | Důsledky změn práce a specifické jevy s tím spjaté: Offshoring | Outsourcing | Outplacement)

Základní teoretické přístupy v rámci psychologie práce a organizace

• Sociálně kognitivní přístup v psychologii práce a organizace

Psycholog práce

• Typické činnosti psychologa práce
• Požadavky na výkon psychologa práce
• Etické souvislosti výkonu profese psychologa práce

Pracovní činnost a její podmínky

• Pracovní činnost a pracovní procesy
• Pracovní design
• Analýza práce
• Etické souvislosti výkonu profese psychologa práce
• Práce a její podmínky
• Podmínky bezpečné práce
• Pracovní zátěž
  • Teorie a modely pracovní zátěže | Klasifikace pracovních stresorů | Stresory a prostředí | Důsledky pracovního stresu
  • Copingové strategie pro zvládání pracovního stresu | Organizační intervence pro snížení stresu na pracovišti

Pracovní cyklus

• Volba povolání
• Adaptace na práci
  • Druhy pracovní adaptace (Adaptace na vlastní pracovní činnost | Adaptace na pracovní tým | Adaptace na organizační kulturu)
  • Hodnocení míry pracovní adaptace
  • Faktory ovlivňující pracovní adaptaci
  • Ztráta zaměstnání a její psychologické aspekty | Zvládání nezaměstnanosti a kvalita života

Osobnostní podmíněnost pracovní činnosti

• Schopnosti a způsobilost k práci | Zjišťování pracovní způsobilosti
• Kompetence a kompetenční modely
• Pracovní motivace (Pracovní postoje | Formy podněcování k výkonu v organizacích)
• Pracovní výkonnost | Hodnocení pracovní výkonnosti záměstnanců | Typické chyby při hodnocení pracovní výkonnosti
• Pracovní spokojenost

Profesní vývoj a rozvoj

• Kariéra
• Pracovní rozvoj | Metody rozvoje pracovníků | Současné trendy v rozvoji pracovníků
• Pracovní výcvik
• Development centrum

Psychologie práce a sociální psychologie

• Pracovní tým a jeho specifika
• Typologie pracovních skupin
• Dynamika pracovních skupin | Typické skupinové jevy v rámci pracovního týmu

Psychologie práce a organizace a psychodiagnostika

• Zjišťování pracovní způsobilosti
• Zjišťování pracovní spokojenosti – Průzkumy spokojenosti
• 360° zpětná vazba
• Assessment centrum

Obory psychologie příbuzné psychologii práce a organizace

• Personální psychologie (Personální diagnostika | Výběr zaměstnanců | Péče o zaměstnance | Human resourses)
• Inženýrská psychologie
• Manažerská psychologie (Pozice a role manažera | Leadership a jeho teorie)
• Dopravní psychologie
• Ekonomická psychologie
• Psychologie trhu a spotřebitelského chování
• Psychologie reklamy

otevřít editovat

Personální psychologie

otevřít editovat

Inženýrská psychologie

otevřít editovat

Manažerská psychologie

otevřít editovat

Dopravní psychologie

otevřít editovat

Ekonomická psychologie

otevřít editovat

Psychologie tržního a spotřebního chování

otevřít editovat

Psychologie reklamy

otevřít editovat

Aplikovaná sociální psychologie

otevřít editovat

Psychologie komunikace

otevřít editovat

Psychologie vyjednávání

otevřít editovat

Psychologie interpersonálních vztahů

otevřít editovat

Psychologie krizí a katastrof

otevřít editovat

Forenzní psychologie

otevřít editovat

Vojenská psychologie

otevřít editovat

Psychologie sportu

otevřít editovat

Psychologie náboženství

Příbuzné či související obory

otevřít editovat

Anatomie

• Anatomie
  • Kosti | Krev | Ontogeneze a těhotenství

Anatomické soustavy

• Svalová soustava | Dýchací soustava | Vylučovací soustava | Pohlavní soustava | Kožní soustava | Endokrinní soustava | Trávicí soustava | Kardiovaskulární soustava | Mízní soustava

otevřít editovat

Neuroanatomie a neurofyziologie

Vědní oblasti zabývající se nervovou soustavou

• Neurovědy | Neurofyziologie | Neuroanatomie | Neurologie | Neuropsychologie

Nervová soustava - základní informace

• Hlavní části nervové soustavy | Funkce nervové soustavy

• Neuron | Gliové buňky
• Nervový vzruch

• Ochranné systémy nervové soustavy
  • Obaly axonů | Mozkové pleny | Hematoencefalická bariéra (Circumventrikulární orgány)

• Nervové obvody
  • Vnější nervové obvody: Reflexní oblouk | Receptor | Nervová dráha | Efektor | Základní druhy reflexů

• Chemické látky přítomné v nervové soustavě
  • Anogranické látky v nervové soustavě
  • Organické látky v nervové soustavě
  • Neurotransmitery
    • Aminokyseliny: a) inhibiční: GABA | Glycin | Taurin | Prolin b) excitační: Glutamát | Aspartát
    • Biogenní aminy: Dopamin | Noradrenalin | Serotonin | Histamin
    • Acetylcholin
  • Neurohormony
    • Endogenní neurohormony
    • Hypothalamické neurohormony : Liberiny | Statiny
    • Gastrické neurohormony
    • Adrenomedulární hormony

Periferní nervový systém

• Nervy
• Somatomotorické nervstvo | Visceromotorické nervstvo | Somatosenzitivní nervstvo | Viscerosenzitivní nervstvo
• Hlavové nervy
• Míšní nervy
• Autonomní nervový systém
  • Sympatikus | Parasympatikus

Centrální nervová soustava

• Páteřní mícha
  • Míšní reflexy
  • Poruchy míchy : Kontuze míchy | Komoce míchy | Poruchy hybnosti | Poruchy citlivosti | Brown-Sequardův syndrom

• Mozkový kmen
  • Prodloužená mícha | Varolův most | Poruchy prodloužené míchy a Varolova mostu : Vegetativní stav | Locked-in syndrom
  • Střední mozek
  • Retikulární formace | Poruchy retikulární formace : Decerebrační rigidita

• Mozeček
  • Poruchy mozečku : Neocerebelární syndrom | Paleocerebelární syndrom

• Mezimozek
  • Thalamus | Bolest
  • Epithalamus
  • Subthalamus
  • Hypothalamus

• Limbický systém
  • Korové oblasti: Hippokampus | Bulbus olfactorius | Insulární kůra
  • Podkorové oblasti: Amygdala

• Koncový mozek
  • Anatomické části: a) plášťová část: Mozková kůra (neokortex) | Dřeňové těleso b) Bazální ganglia | Extrapyramidový systém
  • Patologie jednotlivých částí: a) Poruchy mozkové kůry: Poruchy asociačních oblastí mozkové kůry (Poruchy gnostických funkcí, Poruchy řeči, Poruchy praktických funkcí) | Korové syndromy (Poruchy frontálního laloku, Poruchy parietálního laloku, Poruchy temporálního laloku, Poruchy okcipitálního laloku) b) Poruchy bazálních ganglií

Dílčí témata související s CNS

• Dutiny centrální nervové soustavy | Mozkomíšní mok
• Krevní zásobení mozku | Žilní systém mozku
• Lateralizace mozkových hemisfér
• Cirkadiánní rytmus | Spánek
• Základní psychické funkce

Další onemocnění nervové soustavy, zejména mozku

• Epilepsie
• Traumata mozku
• Lymeská borelióza
• Meningitidy
• Amyotrofická laterální skleróza
• Nádory mozku

Zobrazovací metody v neurovědách

• Elektroencefalogram (EEG) | Magnetická resonance (MRI) | Počítačová tomografie (CT) | Pozitronová emisní tomografie (PET) | Jednofotonová emisní výpočetní tomografie (SPECT)

otevřít editovat

Statistika

• Statistika (Co je statistika, deskriptivní statistika a induktivní statistika)
  • Statistická závislost | Principy statistické indukce | Teorie pravděpodobnosti | Bayesův vzorec | Laplaceova věta | Regrese k průměru

Deskriptivní statistika

• Náhodná veličina | Proměnná | Základní a výběrová populace | Typy škál měření | Četnost | Rozdělení výběrového průměru | Centrální limitní věta | Míry polohy (Střední hodnota) | Míry variability (Rozptyl) | Šikmost a špičatost | Grafické zobrazení dat
• Z-skór (Přehled standardních stupnic užívaných v psychologii, interpretace Z-skórů) | Mc-Callova plošná standardizace

Induktivní statistika

• Korelační a regresní analýza (Pojem statistické závislosti, základní charakteristiky, koeficienty korelace, regresní analýza)
• Interval spolehlivosti
• Testování statistických hypotéz (Nulová a alternativní hypotéza, Testová charakteristika, Hladina významnosti (chyba I. a II. druhu, síla testu, p-hodnota)
• Statistické testy (Testy v kontingenčních tabulkách, T-testy, Z-test)